Ochrana přírody na Šumavě: Historie a současnost

Ochrana přírody, environmentalismus, ochrana rostlinných a živočišných druhů, ochrana vod, ovzduší lesů, půdy - před rokem 1989 tato témata nepatřila mezi ta, která by nějak zásadně rezonovala v tehdejších médiích nebo mezi širokou veřejností. A to přesto, že viditelné negativní dopady těžkého průmyslu, povrchové těžby nerostů, případně odvodňování krajiny byly čím dál patrnější.

Avšak plnění plánů všech odvětví průmyslu bylo důležitější, než čistý vzduch třeba na Ostravsku. Přesto ale už třeba v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století existovala, vedle státní ochrany přírody také občanská ochrana, která se dotýkala také tehdy velmi mladé Chráněné krajinné oblasti Šumava.

Ochrana přírody před rokem 1989

Současný ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený popisuje: „Ta ochrana přírody měla dvě podoby v podstatě jako dneska. Měla jednu státně organizovanou a jednu spolkovou. Ta byla postavená na nějaké konstruktivní pomoci té státní, protože kdo by prosazoval zájmy proti socialismu, proti linii jedné strany, tak by nemohl fungovat. Takže hnutí Brontosaurus, Tis a podobně se snažila něco pro přírodu dělat, ale nebyla to konfrontační záležitost, spíš hledání řešení v takových mantinelech."

Dále dodává: "Státní ochrana přírody byla naprosto svázaná s tím aparátem a stačí se podívat do časopisu Šumava ze sedmdesátých let, jak vypadaly úvodníky. Bylo potřeba aplikovat závěry sjezdu KSČ a přiměřeně je přenést na ochranu přírody. A bralo se to tak, že ochrana přírody ano, je fajn, ale nemůže bránit soběstačnosti Československé socialistické republiky třeba v potravinách a podobně."

Plánované socialistické zemědělství, zvyšování produkce jak v rostlinné, tak i živočišné výrobě, se postupně dostávalo i na Šumavu. Stávalo se to, co by v dnešní chráněné krajinné oblasti vůbec nebylo možné.

Čtěte také: Mzdy v Národním parku Šumava

"Byly to spojené nádoby. Zastavovala se úrodná půda u Prahy, za to se hledaly náhradní restituce, takže se zúrodňovaly bažiny na Šumavě, odvodňovaly se, sela se tam kukuřice.

Sdružení Šumava 21

Občanské sdružení Šumava 21 se zabývá problematikou Národního parku Šumava. Hlavním posláním sdružení Šumava 21 je ochrana přírody a krajiny se zaměřením na lesy Národního parku Šumava. Jeho cílem je prosazovat koncepci zeleného lesa v NP Šumava, která je v souladu s platnou legislativou České republiky i s posláním tohoto národního parku, jak uvádí nařízení vlády č.

Sdružení bylo založeno v listopadu roku 2003 (registrováno Ministerstvem vnitra ČR 20. ledna 2004) a věnuje se především informační a osvětové činnosti v oblasti ochrany životního prostředí (pořádání konferencí a seminářů pro odborníky i veřejnost, účast na takových akcích pořádaných jinými subjekty, provozování webové stránky pro širokou veřejnost, šíření informačních letáků, jednání s poslanci, starosty a senátory, medializace problematiky NP Šumava) a účastní se správních řízení týkajících se ochrany přírody v NP Šumava dle zákona č. 114/1992 S. o ochraně přírody a krajiny.

Cíl sdružení je ve shodě s posláním Národního parku Šumava, jak je formulováno v nařízení vlády č. 163 ze dne 20. března 1991, jímž se zřizuje NP Šumava, i s § 15, odst.

Pokud byste se chtěli podílet na činnosti sdružení Šumava 21, zašlete nám vyplněnou a podepsanou členskou přihlášku. Máme zájem pouze o aktivní členy, kteří jsou ochotni pomoci sdružení v jeho činnosti: spolupořádání akcí, psaní článků do médií, šíření informačních materiálů, shánění příspěvků na činnost sdružení, překlady, spolupráce na publikacích, účast na akcích sdružení.

