Ochrana přírody a medvědi v Beskydech

CHKO Beskydy je evropsky významná lokalita velkých šelem - žijí zde rys ostrovid, medvěd hnědý a vlk obecný. Tyto druhy jsou celoročně chráněné podle evropské legislativy, zákona o ochraně přírody a krajiny a podle zákona o myslivosti.

Ještě koncem minulého století se podle pravidelného výskytu medvěda hnědého v Beskydech předpokládalo, že tato šelma se zde usadí trvale. O zimování medvědů svědčily nalezené brlohy, např. v r. 1978 na Morávce a v r. 1981 ve Velkých Karlovicích. Byly pozorovány také medvědice s mláďaty.

Beskydy v té době byly mnohem klidnější a méně přístupné než dnes. Stále intenzivnější využívání horského území CHKO (rekreace, turistika, sportovní aktivity, sběr lesních plodů…), budování nových lesních komunikací a zpřístupňování lesního území zapříčinily, že Beskydy už pro medvědy nejsou tak atraktivním biotopem.

Na migrace medvědů má nepříznivý vliv také zhoršování průchodnosti podhorské krajiny. Medvědi potřebují rozlehlé klidné lesy a právě potřebný klid v současnosti Beskydy ztratily.

Monitoring medvědů v Beskydech

Správa CHKO Beskydy se ochranou velkých šelem zabývá od svého vzniku a od r. 1984 v předjaří každoročně organizuje tzv. V roce 1978 navázala Správa kontakt s Ludvíkem Kuncem, tehdejším dlouholetým pracovníkem ZOO Ostrava, který měl zkušenosti s chovem rysů a spolupracoval na odchytu rysů na Slovensku a jejich následné repatriaci na Šumavě i v západní Evropě. V dalších letech se do ochrany velkých šelem zapojilo Hnutí DUHA - vyrostla zde řada odborníků, kteří se dnes účinně podílejí na monitoringu šelem a na jejich odborném výzkumu. Od r. 2005 hnutí organizuje tzv.

Čtěte také: Ochrana přírody ve Žďáru

Nová technika (fotopasti, chlupové pasti, telemetrie, rozbor vzorků trusu a tkání na DNA) umožnila výzkum šelem zkvalitnit a získat o nich mnohem přesnější informace.

Ochránci přírody chtějí odchytit jednoho z medvědů, který se pohybuje v okolí Starých Hamer a Lysé hory v Beskydech. Medvědovi chtějí nasadit telemetrický obojek, díky kterému budou moci sledovat jeho pohyb.

Už několik místních obyvatel ho natočilo na mobilní telefon. „Chová se na jednu stranu tak, jak je u medvědů běžné - pokud to jde, vyloupí včelí úl, uloví jelena nebo prase divoké, ale k lidem se nechová agresivně,“ popsal František Jaskula ze Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Na druhou stranu se ale medvěd údajně nechová vždy plaše. Platí tak obezřetnost, lidé by se k šelmě neměli přibližovat na méně než padesát metrů.

„Právě v těchto dnech probíhá pokus o odchyt medvěda. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Beskydy a Mendelova univerzita v Brně chtějí zjistit, jak se zvíře v krajině pohybuje a jaké má zvyky,“ řekla Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Čtěte také: Organon a aristotelská filosofie

S odchytem medvěda pomůžou také ochránci přírody z polského Tatranského národního parku, kteří už mají připravené dvě speciální klece. Odchyt odborníkům umožní nejenom nasazení obojku, ale také odebrání vzorků pro genetickou analýzu. Díky tomu by mohli zjistit, jestli jde o stejné zvíře, které na podzim působilo škody ve Zlínském kraji na Vsetínsku.

Pokud se medvěda podaří odchytit, dostane telemetrický obojek, takže budeme vědět, kde se zhruba zrovna pohybuje. Víme také, že jsou na území CHKO Beskydy medvědi nejspíše dva, takže o jednom z nich budeme mít přehled. Zároveň se ukáže, zda jeden z nich není ten vsetínský,“ řekl František Jaskula z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy.

Aby se odchyt medvěda podařil, je třeba, aby byl v oblasti, kde se pohybuje, klid, dodal Jaskula.

Medvědice, která byla 8. dubna odchycena v oblasti Lysé hory a dostala telemetrický obojek [1], se čile přesouvá mezi beskydskými pohořími. Za dva týdny intenzivního monitoringu urazila minimálně 132 kilometrů, tedy průměrně 9,5 kilometru za den. Většinou se pohybuje v lese, odkud přichází více než 92 % veškerých záznamů o jejím pohybu.

