Ochrana révy vinné: Postupy v ekologickém vinohradnictví

Ekologické pěstování révy vinné je základem moderního vinohradnictví v České republice. Vinohradníci se velmi dobře naučili vnímat ekosystém vinice a snaží se upravit agrotechniku ve prospěch révy vinné a přírody. Ekologické postupy ve vinohradnictví a vinařství se vracejí k tradicím. Jejich spojení s moderní enologií - naukou o vinařství a víně - vede ke kvalitnějším vínům a podstatně jednoduššímu a daleko předvídatelnějšímu vinohradnictví a vinařství.

Biodynamické pěstování révy vinné

Biodynamické pěstování révy vinné zahrnuje nejen péči o révový keř v souladu s přírodními a kosmickými rytmy, ale je založeno zejména na péči o půdu, která keř vyživuje. Je-li půda zdravá, plná užitečných mikroorganismů a organické hmoty, není nutné používat chemická hnojiva. Cílem biodynamického pěstitele je eliminovat cizorodé vstupy, které ekosystém vinice zatěžují, a posilovat zdravotní stav révových keřů pouze nezbytnými, v místě vyrobenými bylinnými preparáty, výluhy a zákvasy, jež udržují půdu živou a vitální. A vinař svou prací ve vinném sklepě uzavírá proces, kterému podléhají i veškeré práce na vinici.

Péče o půdu a minimalizace používání pesticidů

Základem vinice je dobře vytvořený kořenový systém révy vinné. Velkým nepřítelem rozvoje kořenů je utužování půdy ve vinicích vinou pojezdů mechanizace. Mechanizační prostředky projíždějí stále ve stejných kolejích a utužení půdy se každým pojezdem násobí. Pouze tehdy, když si vinohradník uvědomí toto nebezpečí, má šanci pěstovat kvalitní révu vinnou. Od začátku 90. let 20. století se k jeho omezení začalo využívat ozelenění vinic spontánní vegetací, v níž velmi brzy začaly převažovat travní druhy z čeledi lipnicovitých. Ty tlumily utužování půdy pojezdy mechanizace, ale také významně odebíraly révě vodu. Dnes už se vinohradníci ubírají cestou výsevů druhově bohatých směsí, které jsou vhodné pro révu i okolní přírodu. Dobrým příkladem může být Wolfova směs, která je složena z nejrůznějších kvetoucích rostlin a přitahuje do vinice mnohé užitečné organismy. Nezastupitelné místo ve směsích mají rostliny z čeledi bobovitých. Schopnost těchto rostlin poutat vzdušný dusík je nepostradatelná pro výživu révy.

Velkým tématem ekologického vinohradnictví je minimalizace používání pesticidů. Ekologické vinohradnictví ve Švýcarsku nebo Jižním Tyrolsku je postaveno především na pěstování odrůd se zvýšenou odolností k houbovým chorobám. V minulosti se mluvilo o těchto odrůdách jako o „přímoplodících hybridech“ nebo později o „interspecifických odrůdách“. Dnes se označují jako „PIWI odrůdy“ (z německého „pilzwiderstandsfähige Rebsorte“). Jejich pěstování umožňuje výrazným způsobem omezit chemickou ochranu proti houbovým chorobám. K ochraně se jinak využívají především přípravky na bázi mědi a síry nebo pomocné prostředky pro zvýšení odolnosti. Důkazem stoupajícího zájmu o ně je velká poptávka po německé odrůdě Hibernal. I když se nejedná o domácí odrůdu, vyrábí se v České republice nejkvalitnější vína z této odrůdy v celoevropském měřítku. Také české šlechtění révy vinné nabízí mnoho nových odrůd, které poskytují výborná vína. Z bílých moštových odrůd jsou to Malverina, Erilon, Savilon, Rinot, Vesna, z modrých moštových odrůd potom Laurot, Nativa, Cerason, Kofranka, Marlen a Sevar.

