Ochrana Přírody Jeseníky: Aktuality a Vývoj

Česká příroda a krajina si v roce 2026 připomínají několik výročí. Jsou to sedmdesátiny chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras, padesátiny CHKO České středohoří, Lužické hory, Kokořínsko - Máchův kraj a Pálava, deset let uplynulo od vyhlášení CHKO Brdy.

Na význam chráněných krajinných oblastí pro přírodu a pro obyvatele, místní podnikatele i návštěvníky bude proto po celý rok upozorňovat řada akcí. Uskuteční se pod hlavičkou „Rok chráněných krajinných oblastí“, zaštítila ho i Česká komise pro UNESCO.

Chráněné krajinné oblasti pokrývají v současnosti okolo 11 500 čtverečních kilometrů, tedy asi 14,5 procenta plochy státu. Vyhlášeno jich zatím bylo 27 a spravuje je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (kromě CHKO Šumava a Labské pískovce, které tvoří ochranná pásma národních parků).

„Chráněné krajinné oblasti patří ke společnému kulturnímu dědictví stejně jako kulturní památky. Ostré vrcholy a stepi sopečného Českého středohoří, obrysy vápencového bradla Pálavy, propast Macocha nebo Trosky v Českém ráji jsou součástí naší identity stejně jako silueta Hradčan, Smetanova symfonická báseň Má vlast či vlčnovská Jízda králů. Právě proto jsme se rozhodli jejich význam připomínat.

Dům přírody Jeseníků

21. 2. Přesně 31 návrhů se sešlo v architektonické soutěži o podobu plánovaného Domu přírody Jeseníků v Karlově Studánce. Porota vybírala z nabídek ateliérů z České republiky, Slovenska, Velké Británie a Maďarska.

Čtěte také: Ochrana přírody ve Žďáru

„Jeseníky jsou jedinečné pohoří a přitom tu návštěvníci dosud nemají reprezentativní místo, kde by se mohli seznámit s jeho krásami. Dům přírody ale nabídne nejen expozici, ale také zázemí pro ekovýchovné programy, tematické přednášky, výstavy, projekce a tvůrčí dílny, a to jak pro veřejnost, tak i pro školy. Protože bude stát přímo v lázeňském městě, považoval jsem za důležité, aby stavba byla funkční i architektonicky hodnotná.

„Karlova Studánka je průsečíkem turistických tras a ročně láká statisíce návštěvníků. Program Dům přírody jsme koncipovali podle modelu, který funguje i jinde ve světě. Návštěvníkům chceme představit území nejrůznějšího charakteru, aby bylo vidět, jak je naše příroda a krajina rozmanitá. Lidé by si z ní měli odnášet hlavně to, co máme dělat proto, aby se přírodní hodnoty zachovaly i do budoucna,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která program Dům přírody koordinuje.

Architekti se museli vypořádat s celou řadou omezení. Návrh musí respektovat územní plán Karlovy Studánky, její památkovou ochranu a také musí splňovat jednotící prvky definované Jednotným architektonickým konceptem, manuálem pro navrhování návštěvnických středisek AOPK ČR.

Z došlých návrhů porotu nejvíce zaujal projekt zpracovaný P.P. Architects s.r.o., který umožňuje přirozenou průchodnost a harmonické propojení s okolním prostředím, působí velice vyváženě a citlivě reaguje na specifika lokality, čímž se odlišuje od ostatních. Toto je doplněno důrazem na detail s jemnou integrací do krajiny.

Na druhém místě byl oceněn projekt WMA architekti s.r.o. a na třetím skončil maďarský ateliér Építész Stúdió Kft. Nyní běží 15denní lhůta pro případné odvolání, poté bude s vítězem podepsána smlouva. Všechny návrhy si bude moci veřejnost prohlédnout na výstavě, která se plánuje na jaře přímo v Karlově Studánce.

Čtěte také: Organon a aristotelská filosofie

„Mám radost z toho, že se AOPK ČR rozhodla uspořádat na návrh Domu přírody Jeseníků architektonickou soutěž. Je to způsob výběru návrhu a zpracovatele projektu, který Česká komora dlouhodobě propaguje, neboť společně s požadavky na užívání dbá i na architektonickou kvalitu díla.