Čtěte také: Ochrana přírody ve Žďáru

Iniciovali jsme uspořádání veřejného slyšení v Senátu, věnovaného problematice NP Šumava. 10. veřejné slyšení na téma „Reálná rizika kůrovcové kalamity po orkánu Kyrill v Národním parku Šumava“ se konalo 24. 5. 2007 v Jednacím sále Valdštejnského paláce a bylo přístupné veřejnosti. Této akce se za sdružení Šumava 21 zúčastnil Jiří Štich, který po dohodě s pořadateli připravil závěrečné shrnutí veřejného slyšení. Zápis z tohoto 10. veřejného slyšení na stránkách senátu. Členové sdružení Ing. Ivo Vicena, CSc., a Ing.

Uspořádali jsme mezinárodní konferenci “Šumava - zelená střecha Evropy 2007”, která se konala 20. 9. 2007 v Srní. Akce se zúčastnily téměř dvě stovky návštěvníků, převážně lesníků z vědecké i praktické sféry. S referáty vystoupili přední čeští odborníci na lesní ekosystémy, starostové šumavských obcí a také hosté ze zahraničí: ředitel NP Bavorský les K. F. Sinner (Německo) a správce lesů kláštera Schlägl J. J. Wohlmacher (Rakousko), náměstek ministra ŽP F. Pelc a náměstek ředitele Správy NP Šumava L. Hošek. Na konferenci navazovala panelová diskuze pro veřejnost o ochraně NP Šumava.

V panelu zasedli a na otázky z publika odpovídali: L. Hošek, náměstek ředitele NP Šumava, K. F. Sinner, ředitel NP Bavorský les, V. Krečmer, CSc., Česká lesnická společnost, prof. R. Mrkva, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně , F. Nykles, zástupce obce Rejštejn v Radě NP, S. Barantálová, Svaz obcí NP Šumava, J. Štich, o. s. Šumava 21.

Uspořádali jsme panelovou diskuzi pro veřejnost o budoucnosti NP Šumava ve Volarech 8. září 2005 ve spolupráci se starosty Volar a Dolní Vltavice a za účasti dalších starostů z téměř všech dotčených obcí NP Šumava, hejtmana Jihočeského kraje, poslanců M. Kužvarta (bývalého ministra ŽP), M. Beneše, senátora P. Smutného, náměstka ministra životního prostředí J. Pojera, ředitele Správy NP Šumava A. Pavlíčka, odborníků z oboru lesnictví a zástupců lesnických organizací a hojné účasti veřejnosti. Akci předcházela exkurze panelistů do lokalit NP Šumava, které patří k nejvíce postiženým kůrovcovou kalamitou. Jednatel sdružení Ing. J.

Uspořádali jsme panelovou diskuzi o NP Šumava pro veřejnost 22. listopadu 2004 v Kašperských Horách za účasti šumavských starostů, ředitele Správy NP Šumava A. Pavlíčka, zástupce Hnutí DUHA J.

Čtěte také: Organon a aristotelská filosofie

Před letní turistickou sezonou 2007 jsme vydali publikaci „Mýty“ a skutečnosti o Národním parku Šumava“, kterou reagujeme na podobně nazvaný materiál Správy NP Šumava. V něm správa NP předkládá určitá tvrzení a zároveň k nim podává svá vysvětlení.

Historie stráže přírody na Šumavě

Přestože v novodobém, ale již zažitém sousloví je národní park uváděn před chráněnou krajinnou oblastí, pořadí vzniku je přesně opačné a nejinak je to i s historií a vývojem stráže přírody, která se začínala formovat právě v souvislosti s vyhlášením našeho největšího chráněného území.

