Ochrana přírody a území v České republice: Typy a význam

I přes svou poměrně malou rozlohu se Česká republika vyznačuje velkým bohatstvím druhů rostlin a živočichů. To je dáno zejména její polohou na hranici několika biogeografických oblastí, ale také historickým a kulturním vývojem. Příroda se sama neuchrání. I proto vznikly zákony a spolky, které se na ochranu přírody v Česku specializují a věnují se hlavně ekologicky významným lokalitám. Ty jsou naštěstí poškozeny lidskou činností relativně málo.

Územní ochrana přírody

Jedním z nejvýznamnějších nástrojů ochrany přírody je ochrana území, která se provádí pomocí zvláště chráněných území. Nejčastěji jde o lokality, s jedinečnou geologickou stavbou, z vědeckého hlediska významná území nebo místa, která mají unikátní biologickou rozmanitost.

Územní ochrana je zakotvena v zákoně o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) a jeho prováděcích vyhláškách (395/1992 Sb. a 45/2018 Sb). V České republice jsou dvě úrovně zvláště chráněných území (ZCHÚ). Jedná se o velkoplošná zvláště chráněná území a maloplošná zvláště chráněná území.

Do velkoplošných zvláště chráněných území spadají dvě kategorie, do maloplošných čtyři a do soustavy Natura 2000 dvě kategorie chráněných území.

V současnosti v ČR najdeme 4 národní parky (NP), 26 chráněných krajinných oblastí (CHKO), více jak 2000 maloplošných chráněných území různé úrovně ochrany a 6 biosférických rezervací UNESCO. Plus další území zapojená do mezinárodních projektů ochrany přírody - NATURA 2000. V Česku chráníme celkově více jak 15 % rozlohy našeho státu.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Chráněná území v ČR dělíme na velkoplošná (NP a CHKO) a maloplošná (Národní přírodní rezervace, Přírodní rezervace, Národní přírodní památky a Přírodní památky.

Velkoplošná chráněná území

Národní parky (NP): V národních parcích se chrání rozsáhlá část zachovalé přírody, zpravidla zde nebývají větší sídla a do nejpřísněji chráněných částí je vstup veřejnosti povolen pouze po vyznačených stezkách. Zakázán je rovněž sběr některých rostlin.

Chráněné krajinné oblasti (CHKO): V chráněných krajinných oblastech se pak chrání kromě přírody i lidová obydlí, typicky třeba CHKO Lužické hory nebo rybniční soustavy (např. CHKO Třeboňsko). Území chráněných krajinných oblastí je vnitřně rozděleno do čtyř zón podle úrovně ochrany, přičemž v první zóně platí pravidla nepřísnější.

Maloplošná chráněná území

Národní přírodní rezervace (NPR): Kategorie NPR a NPP jsou určeny pro území s národním nebo mezinárodním významem.

Přírodní rezervace (PR): Přírodní rezervace jsou určeny hlavně k ochraně ekosystémů.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Národní přírodní památky (NPP): Kategorie NPR a NPP jsou určeny pro území s národním nebo mezinárodním významem.

Přírodní památky (PP): Přírodní památky pak zajišťují především ochranu geologických a geomorfologických fenoménů a také nalezišť nerostů nebo ohrožených druhů.

Nejstarším národním parkem je v ČR Krkonošský národní park, který vznikl roku 1963. Nejstarší chráněnou krajinnou oblastí je pak Český ráj (1955). Největší národní park je v Česku národní park Šumava s rozlohou 690,3 km2.

Natura 2000

Se vstupem do Evropské unie vyvstala povinnost vymezení soustavy chráněných území Natura 2000.

2004 - Česká republika vstoupila do Evropské unie a tím se stala součástí Natura 2000. Jedná se o soustavu chráněných území v Evropské unii, která je zaměřena k ochraně biologické rozmanitosti.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Natura 2000 se nesnaží chránit jednotlivé druhy, ale chrání především ohrožené typy prostředí. Celkem je na území Česka 1 112 evropsky významných lokalit, což je asi 10 % území ČR.

Ochranná pásma

Pro zabezpečení zvláště chráněných území (s výjimkou CHKO) před rušivými vlivy z okolí slouží ochranné pásmo (viz § 37 zákona). Pokud se ochranné pásmo vyhlašuje, děje se tak zpravidla současně s vyhlášením území za zvláště chráněné.

Pokud se ochranné pásmo nevyhlásí, vzniká tzv. ze zákona a tvoří ho území do vzdálenosti 50 m od zvláště chráněného území. V takovém pásmu jsou na souhlas orgánu ochrany přírody vázány pouze některé činnosti vymezené příslušný paragrafem zákona o ochraně přírody a krajiny.

Další formy ochrany přírody

Památné stromy: Památné stromy jsou dalšími zvláště chráněnými přírodními prvky, neřadíme je však již mezi zvláště chráněná území. Jedná se o mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí.

Historie ochrany přírody v Česku

Počátky ochrany přírody se mapují k 12.-14. století. S ochranou přírody začal naši předkové již kolem 12. století, kdy svébytným způsobem chránili lesy určené k honitbě zvěře.

