Kvalita vnějšího ovzduší je v České republice regulována řadou právních předpisů a technických norem. Tyto předpisy stanovují imisní limity, cíle pro snížení znečištění a postupy pro měření a hodnocení kvality ovzduší. Jednou z klíčových norem v této oblasti je řada EN ISO 16000, která se původně zaměřovala na měření kvality vnitřního ovzduší, ale její principy a postupy jsou aplikovatelné i na vnější ovzduší.
V České republice je problematika kvality vnějšího ovzduší upravena především zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, a prováděcími předpisy, zejména nařízením vlády č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích.
Nařízení vlády stanovuje:
Normy řady EN ISO 16000 jsou určeny pro měření kvality vnitřního ovzduší. Nicméně, některé z těchto norem, jako například EN ISO 16000-5, která stanoví postup odběru vzorků oxidu dusičitého, nebo EN ISO 16000-15:2008, která uvádí základní hlediska, která je třeba zvažovat při vypracování postupu měření těkavých organických látek (VOC) ve vnitřním ovzduší, mohou být aplikovány i na měření vnějšího ovzduší.
EN ISO 16000-2 má sloužit při přípravě plánu měření obsahu formaldehydu ve vnitřním ovzduší. V případě měření vnitřního ovzduší má pečlivá příprava plánu odběru vzorků a celého postupu měření zvláštní význam, protože výsledky měření mohou mít dalekosáhlé důsledky, například s ohledem na potřebu nápravných opatření nebo hodnocení účinnosti takových opatření. Norma uvádí přehled zdrojů formaldehydu a rovněž procesy a činnosti, které emitují formaldehyd do vnitřního ovzduší. Norma uvádí postupy měření a postupy odběru vzorků při krátkodobém monitoringu, dlouhodobém monitoringu a při orientačním měření.
Čtěte také: Vzorkování vnějšího ovzduší
Další normou je ČSN EN ISO 16000-7, která určuje postupy přípravy měření ovzduší při stanovení koncentrace azbestových vláken ve vnitřním ovzduší. Pečlivá příprava a realizace postupu měření má zásadní význam, protože jeho výsledky mohou být podkladem pro doporučení rozsáhlé rekonstrukce budov nebo pro návrat budov k běžnému způsobu využití po odstranění materiálů s obsahem azbestu. Norma uvádí obecný návod a vhodné postupy měření koncentrace azbestových vláken ve vnitřním ovzduší pro zjištění, zda azbestová vlákna rozptýlená v prostorech budovy, v níž probíhá odstraňování azbestu, nezpůsobí nepřijatelnou expozici obyvatel ostatních prostor této budovy.
Po dokončení procesu odstraňování azbestu se před odstraněním zábran a ukončením bezpečnostních opatření provádějí měření s cílem určit, zda v ošetřovaných částech budovy nezůstaly zbytky azbestu, které by mohly vést k nežádoucí expozici po vrácení částí budovy k běžnému používání (tzv. výstupní vzorkování).
Norma rovněž uvádí postup měření polychlorovaných bifenylů (PCB) a polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDD), které jsou známé rovněž jako polychlorované oxanthreny, polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF) a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) ve vnitřním ovzduší. V případě měření vnitřního ovzduší má mimořádný význam pečlivá příprava odběru vzorků a celého postupu měření, protože jejich výsledek může mít dalekosáhlé důsledky, např. s ohledem na potřebu nápravných opatření nebo jejich účinnosti. Některé z PCB, PCDD/PCDF a PAH se považují za potenciální karcinogeny působící na člověka.
Pro umístění bodů vzorkování platí zásady uvedené v příloze č. 3 k vyhlášce č. 330/2012 Sb. Měřicí lokality se zpravidla vybírají tak, aby se zamezilo měření velmi malých mikroprostředí v jejich bezprostřední blízkosti. Městské pozaďové lokality se vybírají tak, aby na úroveň znečištění v těchto lokalitách působily veškeré zdroje umístěné proti větru od měřicí lokality.
Dokumentují se postupy výběru míst a umístění všech měřicích míst v síti, a to včetně pořízení fotografie okolí měřicí lokality v hlavních světových stranách, a podrobné mapy. V případě orientačního měření nebo modelování musí dokumentace obsahovat podrobné informace o těchto metodách a o plnění požadavků uvedených v příloze č. 1.
