Ochrana přírody: Povinnosti šéfredaktora a aktuální výzvy

Stále rychlejší rozvoj společnosti ovlivňuje bezprostředně životní prostředí. Jejich další výrobě a používání zanechávají velké množství odpadu. Tyto odčerpané látky se vrací zpět do přírody ve formě odpadu. Se stoupající produkcí stoupá i množství odpadu.

Financování ochrany přírody

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).

Nový kabinet původně nepočítal s pokrytím programu, protože dle něj předchozí vládní koalice nadhodnotila výnosy z prodeje emisních povolenek, z nichž je program financován. Exministr Petr Hladík (KDU-ČSL) hovořil v souvislosti s programem o sumě 3,7 miliardy. Předseda opoziční ODS Martin Kupka v diskuzním pořadu namítl, že v návrhu rozpočtu Státního fondu životního prostředí na příští rok bylo dvanáct miliard korun.

„To jsou peníze, které jsou úplně realisticky zajistitelné z obchodování s emisními povolenkami,“ řekl. Podporuje také, aby se dařilo ceny emisních povolenek snížit. Čím nižší však bude jejich cena, tím méně peněz bude dle Kupky v modernizačním fondu i na Novou zelená úsporám. Jak z hlediska příjmů z modernizačního fondu, tak z povolenek ETS 1 nicméně dle Kupky finanční zdroje jsou. „To je reálný výhled, kolik Česká republika může získat v roce 2026,“ zdůraznil.

„Situace nastala nikoliv kvůli Motoristům, ale kvůli flagrantnímu podcenění situace minulou vládou,“ tvrdí Havlíček. Na jaře roku 2025 bylo dle něj jasné, že prostředky na projekt nejdéle na začátku letoška dojdou. Argumentoval také financováním z emisních povolenek ETS 2. Před nadhodnocením výnosu z povolenek údajně před podzimními volbami varovalo i přímo ministerstvo financí.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Dotační program funguje od roku 2009 jako nástroj motivující majitele k renovacím bytového fondu a ke snižování spotřeby energií. Zatím podpořil na 600 tisíc domácností, z toho dvě třetiny od roku 2021, odkdy podle resortu činily investice do energetických úspor domácností zhruba 55 miliard.

Ministerstvo životního prostředí v listopadu příjem žádostí o dotace dočasně uzavřelo. Důvodem byl velký zájem žadatelů, který vedl k rychlejšímu vyčerpání peněz vyhrazených pro loňský rok, ale podané žádosti pokračovaly bez omezení.

Předseda Motoristů Petr Macinka, který do pondělního jmenování Červeného vede resort životního prostředí z pověření prezidenta, na konci ledna uvedl, že předchozí vláda nadhodnotila příjmy z emisních povolenek do Státního fondu životního prostředí na výše zmíněných dvanáct miliard. Z fondu je mimo jiné hrazena právě Nová zelená úsporám. Macinka připustil, že se musí program upravit. Havlíček tehdy avizoval, že podpora bude založena hlavně na zárukách a garancích. Za prioritu vzhledem k velkému zájmu veřejnosti o program označil jeho opětovné spuštění premiér Babiš.

Nový ministr životního prostředí a klimatická změna

Moravec se následně tázal Červeného, zda nepopírá vědeckou shodu, podle níž jsou hlavní příčinou změn klimatu antropogenní (člověkem způsobené) emise. Odkázal na zjištění Seznam Zpráv, podle nichž získával Červený granty na trvale udržitelný rozvoj či snižování uhlíkové stopy. „Motoristé sobě nikdy neřekli, že klimatická změna neprobíhá,“ reagoval kandidát na ministra.

„Zásadně jsme odmítali téma klimatické krize. To je pojmenování, kterým u lidí vyvoláváte nějaký strach, obavy,“ prohlásil ale. U generací alfa a Z dle něj „probíhá myšlení, že svět skončí, proto i mladá generace uvažuje, že by nechtěla mít potomky“.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Moravec argumentoval tím, že Turek popírá vědecký konsenzus na tom, že to jsou lidé a jejich emise, které způsobují klimatickou krizi. „Klimatická změna probíhá a tento stát musí racionální ideologií a technologií, která je momentálně k dispozici, s tím začít pracovat,“ reagoval Červený. Přiznal, že člověk má vliv na produkci oxidu uhličitého a spolupodílí se na ní.

Během působení na ministerstvu bude prý Červený zastávat názor, na kterém se dohodla vláda. „Škoda, že pan Červený ty materiály jen vytvářel, a bohužel je i nestudoval,“ adresoval ministerskému kandidátovi předseda Pirátu Zdeněk Hřib. „Odmítl to, že člověk má ten hlavní vliv. (…) Popírá vědecký konsenzus,“ připomněl Hřib.

