Elektrárna Chvaletice a znečištění ovzduší

Elektrárna Chvaletice dlouhodobě patří mezi největší znečišťovatele ovzduší v České republice. Z jejích komínů se valí více toxické rtuti nebo oxidů dusíku, než povolují limity. Podnik je navíc bude moct překračovat i nadále, získal výjimku. Ekologové nesouhlasí a věc chtějí dostat až k Ústavnímu soudu.

Nejmladší hnědouhelná elektrárna v Česku, v provozu je od roku 1979, leží v Polabí u města Chvaletice, asi dvacet kilometrů západně od Pardubic. Komín elektrárny patří s 300 metry ke třem nejvyšším v Česku. Dříve patřila ČEZu, který zvažoval uzavření elektrárny.

Elektrárna sice prošla nákladnou rekonstrukcí, přesto neplní limity pro množství vypouštěné rtuti a dalších nebezpečných látek a opakovaně žádá o výjimky. Výsledky se navíc ve sledovaném roce výrazně zhoršily. Elektrárna do vzduchu vypustila o 70 procent víc rtuti oproti předchozímu roku, u arsenu to bylo dvakrát víc. Tato čísla přesahují evropské emisní limity, které hlídají, že například množství vypouštěné toxické rtuti neohrožuje zdraví lidí. Vše je ale legální. Elektrárna v lednu informovala o rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě z loňského října, který jí potvrdil výjimky z emisních limitů.

Chvaletice o ně usilovaly několik let. Zároveň zamítl žalobu, kterou podaly ekologické organizace na ministerstvo životního prostředí. Soud nezjistil, že by nadlimitní emise měly špatný vliv na místní ovzduší. Jde o zásadní rozhodnutí v dlouholetém sporu, který vede elektrárna s okolními obcemi a ekologickými organizacemi.

První výrazný protest přišel v říjnu 2016, kdy jedenáct aktivistů organizace Greenpeace vyšplhalo na chladicí věž elektrárny a zavěsilo na ni transparenty. Vadilo jim prodloužení životnosti zařízení, které mělo původně skončit v roce 2020. Ke spornému prodloužení se přidal ještě jeden motiv. Zhruba od poloviny minulého desetiletí se hovořilo o nutnosti zpřísnit limity na vypouštění rtuti. Ty nakonec vstoupily v platnost v roce 2021. Chvaletice ale zažádaly o výjimky, aby stihly zavést nové filtrační technologie.

Čtěte také: Opatovice a životní prostředí

Mezi lety 2019 a 2021 elektrárně výjimku postupně udělily krajské úřady v Pardubicích a Olomouci, v obou případech je ale ministerstvo životního prostředí zrušilo. Přes ministerstvo prošla výjimka až na podzim 2021 poté, co ji olomoucký úřad zpřísnil. Následně ji dvakrát zrušil ostravský soud. Chvaletice však loni uspěly u Nejvyššího správního soudu a krajský soud pak elektrárně přiznal mírnější limity až do srpna 2027. Musí ale průběžně informovat, jak na snížení emisí pracuje.

Podle informací z Integrovaného registru znečišťovatelů vypustila vloni Elektrárna Chvaletice 357 kilogramů rtuti, rok před tím to bylo jen 154 kilogramů.

Soudní spor o výjimky

Nejvyšší správní soud (NSS) se nedomnívá, že by emisní výjimka mohla způsobit závažné znečištění životního prostředí, případně ohrozit vysokou úroveň ochrany životního prostředí. Podle NSS obsahují rozhodnutí správních orgánů podrobné a pečlivé posouzení dopadů výjimky na životní prostředí. Odborné posouzení věci a volba konkrétního vhodného řešení je především na osobách, které k tomu disponují odpovídajícím vzděláním a erudicí.

Přesto spor není u konce. Organizace Frank Bold podala proti rozhodnutí ostravského soudu kasační stížnost a plánuje se obrátit i na Ústavní soud. Podle ní je zásadní, aby pro všechny elektrárny platila stejná pravidla. Sev.en ale argumentuje tím, že do ekologizace technologií dala za deset let od převzetí elektrárny sedm miliard korun. Vyšší emise v roce 2022 vycházejí jen a pouze ze skutečnosti, že elektrárna měla nejvyšší roční výrobu v historii.

