Prodej kompostu Vysoké Mýto: Udržitelné řešení pro zpracování bioodpadu

Tento týden je dokončována stavba ojedinělé fermentační stanice, která se stane pevnou součástí integrovaného systému nakládání s bioodpady ve městě Vysoké Mýto. Umístěna je v blízkosti čistírny odpadních vod směrem na Zámrsk. „Fermentační stanice našeho typu se v Čechách nenachází. Unikátní je v tom, že je na komunální bioodpad, zatímco spousta fungujících stanic je především na zemědělské jatečné odpady. A to, co do nich vstupuje, je v ustáleném poměru. U nás se množství odpadu bude měnit a bude o to náročnější ´krmnou dávku´ uřídit.

Systém sběru bioodpadu ve Vysokém Mýtě

Sběr biologicky rozložitelných odpadů, tedy zbytků odpadů ze zahrádek, potravin a dalších ve Vysokém Mýtě zahrnuje především instalaci 223 kusů speciálních sběrných nádob, jejichž obsah bude pravidelně svážen do bioplynové stanice. Vedle sběru nádob ze zástavby rodinných domů a panelové je výrazným prvkem systému sběr kuchyňských odpadů z restauračních zařízení.

Ekologické odstranění těchto materiálů bylo nově regulováno v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie a v tuto chvíli neexistují v regionu dostatečné kapacity. Do systému sběru budou zařazena školská zařízení, podnikové stravovny i restaurace, odpady budou také v pravidelných intervalech sváženy do bioplynové stanice.

Proces zpracování a využití kompostu

Vzniklý plyn se ve stanici usuší, vyčistí a jde do speciálně upravených motorů, kde se spálí a generátorem se z něho vyrábí proud. Ten bude prodán do sítě, teplo se využije jednak při provozu vlastní stanice, jednak k vytápění zmíněné čističky. Fermentační zbytek bude využit k výrobě kompostu nebo pro přímé hnojení pozemků.

Na stavbu fermentační stanice byla získána dotace z Evropské unie ve výši pětaosmdesát procent z uznatelných nákladů a dále pětiprocentní podpora formou zvýhodněného úvěru ze Státního fondu životního prostředí. Obavy z nedostatku bioodpadu provozovatelé fermentační stanice nemají.

Čtěte také: Podpora kompostování pro občany

Kompostárny v dalších městech České republiky

První městskou kompostárnu v kraji vybudovaly v roce 2004 Pardubice u Dražkovic. Stála 16,5 milionu korun a město na ni získalo šestimilionovou dotaci. Kapacita je 20 000 tun odpadů za rok, vloni zpracovala zhruba poloviční množství, surovinou jsou vedle zelených odpadů také uliční smetky, zelenina a ovoce ze supermarketů nebo čistírenské kaly. Vzniklý kompost se využívá zvláště pro rekultivaci skládek, výnosy z využití a prodeje zeminy zhruba pokryjí provozní náklady, uvedla pro ČTK ředitelka městské firmy Služby města Pardubic Lea Tomková.

Teoreticky by kompostárna byla i zisková, pokud by se do bilance započetla úspora za neuložení zeleného odpadu na skládku. Vlastní kompostárnu mají také Králíky nebo Lanškroun, Hlinsko a Litomyšl využívají zařízení vybudovaná pro více obcí mikroregionu. Ostatní města musí vozit zelený odpad do kompostáren vlastněných soukromými subjekty na zpracování odpadu, například Ústí nad Orlicí, Česká Třebová nebo Přelouč. V budoucnu by měla vzniknout další městská zařízení.

Svoz bioodpadu v Bruntále

Plánem systému sběru a svozu bioodpadů ve městě Bruntále, okres Bruntál, je svážet především tříděný biologicky rozložitelný odpad z údržby veřejné zeleně a sportovišť města Bruntál na kompostárnu, kde budou zpracovány na kvalitní hnojivo kompost a tím podpořit obnovitelný systém návratu organických živin do půdy. V současné době je ve městě již zaveden systém odděleného sběru bioodpadů, a to především do plastových nádob, čímž byl vyřešen problém sběru bioodpadů z rostlinných zbytků domácností.

Město se však nadále potýká s nedostatečnou kapacitou svozu bioodpadů vzniklých při údržbě veřejné zeleně. Žadatel o dotaci, společnost TS Bruntál, s.r.o., navrhuje vzniklou situaci řešit doplněním systému sběru ve městě Bruntál o svozové vozidlo snosičem kontejnerů a 10 ks velkoobjemových kontejnerů, které budou určeny především pro sběr bioodpadů z údržby veřejné zeleně a sportovišť města. Vysbíraný bioodpad bude svážen na kompostárnu Moravskoslezský Kočov, která je vzdálena 5 km od města Bruntál.

Navrhovaný systém svozu bioodpadů bude dodržovat Evropskou unií podporovaný princip transparentnosti a blízkosti. Vzhledem ke svozu bioodpadů na plánované zařízení v blízkém sousedství zájmového území dojde k minimalizaci transportu bioodpadů, které budou zpracovávány v místě vzniku, což dodržuje princip blízkosti. Veškeré svezené bioodpady budou předány k materiálovému využití ? kompostování.

Čtěte také: Odpad Praha: Informace

Navrhovaný systém svozu bioodpadů bude svážet především tříděný biologicky rozložitelný odpad z údržby veřejné zeleně (katalogové číslo 20 02 01). Záměrem systému svozu bioodpadu v Bruntále je doplnit v regionu systém třídění, sběru a zpracování bioodpadu a výsledný produkt kompost využít pro hnojení zemědělsky obdělávaných pozemků, údržbu veřejné zeleně a pro odběr maloodběratelů.

Projekt řeší povinnost obcí odděleně sbírat biologicky rozložitelný odpad, danou novelou 229/2014 Sb. kterou se mění zákon 185/2001 Sb., o odpadech, platnou od 1. 1. 2015. Projekt je zaměřen na snížení zatížení životního prostředí snížením množství skládkovaného BRKO (biologicky rozložitelného komunálního odpadu). Snížení zatížení životního prostředí bude dosaženo formou vytřídění a svezení, zpracování BRKO: Požadavek na snižování množství ukládaných BRKO je jednoznačně zformulován v Plánu odpadového hospodářství České republiky (nařízení vlády č. 197/2003 o Plánu odpadového hospodářství České Republiky) a dále ve vyhlášce č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadu na skládky a jejich využívání na povrchu terénu.

Čtěte také: Česká legislativa o nebezpečném odpadu

tags: #odber #kompostu #Vysoké #Mýto #prodej

Oblíbené příspěvky:

• Tipy na výlety v okolí Brna
• Výběr nůžek na kovový odpad
• Základy ekologie - SPN Scientia
• Učitelská místa ekologie ČR
• Tipy pro ekologičtější život