1963-1970: Vyhlášení CHKO Šumava, první strážci

Za obor, který měl k dnešnímu pojetí stráže přírody nejblíže, lze považovat tehdejší „konservátory ochrany přírody“, ustanovované na základě zákona o státní ochraně přírody z r. 1956, dle kterého byli rovněž oprávněni činit k zajištění ochrany přírody potřebná opatření.

1970-1991: První profesionální strážci

Významný zlom v organizaci přineslo zřízení samostatných Správ CHKO pro západočeskou část (r. 1970 v Sušici) a jihočeskou část (r. 1971 ve Vimperku) a přijetí prvních stálých zaměstnanců. Jako jeden z prvních byl na jihočeskou Správu ve Vimperku přijat dosavadní dobrovolný strážce (dále „DS“) Miloslav Soukup a dne 27. 6. 1972 se tak stal prvním profesionálním strážcem CHKO Šumava. V krátkém sledu postupně přibyli další zaměstnanci a také další profesionální strážci (Š. Labaj, Z. Zlámal, F. Kortus, E. Jiřík, V. Mareš), kteří byli pověřováni organizací DS na jednotlivých strážních obvodech. Řízením strážní služby v západní části CHKO byl pověřen Ladislav Vodák, v jižní části CHKO pak od r. 1974 ing.

Pod vedením profesionálních strážců a odborných pracovníků obou Správ byl v následujícím období rychle stabilizován početný aktiv DS, jehož členové byli vybíráni převážně z řad místních obyvatel - lesníků, členů horské služby, KČST nebo ochránců přírody. Pro usnadnění přípravy byla v roce 1974 sestavena a vydána skripta pro DS. DS byli každoročně proškolováni a zároveň probíhaly odborné exkurze do různých částí CHKO.

Kromě zajištění dohledu se v prvních letech činnost jak profesionálních, tak dobrovolných strážců zaměřovala především na označení a zpřístupnění území. Velká pozornost byla věnována výchovné činnosti - strážci byli pověřováni zajišťováním přednášek a vedením exkurzí, řada z nich se podílela na vedení kroužků Mladých ochránců přírody. Označení stráže přírody - půlkruhová nášivka STRÁŽCE (autor M.

Dlouhá léta nepřístupné území Šumavy, na kterém byl vyhlášen NP, se stalo velkým lákadlem pro mnoho návštěvníků, a proto bylo nutno na tuto situaci reagovat a ustanovit nové profesionální strážce + DS s pravomocemi dle nového zákona o ochraně přírody. Území NP Šumava bylo nově rozděleno na čtyři strážní obvody (Volarsko, Borovoladsko, Modravsko, Prášilsko), v r. 1994 na nich zajišťovalo činnost 18 profesionálních strážců a 17 DS a zpravodajů, dalších 10 profesionálních strážců pak zajišťovalo činnost na území CHKO Šumava.

Prvotními úkoly strážců bylo urychlené proznačení nových turistických tras, vyznačení I. zón ochrany přírody, přístřešků a dalších zařízení pro návštěvníky a dále i odstranění pozůstatků po tzv. Zpravodaj Vladimír Kopřiva - spolupráce při instalaci značení rybářských revírů na Teplé Vltavě. I v této době je činnost strážců výrazně zaměřována na práci s veřejností - důraz je kladen zejména na poskytování informací, usměrňování návštěvníků a jejich získávání pro myšlenku ochrany přírody a NP Šumava. Běžnou činností je prezentace fenoménu Šumavy prostřednictvím přednášek a doprovodů.

V r. 1998 se strážní služba NP a CHKO Šumava stává jedním ze zakládajících členů Asociace strážců ČR, která se od roku 1999 stává členem International Ranger Federation. Prof. Strážce Luděk Švejda - doprovod v oblasti Třístoličníku. Rozbíhá se rovněž práce s mládeží prostřednictvím programu Junior ranger.