V roce 2010 vydal Evropský parlament a Rada Evropy tzv. směrnici o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění), s cílem sjednotit v Evropě přístupy k omezování znečištění vody, vzduchu a půdy. Na směrnici navázala aktualizace tzv. referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách, jehož závěry byly schváleny v roce 2017.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a certifikace

Reakce obcí a ekologů

K protestu se připojily i některé obce. Například blízké Nebovidy. Jejich starosta Jaromír Kašpar Aktuálně.cz sdělil, že s udělením výjimky nesouhlasí. V názoru se ale liší od zástupců Chvaletic nebo Trnávky, kteří proti elektrárně neprotestují. Jak navíc vyplývá z vyjádření místních, vleklý spor detailně sleduje jen málokdo.

Více lidí se tu především shoduje, že stav ovzduší je o poznání lepší než dříve. Překračování limitů jedovatých látek tak berou jen jako zlomek toho, co museli snášet za komunismu.

Žebříček znečišťovatelů a emise rtuti

Uhelná elektrárna Chvaletice na Pardubicku nadále patří mezi velké zdroje znečištění ovzduší v Česku. Vyplývá to z žebříčku největších znečišťovatelů za loňský rok, který sestavila Arnika a další ekologická sdružení na základě integrovaného registru. Například elektrárna Chvaletice vypustila do ovzduší více než dvojnásobné množství arsenu a o 70 procent více rtuti oproti předchozímu roku a je největším zdrojem těchto dvou látek v Česku.

Ekologové upozorňují, že uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice jsou stále největší znečišťovatelé toxickou rtutí, protože mají udělené výjimky z emisních limitů.

Devět z deseti největších zdrojů úniku rtuti do ovzduší představují uhelné elektrárny a teplárny. Na prvním místě je elektrárna Chvaletice následovaná elektrárnou Počerady a elektrárnami Prunéřov a Ledvice. Elektrárna Chvaletice roční objem emisí rtuti výrazně snížila, a to zhruba o 200 kg na rok.

Čtěte také: CO2 a elektrárny

Jiří Koželouh, energetický expert Hnutí DUHA, k emisím rtuti doplňuje: “Stejně jako u několika jiných škodlivých látek se na první místo dostala elektrárna Chvaletice ze skupiny Sev.En Energy miliardáře Pavla Tykače, když oproti předchozímu roku vypustila o 70 procent více této toxické látky. Ukazuje se, že proklamovaná ekologizace této elektrárny není nic než klamavá reklama.

Šest z deseti největších zdrojů skleníkových plynů představují uhelné elektrárny. Na prvním místě skončila opět elektrárna Počerady, na druhém v letošním roce elektrárna Chvaletice. Emise skleníkových plynů meziročně nejvíce zvýšily elektrárny Počerady a Chvaletice, přičemž elektrárna Počerady o více jak 700 tisíc tun a elektrárna Chvaletice o více jak 1,1 milionu tun za rok.

Právní kroky a stanoviska

V srpnu 2021 vstoupily emisní limity v platnost. Aby provozovatelé uhelných elektráren nové emisní limity splnili, museli do často zastaralých provozů nainstalovat nové technologie. Pouze v případě Elektrárny Chvaletice a Elektrárny Počerady mělo znečištění životního prostředí nad rámec nových limitů přesáhnout hranici více než jedné tuny rtuti na každý z těchto zdrojů. Jedná se o tak významné množství toxické látky, že pro něj podle právního názoru expertní skupiny Frank Bold nelze výjimku v souladu se zákonem udělit.

Přestože dal krajský soud žalobě nevládních organizací za pravdu a rozsudkem ze dne 21. 12. 2022 nezákonnou výjimku pro Elektrárnu Chvaletice zrušil, v reálném světě se nic nezměnilo. Provozovatel i nadále znečišťoval životní prostředí v rozsahu, jako by pro něj emisní výjimka stále platila. Na základě ústavní stížnosti podané expertní skupinou Frank Bold dne 27. 8. 2024 se věcí nyní zabývá Ústavní soud.

Elektrárna Chvaletice byla v roce 2023 druhým největším znečišťovatelem rtutí v celé ČR. Uhelné elektrárny v ČR využívají řady skrytých právních kliček, které jim umožňují zatajovat informace o emisích a obcházet emisní limity.

tags: #elektrárna #Chvaletice #znečištění #ovzduší

Oblíbené příspěvky:

• Nakládání s Odpadem v ČR: Kompletní Informace
• Co přináší novela zákona o odpadech?
• Škola v přírodě a pohyb
• AVE CZ a odpadové hospodářství
• MZ ETZ 150 a ekologická daň