Ochrana Přírody: Skripta pro Studium

Tento text vznikl průběžným doplňováním, opravami a úpravami s cílem zmírnit nedostatky, které se objevily ve starších verzích tištěných skript. Autoři se omlouvají za případné chyby.

Členění kapitol respektuje původní strukturu skript. Odkazy na další studijní literaturu naleznete také v 1. přenášce a v dalších navazujících specializovanějších předmětech.

Uvítám každou konstruktivní připomínku či obrazový materiál, který pomůže tato skripta vylepšit.

Biodiverzita a její Úrovně

Rozmanitost živého světa je možno sledovat na různých úrovních. Rozlišujeme proto dále tzv. lokální diverzitu a globální (bio)diverzitu. Globální (bio)diverzita vyjadřuje celkový počet druhů organismů obývajících Zemi. Odhady světové biodiverzity se přitom pohybují mezi 10 a 100 milióny žijících druhů. Vliv na globální diverzity je značný. Lokální diverzita je druhová rozmanitost konkrétního společenstva , kterou lze porovnávat zejména celkový počet druhů a vyšších taxonů, k nimž tyto druhy náleží. Lokální diverzitu lze měřit některým z indexů druhové diverzity , jímž lze pak různá společenstva porovnávat.

Biodiverzita je po zemském povrchu velmi nerovnoměrná. Korálové útesy mělkých tropických moří jsou ekosystémem starým stovky miliónů let a obývá ji asi třetina všech druhů mořských živočichů. Jednou z oblastí s neuvěřitelně vysokou biodiverzitou je Madagaskar.

Čtěte také: Česká ochrana přírody

Synekologie: Nauka o Společenstvech

Synekologie je naukou o společenstvech organismů. Synekologie zkoumá obecné zákonitosti projevů živé hmoty. Praktickým cílem je pátrat po příčinách změn početnosti populací v čase a prostoru. Synekologie se zabývá různými druhy rozborem vzájemných mezidruhových vztahů (interakcí) mezi jejich populacemi. Vstupuje do interakcí s jinými druhy. Je odrazem konkrétních adaptací a svébytného životního stylu. Myslivost a další obory lidské činnosti se snaží zjistit, jak se bránit těm druhům, jejichž aktivity jsou v rozporu se zájmy člověka.

Druh a Populace

Druh je vázán na určitý biotop. Jedinci jednoho druhu jsou schopni se mezi sebou křížit a plodit životaschopné a plodné potomstvo. Každý druh má své jméno s uvedením autora, který tento druh platně popsal. Populace je soubor jedinců stejného druhu (vajíček, mláďat, dospělců), obývajícími společné území. Druh se odlišuje od jiných druhů souborem znaků, jimiž se liší od jiných druhů.

Adaptace jako Klíč k Přežití

Adaptace je jev, kdy se organismus přizpůsobuje okolnímu prostředí. Adaptace souvisejí s životními pochody a fyziologickými funkcemi. Mnohé adaptace souvisejí s životními pochody a fyziologickými funkcemi. Adaptivní odezva na nějaký faktor vnějšího prostředí. Rozlišovat potravní, rozmnožovací či obranné strategie.

Přírodního výběru čili selekce jsou různé adaptace. Variabilita, často pozorovaná např. u fenotypových projevů svých nositelů, je důležitým předpokladem rozmanitosti, biodiverzity . Adaptace umožňují organismům lépe přežívat v daných podmínkách prostředí než byla generace rodičovská. Variabilita, často pozorovaná např. u fenotypových projevů svých nositelů, je důležitým předpokladem rozmanitosti, biodiverzity .

Ekotypy a Lokální Adaptace

Druh se svými lokálními (místními) adaptacemi vytváří tzv. ekotypy. Tyto adaptace se mohou týkat např. doby snůšky či kladení mláďat nebo upřednostňovat určitý typ potravy. Jsou-li adaptace zprostředkovány prostřednictvím kombinace genů, pak lze hovořit o adaptivním chování. Celé odvětví ekologie zvané behaviorální ekologie je tomuto věnováno.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Genofond a Jeho Ochrana

Programy na posílení populace mohou být rizikové, pokud populace jsou poškozeny genetickou erozí. Je však potřeba o zmíněných rizicích vědět a brát je v úvahu. Mísení jedinců z geneticky velmi odlišných populací může vést až k jejímu vymření. Proto by posilujícímu programu měl předcházet pečlivé porovnání genofondu místní a introdukované populace.

Ekosystémy a Změny v Přírodě

Ekosystém = biocenóza se svým prostředím. Ekologická krize nastává, když se ekosystém dostane do stavu, kdy se ekosystém změní vlivem zákonitých, samovolným vývojem způsobených sledů změn ekosystému, zvl. v rostl. Voda je v neustálém koloběhu. Cílem by mělo být dosažení stavu blízkému přírodě, tak aby nutné energetické dotace byly co nejmenší. V každém případě stav, který je ke klimaxu blíž než současný.

Legislativa a Ochrana Přírody

Legislativní nástroje pro ochranu přírody u nás a ve světě zahrnují:

• Zákon č. Sb. - ochrana přírody a krajiny obecná a zvláštní.
• ÚSES, Krajinný ráz.
• Velkoplošná a maloplošná chráněná území ČR.
• NATURA 2000.

Doporučená Literatura

• Pecharová, E.-Hanák, P. (1996): Ochrana genofondu.
• Kostkan, V. (1996): Územní ochrana přírody a krajiny v ČR.
• Zákon č.
• Primack, R.B., Kindlmann P., Jersáková J. ochrany přírody.
• Kolář, F. a kol. (2012). Ochrana přírody z pohledu biologa. Dokořán, Praha.
• Kostkan, V. Územní ochrana přírody a krajiny.. Skripta. MŽP Praha, PHARE, VŠB Ostrava. 138 pp.
• Míchal, I. a kol. (1999). Péče o chráněná území II. Lesní společenstva.. AOPaK Praha, 714 pp. Multimediální DVD. (2007).
• Patzelt, Z. Ochrana přírody v České republice.. Europarc Česká republika.
• Petříček, V. a kol. (1999). Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva.. AOPaK Praha.
• Primack, B., Kindlmann, P., Jersáková J. Biologické principy ochrany přírody. Portál Praha, 352 pp., 2001..
• Primack, B., Kindlmann, P., Jersáková J. Úvod do biologie ochrany přírody. Portál Praha, 472 pp., 2011..
• Sinclair, A., R., E., Fryxell J.,M., Caughley, G. (2007). Wildlife Ecology,Conservation and Management. Second edition.. Blackwell Sc. Publications, Boston. 469 pp.
• Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků..
• Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin..
• Voženílek, V. a kol. (2002). Národní parky a chráněné krajinné oblasti České Republiky.. Skripta UP Olomouc156 pp.
• Vyhláška ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v aktuálním znění.
• Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy.
• Zákon č.114/1992 Sb.o ochraně přírody a krajiny v aktuálním znění.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

tags: #ochrana #prirody #skripta

Oblíbené příspěvky:

• Ekologie a Životní Tabulky
• Rozmanitost života
• Koncepce environmentální výchovy
• Příroda, Vesmír, Umění a Člověk
• Recenze domu Jaroslava Duška