Ochrana přírody CHKO Beskydy státní orgán

Chráněná krajinná oblast Beskydy se rozkládá v členité hornatině Vnějších Západních Karpat a zaujímá téměř celé území Moravskoslezských Beskyd, podstatnou část Vsetínských vrchů a moravskou část Javorníků, které tvoří hranici se Slovenskem. Zde na ni bezprostředně navazuje CHKO Kysuce.

Území CHKO je rozděleno do čtyř zón podle podmínek ochrany. 1. zóna představuje nejcennější, přírodě blízké nebo člověkem málo pozměněné části CHKO a má nejpřísnější ochranu. Člověkem silně pozměněné ekosystémy, souvisle zastavěná území, velké celky zemědělských pozemků tvoří 4. zónu.

Přírodní bohatství CHKO Beskydy

Zhruba dvě třetiny území CHKO Beskydy dnes pokrývají lesy. Najdeme zde i zachovalé jedlobukové lesy a horské smrčiny. Krajinu Beskyd však tvoří také louky, pastviny, meze a remízky. CHKO Beskydy je domovem pro mnoho vzácných živočichů a rostlin. Mezi geologické zvláštnosti patří například tzv. flyš.

Krajina nekonečných horských hřebenů, hlubokých údolí, rozlehlých lesů, orchidejových pestrých luk a pastvin se stády ovcí. Kraj dřevěných kostelů, malebných chalup a osobitého folklóru. Území, kde u nás žijí tři velké šelmy - vlk, rys a medvěd. Domov vzácného tetřeva hlušce. To vše jsou Beskydy. Podobnou horskou krajinu u nás nikde jinde nenajdete.

• Po dlouhých 80 letech se v roce 1994 v Beskydech znovu objevili vlci.
• Od roku 1973 je v Beskydech každoročně zaznamenán výskyt medvědů.

Historie a významné události

Vyhlášení CHKO Beskydy proběhlo 5. března 1973 výnosem MK ČSR č. j.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