Čtěte také: Vzorkování vnějšího ovzduší
| Typ lokality | Cíle měření | Reprezentativnost | Kritéria pro umístění v makroměřítku |
|---|---|---|---|
| Městská | Ochrana zdraví lidí: expozice městské populace troposférickému ozonu, tj. v místech, kde je zároveň relativně vysoká hustota obyvatelstva a úroveň znečištění troposférickým ozonem | Několik km2 | V místech, kde nepůsobí vliv zdrojů místních emisí, jako je doprava, benzinové stanice apod.; Větraná místa, kde je předpokládáno dobré promíchávání vzduchu; Místa jako jsou obytné a obchodní oblasti měst, parky (daleko od stromů), velké ulice nebo náměstí s velmi malou nebo žádnou dopravou, otevřené oblasti charakterizované vzdělávacími, sportovními nebo rekreačními zařízeními. |
| Předměstská | Ochrana zdraví lidí a vegetace: expozice populace a vegetace nacházející se ve vnějších částech aglomerací, kde bývají nejvyšší úrovně znečištění troposférickým ozonem | Několik desítek km2 | V určité vzdálenosti od oblasti s maximálními emisemi, po hlavním směru (hlavních směrech) větru v době, kdy jsou dobré podmínky pro tvorbu troposférického ozonu; V místech na vnějším okraji aglomerace, kde obyvatelstvo, citlivé plodiny nebo přírodní ekosystémy jsou vystaveny vysokým úrovním znečištění; Kde je to vhodné, některé předměstské stanice se mohou nacházet také proti směru větru od oblasti s maximálními emisemi, za účelem určení regionálních pozaďových úrovní znečištění. |
| Venkovská | Ochrana zdraví lidí a vegetace: expozice populace, plodin a přírodních ekosystémů troposférickému ozonu v subregionálním měřítku | Subregionální úrovně znečištění (několik stovek km2) | V malých obcích nebo oblastech s přírodními ekosystémy, lesy; Místa reprezentativní pro úrovně znečištění troposférickým ozonem mimo oblasti působnosti lokálních emisí ze stacionárních zdrojů nebo dopravních komunikací; V otevřených oblastech, nikoli však na vrcholech vyšších hor. |
| Venkovská pozaďová | Ochrana zdraví lidí a vegetace: expozice užitkových rostlin a přirozených ekosystémů, jakož i obyvatelstva troposférickému ozonu v regionálním měřítku | Regionální/ národní/ kontinentální úrovně znečištění (1 000 do 10 000 km2) | Měření umístěné v oblastech s nižší hustotou obyvatelstva |
Údaje získané při posuzování úrovně znečištění musí splňovat cíle kvality uvedené v příloze č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb. Tyto cíle zahrnují nejistotu měření a minimální sběr údajů pro různé znečišťující látky a typy měření (stacionární, orientační).
Pro odběr vzorků a analýzu znečišťujících látek se používají referenční metody stanovené v přílohách k vyhlášce č. 330/2012 Sb. Pro posuzování úrovně znečištění výpočtem se používají modely stanovené v části B přílohy č. 6 k této vyhlášce. Pro zpracování rozptylových studií se používají referenční modely stanovené v části C přílohy č. 6 k této vyhlášce.
Pro odběr vzorků olova, arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle bodu 4 této přílohy. Pro odběr vzorků a analýzu benzo(a)pyrenu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15549 "Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení benzo(a)pyrenu ve venkovním ovzduší". Pro měření celkové rtuti ve vnějším ovzduší se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15852 "Kvalita venkovního ovzduší - Normovaná metoda pro stanovení celkové plynné rtuti". Pro odběr vzorků a analýzu depozice benzo(a)pyrenu a dalších polycyklických aromatických uhlovodíků podle § 3 odst. 3 vyhlášky se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15980 "Kvalita ovzduší - Stanovení depozice benzo[a]pyrenu - Metoda s pasivním odběrem vzorků".
Veřejnost musí být příslušnými orgány ochrany ovzduší informována o překročení zákonem stanovených imisních limitů a jeho účincích na zdraví lidí nebo na ekosystémy a vegetaci. Informace o úrovni znečištění poskytované veřejnosti se uvádějí jako průměrná hodnota za příslušnou dobu průměrování uvedenou v příloze č. 1 k vyhlášce č.
Čtěte také: Obnovitelné zdroje a certifikáty
tags: #odber #vzorku #ovzdusi #dle #normy