Po r. 2006 se strážní službě nevyhýbají turbulence spojené s politickými změnami. Organizační změny, časté výměny vedení a s nimi spojené odlišné pohledy na směřování strážní služby (ale i úlohy národního parku a ochrany přírody jako takové) vedou k postupnému odklonu od základního směřování ukotveného zákonem. Na situaci také reaguje většina dosud na území NP působících DS dobrovolným ukončením činnosti.

Rok 1974 - budování první poválky a vyhlídkové věže na Jezerní slati. Foto Š. V letech 2009-2016 jsou profesionální strážci NP Šumava nejprve jako členové první pomoci a později jako členové jednotky sboru dobrovolných hasičů NP Šumava začleněni do integrovaného záchranného systému a hlavní směr činnosti je určen s tím spojenými aktivitami. Miloslav Soukup - průkaz strážce přírody.

K postupnému návratu k původnímu směřování stráže přírody i základním hodnotám ochrany přírody tak opět dochází až s další změnou politické situace a novým vedením NP. Odbor vykonává agendu orgánu ochrany přírody a krajiny v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny, jinými slovy, hlídá dodržování tohoto zákona na území národního parku a řeší případné rozpory a problémy. Odbor zajišťuje na území národního parku rovněž výkon státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, a v omezeném rozsahu i myslivosti a rybářství.

Jedno základní, obecné pravidlo. (doručovací adresa)Správa NP Šumava(budova „B“, 2. Ing. Ing. Skimaraton, Kolo pro život apod.). Bc. druhovou ochranou zvláště chráněných živočichů a rostlin před ničením a rušením v souvislosti se stavební, výzkumnou či turistickou činností. Povoluje, koordinuje a eviduje výzkumnou činnost na území národního parku, výzkumným týmům a jednotlivcům poskytuje konzultační činnost před podáním žádosti. Ing. Jeho doménou je lesní hospodaření a myslivost na území národního parku. Řeší především agendu náhrad za ztížení lesního hospodaření, finančních příspěvků na lesní hospodaření či schvalování lesních hospodářských plánů a osnov. Řeší také povolování kácení stromů mimo lesní pozemky na části území NP Šumava, které spadá do Plzeňského kraje. V oblasti státní správy myslivosti řeší např.

30 let Národního parku Šumava

30 let Národního parku Šumava si zaslouží bilanci. Sluší se také poblahopřát. Obojího se hned v úvodu ujal Bedřich Moldan. Připomněl, že cesta od příprav vyhlášení národního parku až do dnešních dní byla dlouhá a krkolomná. Když se řekne Šumava, vybaví se většině z nás hluboké lesy, horské luční enklávy nebo rašeliniště. Krajinu a zdejší lesy ale významně ovlivňoval také člověk. Jednotlivé přístupy v péči o les se měnily s mírou poznání jeho samovolného vývoje.

Shrnutí za uplynulé tři dekády ve svém textu popisuje Jan Kozel. Také Romana Roučková se zaměřuje na vliv lidské činnosti. Bez tradičního způsobu hospodaření by šumavské louky a pastviny totiž dávno pohltil les. Ve svém článku ukazuje, jak jsou tyto ekosystémy druhově pestré.

Pavel Hubený se k tématu šumavských lesů a jejich přirozenosti vrací ještě jednou. I když se tu lesy za posledních 30 let vlastně moc nezměnily, mění se úhel našeho pohledu na ně. Šumava není typickým územím, kde byste hledali jeskyně. Nějaké tu ale přece jsou. Přesněji na území chráněné krajinné oblasti Šumava. Krasových jevů tu sice není mnoho, o to víc jsou ale zajímavé. Vznikaly totiž často za působení atypických podmínek.

Opatření na obnovu fungujícího vodní režimu v krajině je velké téma posledních let. Šumava byla jednou z prvních oblastí, kde se myšlenka revitalizace mokřadů začala uskutečňovat. K Šumavě neodmyslitelně patří také rysi. Jejich monitoring tu probíhá už opravdu dlouho. Také díky přeshraniční spolupráci toho o zdejší populaci této největší evropské kočky víme hodně.