HISTORIE CHKO BESKYDY

• 1933: Vydán první výnos na ochranu pralesa Mionší - vzniká státní přírodní rezervace.
• 1948: Vyhlášena 1. nelesní přírodní památka „Zubří“ na území budoucí CHKO.
• 1964/1969: Na místě části obce Staré Hamry byla vystavěna přehradní nádrž Šance. Její plocha je 336 ha, délka 7,6 km, přehradní hráz je vysoká 65 metrů. Pod přehradou nenávratně zmizela největší beskydská rašeliniště.
• 1968: Z neznámých důvodů vyhořela Ostravská chata na cestě na Lysou horu.
• 1972/73: Schválen první Velký územní celek Beskydy, dokument o plánování výstavby v území CHKO.
• 1973: Vyhlášení CHKO Beskydy.
• 1975: Na území Beskyd byla schválena první uzávěra na výstavbu dalších chatovišť.
• 1978: Vyhořela Bezručova chata na Lysé hoře, vystavěna v roce 1934 Klubem československých turistů.
• 1978/1979: V noci ze dne 31. 12. 1978 na Nový rok 1. 1. 1979 proběhl teplotní zvrat, kdy teplota přes noc klesla o 20° C a způsobila hromadné hynutí lesních porostů na nejvyšších vrcholech Beskyd.
• 1979: Na území CHKO byl po dlouhé době pozorován návrat krkavců. Jejich populace byla v Československu téměř vyhubena pokládáním otrávených návnad.
• 1981: Začala výstavba dolu ve Frenštátě p. R., hyzdící panoráma Beskyd. Po 10 letech byly práce pozastaveny a důl zakonzervován, konzervační režim trvá dodnes.
• 1982: Dostavěn vysílač na Lysé hoře. Jeho výška je 78 m, což je asi o 28 m více než má nejvyšší beskydská jedle.
• 1983: Letecké vápnění lesních porostů postižených imisemi probíhalo od r. 1983 ve 2 letých cyklech celkem třikrát. Cílem bylo snížit aciditu půdy. Efektivita tohoto pokusu byla však poměrně malá.
• 1986: Po několikaleté výstavbě byla dokončena přehrada Stanovnice v Karolince.
• 1986: Založeno Experimentální ekologické pracoviště na Bílém Kříži. Po r. 1989 se výzkum zaměřil na studium vlivů globálních změn (zvýšení CO2) na lesní ekosystémy.
• 1988: Zrušena původní naučná stezka „Mionší“ z důvodu nerespektování pravidel stanovených k ochraně přírodních hodnot.
• 1991: Na Bílém Kříži byla vztyčena větrná elektrárna. Již v roce 1992 byla pro neefektivnost provozu demontována.
• 1992: Schválen nový zákon na ochranu přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.). Byl uznáván jako jeden z nejkvalitnějších zákonů porevoluční doby.
• 1993: Správa přerozděluje zemědělcům v přírodovědně nejcennějších lokalitách první dotace na hospodaření.
• 1994: Po dlouhých 80 letech se v Beskydech znovu objevili vlci.
• 1997: Přišla povodeň, která změnila dočasně charakter vodních toků v Beskydech. Na Lysé hoře bylo 6. Zaznamenány byly desítky sesuvů.
• 1997: Socha bájného Radegasta nestála na svém místě na Radhošti. Originál byl v květnu 1996 přemístěn na radnici do Frenštátu p. postavena až v červenci 1998.
• 1999: Vystavěna cesta na Kohútku na hřebeni Javorníků. Díky svému „alpskému“ provedení byla navržena mezi ocenění „stavba roku“.
• 1999: Sestaven první odborný dokument o CHKO - plán péče, s platností do roku 2009.
• 2000: „Míša z Brodské“ - medvěd, který chodil po Vsetínských vrších od 25. května a působil velké škody na hospodářských zvířatech i majetku; odchycen byl 4. srpna.
• 2003/2004: Proběhla v ČR jedinečná revitalizace 300 m úseku štěrkonosného divočícího toku Kněhyně na k. ú. Prostřední Bečva.
• 2004: Uzavřena kapitola lyžování na tzv. severní sjezdovce na Lysé hoře. Lyžařský vlek zde byl v provozu od roku 1954.
• 2004: Novela zákona o ochraně přírody a krajiny včleňuje evropskou legislativu do naší národní. Začíná vymezování evropské soustavy chráněných území - Natura 2000.
• 2004: Vyhlášeno 6 nových lesních rezervací na území Lesní správy Ostravice: Malenovický kotel, Malý Smrk, Bučací potok, Studenčany, Draplavý a Zimný.
• 2005: Začal projekt Čistá Bečva (výstavba kanalizace), dotovaný z evropských fondů.
• 2006: Vyhlášeny 2 ptačí oblasti na území CHKO - Horní Vsacko a Beskydy, chránící 10 druhů lesních ptáků a 2 druhy zemědělské krajiny (celkem je v ČR vyhlášeno 38 ptačích oblastí).
• 2008: 5.3. Beskydčan, o. Adresa: 5. 774 020 544 (předseda Mgr. Ostravice zelená je ambiciózní projekt moderní vesnice pro rodinný život.

Území chráněné krajinné oblasti Beskydy je jedno z nejnavštěvovanějších chráněných území v ČR.

Ochrana přírody a krajiny v CHKO Beskydy

Ochranu přírody a krajiny v CHKO Beskydy vykonává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR prostřednictvím Správy CHKO. V chráněné krajinné oblasti Beskydy jsou dle přírodních a krajinářských hodnot vymezeny 4 zóny odstupňované ochrany přírody.

Maloplošná zvláště chráněná území představují ukázky toho nejcennějšího a nejdochovalejšího z naší přírody. Na území CHKO Beskydy bylo vyhlášeno přes dvacet památných stromů. Společně s vlastníky pozemků pečujeme o naši přírodu. CHKO Beskydy představuje přírodovědně a krajinářsky poměrně zachovalý krajinný celek nejvyšších karpatských pohoří v ČR.

Zákaz vstupu do chráněného území mimo značených cest, poškozování značení CHKO i chráněných území, dodržování vyhlášek o chráněných druzích rostlin a živočichů. Zákaz poškozování přírody trháním a vykopáváním rostlin, ničením a poškozováním stromů, ničením hub, živočichů a znečišťováním vody. Zákaz odhazování odpadků. Zákaz rozdělávání ohňů, táboření a parkování mimo vyhrazené prostory. Zákaz umývání vozidel v přírodě. Zákaz rušení klidu zvěře či ostatních návštěvníků přírody.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Souhlas k některým činnostem v CHKO a NP dle § 44 odst. 1 ZOPK. Souhlas k některým činnostem ve zvláště chráněném území dle § 44 odst. 2 ZOPK - bez souhlasu nelze ve zvláště chráněném území provádět stavby, terénní úpravy, výkopové práce, práce prováděné hornickým způsobem, změny vodního režimu pozemků nebo vodních toků; souhlas se vydává v případě, že záměr nepodléhá již souhlasu dle § 44 odst. 1.