Sledování medvědice pro AOPK ČR zajišťuje Mendelova univerzita v Brně. AOPK ČR dále spolupracuje s Hnutím DUHA Olomouc, Institutem ochrany přírody polské akademie věd a Správou polského tatranského národního parku, která poskytla telemetrický obojek.

Čtěte také: Vybavení pro ochranu přírody

„Díky tomu jsme zjistili nejen to, jaká místa vyhledává k odpočinku, ale také čím se medvědice živí. Často jsme nalezli rozhrabané mraveniště, poobracené kameny a rozhrabané pařezy, kde hledala hmyz. Medvědice také v lese aktivně vyhledává schované zásoby bukvic od myšic. Také jsme nalezli několik poškozených mladých lip, u kterých byla stržená kůra. Tato aktivita souvisela s konzumací lýka plného mízy,” uvedl Michal Bojda, koordinátor monitoringu z Hnutí DUHA Olomouc.

Medvědice podle něj konzumovala i daňka. Vědcům se ale nepodařilo prokázat, zda byl její kořistí nebo se jednalo o úhyn. Stejně jako jiní medvědi, ani medvědice v Beskydech občas neodolala vůni medu a poškodila několik úlů.

„Aktuálně je medvědice nejzápadněji žijícím jedincem z celé karpatské populace. Nevíme však, odkud přišla.

Prevence škod a ochrana majetku

Pro medvědy jsou neodolatelné úly a včelíny volně umístěné u lesa nebo uprostřed lesních porostů. Medvědí škodu na včelstvech je třeba pro vyřizování náhrady rovněž nahlásit do 48 hod. od zjištění na výše uvedené pohotovostní číslo. Vhodná prevence je oplocení úlů elektrickým ohradníkem do výšky cca 150 cm od země a ve vzdálenosti asi 1 m od úlů.

Šelmy se rády vracejí na místo, kde byly úspěšné, proto je vhodné přemístit zbylá zvířata blíže k trvale obývanému domu nebo je alespoň po několik dalších týdnů zavírat na noc do pevného přístřešku (chléva, košáru), případně do menší dvojité ohrady (např. vnitřní pevná dřevěná ohrada a o cca 1 m dále vnější plot ze síťového elektrického ohradníku).

Není-li možné zvířata přemístit a sehnat každou noc na malý prostor (obehnaný síťovým elektrickým ohradníkem), lze je hlídat na místě přes noc ve vozidle (stát poblíž zvířat v autě a občas z něj vyjít a plašit (blikat světly, mluvit a jinak výstražně signalizovat do tmy).

V případě, že by se medvědice začala opakovaně pohybovat v intravilánech obcí, odborníci ve spolupráci s uživateli místních honiteb začnou s plašením šelmy, zatím to ale nebylo potřeba. Experti zároveň doporučují, aby veřejnost sama předcházela možným konfliktům a nenechávala volně přístupné odpadky [2], a tam, kde je to technicky možné, chránila včelstva a hospodářská zvířata například elektrickými ohradníky.

Chování v případě setkání s medvědem

Lidi zajímá, jak se mají zachovat, když medvěda potkají. Medvěd je plachý, lidem se vyhýbá, u nás hrozí střet s medvědem jen minimálně. Setkání s medvědem je nejpravděpodobnější brzy ráno nebo k večeru, když se venku stmívá. Pokud jsou lidé ve dvojici nebo ve skupince a baví se, medvěd o nich předem ví a vyhne se jim.

Medvědi respektují to, kde jsou cesty a kde chodí lidé. Problémem může být, když se například houbař nebo turista dostane do houštiny, kde se medvěd ukrývá. Pokud je medvěd nečekaně vyrušen, zejména medvědice s mláďaty, může v sebeobraně zaútočit. Nemá v úmyslu člověka zabít, ale chce zneškodnit domnělou hrozbu, a protože jde o silné zvíře, může člověka těžce zranit.

Pracovníci Chráněné krajinné oblasti Beskydy varují turisty před snahou přiblížit se k medvědovi. „Medvěda, který se tu pohybuje už více než dva měsíce, mohou spatřit i místní obyvatelé. Na druhou stranu se nechová vždy plaše. Nepřibližujte se k medvědovi.

