Lavičky, stojany na kola, kolárny, odpadkové koše… To všechno má ve veřejném prostoru své místo. Městský mobiliář zahrnuje prvky, jako jsou koše, lavičky, stojany na kola, kolárny a další, které výrazně ovlivňují vzhled a atmosféru veřejného prostoru.
My se staráme se o to, aby byl městský mobiliář vždy funkční a estetický. Důsledně monitorujeme a udržujeme tyto prvky, abychom zajistili jejich dlouhou životnost.
Když chce turista relaxovat na vyhlídkové stanici nové lanovky na nejvyšší evropskou horu Mont Blanc, ve výšce 3462 metrů nad mořem mu k tomu poslouží lavičky mmcité. Stejně je tomu v saudskoarabské Mekce, kde si nejen muslimští poutníci mohou odpočinout na posezeních téže značky. Firma z Bílovic u Uherského Hradiště vybavila mobiliářem třeba také olympijskou vesnici pro hry Rio de Janeiru nebo různé newyorské odpočinkové zóny.
mmcité dnes 80 procent své produkce prodá v zahraničí a mezi její nejdůležitější trhy patří se zhruba pětinovým podílem na obratu Spojené státy. Její loňské konsolidované tržby dosáhly bezmála 1,1 miliardy korun. Za 30 let existence vybudovala deset poboček po celém světě a skrze exkluzivní distributory působí v dalších pětatřiceti zemích.
„My jsme od počátku cítili, že městský mobiliář je těžko vyčerpatelné a zároveň velmi potřebné designérské téma, protože se tyká měst, což je nekonečný příběh. Pozdější vývoj tento náš pocit velice dobře potvrdil,“ říká šéf a majitel mmcité David Karásek.
Čtěte také: Česká legislativa v oblasti přírody
Už ve druhé třídě základní školy šokoval učitelky, když na otázku ohledně svého budoucího povolání odpovídal, že chce být průmyslovým designérem. Přivedla ho k tomu fascinace automobily a články z autosalonů v Ženevě či v Paříži, kde ve své době bývaly k vidění i nejrůznější designerské studie budoucích modelů. „Šlo o průmyslový design v nejryzejším provedení, kde jde o techniku a funkční záležitosti, ale zároveň o emoce a tvar. Na začátku není nic, na konci je něco nádherného,” líčí David Karásek.
Díky svému zaujetí velmi přímočaře vystudoval střední i vysokou umělecko-průmyslovou školu. V roce 1992 ještě jako studenti s kolegou Radkem Hegmonem vyhráli soutěž na řešení prvků městského mobiliáře pro Zlín. „Od počátků jsme se drželi pravidla, které se bohužel často porušuje, že design by neměl obtěžovat přílišnou invazivností, agresivitou nebo řekněme přílišnou tvarovou bohatostí. Z dnešního pohledu jsou naše tehdejší návrhy směšné, ale tenkrát měly úspěch. Pravidlo neinvazivního designu však ctíme pořád,“ vzpomíná Karásek.
Součástí první ceny bylo i provedení vítězného návrhu, jehož gró tvořily stánkové přístřešky. Ukázalo se, že sehnat výrobce v žádané kvalitě nebude v postkomunistickém Československu jen tak, protože slovy Karáska „komunismus zparchantěl i to řemeslo.“ Takže ačkoli chtěli mít původně jen designerské studio a navrhovat, zkušenost se zakázkou pro Zlín je nakonec přivedla k tomu, že se v roce 1996, dva roky po založení společnosti mmcité, pustili i do samotné výroby. Neměli žádný kapitál a vše financovali jen ze získaných zakázek.
Zakázka pro Zlín byla dobrým odrazovým můstkem a práce přibývalo. V závěru milénia ale přišlo slabší období, které mmcité přimělo rozjet druhý výrobní program. Zajímavou příležitost totiž skýtaly rekonstrukce železničních koridorů, a tak se firma pustila do mobiliáře pro železnici.
V roce 2001 mmcité zahájila zahraniční expanzi, když otevřela pobočku na Slovensku. „Brzy ale bylo zřejmé, že český a slovenský trh jsou pro nás malé. Abychom se mohli dostat na lepší prodejní cenu, potřebovali jsme vyrábět víc, takže jsme hledali další zahraniční odbytiště a začali jsme účastí na jednom veletrhu v Německu,“ popisuje Karásek. Tam se firmě z Bílovic podařilo získat stěžejní distributory hned pro několik velkých evropských trhů.