Tradiční vinařské postupy a biovíno

Propojení nových poznatků a tradice při výrobě vína je snad ještě významnější než na vinici. Velkým strašákem je oxid siřičitý. Je třeba ho užívat za předem jasně stanoveným účelem a samozřejmě pouze, pokud je to nezbytné a neexistuje alternativní postup. Na druhé straně se oxid siřičitý vytváří ve víně jako přirozený důsledek alkoholového kvašení, takže i když ho vinař nepřidal ani miligram, přesto ve víně určitý obsah naměří. Tradiční nebo ekologické vinařství je často spojené se samovolným kvašením způsobeným přirozenou mikroflórou, která se vytváří během růstu na hroznech. Je tvořena kvasinkami jiných rodů, než je rod Saccharomyces. A právě některé z těchto tzv.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Při tradičních vinařských postupech je snad nejvýznamnější antioxidační působení oxidu siřičitého. Jestliže dochází k oxidaci vína, mění se barva bílých vín do žlutých odstínů a červených vín do nahnědlých. Daleko nebezpečnější je však změna aromatických látek, zejména u bílých vín. Oxid siřičitý je jedním z antioxidantů, které oxidaci zpomalují. Tradiční vinaři často vyrábějí vína v tradičních nádobách - dřevěných sudech, které vytvářejí oxidativní prostředí pro víno. Vína v dřevěných sudech však velmi často zrají na kvasničných kalech. A právě zde je třeba hledat další, vlastně nejpřirozenější antioxidant. Je jím kvasničný kal jemně rozptýlený ve víně.

Vinohradník a vinař, který zná nejnovější poznatky fyziologie révy, fyziky, biochemie, mikrobiologie a ekologie má vynikající možnost je skloubit a ve své práci je uplatňovat. Kdo do nich skutečně pronikne, zjistí, že vždy navazují na tradiční postupy. Jedná se potom vlastně o tradiční postupy v novém kabátě. Směřují ke kvalitním vínům, protože poučený vinohradník a vinař chápe přírodní zákonitosti a vychází jim vstříc.

Biovíno a ekologické zemědělství

Předpony bio, eko a přívlastky jako ekologický, biologický či organický označují bioprodukty a obklopují nás doslova na každém kroku. Co kdysi bývalo hnutím za zdravou výživu, se dnes stává hlavním proudem a čím dál více lidí si nachází k ekologickým produktům cestu. Kromě běžných potravin bio hnutí úspěšně infiltrovalo i vinařský sektor a k radosti nás spotřebitelů se tisíce vinařů po celém světě vydalo cestou ekologického zemědělství. Vinný mok bez reziduí pesticidů, přidaných siřičitanů a vidiny romantického obrázku šetrně obhospodařované vinice kypící životem je lákavá představa.

Biovíno - musí být vyrobeno podle zásad ekologického zemědělství, které je kontrolované zákonem 242/2000 Sb., nařízením Rady (EHS) č. 2092/91 a prováděcím nařízením Komise EU 203/2012. Biovíno lze vyrobit pouze z hroznů vypěstovaných a sklizených z ekologicky certifikované vinice. Režim v takových vinicích se řídí přísnými pravidly, například není povoleno používat pesticidy, pouze některé mikrobiální přípravky či ochranné prostředky na bázi elementární síry a mědi, a nelze používat konvenční průmyslová hnojiva.

Výroba biovína neboli ekologického vína se řídí řadou přísných enologických postupů, které jsou uvedeny v několika článcích nařízení EU č. 1234/2007 a č. 606/2009. V roce 2012 schválil stálý výbor pro ekologické zemědělství při EU nová pravidla č. Například je zakázáno částečné zahuštění chladem, odsíření fyzikálními metodami, používání elektrodialýzy a katexu ke stabilizaci vinného kamene, při odstřeďování a filtraci s inertními pomocnými filtračními látkami nebo bez nich nesmí být velikost pórů menší než 0,2 μm. Je zakázáno použití kyseliny sorbové a částečná dealkoholizace vína. Při tepelném ošetření vína nesmí teplota překročit 70 °C. Při výrobě biovína není povoleno používat geneticky modifikované (GMO) kmeny vinných kvasinek, syntetická čiřidla a veškeré stabilizátory kromě SO2. Obsah siřičitanů v biovíně je přísně kontrolován a jejich hodnoty jsou nižší než u konvenčních vín, tj. maximálně 100 mg/l u červeného biovína a maximálně 150 mg/l u bílého biovína a bio rosé s obsahem cukru do 2 g/l.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