Program Dům přírody je koncipován jako partnerský, podílí se na něm státní ochrana přírody ve spolupráci s místními partnery (Horské lázně, obec Karlova Studánka). Na začlenění do sítě Domů přírody je třeba splnit náročná kritéria.

Aby byla práce s návštěvníky systematická a navazovala na další aktivity v území, připravují se pro chráněné krajinné oblasti koncepce práce s návštěvnickou veřejností. Nyní je v provozu 14 návštěvnických a osm menších informačních středisek v celkem 18 chráněných krajinných oblastech, po jednom pak v národní přírodní rezervaci a národní přírodní památce.

Investorem Domu přírody Jeseníků bude Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Projekt na výstavbu byl podán do tzv. Švýcarských fondů.

Problémy s kůrovcem a ochrana lesů

Rok 2019 byl rokem oslav výročí 50 let od založení CHKO Jeseníky. Kulaté výročí se ale také stalo bodem zlomu v historii těchto hor. Správa CHKO totiž vydala rekordní počet 11 výjimek a umožnila tak plošnou destrukci nejcennějších oblastí Jeseníků.

Čtěte také: Vybavení pro ochranu přírody

Nejen, že vydala 2 výjimky na ničení přírody v rezervacích Rejvíz a Suchý vrch, ale devíti dalšími výjimkami umožnila holoseče, kácení a odkorňování stromů na více než 13 000 hektarech chráněné přírody v 1. a 2. zónách [1]. Jde o 58% z celkové rozlohy 1. a 2. zón v CHKO a jde o území 40x větší než je rezervace Rejvíz.

Správa CHKO vydala 7 výjimek pro území spravované Lesy ČR, s.p., vč. oblasti údolí Hučivé Desné a masivů Červená hora a Vozka, dále vydala 1 výjimku pro Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. a 1 výjimku pro Biskupství Ostravsko-opavské, Biskupské lesy pro rozlehlé území Medvědí hornatiny od Rejvízu až po Vrbno pod Pradědem a po Vidly.

Na tomto velice cenném území Správa CHKO povolila to, co zákon o ochraně přírody zakazuje. Jedná se o výjimky na použití tzv. intenzivních technologií, které v praxi znamenají rozsáhlé těžby a holoseče s využitím těžké techniky a odvoz dřeva.

1. a 2. zóny přitom zahrnují nejcennější přírodu Jeseníků a tvoří pouhých 30% plochy CHKO. Naprostá většina území CHKO je zařazena do 3.zóny (66% CHKO), kde jsou možnosti ochrany přírody malé a další osud hor je zde zejména v rukou lesníků.

Spor se tedy vede o pouhých 30% území CHKO a alarmující je to, že i v těchto nejcennějších oblastech Správa CHKO „vyklidila“ pozice a povolila to, co zákon o ochraně přírody zakazuje.

Správa CHKO doposud závažnost kůrovcové kalamity zlehčovala a tvrdila, že problém s kůrovcovými těžbami je hlavně ve 3.zónách. Aktuální záběry z dronu ale odhalují plošný rozpad horských lesů v Medvědí hornatině ve 2. zóně CHKO a rozsáhlé holiny.

Nejhorší je situace na úbočí masivu Medvědího vrchu (1216 m.n.m.), v oblasti Sokolích a Medvědích skal (800 m.n.m.) a v prostoru mezi Starou horou (1043 m.n.m.) a Zámeckým vrchem (934 m.n.m.).

Ze záběrů také vyplývá, že lesníci na mnoha místech kalamitu nezvládají a místo toho, aby se zasahovalo proti kůrovci včas, motorové pily a harvestory už jen na velkých plochách pozdě kácí rezavé a kůrovcem opuštěné stromy a vytváří holiny a erozní rýhy na horských svazích.

Stále dokola se tedy opakuje stejná chyba. Kombinace špatného přístupu Správy CHKO a pozdních zásahů ze strany lesníků může mít pro nejcennější přírodu Jeseníků fatální a nedozírné následky.

Záběry z dronu navíc potvrdily to, že je zcela nesmyslné v této situaci povolovat ničení přírody v rezervacích Rejvíz a Suchý vrch, protože kůrovec je rozšířen nejen v rezervacích, ale masivně i v okolních hospodářských lesích.