Na úrovni státu pak prvky ochrany přírody nesl dokument Maiestas Carolina Karla IV. - mimochodem i s přísnými tresty pro ty, kteří by přírodu ničili (nutno říci, že návrh nebyl přijat pro odpor šlechty).

Nejstarší chráněné území nejen ČR, ale i Evropy vzniklo v roce 1838 a je jím Žofínský prales v Novohradských horách.

1. ledna roku 1990 začalo fungovat Ministerstvo životního prostředí, které je v Česku ve vztahu k ochraně přírody tou nejvyšší institucí.

Na začátku června roku 1992 pak vešel v účinnost zákon č. 114/1992 Sb. s názvem Zákon o ochraně přírody a krajiny, který je platný dodnes.

Organizace zabývající se ochranou přírody v ČR

V České republice existuje řada ekologických nevládních organizací. Mezi ty nejvýznamnější patří Český svaz ochránců přírody, mezinárodní Greenpeace, Děti země, Hnutí Duha, Nadace Partnerství či Arnika.

Cílem těchto ekologických organizací je prosazovat, uskutečňovat a hájit veřejný zájem na zdravém životním prostředí a ochraně přírody.

Označování zvláště chráněných území

K označení zvláště chráněných území v terénu se podle vyhlášky č. 45/2018 Sb.

Pruhové značení hranic na sloupcích či hraničních stromech u NPR, NPP, PR, PP a I. zóny NP - jedná se o dva červené pruhy 5 cm široké a oddělené 5 cm širokou mezerou.

Přehled zvláště chráněných území a lokalit soustavy Natura 2000 v ČR i detailní právní, správní a odborné informace o jednotlivých územích určené zejména pro pracovníky státní správy najdete v Digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody.

zajišťuje zpracování návrhů plánů péče pro CHKO a MZCHÚ na území CHKO, taktéž pro NPR a NPP mimo CHKO a poskytuje metodické vedení, příp.

Chráněné krajinné oblasti (CHKO)

Chráněné krajinné oblasti jsou v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definovány jako rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení.

Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí.

V současné době existuje v ČR 27 chráněných krajinných oblastí, které pokrývají 14,59 % rozlohy území státu.

Bližší informace o jednotlivých chráněných krajinných oblastech a kontaktní informace jsou dostupné na webových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, v případě CHKO Labské pískovce pak na webových stránkách Správy NP České Švýcarsko a v případě CHKO Šumava na webových stránkách Správy NP Šumava.

Péče o chráněná území

Nestačí pouze nějaké území označit za chráněné a ponechat vše další svému osudu. Do péče o chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace, přírodní památky, národní parky a další typy chráněných území se v Česku zapojuje hned několik institucí.

Mezi ty nejvýznamnější patří Ministerstvo životního prostředí, krajské úřady či obecní úřady. Existuje ale i organizace, která má ochranu přírody přímo ve svém popisu práce - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Jejím hlavním úkolem je zajišťovat péči o přírodu, a to jak odbornou, tak i praktickou. AOPK má několik programů, prostřednictvím kterých se snaží pečovat o svěřená území například výsadbou zeleně, protieroz­ními opatřeními, obnovou mokřadů, záchranou ohrožených druhů rostlin a živočichů či vhodným nastavením zpřístupnění chráněných přírodních lokalit turistům a rekreantům.

Agentura vykonává státní správu v ochraně přírody v chráněných krajinných oblastech, národních přírodních rezervacích a památkách.

Důležité odkazy a dokumenty

• Metodický pokyn ke zpracování plánů péče o maloplošná zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma
• Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma

Pravidla chování v chráněných územích

• Vím, kam jdu. Výlet plánuji podle svých schopností a zkušeností. S sebou si vezmu vše, co mohu potřebovat.
• Chráním přírodu a vše, co poskytuje. Většinou nevadí, když si natrhám lesní plody pro svou potřebu. Neničím okolí, netrhám květiny a nezabíjím nic živého. Odnáším si jen zážitky a obrázky.
• Respektuji navštívené místo a jeho obyvatele. Respektuji omezení v chráněném území.
• Vnímám a jsem ohleduplný k přírodě i místním obyvatelům. Neruším hlukem, světlem ani svou přítomností, nepřekážím. Chovám se tak, abych nerušil zážitek ostatním návštěvníkům.
• Zodpovídám za svou bezpečnost. Sleduji okolí, neriskuji. Vím, že příroda může být pro nepozorného návštěvníka nebezpečná.
• Nezanechávám po sobě stopy. Vše, co jsem si do přírody s sebou přinesl, si též odnáším. Když potřebuji na záchod, nezůstávají po mně viditelné stopy.
• Podílím se na péči. Chráním navštívené místo. Nezveřejňuji fotografie a souřadnice míst, která nejsou přístupná a všeobecně známá.

tags: #ochrana #prirody #uzemi #cr #typy

Oblíbené příspěvky:

• Financování obnovitelných zdrojů z EU
• Dopady emisí z cukrovarů
• Tipy na výlety Pardubice
• Jak správně třídit odpad?
• Otevírací doba Březinky