U biovín s vyšším zbytkovým cukrem platí hranice 5 g/l a hodnoty maximálního množství veškerého SO2 jsou sníženy o 30 mg/l než umožňuje legislativa (např. pozdní sběr s cukrem větším než 5 g/l může mít max. 270 mg/l; výběr z hroznů může mít max. 330 mg/l). Všechny balené biopotraviny včetně biovína vyrobené v rámci EU musí nést logo EU pro ekologickou produkci tzv. eurolist, doplněné infomací o původu surovin. Podle našich zákonů musí být každý bioprodukt, nesoucí označení BIO či produkt ekologického zemědělství, opatřen logem s tzv. biozebrou. Jako každá biopotravina, je i biovíno náležitě certifikováno a poznáte jej podle ochranné známky a kódu příslušné kontrolní organizace: CZ-ABCERT, CZ-BIOKONT nebo CZ-KEZ.

Biodynamické víno - Vychází ze stejného základu pro ekologické pěstování vinné révy. Jeho nadstavbou je používání biodynamických komponent včetně vlastního kompostu, které si každý pěstitel připravuje během roku. Péče o vinohrad a sklizeň se řídí kosmickými cykly a měsíčním kalendářem. Autorem myšlenky je rakouský filosof a ezoterik Rudolf Steiner. Věřil, že vinohrad je jeden velký ekosystém, který dokáže dávat to nejlepší ovoce pouze v harmonii s vesmírem a okolní přírodou. Myšlenka biodynamického zemědělství se neuchytila prakticky nikde jinde, jen ve vinařství.

Víno vyrobené z ekologicky vypěstovaných hroznů - Vína, která se vyrábí z ekologicky vypěstovaných hroznů stejně jako biovína, ale během jejich zpracování se používají konvenční enologické postupy, které nejsou v souladu s výrobou biovín.

Biovíno bez certifikace - Ve světě je běžné, že mnoho malých producentů pěstuje révu podle ekologických zásad a rovněž výrobní postupy jsou v souladu s těmi pro výrobu biovín a získání certifikátů je finančně zatěžuje a nebo ho prostě nechtějí. U nás se této kategorii asi nejvíce blíží spolek naturálních vinařů Autentisté a řada dalších vinařů, kteří vyrábí přírodní (autentická) vína podle přísných pravidel a v souladu se zásadami ekologického zemědělství a hrozny zpravávají šetrným způsobem. Naopak, řada vinařů může prohlašovat, že vyrábí biovína, která nemají certifikát, ale o taková vína se ve skutečnosti nejedná.