Příkladem absurdní situace je rezervace Suchý vrch, kde Správa CHKO letos v červnu umožnila vydanou výjimkou kácení a odkorňování stromů a použití jedů s tím, že hlavním důvodem je ochrana okolních hospodářských lesů.

Navzdory masivním zásahům v rezervaci jsou okolní hospodářské lesy plné kůrovce a lesníci zde nestíhají včas asanovat napadené stromy, ze kterých kůrovec vylétává dál. Výsledkem jsou mohutné holiny na východní, severní a západní straně od rezervace.

Do jednoho roku reálně hrozí plošné odlesnění hory Suchý vrch a také zbytečné zničení přírodní rezervace, která je jako ostrov divoké přírody na samotném vrcholu hory.

Ekologické organizace proto apelují na Ministerstvo životního prostředí ČR, aby neprodleně zrušilo všechny napadené výjimky vydané Správou CHKO Jeseníky a aby zajistilo důslednou ochranu nejcennější přírody nejvyšších moravských hor.

Požadují, aby na 30% plochy CHKO Jeseníky (1. a.2. zóny) byl respektován zákon o ochraně přírody a zásahy člověka aby zde byly omezeny. Konkrétně požadují ponechat nejcennějších 10% území (rezervace, 1. zóny, nehospodářské lesy) pro přirozený vývoj divoké přírody bez lidských zásahů.

Na zbývajících 20% území CHKO (2. „Pro řešení vážné situace neudělala Správa CHKO v podstatě nic. Problém zlehčuje a letos vydala rekordních 11 výjimek na plošnou destrukci hor. Vedení Správy CHKO Jeseníky selhalo ve své klíčové roli při ochraně vzácné přírody nejvyšších moravských hor a má odpovědnost za její ničení a dopady.

„Správa CHKO se stala orgánem pro vydávání výjimek a příliš podléhá tlaku lesníků. Opravdu tragická je skutečnost, že z kůrovce se nikdo nepoučil. Nechováme se k lesům šetrněji, ani s větším pochopením pro přírodní procesy, které nemůžeme nekonečně popírat a znásilňovat.

Namísto poučení těžaři využívají kůrovce jako záminku pro masivní kácení horských lesů. Zásahy v rezervacích jsou zbytečné, pozornost je potřeba zaměřit na smysluplné kroky na území 2. zón. Holiny jsou zde nepřijatelné a způsobí ve výsledku více škody a rizik než kůrovec.

Apelujeme na lesníky, aby dodržovali lesní zákon a ve 2. a 3. zónách včas likvidovali začínající ohniska kůrovce a nenechávali jej vylítávat a množit. Záběry byly věnovány Společnosti přátel Jeseníků, z.s. k použití pro účely ochrany přírody Jeseníků.

Monitorování a ochrana vzácných druhů

Věrohodné důkazy o přítomnosti velkých šelem a kočky divoké hledá v širší oblasti Jeseníků a Rychlebských hor Hnutí DUHA Olomouc spolu s Agenturou ochrany přírody (Regionální pracoviště Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky) a státním podnikem Lesy České republiky.

Během října a listopadu bylo v terénu rozmístěno více než 60 fotopastí. „Nyní netrpělivě očekáváme sněžení, které nám poskytne příležitost pátrat po stopách a dalších pobytových znacích velkých šelem,“ uvedl Jiří Beneš z Hnutí DUHA Olomouc.

Cílem této terénní části monitoringu je potvrdit přítomnost velkých šelem podle stop, případně zajistit vzorky srsti či trusu pro DNA analýzu. „Stopování je neméně důležité pro výběr vhodných lokalit k umístění dalších fotopastí.

Kromě terénního monitoringu také sbíráme a vyhodnocujeme údaje o náhodných pozorováních a nálezech pobytových znaků. Zprávy o výskytu rysa ostrovida i vlka obecného v Jeseníkách se objevují, informace však zatím nejsou dostatečně věrohodné. „Tyto šelmy byly v minulosti nezbytnou součástí ekosystému i potravní pyramidy.