Trojice autorů Jiří Procházka, Lukáš Skořepa a Vladimír Dvořák vám zase představí lýkožrouta smrkového. A to tak, jak byste možná nečekali. Třicet let environmentální výchovy přineslo své plody, například v podobě rozmanitých programů návštěvnických center a informačních středisek.

Poutavé čtení přináší také rozhovor. S Dr. Franzem Leiblem, ředitelem Národního parku Bavorský les si povídal jeho protějšek z Národního parku Šumava, Pavel Hubený. Sousední NP Bavorský les je totiž nejstarším německým národním parkem. V rubrice Mezinárodní ochrana přírody vás Lucie Záhorová zavede na karibský ostrov Dominika, který zůstal perlou malých Antil i po ničivém hurikánu Maria v roce 2017.

Současnost a budoucnost ochrany přírody na Šumavě

Šumava má to štěstí, že zde zůstal zachovaný přírodní charakter kulturní krajiny na straně jedné, a takřka původní typ horské přírody na straně druhé. Obojí je dobré udržovat či udržet jak pro nás - místní obyvatele a hosty tohoto území, tak pro ni samotnou. Její role a funkce v místním i širším měřítku se stále učíme poznávat.

Šumava a její krajina byla patrně, pokud jde o vliv člověka, nejvíce pozměněna na přelomu 19. a 20. stol. a v průběhu 20. století. Odsunem německé menšiny (v šumavském případě „většiny“) ze Šumavy se více méně vytratilo i s touto populací staré „vědění“ o životě na Šumavě, přirozená moudrost místních (často získaná na základě krutých omylů) a sounáležitost se Šumavou, „vynucenou“ hlavně přírodními podmínkami této horské a podhorské krajiny. Odešla i část inteligence, odešli takřka všichni řemeslníci (skláři, truhláři, řezbáři, tesaři, kameníci...), cechovní mistři, šumavští zemědělci a lesníci, majitelé hospod, pivovarů a hotelů, kuchaři místních specialit, lihovarníci, mlynáři, hamerníci, kováři, továrníci a tehdejší energetici. Po léta budovaná infrastruktura bydlení a podnikání se rozpadla. Žádné významné navázání na původní tradice a využití přírodních zdrojů se následně neuskutečnilo v původní míře.

Samozřejmě se tehdy všechny přírodní zdroje nedařilo využívat citlivě. S některými následky se Šumava vyrovnává dodnes. Nicméně řada chyb byla nově příchozími lidmi na Šumavu po válce opakována a v některých případech je opakována stále. Většina současných obyvatel nezná historii staré Šumavy dopodrobna nebo necítí potřebu se o ni zajímat.

Život na periférii nepřináší logicky většinou ani znalost centrálních politických problémů či politických praktik center. Proto často dochází ke zneužívání důvěry místních lidí za strany volených politiků, kteří se zatím často po roce 1989 přiklonili k obhajobě zájmů vlivných skupin v oblasti obchodu s pozemky, klientelismu v rámci veřejných zakázek či podivných „obchodů“ se státním dřevem a k dalším formám populismu.

Po éře socialismu - hraničního pásma a vojenských prostor na Šumavě - nastoupila éra postsocialistického pokusu o podnikání i na Šumavě se všemi známými dobrými i špatnými následky (opět s převahou nevydařených pokusů, tzn. de facto omylů) jak v soukromém sektoru, tak v sektoru samospráv obcí, měst a krajů či samotného státu. Přitom se skutečný rozvojový potenciál stále v základech neotřásl! Současný ministr a nový ředitel naštěstí vrátili směřování Správy k jejímu původnímu účelu a řada vychýlených projektů byla zastavena.

Území Šumavy je díky své relativní rozlehlosti ve středoevropském prostoru dobré dobře prezentovat i jako život lidí v kontextu s dochovanou přírodou. Pro lepší představení a zvýraznění pocitu určité výjimečnosti šumavské krajiny je nutné zajistit přenos části informací o šumavské přírodě i veřejnosti, zvlášť v dnešní době informačních technologií a ochotě návštěvníků Šumavy se dobře připravit na její poznávání.

