Vzácné druhy čtení v ohrožení v České republice

Červené knihy (IUCN Red data book) vznikají na základě Červených seznamů, z důvodů potřeby zdokumentování a zpřehlednění ztrát světové, národní i místní biodiversity na úrovni druhů. Jsou to populárně vědecká vydání soupisů ohrožených druhů rostlin a živočichů, rozdělené do kategorií podle stupně ohrožení dle klasifikace IUCN. Staly se nejsrozumitelnějším a nejpřístupnějším vědeckým zdrojem i pro veřejnost, hodnotným pro ochranu rostlin a zvířat.

Při výběru taxonů do Červených knih byl brán ohled na druhy z národních červených seznamů, situaci v okolních státech a celoevropský kontext. Při tvorbě těchto knih byl kladen důraz především na stupeň ohrožení druhů, než na jejich vzácnost či endemismus.

U každého druhu je vždy uvedena kategorie ohrožení podle kategorizace IUCN a podle státních červených seznamů. Dále jsou přiloženy informace o rozšíření druhu, doplněné mapkou s vyznačenými existujícími a zaniklými lokalitami v základních polích středoevropské mapovací sítě o přibližné velikosti 10x10km.

Dále je popsána ekologická a biologická charakteristika, význam druhu a příčiny ohrožení. V knihách také byly zveřejněny tzv. Druhy obsažené v červených knihách nemusí být chráněny, zatímco druhy zaznamenané ve vyhlášce č. 395/1992 Sb.

Kategorie ochrany dle Úmluvy CITES

Podle stupně ohrožení jsou exempláře rozděleny do tří příloh úmluvy:

Čtěte také: Jak zabránit protékání odpadu?

CITES I

Zahrnuje 704 druhů živočichů a 395 druhů rostlin, které jsou bezprostředně ohrožené vyhubením. Mezinárodní obchod s těmito druhy je zakázán a je povolován jen výjimečně (zoologické zahrady, vědecký výzkum...).

Jedná se například o všechny lidoopy (gorila, orangutan, šimpanz), lemury, luskouny, pandy a některé druhy medvědů, opic, velké kytovce a delfíny, o řadu druhů kočkovitých šelem (gepard, levhart, tygr aj.), oba druhy slonů, nosorožce, kabara pižmového, o řadu dravců, jeřábů, bažantů a papoušků, mořské želvy, určité druhy krokodýlů a ještěrů, velemloky, latimérie, o některé druhy kaktusů a orchidejí, některé palmy a vzácné exotické dřeviny (brazilské růžové dřevo aj.) a další druhy.

Z fauny ČR sem patří orel královský, orel mořský, sokol stěhovavý a vydra říční.

CITES II

Zahrnuje 5 466 druhů živočichů a 33 764 druhů rostlin, které by mohly být ohroženy, pokud by mezinárodní obchod s nimi nebyl regulován. Tato příloha obsahuje i druhy snadno zaměnitelné za exempláře CITES I.

Patří sem všechny *) opice, kytovci, vydry a kočkovité šelmy, hroši, pekari, řada druhů antilop, nandu pampový, plameňáci, všechny *) druhy dravců, sov, papoušků (s výjimkou andulky, korely a alexandra malého) a kolibříků, loskuták, rýžovník aj. ptáci, různé druhy želv, všichni *) krokodýli, leguáni, varani a hroznýšovití hadi, některé druhy exotických žab a ryb, motýlů, sklípkanů, měkkýšů, mořských korálů, všechny druhy *) orchidejí a kaktusů, některé agáve, aloe, sukulentní pryšce, tilandsie a masožravé rostliny, ženšen, některé dřeviny a další druhy.

Čtěte také: Acetón v odpadu: příčiny a řešení

Z fauny a flóry ČR jsou do této kategorie kromě všech dravých ptáků (33 druhů zastiženo v ČR) a sov (12 druhů) zahrnuti vlk, medvěd, rys, kočka divoká, čáp černý, drop velký, pijavka lékařská, jasoň červenooký, celá čeleď vstavačovitých, sněženka podsněžník a brambořík nachový.

*) kromě druhů zahrnutých v příloze I.

CITES III

Zahrnuje 134 druhů živočichů a 372 druhů rostlin. Jedná se o druhy, které jsou ohroženy mezinárodním obchodem pouze v určitých zemích a jsou chráněny na návrh těchto zemí. Příkladem může být mrož lední - Kanada, či hyenka hřivnatá - Botswana aj.

Kategorie ochrany v EU

Evropská Unie aplikuje přísnější ochranu pro CITES druhy, ale i pro další ohrožené druhy vyskytující se na území EU či druhy, které by mohly ohrozit ekologickou stabilitu a u kterých chce zabránit jejich dovozu na své území.

Členské země EU proto mají vlastní seznamy CITES druhů, kde jsou druhy rozděleny do příloh A, B, C a D.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

• A - druhy CITES I + některé druhy CITES II
• B - druhy CITES II + některé CITES III + druhy ohrožující ekologickou stabilitu
• C - druhy CITES III
• D - neCITES druhy, u nichž EU monitoruje dovoz na své území

Aktuální informaci, zda jsou konkrétní druh nebo skupina chráněné úmluvou CITES, najdete např. 338/97 ze dne 9. sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. L 384, 31/12/1982 str.

Legislativní změny v ochraně přírody

Vláda České republiky předložila dne 9. prosince 2024 Poslanecké sněmovně legislativní návrh na změnu zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Podle Tiskového oddělení Ministerstva životního prostředí novela přináší tři zásadní změny pro lepší ochranu životního prostředí, a to vyšší ochranu stromů při výstavbě, účinnější ochranu ohrožených druhů a vyhlášení národního parku Křivoklátsko.