Monitoring šelem v širší oblasti Jeseníků provádí Hnutí DUHA Olomouc v rámci projektů „Monitoring evropsky významných druhů šelem ve vybraných lokalitách soustavy Natura 2000“ a „Zvyšování povědomí veřejnosti o nutnosti ochrany biodiverzity v ČR“ podpořených grantem z Lichtenštejnska, Islandu a Norska.

Ochranu přírody a krajiny v CHKO Jeseníky vykonává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR prostřednictvím správy CHKO. Hlavní náplní činnosti AOPK ČR je státní správa v oblasti ochrany přírody a krajiny, dále zajišťování péče o cenné lokality a v neposlední řadě monitoring zájmových druhů a jejich výskytu v území.

V rámci projektu „Život v jesenické divočině“ monitorujeme vzácné druhy na území CHKO Jeseníky. Nyní je to poprvé, co se zde podařilo nafilmovat pár vlků, a to hned na 3 lokalitách. Jde o 1 - 2 vlčí páry. Doufáme, že se brzy můžeme těšit i na vlčata. Jenže k tomu je potřeba vlky chránit.

Zveřejňujeme výsledky projektu „Život v jesenické divočině“ a potvrzujeme, že území CHKO Jeseníky je domovem velkých šelem a orla skalního. Dále se zde vyskytuje řada dalších vzácných druhů. Problémem jsou ale těžby, lidé mimo stezky a Správa CHKO Jeseníky.

Historie a význam CHKO Jeseníky

První pokusy o ochranu přírody v Jeseníkách lze připsat knížeti Janu II. z Lichtenštejna, který v roce 1903 vyhlásil v oblasti mezi Šerákem a Keprníkem nejstarší rezervaci na Moravě zvanou Lichtenštejnský prales. První státní rezervace byla vyhlášena v roce 1933, další pak v roce 1946 a 1955. Chráněná krajinná oblast byla vyhlášena v roce 1969 jako 5.

Z hlediska ochrany přírodního prostředí je chráněná krajinná oblast rozdělena do čtyř zón odstupňované ochrany přírody. Nejcennější části Jeseníků jsou chráněny v 32 MZCHÚ.

V současné době je na území CHKO Jeseníky 75 solitérních památných stromů, 9 skupin památných stromů a 2 památná stromořadí chráněná státem.

Jedním z hlavních úkolů Správy CHKO je aktivní péče o rezervace i přírodu ve volné krajině. Postavit si dům či rekreační zařízení v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky není právě jednoduché. Při pořádání sportovních aktivit musíte zjistit, zda akce, kterou plánujete, není v rozporu se zájmy ochrany přírody.

Po ročním úsilí, podání odvolání k ministerstvu a po stížnosti na nečinnost Správy CHKO Jeseníky jsme dosáhli klíčového vítězství pro další osud divoké přírody. Výsledkem je vytvoření klidových a bezzásahových území (bez zásahů proti kůrovci) o celkové rozloze více než 2 400 hektarů.

Dosáhli jsme klíčového vítězství pro další osud divoké přírody v oblasti Pradědu, Sněžníku a Keprníku, když ministerstvo zrušilo chybné části výjimek vydaných Správou CHKO a zastavilo tak možnosti ničení největších "ostrovů" divoké přírody na Moravě.

Společnost přátel Jeseníků již mnoho let upozorňuje na to, že ochrana přírody v CHKO Jeseníky je silně podfinancovaná a nutně potřebuje velké projekty na záchranu přírodního bohatství.

Dominantní smrkové monokultury jsou na většině míst zcela nepřirozené a nyní masivně odumírají v důsledku sucha, kůrovce a dřevokazné houby václavky...

Klimaxové horské smrčiny Hrubého Jeseníku ukrývají jedince, které můžeme směle zařadit mezi nejstarší divoce žijící stromy v ČR. Jejich stáří se pohybuje okolo neuvěřitelných 500 let...

tags: #ochranci #prirody #jesenik #aktuality

Oblíbené příspěvky:

• Návod na rozvody vody a odpadu
• Sopečná činnost a životní prostředí
• Co je ekologické hospodaření?
• Studie o znečištění ovzduší a dopravě
• Zkušenosti s Bosch AXT 25 TC