Ochrana přírody v CHKO v České republice

22.03.2026

Český kras je hojně navštěvován především obyvateli města Prahy, na jehož území zasahuje východní část CHKO. Dobrá dopravní dostupnost umožńuje navštěvovat krásy především její západní části. Český kras nabízí málo náročnou turistiku, cyklistiku, horolezecké i vodácké trasy a řadu kulturních památek.

O chráněné druhy a lokality pečujeme a finančně podporujeme specifická opatření vyhovující konkrétním předmětům ochrany. Nejvýznamnější je pastva smíšenými stády ovcí a koz, kosení a vyřezávání křovin.

Krajinný ráz je definován jako přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti.

Mezi mnoha stromy, které v krajině potkáváme, některé vynikají. Vynikají svojí mohutností kmene, neobvyklým druhem, svým umístěním v krajině - že jsou třeba z daleka viditelnou dominantou, nebo doplňkem místní architektury. A stromy, k nimž se váže konkrétní známá historická událost nebo pověst. Staré stromy, mohutné stromy. Lípy u kapliček a křížků, duby značící okraje lesů, hrušně v polích a u cest.

Zonace chráněných krajinných oblastí

Chráněné krajinné oblasti jsou územně členěny do zón odstupňované ochrany přírody. Většinou se vymezují čtyři takovéto zóny. Rozdělení vyplývá z potřeby zajistit ochranu přírody a krajiny různým způsobem, protože možnost negativního ovlivnění všech částí území je rozdílná. V jednotlivých zónách tak platí v různé míře základní a bližší ochranné podmínky chráněné krajinné oblasti.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

CHKO Český ráj zaujímá plochu téměř 182 km². Je zřejmé, že na takto rozlehlém území ne každá jeho část bude stejně přírodně hodnotná. Aby byl nastaven odpovídající režim ochrany přírody a krajiny, je území CHKO Český ráj rozděleno do čtyř odstupňovaných zón ochrany, přičemž nejpřísnější režim je stanoven pro I. a II. zónu, kam jsou zařazeny nejcennější části přírody CHKO. V tomto území je snaha o minimalizaci lidských zásahů či maximálně šetrné způsoby hospodaření.

Do I. a II. zóny bývají zpravidla zařazena i maloplošná zvláště chráněná území (přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky) v CHKO. Volnější režim pak platí ve III. zóně, která zahrnuje člověkem značně pozměněné ekosystémy, které jsou hospodářsky běžně využívané. Najdeme zde nesouvislé zástavby sídel i intenzivně využívané lesní a zemědělské pozemky. Nejméně přísný režim ochrany má IV. zóna, kde je vliv lidské činnosti nejpatrnější (souvislé zástavby sídel, intenzivní hospodaření).

Konkrétní omezení v jednotlivých zónách jsou stanovena přímo zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, další vychází z bližších ochranných podmínek CHKO Český ráj či konkrétních maloplošných zvláště chráněných území. Rozdělení území CHKO Český ráj do jednotlivých zón stanovuje Vyhláška MŽP č.

Charakteristika jednotlivých zón

I. Zóna: Zde nalezneme přírodě blízké nebo člověkem málo pozměněné ekosystémy udržované v žádoucím stavu vhodným managementem nebo ponechané přirozenému vývoji. Jedná se především o lesy s přirozenou nebo přírodě blízkou druhovou skladbou a prostorovou i věkovou strukturou, mokřady, společenstva skal, či přirozená travní společenstva. Patří sem též značně pozměněné ekosystémy se soustředěným výskytem vzácných a existenčně ohrožených druhů a bioty vázané na určitý typ obhospodařování. Dále jsou do této zóny zařazena souvislá území s mimořádnou krajinářskou hodnotou a souvislá území s výskytem geologických a geomorfologických jevů. Zóna zahrnuje chráněná území podle zák. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, včetně jejich ochranných pásem, další území potřebná pro jejich ochranu, koridory spojující ochranná pásma a chráněná území, plochy s významnými ekosystémy.
II. Zóna: Do druhé zóny patří člověkem pozměněné ekosystémy, zejména lesní porosty s pozměněnou druhovou skladbou i prostorovou a věkovou strukturou, ale s uchovanou mozaikou přírodě blízkých lesních společenstev. Nalezneme zde travní společenstva (louky a pastviny) s bohatou druhovou skladbou s výskytem ohrožených druhů rostlin, udržovaných vhodným managementem. Dále sem patří rozsáhlý soubor ekosystémů vázaných na určitý typ obhospodařování s významným výskytem ohrožených druhů organizmů. Organickou součástí jsou souvislá území s vysokou krajinářskou hodnotou a vyšším stupněm ekologické stability. Zahrnuje území s relativně vyrovnaným poměrem mezi přírodními objekty a lidskými díly, s relativně řídkým osídlením. Zastoupena jsou sídla převážně rekreačního charakteru, často s památkářskou hodnotou.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci
III. Zóna: Do třetí zóny patří člověkem silně pozměněné ekosystémy, běžně hospodářsky využívané, zejména lesy se zcela pozměněnou druhovou skladbou, věkově a prostorově málo strukturované, druhově chudší intenzivně obhospodařované louky a pastviny, orná půda a ostatní zemědělské pozemky rozčleněné do menších částí s bohatým zastoupením dřevin mimo les, s rozptýlenou venkovskou zástavbou.
IV. Zóna: Ve čtvrté zóně najdeme člověkem zcela pozměněné ekosystémy a části krajiny. Jedná se zejména o souvisle zastavěná území, intenzivně obhospodařované velké celky zemědělských pozemků (s převahou orné půdy), větší dobývací prostory, průmyslové areály a pozemky určené jako územní rezerva pro zástavbu.

Ochrana přírody v Českém krasu

Nejcennější části Českého krasu jsou chráněny v rámci 21 maloplošných chráněných území. Zonace v Českém krasu byla navržena tak, aby jednotlivé zóny (zejména I. a III.) tvořily větší a v ideálním případě souvislé celky.

Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je zákona č. přírody a krajiny ČR prostřednictvím Správy CHKO.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

tags: #ochrana #prirody #v #cr #loga #chko