Ochrana přírody v Krkonošském národním parku (KRNAP)

Krkonošský národní park (dále jen KRNAP) byl vyhlášen v roce 1963 na základě zákona č. 40/1956 Sb. vládním nařízením č. 41/1963 Sb., o zřízení Krkonošského národního parku.

Ochranné pásmo KRNAP bylo vyhlášeno až následně, a to nařízením vlády ČSR č. Od 10. 5. 1991 do 1. 6. 2017 byl KRNAP, a to včetně ochranného pásma, vymezen nařízením vlády České republiky č. 165/1991 Sb. ze dne 20. 3. Od 1. 6. 2017 jsou hranice KRNAP a jeho ochranného pásma, včetně předmětů ochrany národního parku, vymezeny v příloze č. 2 zákona č.

Základní ochranné podmínky národních parků v podobě zakázaných činností jsou uvedeny v § 16 zákona o ochraně přírody a krajiny. Ochrana národního parku je zajištěna i dalšími právními instituty obsaženými v zákoně o ochraně přírody a krajiny, např. závazným určením ochranného režimu jednotlivých zón (§ 18a), vymezením klidových území (§ 17) či omezením nakládání s lesy (§ 22, §22a) a zemědělskými pozemky (§ 22b) na území národního parku.

K projednání a posouzení všech důležitých dokumentů je zřízena Rada národního parku (§22), která zajišťuje participaci veřejnosti na řízení národního parku.

Zonace KRNAP

Zonace je nástroj ochrany přírody, který slouží k péči o velkoplošná zvláště chráněná území. Rozděluje celé území národního parku do oblastí se srovnatelně cennými přírodními hodnotami podle cílů jejich ochrany a péče o ně. Stávající vymezení zón ochrany přírody je provedeno vyhláškou Ministerstva životního prostředí č.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Nová managementová zonace neboli zonace péče, je přímo podřízená cílům jednotlivých zón. Ty asi nejlépe definují přímo jejich názvy.

• Cílem přírodní zóny, která se vymezuje na plochách, kde převažují přirozené ekosystémy, je tyto ekosystémy ponechat jejich přirozenému vývoji bez rušivých zásahů.
• Nová přírodě blízká zóna pak zahrnuje člověkem částečně pozměněné ekosystémy s cílem postupně pomoci přírodě dosáhnout stavu jako v zóně přírodní. V budoucnu, po dosažení odpovídajícího stavu, pak mohou být části této zóny převedeny do zóny přírodní.
• Zóna soustředěné péče o přírodu má cíle dva. Sem jsou zařazeny člověkem velmi pozměněné ekosystémy - především nestabilní, člověkem na místě původních bučin vysázené smrkové porosty, které bude třeba přeměnit na smíšené a listnaté lesy a obnovit tak jejich přírodě blízký stav. Součástí této zóny jsou ale i květnaté krkonošské louky, kterou vznikly historicky na místě odlesněných enkláv a které jsou závislé na trvalé péči, bez níž by mnoho rostlinných a živočišných druhů na ně vázaných zaniklo. Cílem této zóny je tyto předměty ochrany zachovat či zlepšit jejich stav, a proto zde bude k typickým činnostem patřit sečení a pastva. Do této zóny budou patřit také lesy, ve kterých je cílem podporovat biodiverzitu.
• Konečně poslední zóna kulturní krajiny je vymezena na území krkonošských obcí či v jejich sousedství, je určena k trvale udržitelnému rozvoji a jejím cílem je nezhoršit dosaženou kvalitu životního prostředí.

Běžného návštěvníka nová zonace při výletech po Krkonoších neovlivní. Nová, tzv.

Ekologická výchova, vzdělávání a osvěta

Ekologická výchova, vzdělávání a osvěta Správy Krkonošského národního parku patří ke klíčovým nástrojům Správy Krkonošského národního parku v ochraně unikátní horské přírody.

Oddělení ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) se dlouhodobě zaměřuje na rozvoj environmentálního povědomí dětí, mládeže i dospělých, na vytváření pozitivního vztahu k přírodě Krkonoš a ke Správě KRNAP, která se o tuto přírodu stará. Ročně oslovíme při řádově sedmi stovkách akcí na dvacet tisíc účastníků.

