Ochrana přírody Mnichovice: Rizika povodní a ochrana dřevin

Území města Mnichovice je ohrožováno povrchovým odtokem vod při prudkých deštích. Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Mnichovky.

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu.

Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj.

Na území města bylo, dle předchozích zkušeností, identifikováno 21 míst ohrožených přívalovými povodněmi. Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části města ohrožovány splachy ze zastavěných částí města a z okolních polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na místních a účelových komunikacích a k ucpání propustků.

Následující obrázky ukazují výstup z modelu drah soustředěného odtoku - vytvořeného na datech Digitálního modelu reliéfu 5. generace za pomocí Flow accumulation model v prostředí GRASS GIS. Z obrázků lze identifikovat potenciální lokality vzniku přívalových povodní. Model však nezohledňuje vsak vod do podloží a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %).

V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %).

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Mnichovice.

Identifikované kritické body:

• Kritický bod 10904979 - v povodí Struhařovského potoka v ř.
• Kritický bod 10900512 - v povodí toku IDVT 10275525 v ř.
• Kritický bod 10900511 - v povodí Struhařovského potoka v ř.

Další faktory ovlivňující odtokové poměry

Na území města Mnichovice bylo stanoveno několik míst, která můžou omezovat odtokové poměry. ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. výjimečné situace na toku, např.

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Mnichovice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta toků. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Na území města se nachází devět vodních děl. Všechna spadají do IV. kategorie TBD a v případě povodně mohou ovlivňovat odtokové poměry a být pro území města ohrožující. A to především z důvodu omezené retenční schopnosti nádrží.

Na území města Mnichovice není v současné době vybudované žádné protipovodňové opatření, ale mezi ulicemi Sportovní a Mirošovická (pod hřištěm) je v územním plánu města navrhovaný suchý poldr - na místě bývalého Halašova rybníka. Při omezené průtočnosti sítě způsobí ohrožení nemovitostí, zaplavení komunikací.

Kácení dřevin a ochrana majetku

Kácení dřevin ohrožujících život a majetek se řídí podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (dále též "lesní zákon"). Lesní zákon ukládá ohroženým či postiženým subjektům pro ochranu svého majetku provést na lesních pozemcích určitá zabezpečovací opatření, a to se souhlasem (popř. i přes nesouhlas) vlastníka lesa. Aby se předcházelo svévoli, rozsah a způsob takových zabezpečovacích opatření vždy stanoví orgán státní správy lesů.

Pokud nepostačí opatření nelesnického charakteru, umožňuje lesní zákon stanovit i lesnická opatření spočívající ve změně způsobu hospodaření a nebo v omezení využití lesních pozemků.

Postup při kácení dřevin:

1. Žádost o povolení kácení dřevin je oprávněn podat vlastník ohrožené nemovitosti.
2. Ohrožený či postižený subjekt nesmí v žádném případě kácet dřeviny svévolně bez vyjádření orgánu státní správy lesů a vyjádření vlastníka lesa o tom, jak má naložit s pokácenými dřevinami.
3. Žádost o povolení kácení dřevin se podává na orgán státní správy lesů. Je možné ji učinit jakoukoli vhodnou formou (např. písemně, elektronicky).
4. O žádosti rozhoduje místně příslušný úřad obce s rozšířenou působností.

Co musí obsahovat žádost:

• Identifikaci žadatele (jméno, adresu a číslo občanského průkazu)
• Odůvodnění
• Druh opatření
• Rozsah, účel a technický popis zabezpečovacích prací
• Návrh lesnických opatření
• Údaje o dodavateli prací včetně odpovědné osoby
• Identifikaci dotčených pozemků (druh, číslo parcely, výměra, snímek z mapy katastru nemovitostí)
• Vlastnická či jiná práva
• Vyjádření odborného lesního hospodáře
• Popřípadě i vyjádření příslušného orgánu státní správy lesů

Předepsané formuláře nejsou stanoveny. Zpoplatněno je pouze místní šetření prováděné správním úřadem podle položky 20 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve výši 100 Kč za každou i započatou hodinu. Poplatek se vyměřuje po ukončení místního šetření. Vaše záležitost bude vyřízena do 30 dnů od podání žádosti. Dalším účastníkem je vlastník lesa. Další činnosti nejsou stanoveny. Žádost je možno zaslat elektronicky příslušnému odboru životního prostředí obce s rozšířenou působností.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Pravidla kácení stromů se mění od 15. 7. nabývá účinnosti vyhláška Ministerstva životního prostředí č. ochraně dřevin a povolování jejich kácení. ustanovení zákona č. překrývají - třeba keře (nejde o stromy v alejích). nejsou stromy s obvodem kmene větším než 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí. pozemku zeleň. Není rozhodující velikost stromu. ministerstva životního prostředí chápe jako ovocný strom? (sladkoplodý) (Sorbus aucuparia subsp. V souladu s § 9 zákona č. náhradní výsadba jako kompenzace vzniklé ekologické újmy.

tags: #ochrana #prirody #mnichovice

Oblíbené příspěvky:

• Domácí postřiky na stromy
• Princip fotovoltaických elektráren
• Environmentální výchova a les
• Udržitelnost a kalkulačka ekologické stopy
• Bohatá úroda cukety