Ochrana přírody ve Vyškovsku: Přírodní parky a chráněná území

Vyškovsko se pyšní rozmanitou přírodou, která si zaslouží ochranu. K tomuto účelu zde byla zřízena řada přírodních parků a chráněných území. Pojďme se na ně podívat blíže.

Přírodní park Rakovecké údolí

Rakovecké údolí se nachází na rozhraní okresu Vyškov a Blansko. Území je tvořeno horní pramennou oblastí potoka Rakovce, kaňonovitým údolím na středním toku Rakovce až po hranu náhorní plošiny a přirozeně sousedícím územím na rozvodnici, v povodí Křtinského potoka po rybník Budkovan u obce Jedovnice.

Údolí je zlomového původu prvohorního stáří (spodní karbon, kulm). Vyskytují se v něm pouze sedimenty mořského původu. Ve slepenci jsou valouny žuly, ruly, granitu a jiných hornin z oblasti Českomoravské vysočiny, odkud byly donášeny tekoucími vodami do zdejšího mělkého předhlubňového moře. Další zdejší horninou je droba, která se usazovala jako drobnější součástky hornin v hlubších partiích moře. Časté jsou nálezy otisků prvohorních kapradin, přesliček a plavuní, které rostly v pobřežních močálech.

Třetí horninou jsou břidlice, které se usazovaly nejdále od pobřeží jako kal z nejjemnějších částeček zvětralých hornin. Časté jsou otisky mlže Posidonia becheri, který je vedoucí zkamenělinou kulmských břidlic.

Důvodem zřízení přírodního parku bylo zachování estetických a přírodních hodnot území. V údolí se nacházejí dlouhé výhledy přes louky kolem meandrujícího toku Rakovce. Ze skalních útvarů např. Dalekých skal, které jsou nejvýraznějším skalním seskupením, lze přehlédnout velkou část údolí i kulisu okolních lesů.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Na tomto území se vyskytují jednak mokřady v olšinách a jasanech, které jsou jedinou lokalitou bledule jarní na Vyškovsku. Bledule zde doprovází lýkovec jedovatý, lilie zlatohlávek, česnek medvědí, orsej jarní aj. Dalšími druhy jsou mařinka vonná, pstroček dvoulistý, vzácněji kruštík širolistý, okrotice dlouholistá a červená, hruštička menší, hruštička jednostranná aj. Vyhynulá je pravděpodobně korálice trojklanná.

Druhová skladba zde závisí především na expozici - na severně orientovaných vlhčích stanovištích jsou početné mechorosty a játrovky, dále např. kyčelnice devítilistá, puchýřník křehký, na suších jižních expozicích převládají suchomilné rostliny např. mochna skalní, řeřišník písečný, kamejka modronachová, silenka nicí apod.

Vzhledem k poměrně dobré kvalitě vody hostí početné druhy vývojových stádií hmyzu, např. chrostíků, jepic potočních, pakomárů a pošvatek. Početným druhem je blešivec potoční. Cenná je dnes již slabá populace raka říčního.

Kolem potoka Rakovce je vedena naučná stezka s deseti tabulemi informujícími o historii území, geologických podmínkách, flóře a fauně.

Zřízen vyhláškou ONV číslo 10-13 ze dne 1.1.1978 klidová oblast, která přešla s účinností zákona č. 114/92 Sb. do kategorie přírodní park. Území je označeno na přístupových cestách tabulemi se statním znakem a poučením o pravidlech chování v přírodním parku.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Přírodní park Říčky

Přírodní park Říčky se nachází na rozhraní okresů Vyškov, Blansko a Brno - venkov, přičemž na území vyškovského okresu zasahuje pouze menší částí rozloh. Na okrese Vyškov zahrnuje pramennou oblast toku Říčka s přítoky, přilehlé aluviální louky a mokřadní biotopy a přilehlé lesní komplexy. Nejsnazší přístup je po silnici z Račic do Bukovinky k hájence Říčky, která leží asi na půl cesty mezi obcemi. Zde je umístěna informační tabule a začínají zde louky lemující pramen Říčky.