„V podmínkách národního parku znamená environmentální, resp. ekologická výchova vedení k respektu a zodpovědnému chování vůči citlivému horskému ekosystému,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „V tomto směru je KRNAP výjimečný, protože zde Správa řeší dva základní problémy - obrovskou návštěvnost kombinovanou s krátkou vegetační dobou, tedy zranitelností přírody,“ upřesnil.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Nejde jen o předávání informací, ale o prožitek, zkušenost a pochopení souvislostí mezi člověkem a přírodou. Správa KRNAP tak přibližuje veřejnosti principy dlouhodobě udržitelné a vyvážené ochrany přírody prostřednictvím zážitkových programů, exkurzí, besed, táborů i dobrovolnických aktivit.

V minulých letech jsme realizovali na sedm stovek (v roce 2024 to bylo 614) vzdělávacích akcí s účastí více než 18 000 osob. Největší podíl tvořily programy pro školy, kterých se zúčastnilo přes 9 000 žáků a studentů.

Stále významnější roli hraje Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání Krtek ve Vrchlabí, které se stalo přirozeným centrem ekologické výchovy a místem setkávání veřejnosti s pracovníky Správy KRNAP.

„Ekologická výchova tvoří pomyslný most mezi místními komunitami a ochranáři tak, aby si obě strany lépe rozuměly. Bez dlouhodobé podpory veřejnosti totiž ochrana přírody není možná,“ dodal Böhnisch.

Správa KRNAP posílila spolupráci mezi lektory ekologické výchovy a muzejními pedagogy nově otevřeného Muzea Krkonoš. Společně tak vytvářejí jednotnou nabídku programů, která propojuje poznání přírody s pochopením kulturní historie regionu.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

V zásadě mají programy lektorů EVVO a muzejních pedagogů stejné cíle a metody. Liší se jen tím, zda je jejich tématem více příroda nebo historie.

Lektorský tým Správy KRNAP připravuje řadu tematických programů - od poznávání horských luk (Příběh krkonošských luk) a ptačí říše (Kroužkování u krmítka, Vítání ptačího zpěvu atd.) až po populární programy pro rodiny s dětmi ve spolupráci se Stezkou korunami stromů Krkonoše.

Tradiční Krtkání, večerní cyklus přednášek pro veřejnost, vstoupilo již do jedenácté sezóny a stalo se pevnou součástí kulturního života Vrchlabí.

Oddělení také pokračovalo v rozvíjení dobrovolnických aktivit, do nichž se v roce 2024 zapojilo 1 037 dobrovolníků. Tito účastníci pomáhali s údržbou luk, likvidací invazních rostlin nebo úklidem přírody, přičemž hlavním přínosem byla možnost přímého kontaktu s ochranou přírody, jejími principy a se Správou KRNAP.

Významnou součástí činnosti oddělení byly i projekty financované z externích zdrojů - například Výchovou a osvětou k ochraně přírody III, který podporuje autobusovou dopravu školních skupin na programy a zajišťuje personální kapacitu lektorů. Právě Správa KRNAP jako první instituce EVVO v ČR zorganizovala a zajistila finance pro dopravu školních skupin na programy. Tím je zpřístupnila velkému počtu žáků, kteří si drahou dopravu nemohou dovolit.

„Ekologická výchova je dlouhodobou a nepostradatelnou součástí ochrany přírody v Krkonoších. Učí děti i dospělé, že příroda není samozřejmostí, ale hodnotou, o kterou je třeba pečovat,“ říká vedoucí oddělení EVVO Michal Skalka. „Bez spolupráce a morální podpory místního obyvatelstva není možné přírodu skutečně chránit. Naše práce má smysl, když si místní obyvatelé i návštěvníci uvědomují, že pečujeme o přírodu a spravujeme území nikoli pro sebe, ale pro nás všechny.“

Spolupráce s obcemi a výzvy

Současný zákon o ochraně přírody a krajiny často neodráží potřeby horských obcí, které jsou zcela nebo svou podstatnou částí na území Krkonošského národního parku (KRNAP). V otevřeném dopise ministru životního prostředí Petru Hladíkovi (KDU-ČSL) to uvedli zástupci čtyř obcí v KRNAP.

"Dopisem chceme přispět do diskuse o novele zákona o ochraně přírody a krajiny, a ukázat pohled místních obcí na praktické problémy a potřebu vyváženého přístupu mezi ochranou přírody a životem lidí v národním parku," sdělil ČTK jeden ze signatářů, starosta Malé Úpy Karel Engliš.

Novelu kritizují ředitelé všech čtyř českých národních parků. Legislativní úprava by podle nich mohla ohrozit účinnou ochranu přírody.