„I když se medvědice pohybuje většinou v lese, stále platí, že je to velké zvíře, které vyžaduje respekt. Prosíme proto obyvatele i návštěvníky Beskyd, aby se medvědici nepokoušeli najít, nepřibližovali se k ní a zároveň nenechávali v okolí lidských sídel odpadky, které by ji mohly lákat. A zároveň platí, že medvěd je zvíře, které do zdejších lesů patří, stejně jako rys a vlk.

Další chráněné šelmy v Beskydech

V CHKO Beskydy dlouhodobě žije malá populace rysa ostrovida. Rys je jedinou velkou šelmou, která se u nás pravidelně rozmnožuje. Podle aktuálního monitoringu v této malé rysí skupince převažují samci. Důležité je, aby zde žil i přiměřený počet rysic, což je nezbytné pro zachování místní populace. Mladé rysice z Beskyd obvykle v Beskydech nebo v sousedním území zůstávají, zatímco rysí samci často migrují z velkých vzdáleností. To má také zásadní význam, protože se tak setkávají jedinci ze vzdálených oblastí, a tím je zachována potřebná genetická variabilita.

Od června roku 2021 je na Slovensku zakázán lov vlka. Z letošního mapování výskytu velkých šelem je zřejmé, že v CHKO Beskydy se vlci vyskytují častěji než dříve. Výskyt vlků byl během tohoto sčítání potvrzen v Javorníkách a v centrální části Moravskoslezských Beskyd. Do CHKO Beskydy aktuálně zasahují tři vlčí smečky, a to aktivitou celoroční (jedna smečka), nebo alespoň během několika měsíců v roce. Kromě vlčích smeček se tu vyskytuje jeden vlčí pár a minimálně jeden vlk samotář. Vyjádřeno čísly, v CHKO Beskydy se objevuje v průběhu jednoho kalendářního roku asi 20 až 25 vlků. Z tohoto počtu se tu pouze asi deset zvířat vyskytuje celoročně, z toho jsou jen čtyři rezidentní dospělí.

Ochrana medvěda hnědého v ČR a SR

V České republice je medvěd chráněn podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. k tomuto zákonu je medvěd hnědý na seznamu kriticky ohrožených druhů. Je také předmětem ochrany v územní i druhové ochraně přírody podle práva Evropských společenství (Směrnice Rady 92/43 EHS, přílohy II a IV). Škody způsobené medvědem jsou hrazeny dle zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými druhy živočichů.

Na Slovensku je medvěd hnědý chráněn zákonem č. 27/2003 Z.z., o ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhláškou Ministerstva životního prostředí Slovenské republiky k tomuto zákonu č. 24/2003 Sb. Dle výše uvedeného zákona a přílohy č. 4 vyhlášky č. 24/2003 Sb. je medvěd hnědý na Slovensku veden jako prioritní druh evropského významu. Podle tohoto zákona jsou rovněž hrazeny škody způsobené medvědem. Podle mysliveckých předpisů je na Slovensku povolen regulační odstřel, výjimku vydává ministerstvo ochrany přírody spolu s ministerstvem zemědělství.

Nepříznivé podmínky pro ochranu medvěda v CHKO Beskydy:

• změněná původní skladba lesů
• hustá síť lesních cest
• velká hustota lidských sídel v podhůří
• vysoká návštěvnost území

Přesto lze najít v Beskydech odlehlá místa a málo navštěvované lokality, ve kterých mají medvědi klid. Každopádně je zapotřebí do budoucna usilovat o vytvoření funkčních klidových zón. A zachovat průchodnost krajiny.

Pro zachování velkých šelem v Beskydech je kontinuita mezi slovenskými a českými populacemi nezbytná. Ke zvýšení funkčnosti přeshraničních migračních koridorů mají přispět dva ekodukty v Jablunkovském průsmyku - jeden na českém a jeden na slovenském území. V současné době se připravuje jejich realizace.

Po vzniku soustavy Natura 2000 v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie byla CHKO Beskydy vyhlášena evropsky významnou lokalitou (EVL). Jedním z předmětů ochrany jsou zde také velké šelmy a podle kritérií pro příznivý a nepříznivý stav biotopu a populace daného druhu vychází, že nejvhodnější životní podmínky v CHKO má vlk, poměrně příznivé rys a nejméně vhodné medvěd.

tags: #ochrana #přírody #medvěd #Beskydy

Oblíbené příspěvky:

• Přírodověda pro 5. ročník
• Třídění odpadu: Průvodce symboly
• Ekologické krmení ovcí a koz
• Zajímavosti Vysokého Mýta
• Platba za odpad: Co potřebujete vědět