Údolí Říčky je ve vyškovském okrese stejně jako Rakovecké údolí zlomového původu prvohorního stáří (spodní karbon - kulm). Souvrství drob, slepenců a břidlic je vyvinuté mezi Líšní, Lulčem u Vyškova a Račicemi (tzv.

Historie vlivů lidské činnosti v údolí Říčky je velmi podobná historii Rakoveckého údolí. Louky byly extenzivně využívány buď jako jednosečné nebo jako pastviny. Vzhledem k údolí Rakovce má pramenná oblast Říčky mnohem méně narušený vodní režim zejména vzhledem k menšímu rozsahu meliorací v minulosti. Z původních listnatých lesů zůstaly pouze enklávy bukových prostorů na méně přístupných místech.

Důvodem zřízení přírodního parku Říčky je zachovalý komplex nivních luk kolem meandrujícího toku Říčky se skupinami dřevin, tůněmi a mokřady obklopený lesními porosty se zajímavými výhledy z vrcholků okolních kopců.

Lesním typem jsou, stejně jako v Rakoveckém údolí, bukové a dubobukové lesy. Tyto se zachovaly pouze ostrůvkovitě a jejich flóra i fauna jsou velmi závislé na poloze a expozici. Louky se velmi liší v závislosti na stupni zamokření. V sušších místech najdeme prvosenku vyšší, kakosty, na podzim se zamodrají koberci ocúnu jesenního. Na vlhčích místech se setkáváme s blatouchem bahenním, upolínem evropským, prstnatcem májovým a dnes již nezvěstným kruštíkem bahenním.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

V pramenné oblasti Říčky se vyskytují trvalé, většinou ani v létě zcela nevysychající tůně hostící unikátní společenstva. Vzhledem ke kvalitě vody skýtají podmínky pro vývoj několika druhů obojživelníků - rosničky zelené, čolka obecného a horského. Z rostlin se na jejich okrajích vyskytuje kosatec žlutý, v minulosti i kosatec sibiřský, raritou je výskyt masožravé bublinatky jižní, která svými měchýřovitými pastmi loví vodní plankton. Předčí kvalitou vody v pramenné části tok Rakovec, fauna je velmi podobná - četná vývojová stadia hmyzu a pijavky. Kameny jsou často obrostlé mechem prameničkou obecnou.

Péče je zaměřena na zamezení stavební činnosti a z ní vyplývajícího antropického tlaku.

Zřízen vyhláškou ONV číslo 53/13 ze dne 13.9.1984 jako klidová oblast, která přešla s účinností zákona 114/92 Sb. do kategorie přírodní park. Území je označeno na přístupových cestách tabulemi se státním znakem, základní informace o hodnotách území a poučením o chování návštěvníků v přírodním parku.

Přírodní park Ždánický les

Ždánický les se nachází na rozhraní okresů Vyškov a Hodonín, ve kterých je vyhlášen za přírodní park. Menší část spadá do okresů Kroměříž a Břeclav. Je tvořen početným souborem převážně lesních ekosystémů, údolními nivami potoků a na okrajích masivu Ždánického lesa početnými fragmenty stepních a lesostepních lokalit, z nichž sedm požívá zvláštní ochrany. Jde o přírodní památky: Baračka, Hrubá louka, Jalový dvůr a Žlíbek a o přírodní rezervace Mušenice, Rašovický zlom - Chobot a Šévy.

Území je po stránce geologické součástí karpatských třetihorních oblastí. Jedná se z velké části o karpatské flyšové pásmo. Vyvřeliny a metamorfované horniny (krystalinikum) byly zjištěny např. v hlubinných vrtech severní části popisovaného území. Vedle krystalinika byly potvrzeny v předterciérním podloží horniny prvohor.

Celé území je z hlediska fytogeografického řazeno do podokresu Ždánický les, který spadá do fytogeografického okresu Středomoravské Karpaty.

Lesy mají z velké části původní charakter, lesním hospodařením byl jejich charakter jen málo narušen. Daleko negativněji působí na krajinu zemědělství. Po kolektivizaci byly pozemky sceleny ve velké lány bez ohledu na reliéf krajiny - výsledkem je místy krajina téměř bez vegetačních prvků a půda převážně bez humusu díky smytí orničního horizontu. Podobně fatální vliv mělo zemědělství na nivní louky, které byly přeměněny z velké části na ornou půdu.