Signatáři dopisu upozorňují na to, že zajistit za současných podmínek rozvoj krkonošských obcí je problém, což podle nich souvisí se specifickými zájmy těchto obcí. Jde totiž o horská střediska s nízkým počtem trvale žijících obyvatel, která se zároveň musí starat o velké množství turistů a vzhledem k nízkému počtu obyvatel nedostávají z veřejných rozpočtů odpovídající podíl daní.

"Pokud chceme zachovat živou obec, je nutné život v obci a místní komunitu podporovat. I když žije v národním parku. Pokud nebude umožněn přiměřený rozvoj, promění se horské obce v tzv. 'druhé bydlení' bez trvalého života a služeb," uvedli.

Zdůraznili, že rozvojem nemyslí výstavbu apartmánových domů, ale zlepšení infrastruktury podporující místní lidi, což často znemožňuje právě omezení kvůli ochraně přírody.

Overturismus jako problém v Krkonoších nevnímají. Podle nich jsou nadměrnou návštěvností zasažena jen některá místa, jako třeba Sněžka. "Počet lidí na Sněžce neurčuje míru zaplněnosti Krkonoš. Vidíme, že krkonošské ubytovací kapacity mimo zimu nejsou zdaleka zaplněné.

Uvítali by posílení hlasů dotčených obcí v Radě KRNAP, řešením by mohla být změna systému hlasování v radě, a to tak, že by se počty hlasů vážily rozlohou obce v NP, typem zón, případně mírou využívání turisty. Při patové situaci v radě by mohl rozhodovat nezávislý arbitr, třeba vláda.

Pravidla pro návštěvníky KRNAP

Připomeňme si pár základních pravidel, která je třeba dodržovat, abychom uchovali poklady krkonošské přírody. Nejsou složitá a nebudou vás nikterak obtěžovat při vašem dobrodružství. Základní pravidlo zní - v klidových územích zůstaňte na cestě! I když se zdá, že okolo cest roste jen obyčejná tráva, ty opravdové skvosty mohou být našim očím skryty, ale jsou tam.

Toto pravidlo platí v klidových územích, které tvoří jen 22% rozlohy parku, ale uchovávají to nejvzácnější. Dopřejte klid krkonošské zvěři. I když se chováme tiše, ví o nás. Potřebuje hnízdit, tokat, lovit, i odpočívat.

• Netrhejte planě rostoucí květiny. S výjimkou invazivních druhů, které uzurpují místo těm původním. Tím je například lupina a tu si klidně do vázy utrhněte, prokážete tím krkonošským loukám službu.
• Nevstupujte na neposečené louky. Neposečené jsou totiž záměrně. Rostliny potřebují semenit a být opilovány. Nekažme jim to. Často na nich navíc žijí drobní živočichové, kteří potřebují květy a plody lučních květin ke svému životu. Taková louka se sklízí později než ostatní.
• Neničte les. Nevstupujte ani na ničem nevjíždějte na zalesněné plochy.
• Chraňte prameniště a vodní toky. Voda, která v Krkonoších pramení, osvěží mnoho poutníků. Třeba i vás a vaše děti. Neznečišťujte proto prameniště ani vodní toky.
• V lese ani nikde jinde v Krkonoších nekempujte a nerozdělávejte oheň mimo k tomu vyhrazená místa. Jedna jiskřička stačí k velkému neštěstí.
• Co si do přírody přinesete, to si zase odneste. Nezanechávejte stopy. Koše v horách nehledejte. Když se svačina vešla do batůžku celá, vejde se tam i obal nebo slupka. Potřebujete si odskočit a na boudu je to daleko? S tím si příroda poradí, pokud v ní kromě biologické stopy nezanecháte i ubrousek.
• Na kole jezděte pouze za denního světla a pouze po vyznačených trasách. Na lyžích pouze po sjezdovkách a vyznačených skialpových trasách.
• Drony nechte doma a pyrotechniku zrovna tak.

Klidové území pokrývá nejcennější partie národního parku, které tedy vyžadují nejpřísnější stupeň ochrany. Je to asi 20 procent z celkové rozlohy KRNAP. Že vstupujete do takové oblasti poznáte podle značení v terénu. U cesty vás na to upozorní zelená smaltové cedule na dřevěném sloupku. V terénu to je pak pásové značení je umístěno na stromech a má podobu červených pruhů. Horní je po celém obvodu kmene a spodní jen do poloviny.

tags: #ochrana #prirody #krnap #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Informace o škole v přírodě Chaloupky
• Výsledky soutěže Pomáháme přírodě
• Odpadkové koše Baumax a Curver
• Správné zapojení dřezového odpadu
• Dačice: Historický vývoj