První čtení proběhlo 13. února 2025, přičemž druhé čtení bylo v dubnu 2025 přerušeno. Poslanci předložili přes 40 pozměňovacích návrhů. Druhé čtení pokračovalo na schůzi 6. května 2025, kdy se značná část diskusí týkala nového národním parku Křivoklátsko.

V dosavadním znění zákona jsou zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů členěny podle stupně jejich ohrožení na kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené (§ 48 odst. 2 zákona). Nově je navrhováno rozdělení do tří kategorií ochrany, přičemž již vznikl návrh nového seznamu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, který vypracovala Agentura ochrany přírody a krajiny.

V I. kategorii jsou zařazeny ty zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, které je třeba chránit nejpřísněji, II. kategorie zahrnuje ty druhy, které vyžadují ochranu jedinců, avšak neohrožuje je běžné obhospodařování pozemků a III. kategorie se zaměřuje na ochranu místních populací nebo biotopů, tj. nikoli jednotlivých jedinců.

Základní ochranné podmínky zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů spadajících do I. a II. kategorie jsou obsaženy v § 49a a týkají se fakticky těch negativních činností, jako doposud (tj. zákazy sbírání, trhání, poškozování či ničení rostlin a obdobně živočichů apod.).

Ochranu druhů zařazených do III. kategorie upravuje § 50, kde jejich odebrání, držení a využívání je možné jen v rozsahu a způsobem, který neohrozí místní populaci a nepoškodí biotop druhu.

Zvláštní ochrana druhů vychází z páté části zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Definuje ji jako ochranu druhů rostlin a živočichů, které jsou v našich podmínkách ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné. Takové druhy jsou vyhlášeny za zvláště chráněné.

Výčet takto chráněných druhů je uveden v příloze II. a III. vyhlášky č. 395/1992 Sb. Od roku 1992 byl tento seznam aktualizován pouze dílčím způsobem v rámci implementace evropských směrnic a v současné době vyžaduje celkovou revizi. V aktuální podobě seznam obsahuje 532 druhů rostlin včetně hub a 309 druhů živočichů.

Příklady chráněných druhů v CHKO Blaník

Na území CHKO Blaník bylo zatím registrováno 150 druhů živočichů zařazených alespoň do jednoho z výše uvedených dokumentů. Snad by mohlo jít o velevruba nadmutého, který je dnes ohrožený v celé Evropě a na Blanici vytváří unikátní stabilní populaci, společně s ostatními našimi dvěma zbývajícími druhy velevrubů.

Ze stejně klasifikovaných druhů se můžeme zmínit o vodouchu stříbřitém, jediném skutečně vodním pavouku světa, který je znám v početných populacích z několika zdejších rybníků. Je známý tím, že si pod vodou mezi rostlinstvem staví pavučinový kokon, který naplní vzduchem a v něm pak přebývá.

Vážky jsou zde studovány již dlouhodobě a nejvýznamnějším nálezem je bezesporu populace celoevropsky ohrožené vážky jasnoskvrnné, která je trvale známa v přírodní rezervaci Podlesí u Býkovic. Takových lokalit je v naší republice velice málo. Dále se zde na Blanici objevují další druhy nápadných vážek, vyhledávajících tekoucí vody a zahrnutých do Červené knihy: černožlutě zbarvený páskovec kroužkovaný, patřící mezi naše největší druhy a kovově zbarvená motýlice lesklá.

V Blanici, některých přítocích a rybnících se objevují zákonem chránění raci říční a bahenní, dále například škeble rybničná. Všechny tyto vodní druhy řadíme mezi tzv. bioindikátory, které svým výskytem ukazují na kvalitní a zachovalé vodní prostředí.

Z obratlovců patří mezi kriticky ohrožené druhy pozoruhodná mihule potoční, kterou můžeme nalézt v některých přítocích Blanice. Zákonem chráněná je i vranka obecná, považovaná za citlivý druh, který svým výskytem také dokazuje dlouhodobou dobrou kvalitu vody.

Ve zdejší krajině jsou početně zastoupeni ptáci, kterých zde bylo dosud nalezeno sto osmdesát tři druhů, z nichž zde sto jedenáct hnízdí. Dlouhodobě a podrobně je zde sledován výskyt a biologie ledňáčka říčního, který zde na několika místech pravidelně hnízdí.

Na území CHKO bylo zatím potvrzeno čtyřicet druhů savců. Podél Blanice lze pravidelně pozorovat pobytové stopy vydry říční, která zde i vyvádí svá mláďata.

Návrh vyhlášky 2010 - Počty druhů v kategoriích ohrožení

Následující tabulka shrnuje počty druhů v jednotlivých kategoriích ohrožení podle Červeného seznamu, vyhlášky 395/1992 a návrhu vyhlášky z roku 2010.

Pozn.: Ve stávající i navrhované vyhlášce jsou některé druhy sloučeny do vyšších taxonomických skupin (např. netopýři a vodní skokani).

Zkratky: VU - zranitelný, EN - ohrožený, CR - kriticky ohrožený, O - ohrožený, SO - silně ohrožený, KO - kriticky ohrožený

tags: #vzácné #druhy #čtení #v #ohrožení

Oblíbené příspěvky:

• Srovnání sáčků na psí exkrementy
• Tipy pro školu v přírodě
• Birillo Alessi: Recenze produktu
• Výběr rostlin na slunce
• Třídění odpadu Liberec