Proto by se náš tým zapojil do projektů monitoringu, péče o vybrané - vlajkové druhy velkých zvířat na Šumavě (vlk, rys, jelen, los, puštík bělavý, tetřev, draví ptáci...). Novým projektem našeho týmu a šesti obcí je založení Národního geoparku Královská Šumava, který je de facto nástrojem pro popularizaci zajímavostí horninového prostředí Šumavy od keltských menhirů a hradišť přes středověké rýžování a dolování zlata (Karel IV.) až po dolování železné rudy, včetně geologického a geomorfologického utváření Šumavy.

Propojením několika výše uvedených bodů pro dosažení synergického efektu vložených investic a případných dotací se nabízí vytvářet chytré produkty cestovního ruchu v oblasti zajímavých programů pro zdravý aktivní pobyt na Šumavě, který zároveň umožní poznávat její zajímavá místa. V kontextu s „dlouho“ připravovanou aktualizací Konceptu regionální energetiky Šumavy ze strany MŽP, SFŽP a Správy NP Šumava se nabízí zaměřit činnost našeho týmu i na přípravu podmínek pro realizace opatření typu - výstavba/rekonstrukce stávajících opuštěných areálů pro potřeby center regionální energetiky, která by byla dimenzovaná na zpracování biomasy místního původu (viz ověření produkčního potenciálu v rámci programu ReSteP) a využití energetického potenciálu místních vodních toků (mimo území NP Šumava).

V souvislosti s přípravou projektů zabývajících se rozvojem e-mobilní dopravy se účastníme přípravy zavádění e-aut a e-kol do šumavských podmínek v různých formách. V loňském roce jsme ve spolupráci s partnery provedli analýzu webových stránek provozovaných různými subjekty za účelem poskytování informací o cestovním ruchu na Šumavě. Neexistuje žádný dobře vedený turistický server, který by stabilně kvalitně soustřeďoval informace potřebné pro pobyt na Šumavě od klasických informací až po zajímavé informace o přírodním prostředí, počasí, atraktivních místech... Žádný poskytovatel neprovozuje nástroj pro organizaci pobytu na Šumavě.

Vzhledem k dochované architektuře a urbanistice většiny šumavských obcí a měst na straně jedné a poptávce po apartmánových bytech i trvalém (ale zajímavém) bydlení na Šumavě na straně druhé spolupracujeme s urbanisty a architekty, kteří jsou ochotni se společně zamýšlet nad dalším vývojem těchto lidských aktivit na Šumavě. V rámci trendu certifikovaného regionálního rozvoje v regionech zvlášť chráněných území v rámci Evropy se náš tým snaží aktivně i pasivně se podílet na zavedení certifikace podnikání, řemeslné výroby, poskytování služeb v cestovním ruchu, bydlení a péče o krajinu. Podílíme se na přípravě a realizaci integrovaných projektů péče o přírodu, krajinu, nemovitý majetek, obce, města. Společně se zástupci AOPK ČR a ČSOP ČR jsme navštívili Asociaci regionálních přírodních parků Francie, která se několik desetiletí zabývá touto problematikou právě v regionech zvlášť chráněných velkoplošných území ve Francii.

Naše základní organizace sídlí v nově rekonstruovaném zázemí v Rejštejně. Jsme malá ZO sestávající z odborníků a externích spolupracovníků v daných oborech. Pro zajištění výše uvedených cílů pracujeme na dokončení našeho zázemí a zároveň nabízíme řadu našich zkušeností k využití formou poradenských zakázek.

tags: #ochranci #prirody #na #sumave #cinnost

Oblíbené příspěvky:

• Hry na ochranu přírody pro předškoláky
• Účinné metody pro čištění podlah
• Dopady lidské činnosti na přírodu
• ČNB's New 20 Koruna Coin
• Emise z uhelného prachu v ČR