Cesta biovína je náročnější, časově i finančně, než cesta, která vede k výrobě konvenčních vín. Je-li upřímná a není za ní jen kalkul ekologického hnutí a zájmu o biopotraviny s vidinou zisku, je to nesmírně zodpovědná činnost. Je to také okamžik, kdy se člověk vrací o téměř 100 až 150 let nazpět před průmyslovou revoluci, kdy se začala ve velkém vyrábět syntetická průmyslová hnojiva, zejména superfosfáty a dusíkatá hnojiva, a pesticidy. Do té doby se používala hnojiva tvořená čistě přírodními produkty, např. kompost, guáno nebo hnůj hospodářských zvířat. Organická hnojiva jsou známá především pro dlouhodobou produktivitu půdy, a ačkoliv většinou obsahují menší množství živin oproti syntetickým hnojivům, mají větší obsah přírodních složek a tak méně znečišťují životní prostředí.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Před tím, než vinice získá ekologický certifikát, je potřeba se přihlásit k registraci na Ministerstvu zemědělství ČR. U starých plodných vinic je přechodné období 5 let, u nově vysázených vinic 3 roky. A pak čekáme, o vinici se staráme v režimu bio, ale po uvedená období vinice ještě nedává ekologicky vypěstované hrozny. Je vyloučeno používat chemické prostředky souhrnně nazývané pesticidy. Z nich se v konvenčně obhospodařovaném vinohradu nejčastěji používají herbicidy k hubení plevele, akaricidy k hubení roztočů a fungicidy pro potlačení houbových onemocnění. Plevel je povoleno likvidovat pouze mechanicky. Určitou motivací může být pro některé vinaře i získání dotace na ekologické vinohradnictví. Získání certifikátu však není povinné, je to osobní rozhodnutí a jak komu velí srdce.

Dnes již nejsou výjimkou pitoreskní výjevy z vinic 21. století obdělávané s koněm, kde se volně prochází domácí zvířata a pasou ovce. Čím dál častěji se meziřadí zatravňují, vysazují se tu květiny, které přilákají do vinohradu hmyz. Žije tu více drobných obratlovců a ptáků. Ve zdravých a hmyzem obydlených vinicích se vyskytují přirození nepřátelé roztočů (sviluška, hálčivec), kteří jinak dokáží pořádně potrápit vinaře a sáním z pletiv likvidovat rostliny. Dravý roztoč Typhlodromus pyri se nasazuje proti oběma zmíněným roztočům a pokud se ve vinici nepoužívají pesticidy, jeho populace se přirozeně obnovuje. Mezi predátory, kteří se ve vinohradech specializují na mšice, patří bejlomorky, slunéčka nebo dravá ploštice hladěnka. Poslední skupinu přirozených nepřátel tvoří zástupci např. lumčíků, kteří kladou vajíčka přímo do těla cizopasného hmyzu.

Zdravá, humózní půda nepodléhá tolik erozi, je rájem žížal a mikroorganismů, které jsou vůči používání pesticidů citlivé. Půda s množstvím biomasy, vhodně zvolené polohy a odrůdy révy včetně nově vyšlechtěných rezistentních odrůd, jsou základem zdravého vinohradu s vitálními rostlinami. Biovíno je živé a náročné na expedici a skladování a záruční doba se proto obtížně stanovuje. Plní se vždy do zcela nových lahví, které se před použitím vystříkají sirným roztokem. Vzhledem k absenci stabilizátorů může vyšší teplota a nevhodné skladování podpořit obnovení kvasného procesu. Ekologicky pěstované hrozny a trend biovinařství je šetrný k přírodě a životnímu prostředí. Nedochází k erozi půdy a eutrofizaci vodních zdrojů. Biovína s nízkým obsahem siřičitanů mohou být méně vhodná k archivaci.

Vermikompostování

Současné vinohradnictví se stále častěji orientuje ekologickým směrem. Využívá proto také přirozené postupy ve zlepšování půdních podmínek a výživy révy vinné. K přípravě půdy před výsadbou, ale také k hnojení plodných vinic je vhodné využívat organická hnojiva. V tomto směru představují dobrou možnost vermikomposty, které vznikají z posklizňových zbytků, po sklizni hroznů.

Vermikompostování je jednoduchý biotechnologický proces kompostování, kdy jsou využívané určité druhy žížal k přeměně odpadů a tvorbě využitelného produktu. Žížaly jsou aktivní při teplotě 10-32 °C. Konzumují různé organické zbytky a snižují jejich objem o 40-60%. Jejich trávicím traktem procházejí všechny formy biologických odpadů: Extrakt trávicího procesu žížal tvoří tzv. vermikompost, jenž je schopen zlepšovat půdní vlastnosti a strukturu, hospodaření s vodou a stav živin. Vermikompostování je na rozdíl od tradičních způsobů kompostování také výrazně rychlejší.

