Dlouhodobé systematické úsilí ochranářů a stovek dobrovolníků přináší výsledky. Invazní boryt barvířský v národní přírodní rezervaci Děvín se už téměř podařilo zlikvidovat. Žlutě kvetoucí boryt barvířský je invazní rostlina podobná řepce.
Před lety se začal rozrůstat na svazích pálavského Děvína a hrozilo, že vytlačí zdejší vzácné stepní rostliny, jako jsou kosatec nízký nebo několik druhů kavylů. Deset let jej proto ochránci přírody spolu s dobrovolníky systematicky vytrhávají.
„Překvapením pro letošní dobrovolníky a zároveň dobrou zprávou pro nás ochranáře je, že už není takřka co trhat - systematická práce mnoha lidí přispěla ke snížení rozlohy a hustoty borytu na Děvíně až o 90 % ve srovnání s počátečním stavem.
Pomyslné pletí borytových polí na svazích se změnilo na trpělivé hledání pozapomenutých skupin rostlin v lesních lemech. Preventivní zásahy budou nezbytné natrvalo, neboť boryt nikam neodchází, přitom však věříme, že jsme už u konce jeho masivní invaze. Děkuji všem, ta práce měla smysl,“ popisuje Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Boryt barvířský (Isatis tinctoria) je dvouletá nebo krátce vytrvalá rostlina z čeledi brukvovitých (Brassicaceae). Je dvouletá, vzácně i vytrvalá rostlina s krátkým vegetačním cyklem, má vícehlavý kořen s růžicemi přízemních listů, které se tvoří v prvním roce a jsou podlouhle kopinaté.
Čtěte také: Ochrana přírody ve Žďáru
Kvete od května do července žlutými květy a při tom vytváří chocholičnaté hrozny, jež se podobají květům řepky či kapusty. Plody jsou křídlaté nažky, v době zralosti mají tmavohnědou barvu.
Boryt barvířský se považuje za plevel. Pochází ze střední Asie a Středomoří, postupně se rozšířil po celé Evropě, ale i do oblastí Severní a Jižní Ameriky.
Nepravého indiga získaného z fermentovaných listů borytu barvířského se využívalo k barvení látek. Využívají se především listy a semena. Ze semen se lisuje olej, který se svými vlastnostmi podobá lněnému oleji.
Boryt obsahuje indoxylový glykosid isatan B, jenž při štěpení enzymem isatasou poskytuje indoxyl a kyselinu ketoglukonovou. V borytu jsou dále přítomny glucobrassicin, neoglucobrassicin, indigotin, beta-sitosterol, bílkoviny, campherol, sacharóza, draslík, hořčík, vápník, zinek, kyselina benzoová, olejová, linolová a další látky.
Již v antice sloužil boryt barvířský k léčení. Rozdrcené listy borytu smíchané se lněným olejem nebo placky se používaly na hojení vředů a pro léčbu zánětů. Listy borytu mají silné stahující účinky, léčila se jimi otrava námelem a lodyha se používala k zastavení krvácení.
Čtěte také: Organon a aristotelská filosofie
Dnes je boryt téměř zapomenutou bylinou. Navzdory tomu má výborné dezinfekční a antibakteriální vlastnosti, jichž hojně využívali např. keltští válečníci. Dokáže zastavit šíření mikrobů, především druhu Salmonella, meningitidy a leptospirózy. Rovněž omezuje riziko vzniku encefalitidy.
Boryt má pozitivní účinky na funkci srdce, plic a žaludku. Ulevuje při infekcích dýchacích cest, kurdějích a normalizuje krevní tlak. V tradiční medicíně se boryt používal k léčení horečnatých chorob, při epidemiích, snižoval teplotu a podporoval obranyschopnost.
Podle TCM má boryt barvířský studenou povahu, čistí horkost, ochlazuje krev, detoxikuje a přispívá k uvolnění hrdla. Listy Borytu jsou podle tradiční čínské medicíny extrémně chladné a hořké. Působí na meridián srdce, plic a žaludku. Vypuzují nadměrné horko z krve a rozptylují vyrážku. Díky svému antibakteriálnímu a antivirovému působení jsou účinné při léčbě horečnatých a epidemických onemocnění. Doporučují se např. při léčbě angíny, vředů v ústech, erysipelu (t.zv.
Boryt není vhodný pro osoby se slezinnou a žaludeční nedostatečností.
Žlutě kvetoucí brukvovitá rostlina boryt barvířský (Isatis tinctoria) je na většině území Česka zdomácnělá kulturní plodina, avšak na Pálavě v posledním desetiletí způsobovala svým invazním chováním výrazné problémy. Do roku 2014 totiž postupně, s pomocí přemnožených muflonů narušujících půdu a roznášejících její semena, zarostla jihovýchodní svahy národní přírodní rezervace Děvín do podoby 22hektarového řepkového pole.
Čtěte také: Vybavení pro ochranu přírody
Štěstím v neštěstí bylo, že neklonální boryt lze na rozdíl od jiných odolných invazních druhů rostlin poměrně snadno vytrhat. Boryt barvířský lze na rozdíl od jiných invazních druhů rostlin poměrně snadno vytrhat. Vytrhávat je třeba jednak před odkvetením, aby se zabránilo tvorbě nových semen, a jednak opakovaně několik let, aby se oslabila semenná banka v půdě.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody a řadou dobrovolnických skupin z Junáka - českého skauta, různých firem a škol tudíž začala organizovat tzv. Překvapením pro letošní dobrovolníky a zároveň dobrou zprávou pro ochranáře je, že už vlastně není takřka co trhat - systematická práce mnoha lidí přispěla ke snížení rozlohy a hustoty populací borytu na Děvíně až o 90 % ve srovnání s počátečním stavem. Pomyslné pletí borytových polí na svazích se postupně změnilo na trpělivé hledání pozapomenutých skupin rostlin v lesních lemech a pláštích.
Text: Daniel Kadaš.
tags: #ochrana #přírody #boryt #barvířský