Vládě dále vytkl hospodaření v rozpočtovém provizoriu, v němž je Česko druhý měsíc. „Tvrdíte, že ten rozpočet vlastně není váš, popíráte to, že jste ho vůbec přepracovali. To je naprosto absurdní situace,“ kritizoval Hřib. Upozornil na rozpočet ministerstva zemědělství, který dle šéfa Pirátů „nabobtnal o 8,4 miliardy“. Zmínil i údajně chybějící prostředky na dostupné bydlení.

Reformy na ministerstvu

S nadcházející změnou ve vedení resortu životního prostředí se Moravec tázal Červeného na zjištění Deníku N. Ten napsal, že jedním z prvních připravených kroků bude odvolání ředitele Krkonošského národního parku Robina Böhnische, dále ředitele Agentury ochrany životního prostředí Františka Pelce nebo ředitele šumavského národního parku Pavla Hubeného. „Nemám to teď v plánu,“ reagoval na informace Červený.

Avizoval, že po nástupu do čela ministerstva se bude věnovat akceleračním zónám a Nové zelené úsporám. Zmínil také „rigidní systém“, který dle něj v resortu panuje.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Dle ministerského kandidáta je potřeba upravit systém akceleračních zón, protože jsou na něj navázány peníze z Evropské unie a při současné úpravě by o ně stát dle něj mohl přijít. Akcelerační zóny jsou administrativně vymezené území v Česku, kde má být rychlejší a jednodušší povolování projektů obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných a solárních elektráren, než je standardní.

Biodiverzita a obnova přírody

Jen 15 % přírody v Evropě je v dobré kondici, přitom kvalita našeho života je s biologickou rozmanitostí úzce spojena. Biodiverzita je důležitá nejen pro jednotlivce, ale i pro firmy - pro řadu sektorů představuje životně důležitou součást podnikání. Podle Světového obchodního fóra závisí na přírodě, biodiverzitě a ekosystémech 50 % světového HDP.

Biodiverzita je navíc jednou z kategorií ESG reportingu, a některé firmy tak musí svůj dopad vyhodnocovat už nyní, zatímco jiné to teprve čeká. Situaci ale zatím ztěžují nejednotné metodiky a komplexita samotného tématu.

Pro ochranu přírody i živočišných druhů přijala Evropa nový zákon o obnově přírody, jeho naplňování má potenciál ovlivnit i agendu klimatických rizik ve firmách. Na biodiverzitu můžeme pohlížet jako na živou složku přírodního bohatství, není však sama o sobě aktivem. Jde spíše o popis vlastností aktiv, kterým říkáme přírodní bohatství a které nám zprostředkují jisté služby - ekosystémy. Právě pojmy jako „kapitál“, „zásoby“ a „služby“ nám mohou pomoci lépe pochopit roli přírody v ekonomice.

Důležitost biodiverzity se dá demonstrovat i pomocí známých Cílů udržitelného rozvoje. Definic biodiverzity existuje mnoho, protože se jedná o mnohaúrovňový a složitý jev. Světový fond ochrany přírody (WWF) definoval biodiverzitu v roce 1989 jako „bohatství života na Zemi, miliony rostlin, živočichů a mikroorganismů včetně genů, které obsahují, a složité ekosystémy, které vytvářejí životní prostředí. Rozlišují se tři úrovně diverzity - genetická, druhová a ekosystémová.

V polovině června 2024 schválila Rada Evropské unie nové nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law). „Podle dat Evropské agentury pro životní prostředí je jen 15 % přírody v EU v dobré kondici. Nejhůře jsou na tom rašeliniště a duny a velmi ohrožené jsou oblasti, kde se vyskytují zvířata, například 38 % rybích populací a 24 % populací hmyzu je ve špatném stavu. Za 30 let zmizelo z evropské přírody 30 % lučních motýlů, 36 % polních ptáků a 1 ze 3 druhů včel je na ústupu. Když opomeneme ničení přírody, jde především o potravinovou bezpečnost. Velká část produkce v EU, hlavně ovoce, závisí na opylovačích jako jsou právě včely nebo motýli. I proto nyní přichází nový zákon o obnově přírody,“ vysvětluje Kateřina Novotná, šéfredaktorka CSRD.cz.

Ambicí nového zákona je zvrátit trend poklesu biodiverzity v Evropě a napomoci k obnově krajiny. Jeho přijetí však zdaleka nebylo jednoduché a došlo k němu až na základě kompromisního znění. Až pak získal potřebnou podporu 20 zemí, které reprezentují 66 % evropské populace. Česká republika tento zákon podporovala od začátku a za jeho přijetím stál i ministr Petr Hladík.