Vermikompost je organické hnojivo velmi bohaté na živiny. Pro vinohradníka je vermikompost nejlepším způsobem, jak přeměnit odpad z vinohradnické produkce na velmi cenné hnojivo. Vermikompost získaný z matolin je hnojivo s bohatým obsahem enzymů, což vede ke zlepšení biochemických vlastností půdy a také detoxifikaci případných reziduí pesticidů.

Vermikomost je jemně rozdělený a pórovitý materiál, podobný rašelině. Vyznačuje se vysokou vodní jímavostí. Obsahuje také živiny ve formě, která je lehce přístupná pro rostliny. Vermikompost je rovněž bohatě mikrobiálně aktivní hnojivo. Základní výhodou vermikompostu je především skutečnost, že velmi dobře a rychle zlepšuje strukturu půdy. Díky svému složení a mikrobiální aktivitě se velmi dobře zapracovává do půdy. V tomto směru má daleko lepší vlastnosti, než ostatní organická hnojiva. Z vermikompostů se také pohotově uvolňují živiny. Zlepšení strukturu půdy umožňuje také lepší zakořenění révy. Pravidelné hnojení vermikompostem je vhodné ve všech viničních půdách. Velký význam má především v hlinitých a jílovitých půdách, kde může zlepšovat strukturu a omezovat zhutnění půdy.

HOARE uvádí, že mulčovaný kompost omezuje erozi, používání herbicidů, ztráty půdní vlhkosti a neproduktivní vypařování a tím i stresové situace u révy vinné. Dále podporuje rozvoj půdních organismů, zvyšuje obsah organické složky v půdě a zlepšuje přístupnost živin pro révu vinnou.Vermikompost je velmi vhodné aplikovat především do příkmenného pásu. V příkmenném pásu může mulčovaný kompost jednak omezovat růst plevelů a zároveň zlepšuje půdní vlastnosti a zajišťuje výživu v prostoru, kde je největší hmota kořenového systému révy. Kompost je také možné aplikovat hloubkově, podobně jako minerální hnojiva nebo rozmetat plošně do meziřadí a zapravit do půdy. Aplikace do příkmenného pásu je však nejlepší a nejefektivnější.

Vermikompostem je možné hnojit cyklicky všechny vinice, tzn. matoliny získané jako odpad při zpracování hroznů se kompostují a poté se vermikompost postupně vyváží do vinic. Obecně je možné konstatovat, že komposty a vermikomposty by měly být základem výživy révy vinné.

Cena Vinatura 2025

Svaz vinařů České republiky oficiálně představuje šest projektů, které se ucházejí o historicky první Cenu Vinatura 2025. Toto nové ocenění, zavedené v rámci soutěže Vinařství roku 2025, vyzdvihuje konkrétní ekologické počiny s prokazatelným pozitivním dopadem na krajinu, biodiverzitu a adaptaci na klimatické změny. Zatímco absolutní vítěz Vinařství roku 2025 získá prestižní titul za komplexní činnost, Cena Vinatura 2025 se zaměřuje na inovace v terénu a cirkulární ekonomiku.

Projekty ucházející se o Cenu Vinatura 2025:

• Projekt péče o krajinu a biodiverzitu v oblasti Dunajovských kopců (Dunajovské kopce, z.s.)
• Vinařský park Velké Bílovice (Velkobílovičtí vinaři, spolek)
• Projekt DoVinic - zdravé vinice pro budoucnost vinařství (BOHEMIA SEKT)
• Projekt UV Boosting - ekologická ochrana révy bez chemie (Vinařství Habánské sklepy)
• Pestré vinice Plenéru a jejich okolí (Vinařství Plenér, s.r.o.)
• Zpracování zbytkové biomasy s důrazem na zachování biologicky aktivních látek (Vinařství Ludwig, s.r.o.)

Tyto projekty pokrývají široké spektrum udržitelného vinařství, od ochrany vinic před erozí a mrazem, přes návrat života a vody do vinohradů, až po inovativní zpracování vinné biomasy na produkty s vysokou přidanou hodnotou.