Čtěte také: EU a ekologie
„Byla to pro nás taková zkouška, jestli uspějeme. Když jsme předtím jezdili ven, přišlo nám, že jsou tam k vidění skvělé věci, kterým nemůžeme konkurovat. Ale naše produkty se líbily a vůbec nám nechtěli věřit, že jsme z Česka,“ vzpomíná David Karásek. Zároveň podotýká, že mmcité prorazila s hotovými výrobky na západních trzích v době, kdy měly domácí firmy obvykle ambici dělat nanejvýš subdodavatele západním partnerům. Byla to podle něj tvrdá škola, která české designéry hodně naučila.
I Evropa ale začala být firmě časem malá, a tak v roce 2012 otevřela první pobočku mimo starý kontinent - v daleké Brazílii. Vedení mělo vazby na latinskou Ameriku a z provedeného průzkumu vyplynulo, že brazilský a obecně latinskoamerický trh je městským mobiliářem nenasycený, a tedy velmi slibný. Brazílie ale podle Karáska určitě není jednoduchým odbytištěm, protože se zde střídají krize a konjunktury strměji, než je zvykem v Evropě, navíc veřejný sektor, jako municipality, neoplývá penězi, takže zákazníky jsou spíše soukromí developeři.
mmcité se za dobu její existence dařilo vytrvale růst, jeden z mála roků, kdy se tak nestalo, byl první rok covidové pandemie - 2020. Firmě ale stoupl zisk, protože se nejezdilo na veletrhy a další akce, takže klesly náklady. V roce následujícím už růst obratu opět pokračoval, protože rozběhnuté projekty se vzdor krizi vesměs nezastavily a obchodní komunikaci pomohl udržovat všeobecný přechod firem do on-linu. Loni pak kartami zamíchaly výkyvy cen surovin a nedostupnost některých materiálů. „To nám působilo velké problémy, ale byla to záležitost celé ekonomiky, takže zákazníci měli pochopení, a to i pro případné zdražení zakázky.
Produktově jsou hlavními tahouny obratu mmcité lavičky a další sedací prvky do veřejného prostoru, následují zastávkové přístřešky a odpadkové koše. Městský mobiliář se dnes podle šéfa firmy přibližuje svým stylem nábytku, protože veřejný prostor je rostoucí měrou obýván. „Ještě tak před 20 lety se lidé chtěli ulicí hlavně rychle někam dostat, dnes už ji zabydlují a městský mobiliář je tak stále potřebnější. Ještě to umocnil covid. Lidé si v době, kdy byli zavřeni doma, uvědomili, jak moc jim chybí veřejný prostor, což zase zvedlo zájem o něj.
Dalším směrem vývoje je rozšiřování funkcí městského mobiliáře pomocí různých technologií. „Já vždycky říkám, že nejlepší trend je držet se od trendů dál, takže my se na trendy vždy díváme kriticky a snažíme se zaměřit na to, co opravdu řeší nějakou lidskou potřebu. Dnes už tak máme i řadu technologických výrobků, například lavičky s nabíjením, protože lidé potřebují energii pro mobilní telefony nebo pro kola.
Čtěte také: Stanoviště BB Pharma: Číselné označení
mmcité se zároveň stále poohlíží i po nových výrobních programech, které by se doplňovali s tím stávajícím. Může jít o veřejné osvětlení nebo třeba o hřišťové prvky. „Vždy bychom ale šli cestou nějaké kooperace nebo akvizice, určitě bychom nezačínali od píky. Naší výhodou je významná obchodní síla, máme vlastní erudované obchodní týmy na jedenácti trzích včetně Česka,“ říká Karásek.
V současnosti chce ale firma především investovat do výroby, aby uspokojila rostoucí poptávku. Ráda by se z nájemních prostor přesunula do vlastních a dotáhla některé investice do technologií. Společnost mmcité, přední výrobce městského mobiliáře, úspěšně upsala své akcie a vstoupila na trh PX Start.
Výměna mobiliáře právě probíhá v areálu u Tyršovy rozhledny. Nyní se zde instalují nové lavičky a jeden odpadkový koš. Výměna mobiliáře probíhá po rekonstrukcí, například ve zmíněné Tyršově ulici. Nový mobiliář samozřejmě také pamatuje na nabíjecí stanice pro elektrokola.
Důsledně monitorujeme a udržujeme tyto prvky, abychom zajistili jejich dlouhou životnost. Mobiliář instalujeme a spravujeme výhradně na pozemcích hl. m.
Městský mobiliář se dnes podle šéfa firmy přibližuje svým stylem nábytku, protože veřejný prostor je rostoucí měrou obýván. Ještě to umocnil covid. Lidé si v době, kdy byli zavřeni doma, uvědomili, jak moc jim chybí veřejný prostor, což zase zvedlo zájem o něj.
Produktově jsou hlavními tahouny obratu mmcité lavičky a další sedací prvky do veřejného prostoru, následují zastávkové přístřešky a odpadkové koše.
tags: #souhrnné #označení #pro #lavičky #odpadkové #koše