Česká republika jako členský stát EU bude muset splnit stanovené cíle a povinnosti. „Mezi ty patří obnova lokality v rámci sítě Natura 2000, zlepšení stavu přírodních stanovišť a zavedení opatření pro zvýšení počtu a diverzity opylovačů,“ dodává Machová.

Podle zástupců neziskových organizací je obnova a ochrana přírody náš nejlepší spojenec v době klimatické krize. Proč by se o biodiverzitu a ekosystémy vůbec měly zajímat firmy? Důvodů je celá řada. Hlavní důvodem je ale výkonnost a stabilita firmy. Všechny podniky totiž přímo či nepřímo závisí na biodiverzitě a ekosystémech. Podle Světového obchodního fóra závisí na přírodě, biodiverzitě a ekosystémech 50 % světového HDP. Ať už jde o přímé vstupy, jako například vodu, opylování nebo úrodnost půdy.

Tyto vstupy generují podnikům finanční benefity a naopak jejich ztráta či snížení dostupnosti může představovat zásadní rizika a ohrozit nejen finanční benefity, ale i samotnou existenci firmy. Ztráta biodiverzity začíná firmám bránit ve schopnosti vybudovat si v dodavatelských řetězcích odolnost vůči budoucím klimatickým šokům. Jen v roce 2020 podle zprávy CDP společnosti vykázaly finanční dopady vodních rizik ve výši 301 miliard dolarů, tedy pětkrát více než náklady na jejich řešení (55 miliard dolarů). Kromě toho odhadly obchodní příležitosti při investování do zabezpečení vody na 711 miliard dolarů. Společnost BCG dokonce ocenila hodnotu biodiverzity, a to na více než 150 trilionů dolarů ročně, což je přibližně dvojnásobek ročního světového HDP. Ničení přírodního bohatství je tak vlastně ničením byznysu.

S úbytkem ekosystémů podniky čelí značným rizikům, od vyšších nákladů na suroviny, prostoje při nedostatku surovin, přes zvýšené riziko přírodních událostí jako jsou sucha, záplavy, sesuvy půdy až po odpor spotřebitelů i investorů. Celý proces není jednoduchý, nejde totiž jen o přímé dopady, ale i o ty nepřímé (tedy v celém hodnotovém řetězci); nejen o současné, ale i potenciální. Často zatím chybí i metodika a postupy, jak tyto dopady měřit. Nemluvě o tom, jak je mitigovat. Velkou roli zde budou hrát inovace. A právě v nich je třeba vidět pro firmy všech typů a velikostí velkou příležitost.

Metody měření se teprve postupně vyvíjí, už nyní se ale můžete některými z nich inspirovat. Využívání půdy - lidské aktivity jako přeměna volné krajiny na zemědělskou či stavební činnost či vysoušení mokřadů. Využívání/čerpání přírodních zdrojů -např. Znečišťování - emise jiných než skleníkových plynů a látek.

Zatím žádná metoda nedokáže uchopit všech pět faktorů, a to bychom k nim měli ještě přidat dva faktory nepřímé, ale neméně důležité. Nejen, že není jednotná metoda jako biodiverzitu měřit, ale vlastně ani jednotka. Riziko a ztráty z nicnedělání jsou v případě biodiverzity podle odhadů výrazně vyšší než náklady na akce a aktivity. Budoucnost přístupu k biodiverzitě ale závisí i na správné rovnováze mezi ekonomickým rozvojem, náklady a ochranou přírody.

Česká republika tak bude muset najít křehkou rovnováhu, aby splnila cíle nařízení bez negativního dopadu na zemědělství a další průmyslová odvětví. „Přestože je cesta k dosažení těchto cílů náročná, přináší také možnost inovací a rozvoje nových technologií, které mohou přispět k udržitelnějšímu hospodářství a zároveň chránit přírodní dědictví České republiky. V dlouhodobém horizontu může být obnova přírody klíčovým faktorem pro zajištění ekologické stability, ukládání uhlíku v přírodě a odolnosti vůči klimatickým změnám, což je zásadní pro budoucí generace a celkovou udržitelnost naší země a planety,“ uzavírá Alice Machová, partnerka EY.

Návrh zákona o omezení dopadu plastových výrobků na životní prostředí

V současné době probíhá v Poslanecké sněmovně projednávání vládního návrhu zákona o omezení dopadu plastových výrobků na životní prostředí. V rámci projednávání návrhu zákona bylo diskutováno také téma plošného zálohového systému na PET lahve a plechovky.

Iniciativa pro zálohování bedlivě sleduje debatu v Poslanecké sněmovně k vládnímu návrhu zákona o omezení dopadu plastových výrobků na životní prostředí, během které bylo diskutováno také téma plošného zálohového systému na PET lahve a plechovky. Na druhou stranu nás velmi znepokojují některé informace, které zazněly na plénu během diskuse ke sněmovnímu tisku č. 56 ve středu 2.