Závazné stanovisko dle § 44 odst. 1 ZOPK nepotřebujete pro záměr dle stavebního zákona situovaný v zastavěném území obcí v IV. zóně.

Vážení návštěvníci, vrchol Kněhyně leží v centrální části NPR Kněhyně - Čertův mlýn a nevede na něj značená stezka, tudíž je sem vstup ze zákona zakázán. Národní přírodní rezervace jsou ta nejcennější místa v naší přírodě. Často jsou posledním útočištěm pro chráněné druhy živočichů, jako je tetřev hlušec, jeřábek lesní, medvěd hnědý či rys ostrovid. Přítomnost lidí se bohužel neslučuje s životními nároky uvedených druhů, kteří mimo rezervace mají velmi málo jiných příležitostí.

Plán péče o CHKO Beskydy

To, jak se o CHKO Beskydy pečuje, se řídí plánem péče, který si můžete stáhnout přímo zde.

Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Beskydy se dělí na rozbor (popis území a analýza jeho stavu) a návrhy (někdy označované také jako „vlastní plán péče“, tedy vytýčení cílů a návrh opatření a zásad). Obě tyto části sestávají z textu a příloh. Plán péče o CHKO se zpracovává na období 10 let. Schvaluje jej Ministerstvo životního prostředí a je závazný pro AOPK ČR, která by měla realizovat navržená opatření v období platnosti. Navržené zásady jsou doporučené pro postupy ostatních partnerů v území.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Podkladem pro zpracování plánů péče o CHKO jsou výsledky monitoringu předmětů ochrany, souhrny doporučených opatření, preventivní hodnocení krajinného rázu a koncepce práce s návštěvnickou veřejností, případně i další dokumenty. Plány péče o maloplošná zvláště chráněná území v národní kategorii (NPR, NPP) zajišťuje Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím AOPK ČR. Plány péče o maloplošná zvláště chráněná území nenárodních kategorií (PR a PP) na území CHKO Beskydy zajišťuje regionální pracoviště AOPK ČR. To je následně i projednává a schvaluje.

Souhrn doporučených opatření (SDO) je odborný a koncepční dokument popisující ekologické nároky předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Podává informaci o aktuálním stavu těchto předmětů ochrany a důvodech jejich ohrožení. SDO se zpracovávají pro evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO). Slouží jako podklad pro jiné druhy plánovací dokumentace (plány péče, lesní hospodářské osnovy, lesní hospodářské plány atp.) a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Nejsou závazné pro fyzické ani právnické osoby. Schválené SDO jsou k nahlédnutí na kartách příslušných lokalit v digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody (DRÚSOP). Platí, že v případech úplného překryvu ptačí oblasti se zvláště chráněným územím (ZCHÚ) nevznikají většinou samostatné SDO, ale potřebná opatření se zapracují do plánů péče o tato ZCHÚ. Naproti tomu SDO pro EVL se zpracovávají vždy.

Regionální akční plán (RAP) slouží k záchraně populací ohrožených druhů rostlin a živočichů na regionální úrovni (tj. na úrovni regionálního pracoviště AOPK ČR). Na rozdíl od záchranných programů může být předmětem RAPu i druh, který na území České republiky není zvláště chráněný, což je výhodou zejména při ochraně ohrožených druhů hmyzu (velká část kriticky ohrožených druhů dosud není zahrnuta ve vyhlášce č. 395/1992 Sb.). Mezi druhy, pro které jsou připravovány RAPy, se často vybírají tzv. deštníkové druhy. Tyto druhy vyžadují specifické prostředí a management a jejich ochranou tak chráníme mnoho dalších ohrožených druhů živočichů a rostlin s podobnou biotopovou vazbou. Toto je případ i CHKO Beskydy, která má vypracovaný Regionální akční plán pro tetřeva hlušce v Beskydech. Jeho cílem je stabilizace populace tetřeva hlušce na území CHKO Beskydy. Prostředkem, jak toho chceme dosáhnout, je vyhlášení „tetřevích oblastí“ - míst, která jsou klíčová pro přežití tetřeva hlušce v Moravskoslezských Beskydech, do kterých je třeba směřovat managementové zásahy a kde je třeba minimalizovat pohyb osob mimo značené stezky. Mezi opatření podporující přežití tetřeva patří mj. prořezávky příliš zahuštěných porostů, nebo naopak dosadby vhodných druhů dřevin, které tetřevům slouží jako potravní zdroje v zimě.