Obrovský krajinářský význam má především komplex lesů, a to i z celorepublikového hlediska. Vysoký podíl původních dřevin z něho činí území s vysokou ekologickou stabilitou, což se odrazilo v jeho zařazení do nadregionálního systému ekologické stability jako systém biocenter.

Nejrozšířenějším lesním typem jsou typické dubové bučiny s poměrně chudým bylinným patrem s výskytem ostřice chlupaté, hvězdnatce čemeřicového, pryšce mandloňovitého, svízele Shultesova aj. Velkou plochu zaujímají dubohabrové háje s podrostem lipnice hajní, mařinky vonné, vikve lesní, sasanky hajní, prvosenky jarní, vzácněji se vyskytuje lilie zlatohlávek, lýkovec jedovatý, vemeník dvoulistý, kruštík širolistý a okrotice červená a bílá.

Ve vlhčích místech zejména v okolí potoků se tvoří lesní porost jasanové olšiny s vlhkomilnějšími a stínomilnějšími rostlinami např. samorostlíkem klasnatým, čarovníkem pařížským a bradáčkem vejčitým. Na výslunných a výhřevných polohách se setkáme s teplomilnějšími doubravami. Zde roste např. čistec přímý, sasankovka lesní, vikev křovištní, kamejka modronachová a tolita lékařská. Tyto lokality se vyskytují pouze ve fragmentech buď na extrémních stanovištích mezi intenzivně obdělávanou půdou nebo navazují na lesní porosty.

Roste zde převážně subxerotermní vegetace např. hvězdnice chlumní, vstavač vojenský a nachový, len žlutý, prostřelenec křížatý, černohlávek velkokvětý, pelyněk ladní a řada dalších.

Důvodem pro zřízení přírodního parku Ždánický les bylo zachování krajinářských kvalit komplexu lesů a přiléhajících nelesních biotopů.

Zřízen byl Nařízením č. 2/96 Okresního úřadu ve Vyškově dne 24.4.1996. Území je značeno na přístupových cestách tabulemi se státním znakem a stručnou informací o přírodních poměrech a historii parku.

Další chráněná území ve Vyškovsku

Kromě přírodních parků se na Vyškovsku nachází i další chráněná území, zaměřená na ochranu specifických biotopů a druhů. Mezi ně patří:

• Národní přírodní památka Malhotky: Svah s jižní expozicí se zachovanými teplomilnými společenstvy.
• Přírodní rezervace Rašovický zlom-Chobot: Stráň s expozicí k jihozápadu je tvořena plošnou mozaikou luk, pastvin a lesa.
• Přírodní rezervace Šévy: Postagrární lada s dosud znatelnými terasami, svisle modelovaná stabilizovanými erozními stržemi.
• Přírodní památka Kuče: K jihu otevřené údolí charakteru amfiteátru, jehož svahy jsou částečně modelovanými drobnými sesuvy.

Tato území jsou cenná především výskytem mnoha mizejících druhů rostlin např. vstavače vojenského, nachového a jejich křížence, vemeníku zelenavého a dvoulistého, okrotice bílé a červené, kozince vičencolistého a rakouského, třemdavy bílé, medovníku meduňkolistého, lnu úzkolistého, hvězdnice chlumní, zvonku sibiřského a řady dalších. Dále je lokalita známa početnými druhy teplomilného hmyzu např. kudlanky nábožné.

Tabulka: Přehled chráněných území ve Vyškovsku

Přijetím zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny a jeho prováděcí vyhlášky č. 395/92 Sb. byla lokalita zařazena do kat. národní, péče je tudíž zajišťována Agenturou OPK, stř. Brno.

tags: #ochrana #prirody #Vyškovsko

Oblíbené příspěvky:

• Obnovitelné zdroje v ČR
• Statistiky o životním prostředí
• Žlutý koš s nášlapem: Recenze
• Konec přírody od Kosmas: Recenze
• Tříděný odpad s Acadia