Tyto nepřesné a často zcela nepravdivé formulace mohou poškodit tolik potřebné diskuse o možném zavedení plošného systému záloh, který je funkčním řešením pro nakládání s nápojovými obaly, ověřeným již v řadě evropských zemí. Na pravou míru je potřeba uvést také tvrzení, že zde existují snahy prosadit plošný systém zálohování na PET lahve a plechovky bez širší diskuse prostřednictvím pozměňovacího návrhu k tomuto návrhu zákona. V Iniciativě pro zálohování vnímáme zavedení plošného systému záloh jako komplexní řešení, které si vyžaduje širokou debatu.

Dobrou zprávou je, že již nyní většina nápojového průmyslu zavedení záloh podporuje. Protože během projednání v plénu zaznělo velké množství nepravdivých informací, připojujeme jejich vysvětlení a uvedení na pravou míru jako samostatnou přílohu tohoto dopisu.

Respektujeme skutečnost, že na zálohový systém mohou mít různé strany z různých důvodů odlišný názor, je však nezbytně nutné založit diskusi na pravdivých faktech.

Je důležité připomenout, že systém záloh na PET lahve a plechovky České republice pomůže v mnoha směrech. Jde o nejefektivnější způsob, jak Česká republika může splnit cíle stanovené v právě diskutovaném návrhu zákona o omezení dopadu plastových výrobků na životní prostředí, které jsou pro ČR závazné stejně jako pro ostatní členské státy EU. Navíc zásadním způsobem pomůže snížit množství volně pohozeného odpadu, tzv. littering.

Argumenty pro a proti zálohování

Níže jsou uvedeny některé argumenty pro a proti zálohování PET lahví a plechovek, spolu s reakcemi Iniciativy pro zálohování:

• Výrok: Náklady na vybudování systému odnese spotřebitel zdražením nápojů.
• Skutečnost: Zavedení povinného zálohování nebude mít na spotřebitele jiný dopad než zaplacení zálohy a nutnost vrátit obal v prodejně, aby zálohu dostal zpět. Výrobci nápojů nechtějí přenášet náklady na spotřebitele. Provoz systému financují poplatky od výrobců nápojů, výtěžek z prodeje vysbíraného materiálu na jeho další recyklaci do nových lahví a plechovek a minoritně také nevrácené zálohy.
• Výrok: Spotřebitelé jsou zvyklí odpad třídit a nosit zmačkané lahve do kontejnerů, které mají pár metrů od domova. Nebudou je chtít doma skladovat a vozit do obchodu.
• Skutečnost: Finanční motivace zálohy skutečně funguje, potvrzují to zkušenosti z 10 evropských zemích, z Austrálie i několika států USA, kde zálohování již funguje mnoho let. V České republice jsou lidé dlouhodobě zvyklí na vratné skleněné lahve.
• Výrok: Auta budou převážet vzduch.
• Skutečnost: Studie dopadů na životní prostředí vypracované nezávislými experty v ČR potvrzují, že u PET lahví a plechovek má doprava obalů ve výsledku pouze zanedbatelný dopad. Pozitivní vliv recyklace obalů její dopad mnohonásobně převáží.
• Výrok: Současný třídící systém splní cíle EU, když se zefektivní.
• Skutečnost: Zatím v Evropě neexistuje žádná země, která by uměla dosáhnout evropského cíle vytřídit pro recyklaci 90 % plastových obalů na nápoje, aniž by v ní fungoval zálohový systém.
• Výrok: V Německu se po zavedení zálohování propadl zpětný sběr nápojových obalů.
• Skutečnost: Data ukazují opak. V Německu nedošlo po zavedení zálohového systému ke snížení třídění ostatních obalů.
• Výrok: Obchodníci nemají skladové prostory.
• Skutečnost: Otázka skladových prostorů je řešitelná, inspiraci lze najít v zahraničí, kde zálohové systémy bez problémů fungují.

Závěrem

Ochrana přírody a životního prostředí je komplexní a neustále se vyvíjející oblast, která vyžaduje aktivní přístup všech zúčastněných stran - od vlády a firem až po jednotlivé občany. Je nutné hledat inovativní řešení, podporovat udržitelný rozvoj a zvyšovat povědomí o důležitosti ochrany přírody pro budoucí generace.

tags: #ochrana #prirody #sefredaktor #povinnosti

Oblíbené příspěvky:

• Sběrný dvůr Havlíčkův Brod
• Správné postupy likvidace zdravotnického odpadu
• Odpad Bílý Potok
• Životnost slonů ve volné přírodě
• Důsledky emisí aut v roce 2019