... zejména o zvláště chráněná území. Významným nástrojem pro zachování výjimečné beskydské krajiny a zdejší druhové pestrosti je také realizace různých krajinotvorných opatření za pomocí dotačních programů. Prostřednictvím oddělení péče o krajinu je zajišťujeme konzultace, příjem žádostí, administraci, organizační záležitosti a kontrolu provedených opatření. Administraci dotačních titulů na ochranu přírody a krajiny zajišťujeme nejen v rámci chráněných území, ale i v krajině a sídlech mimo ně.

... pro všechna důležitá opatření v krajině. Standardy péče o přírodu a krajinu jsou doporučením stanovujícím parametry výstupů a technický popis postupů jednotlivých činností běžně realizovaných v oblasti péče o přírodu a krajinu. Jejich zpracovávání probíhá kontinuálně a postupně tak přibývají další.

Stavební činnost a ochrana přírody

Základní ochranné podmínky zvláště chráněných území stanovují ve vztahu ke stavební činnosti řadu zákazů. Ze zákazů může příslušný orgán ochrany přírody na základě žádosti povolit výjimku při splnění důvodů stanovených v § 43 zákona č.

• Národní přírodní rezervace (NPR) - zákaz povolovat nebo provádět stavby, zákaz stavební činnosti je dle judikatury dále obsažen v zákazu intenzivních technologií, a to na celém území a dále také v zákazu měnit dochované přírodní prostředí.
• Přírodní rezervace (PR) - zákaz povolovat nebo provádět stavby, zákaz stavební činnosti je dále obsažen dle judikatury v zákazu intenzivních technologií, a to na celém území.
• Chráněná krajinná oblast (CHKO) - zákaz povolovat nebo provádět nové stavby na území I. zóny. Nadto stavební činnost je dle judikatury dále obsažena v zákazu intenzivních technologií (týká se I. a II. zóny).

Bližší ochranné podmínky zvláště chráněného území - obvykle je omezení stavební činnosti dáno rovněž v bližších ochranných podmínkách stanovených individuálně ve vyhlašovacím právním předpisu konkrétního zvláště chráněného území. Realizace stavební činnosti zde může být vázána na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody dle § 44 odst. 4 ZOPK. Vyhlašovací dokumentaci daného území naleznete v digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody.

Ochranná pásma zvláště chráněných území - povolování nebo provádění staveb v ochranném pásmu je vázána na souhlas orgánu ochrany přírody dle § 37 odst. 2 ZOPK.

Významné krajinné prvky - dotýká-li se stavební záměr některého z významných krajinných prvků, (tj. např. např. les, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy), je nutný souhlas orgánu ochrany přírody dle § 4 odst. 2 ZOPK.

Krajinný ráz - dále existují omezení z hlediska ochrany krajinného rázu (v CHKO půjde typicky o výšku budovy, sklon a vzhled střechy, barvu fasády apod.) a požadavku souhlasu orgánu ochrany dle § 12 odst. 2 ZOPK.

Kácení dřevin pro účely stavebního záměru - limitaci stavební činnosti představuje i ochrana dřevin rostoucích mimo les, pokud přesahují minimální rozměry (obvod kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí; u zapojeného porostu pak rozloha nad 40 m2) a nenaplní jinou výjimku (ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území s druhem pozemku zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří) je nutné k jejich kácení povolení dle § 8 odst. 1 ZOPK.

V případě, že se stavební záměr nachází v evropsky významné lokalitě či ptačí oblasti, budete nejdříve muset požádat příslušný orgán ochrany o stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK (vzor žádosti najdete níže), kde bude posouzeno, zda záměr může mít významný vliv na předměty ochrany těchto území. V závislosti na parametrech konkrétního stavebního záměru, jeho umístění a rozsahu dotčení zájmů chráněných dle ZOPK je nutné požádat příslušný orgán ochrany přírody o správní akty, potřebné k povolení stavebního záměru.

