Pražská zvířecí záchranka, ukázková živá zahrada, řada zajímavých přednášek, „ochranářské“ informační středisko - to všechno je Dům ochránců přírody v pražské Michli. Dům ochránců přírody v Praze si dal za úkol seznámit co největší množství lidí s přírodou v našem okolí, především pak ve velkých městech. A to především proto, že největším rizikem pro přírodu ve městech a jejich okolí, je lidská neznalost. Snaží se tak zabránit zbytečným případům, kdy lidé přírodě škodí, ačkoli byl jejich záměr původně zcela opačný.
Ekologická výchova se snaží o praktickou výuku. Typickým příkladem je přehnané zachraňování zvířecích mláďat, nicméně problém se může týkat i jiných oblastní. Například když lidé se snahou o krásnější a přírodnější zahradu upraví svůj pozemek tak, že na něm mají několik záhonků, jezírko či bazén a krátce střižený trávník. Nemyslí pak na to, že živočichové nemají na zahradě zdroj potravy, bezpečný přístup k vodě, úkryty apod. Ekologická výchova Domu ochránců přírody se snaží těmto problémům předejít. Chce naučit lidi souznění s přírodou nejlepším možným způsobem.
Proto má ve své nabídce nejrůznější programy, ve kterých se veřejnost seznámí s divokými zvířaty ve městech, s nočními živočichy či s mláďaty. Zároveň se dozví, jak upravit zahradu či jiný pozemek tak, aby byla vhodná nejen pro ně, ale také pro co největší škálu volně žijících živočichů. Doplňkem jsou pak nejrůznější besedy, semináře či výstavy, které se v Ekocentru Domu ochránců přírody pořádají.
Dům ochránců přírody pomáhá přírodě i praktickou činností. Tou je především Pražská zvířecí záchranka, kterou provozuje. Její pracovníci mají zvláště v těchto dnech plné ruce práce, především kvůli čerstvě narozeným mláďatům ptáků i savců. Jen za minulý týden pomáhala posádka zvířecí záchranky ve více než deseti případech. Ačkoli se většinou jednalo o zbytečně odchycená ptáčata, která by v přírodě bez problémů přežila i bez lidské pomoci, měla záchranka i zásahy, bez kterých by se zvířata neobešla.
Příkladem může být záchrana kachní rodinky, která si vybrala pro své hnízdění střechu jednoho pražského domu. Hnízdo totiž vybírá kačer, který však nepřemýšlí nad tím, zda se po vyhnízdění dostane kachna s kachňaty k nějaké vodě. Zásah to byl poměrně náročný, protože po prvním pokusu ulétla dospělá kachna a mláďata nechala samotná. Naštěstí se poměrně brzy zase vrátila a na druhý pokus už uletět nestačila.
Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší
Dům ochránců přírody sídlí v Michelské 5, Praha 4 - Michle a je veřejnosti přístupný každý všední den od 8 do 16 hodin. Není proto problém přijít se podívat na ukázkovou zahradu, poradit se s jakýmkoli problémem týkajícím se životního prostředí nebo nakoupit odborné publikace, krmítka či budky.
Český svaz ochránců přírody je jednou z největších nestátních neziskových organizací v oblasti ochrany přírody a krajiny v České republice. Český svaz ochránců přírody přizval na pomoc Ježíška. Ježíška pro přírodu. A spolu s ním zve všechny, kteří chtějí pomoci a stát se jím také.
Na ochranu stovek hektarů přírody, na zachování vzácných i dosud běžných druhů rostlin a živočichů u nás, na pomoc desítkám tisíců zraněných či opuštěných divokých zvířat vrátit se zpět do přírody nebo žít důstojný život v záchranných stanicích, na uklízení světa od tisíců tun odpadků, ale také na předávání zkušeností a znalostí v oblasti ochrany přírody a krajiny dětem i na prosazování zájmů přírody u státní správy či místní samosprávy vynakládá každoročně desítky milionů korun. A to by nebylo možné bez štědrosti dárců.
Ježíškem pro přírodu se můžete stát zasláním finančního daru skrze darovací portál nebo zakoupením darovacího certifikátu, kterým můžete obdarovat někoho ze svých blízkých. Vybírat můžete symbolicky z 24 certifikátů, na kterých se dočtete, kde váš dar pomůže.
Letos jsme dokázali nemožné, přijali jsme téměř 40 000 zraněných volně žijících zvířat, což je o 10 000 více než v loňském roce. Většina z nich se mohla vrátit zpět do přírody. Ta, která potřebují péči do konce života, našla bezpečný domov u nás.
Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci
Záchranné stanice přijmou každoročně přes 30 000 zvířat, jejich počet neustále roste. Péče o zvířata je financována i díky drobným dárcům. Pomozte svým darem zachránit ohrožené živočichy a vrátit je zpět do volné přírody.
Na území hlavního města Prahy se nachází řada zvláště chráněných území, památných stromů, přírodních parků, registrovaných významných krajinných prvků a soustava NATURA 2000. Níže je uveden přehled některých z nich:
Pozn.: S účinností od 24. 3. 2021 je nově zřízena přírodní památka Zámky (nařízením č. 5/2021 Sb. hl. m. Prahy). S účinností od 1. 8. 2020 je nově zřízena přírodní rezervace Prokopské údolí (nařízením č. 5/2020 Sb. hl. m. Prahy). K tomuto datu dochází zároveň ke zrušení ochrany přírodní památky Opatřilka - Červený lom, resp. vyhl. č. 4/1982 Sb.