"Cena Vinatura vyzdvihuje, že udržitelnost v našem oboru není jen marketing nebo ekologie na papíru, ale tvrdá práce s měřitelnými výsledky," uvedl prezident Svazu vinařů ČR, Martin Chlad.

Projekty, které se ucházejí o Cenu Vinatura 2025, lze rozdělit do tří hlavních oblastí udržitelného vinařství:

1. Biodiverzita a ochrana krajiny: Projekty se zaměřují na vytváření ekologických koridorů, výsadbu zeleně, prevenci eroze, zadržování vody a aktivní podporu volně žijících živočichů ve vinicích a jejich okolí.
2. Inovativní ochrana a adaptace na klima: Projekty testují nové, nechemické metody ochrany révy vinné před chorobami a mrazy a zavádění nových odrůd či postupů, které zvyšují odolnost vinic vůči extrémním klimatickým jevům.
3. Cirkulární ekonomika a využití odpadu: Projekty řeší efektivní a inovativní využití vedlejších produktů z výroby vína (matoliny), transformující je z odpadu na surovinu pro potravinářství, farmacii nebo technické aplikace, čímž snižují ekologickou zátěž.

Klíčová opatření projektů Vinatura 2025

• Dunajovské kopce, z.s.: Od roku 2019 bylo vysazeno cca 600 stromů a keřů pro ochranu terroiru a zálivkou je zajištěna jejich dlouhodobá péče. Byla vybudována Vlašáková stezka s panely z akátového dřeva, která veřejnosti přibližuje místní přírodu a Ryzlink vlašský. V roce 2025 bylo instalováno 8 budek pro dudky chocholaté, z nichž 4 byly obsazeny.
• Velkobílovičtí vinaři, spolek: V roce 2025 proběhla výsadba zeleně, založení cest a instalace závlahového systému, jejíž křest proběhl jako komunitní událost. V roce 2020 byla instalována skulptura slípky jako symbol místní tradice.
• BOHEMIA SEKT: Projekt se zaměřuje na rozšiřování PIWI odrůd odolných vůči chorobám, testování přírodních probiotik pro posílení vitality révy a implementaci kompostování matolin. Klíčová je podpora zadržování vody a regenerace půdy prostřednictvím výsadby hlubokokořenících rostlin.
• Vinařství Habánské sklepy: Dvouleté testování (2023-2024) technologie UV Boosting na 20 hektarech vinic. Metoda využívá UV-C záření k aktivaci přirozené imunity rostlin, čímž zvyšuje jejich odolnost vůči chorobám a suchu. Testování ukázalo slibné výsledky i v oblasti ochrany vinic proti jarním mrazům.
• Vinařství Plenér, s.r.o.: V nových vinicích jsou vytvářeny ostrůvky pestrosti s výsadbou stromů, keřů a bylin v rozestupech 50 metrů. Tyto biotopy poskytují útočiště živočichům a podporují biologickou ochranu. Ve vinici úspěšně hnízdily dvě rodiny dudků chocholatých. Mezi řádky jsou pěstovány bylinky a jedlé rostliny.
• Vinařství Ludwig, s.r.o.: Vinařství instalovalo unikátní linku na okamžité šetrné sušení a mletí matolin při nízké teplotě. To umožňuje výrobu bezlepkové Hroznové moučky (z dužiny a slupek, chráněné užitným vzorem), která má extrémně vysoký obsah biologicky aktivních látek (antioxidantů, polyfenolů) a je určena pro potravinářství, farmacii a výzkum (např. nanovlákna).

tags: #ochrana #révy #vinné #ekologické #vinohradnictví #postupy

Oblíbené příspěvky:

• Lavičky, koše a stojany na kola
• Tipy pro web o přírodě
• Elegantní koš na odpadky 60l z nerezu
• Vše o herpesu
• Vymezení klimatických oblastí podle Quitta