Učivo vlastivědy v páté třídě je mnohem širší, než si většina lidí pamatuje. Děti se učí chápat, jak funguje stát, jak vznikla naše republika i proč patříme do Evropy. Mnoho dospělých by dnes u testu z tohoto předmětu pohořelo.
Na první pohled to vypadá jednoduše. Kraje, řeky, hory, pár letopočtů a jmen. Jenže učivo vlastivědy v páté třídě je mnohem širší, než si většina lidí pamatuje. Děti se učí chápat, jak funguje stát, jak vznikla naše republika i proč patříme do Evropy. Mnoho dospělých by dnes u testu z tohoto předmětu pohořelo.
První část školního roku je na většině základních škol u páťáků zaměřena na Českou republiku. Děti si opakují základy z minulého ročníku, učí se správní členění země, poznávají kraje, jejich města a typické znaky regionů. Zvláštní pozornost se věnuje kraji, ve kterém žák žije, tedy místům, která zná z vlastní zkušenosti.
Ve výuce se však neřeší jen mapa. Učitelé žákům ukazují, jak funguje krajská správa, jaký má význam obec a proč se o krajinu starají chráněná území. Součástí výuky jsou i přírodní krásy Česka jako národní parky, řeky, pohoří a významné kulturní památky. Důležitým tématem je Evropa a její propojenost.
Žáci zjišťují, jaké má Česká republika sousedy, proč je členem Evropské unie, NATO nebo OSN a co tyto organizace znamenají pro běžný život. Probírají také podnebné pásy, hospodářství a obyvatelstvo Evropy. Cílem je, aby si dokázali představit, že jejich krajina je součástí většího celku.
Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší
Druhé pololetí většinou patří dějinám. Děti se vracejí do doby po bitvě na Bílé hoře, poznávají, jak tehdy žila šlechta i poddaní, a co znamenala třicetiletá válka. Nechybí ani příběh Jana Amose Komenského, učitele národů, který patří k největším postavám českého školství.
Pak přichází na řadu doba Marie Terezie a Josefa II., kdy se začalo měnit celé školství a vznikla povinná školní docházka. Na tuto éru navazuje období národního obrození, rozvoj průmyslu i dopravy a kulturní vrchol 19. století, který představuje otevření Národního divadla. Nakonec se výuka posouvá k novějším dějinám, tedy k revoluci roku 1848, vzniku Rakousko-Uherska a později i Československa.
Poslední část se věnuje 20. století. Děti poznávají období první republiky, druhé světové války, totalitního režimu i sametové revoluce. Učivo končí vznikem samostatné České republiky.
Učitelé žákům ukazují, jak funguje krajská správa, jaký má význam obec a proč se o krajinu starají chráněná území. Součástí výuky jsou i přírodní krásy Česka jako národní parky, řeky, pohoří a významné kulturní památky. Součástí výuky jsou i přírodní krásy Česka jako národní parky, řeky, pohoří a významné kulturní památky.
Člověk využívá přírodu a její zdroje neudržitelným způsobem a tím ohrožuje samotnou podstatu své existence. Spalování fosilních paliv uvolňuje do atmosféry obrovské množství skleníkových plynů, jejichž zvýšená koncentrace má za následek globální oteplování. Změna klimatu přináší nespočet důsledků, které se navíc vzájemně násobí.
Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci
Pro Česko to znamená jasný odklon od spalování fosilních paliv a jejich nahrazení obnovitelnými zdroji a nízkouhlíkovou výrobou. Jak se Česko adaptuje na změnu klimatu? Jedná se o širokou škálu opatření napříč sektory, od šlechtění suchovzdorných odrůd až po technologie zadržování vody v krajině nebo kvalitní integrovaný záchranný systém.
Revitalizace rozmanitých krajinných ekosystémů jsou nezbytnou součástí adaptačních opatření na změnu klimatu. Obnova krajinotvorných prvků zlepšuje mikroklima, posiluje retenci vody, zvyšuje biodiverzitu, podporuje stabilitu a estetickou funkci krajiny nebo zajišťuje její prostupnost.
Čtěte také: Současná ochrana přírody
tags: #ochrana #prirody #vlastiveda #pro #deti