(12 EVL, rozšířený seznam platný od 3.11.)
Pozn.: K datu 13. 11. 2018 nabylo právní moci rozhodnutí o zrušení registrace významného krajinného prvku K Vrtilce. K 28.11.2018 nabylo právní moci rozhodnutí o zrušení registrace VKP Zamokřená louka u Golfu.
Čtěte také: Současná ochrana přírody
Téměř celý les se nachází na historickém území, které je spojeno s králem Václavem IV. Ten byl nejznámějším majitelem kunratického panství, které i s rozsáhlými lesy koupil roku 1407 od zadlužených Olbramoviců, aby zde pobýval v přírodě a vyjížděl na lovy. Za tímto účelem si zde také nechal vybudovat hrad.
Kunratický les procházel ve 20. století složitým majetkoprávním vývojem. Střední část lesa koupilo hlavní město Praha v roce 1923. V této části lesa se u asfaltové cesty nachází starý kamenný pomník, jehož původ se zatím nepodařilo objasnit. V roce 1928 byl městu darován kus lesa okolo Nového hradu. Severní část lesa patřila od 15. století Univerzitě Karlově. Na město Prahu byla převedena až v roce 1963. Jen část lesa, která se nachází u Chodova, byla zalesněna až po 2. světové válce na původně zemědělských půdách, jinak se jedná o historicky zalesněné území.
Z počátku 20. století pochází rozsáhlé smrkové monokultury, které vypovídají o tzv. „smrkové mánii“ v tomto období. Kunratický les se nachází na území čtyř katastrů a je „ostrůvkem“ uprostřed husté městské zástavby a panelových sídlišť. Lesem prochází několik značených turistických tras i cyklotras. Nachází se zde dětská hřiště, altány, velké množství laviček, piknikové místo s veřejným ohništěm a naučná stezka s lesnickou tématikou. Zajímavostí je hájovna s výběhy pro daňky a srnce, několik jedinců sekvojovce obrovského, a dokonce metasekvoje čínské.
Velkým problémem lesa je vysoká návštěvnost - každý rok navštíví les přes 2 miliony lidí. S vysokou návštěvností bohužel souvisí také vandalismus, velké množství odhozených odpadků a volně pobíhající psi, kteří ruší lesní zvěř a znemožňují zahnízdění ptáků. V Kunratickém lese převažují porosty dubu a smrku. Smrkové monokultury se však postupně přeměňují na smíšené porosty, blížící se původnímu přirozenému složení porostů v dané lokalitě.
Probírky středně starých porostů slouží zejména k úpravě dřevinné skladby a odstranění poškozených nebo nekvalitních jedinců. V případě starých smrkových porostů je prováděna obnova maloplošnými zásahy. V posledních letech dochází kvůli kůrovci k rychlému odumírání smrkových porostů. Na uvolněné plochy jsou následně vysázeny směsi vhodných dřevin včetně některých nepůvodních druhů - douglaska, modřín. Na vhodná stanoviště je už 15 let také vysazována jedle. Velký důraz je kladen na obnovu lesa přirozeným zmlazením (především dubu).
Všechny lesy v majetku hl. m. Prahy, tedy i Kunratický les, jsou obhospodařovány podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích. Hl. m. Praha je navíc od května 2007 držitelem mezinárodního, ekologicky velmi přísného lesnického certifikátu Forest Stewardship Council® (FSC®), který hospodaření v lesích směřuje k dosažení přírodě blízkých lesních porostů, to vše s přihlédnutím k výrazně mimoprodukčnímu poslání pražských lesů. V rámci certifikace FSC® byly též vymezeny tzv. referenční plochy, což jsou území, která jsou vyjmuta z intenzivního lesnického využívání.
Části referenčních ploch, jejichž druhová skladba a struktura je podobná předpokládanému přirozenému stavu, jsou v bezzásahovém režimu (s výjimkou opatření proti hmyzím škůdcům a zásahům nutným z hlediska bezpečnosti návštěvníků lesa). V těchto porostech je proto možné setkat se např. Snahou vlastníka lesa je, aby se zastoupení dřevin co nejvíce blížilo původnímu přirozenému složení porostů v daném území. Rovněž se zohledňuje převážně mimoprodukční - rekreační - poslání pražských lesů (tj. používání pestré dřevinné skladby, včetně menšího zastoupení nepůvodních jehličnatých dřevin, jako např. modřín a douglaska).
Ideální (přirozené) zastoupení dřevin vychází z vlastností daného stanoviště, které jsou charakterizovány zejména klimatickými poměry a půdními vlastnostmi daného území (více o lesních stanovištích »). Na území Kunratického lesa převládají kyselá stanoviště.
Věková skladba porostů je jednou z hlavních charakteristik stavu lesa. V pražských lesích obecně, a v Kunratickém zejména, je problémem vysoká výměra přestárlých porostů (stáří nad 140 let).
tags: #ochrana #přírody #Michle #zajímavosti