Pokud se stavební záměr, podléhající povolení dle zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, („stavební zákon“), nebo jeho část nachází ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti posoudí záměr na základě žádosti orgán ochrany přírody z hlediska všech zájmů chráněných ZOPK ve společném řízení (předmětem společného řízení budou všechny potřebné správní akty dle ZOPK) a vydá ve věci společné rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK.

Pravomocné společné rozhodnutí je samostatným správním rozhodnutím, které se předkládá jako povinná součást žádosti o povolení záměru podle § 184 odst. 2 písm. e) stavebního zákona. Bez pravomocného společného rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK nelze stavební záměr povolit. Režim společného rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK pro posouzení zájmů chráněných dle ZOPK je speciální postup oproti zákonu č.

Pokud se stavební záměr, který podléhá povolení dle stavebního zákona, nachází pouze v ochranném pásmu zvláště chráněného území (záměr nezasahuje ani zčásti na území žádného zvláště chráněného území, evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti), budou zájmy chráněné dle ZOPK posouzeny v rámci jednotného environmentálního stanoviska dle zákona č. 148/2023 Sb.

Příslušným orgánem k vydání jednotného environmentálního stanoviska je v závislosti na parametrech konkrétního záměru obecní úřad s rozšířenou působností, krajský úřad nebo MŽP. K problematice jednotného environmentálního stanoviska a společného rozhodnutí dle § 83 odst.

Pokud stavební záměr nepodléhá žádnému povolení dle stavebního zákona (drobné stavby v příloze č. 1 stavebního zákona) je nutné požádat příslušný orgán ochrany přírody o potřebné správní akty dle ZOPK, které budou zpravidla vydány ve formě správního rozhodnutí popř. společného rozhodnutí dle § 83 odst. Orgán ochrany přírody může postupem dle § 83 odst. 5 a 6 ZOPK vydat ke stavebnímu záměru rozhodnutí i jako první úkon v řízení.

Žádosti a stanoviska

Správní akty potřebné k povolení stavebního záměru vydává AOPK ČR pouze na žádost. Žádost musí obsahovat obecné náležitosti žádosti dle § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, dále speciální obsahové náležitosti stanovené v § 83a ZOPK, v případě kácení dřevin rovněž náležitosti stanovené vyhláškou č. 189/2023 Sb. Jedná-li se o záměr na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti s potenciálním vlivem na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je třeba si vždy přednostně zajistit stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK.

Žádost musí obsahovat:

• vaše úplná identifikace - jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jiná adresa pro doručování, resp.
• musí být dostatečně specifikován záměr - tzn. je třeba předložit projektovou dokumentaci záměru, kterou předkládáte v rámci povolovacího řízení podle jiných právních předpisů, nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti. Obsahové náležitosti této dokumentace určuje ust.
• dále je třeba uvést výčet a podrobné vysvětlení důvodů pro vydání souhlasu nebo povolení výjimky, jedná-li se o činnost zakázanou podle tohoto zákona, v souladu s tímto zákonem (typicky naplnění důvodů pro povolení druhové výjimky dle § 56 či územní výjimky dle § 43 ZOPK).
• K žádosti o vydání společného rozhodnutí podle § 83 odst.
• pokud je nutné pro účely stavebního záměru žádat i o povolení kácení dřevin musí žádost obsahovat rovněž náležitosti dle vyhlášky č.

Závazná stanoviska k řízením dle zákona o lesích, zákona o rybářství, zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, horního zákona, zákona o geologických pracích a zákona o myslivosti, pokud tyto zákony explicitně dotčenost orgánu ochrany přírody u konkrétního řízení předvídají (typicky v řízeních dle § 66 zákona o myslivosti) - § 77 odst. 1 ZOPK.

Legislativa a právní rámec

k § 27 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonů č. 161/1999 Sb. a č. Z § 27 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění účinném od 1. 1. 2000, vyplývá, že zóny chráněné krajinné oblasti musí být vymezeny formou vyhlášky.

tags: #ochrana #přírody #CHKO #Beskydy #státní #orgán

Oblíbené příspěvky:

• EKO-statistiky a recyklace v Česku
• Komplexní analýza smíšeného zboží
• Projekty prevence jako účinná pomoc rodinám v nouzi
• Ekologický poplatek a elektrozařízení v ČR
• 5000 Kč Hrady ČR: Kompletní série