Význam slova recyklace si snad v dnešní době už ani nemusíme připomínat. Jedná se o opětovné zpracování odpadu pro další použití. Materiály získané při recyklaci pak nazýváme druhotné suroviny. Recyklace ale neznamená třídění odpadu.
Recyklace má nespočet výhod. Nemusíme získávat tolik surovin. Dochází k opětovnému použití různých materiálů. K životnímu prostředí se chováme ekologicky a udržitelně. Ekologii a nakládání s odpady má ve svých stanovách i Evropská unie a jsou předmětem přísné regulace.
Podle výsledků za rok 2016 jsme v Česku vytřídili celkově 21,6 mil. tun odpadu, ze kterého vznikaly druhotné suroviny. Oproti roku 2015 se množství produkce zvýšilo o 5,8 %. Polovina z celkové produkce druhotných surovin připadla na vedlejší energetické produkty (popílky, struska, škvára). Jejich množství dosáhlo v roce 2016 10,7 mil.
Pozadu nezůstaly ani suroviny, které třídíme do barevných kontejnerů. Jsou to především papír, sklo a plasty. Jejich druhotná produkce se u každé složky pohybuje kolem 500 tis. Nerecyklujeme jen běžné suroviny. Ale také kontaminovanou půdu, chemické látky, elektroniku, autobaterie atd. Při třídění těchto látek si však musíme dát pozor na zdraví. Hlavně u životu škodlivých a chemických odpadů může docházet k uvolňování nebezpečných látek.
V recyklaci obalových materiálů patříme k evropské špičce. Celkově však v recyklaci všech odpadů (stavební suť, kovy, bioodpad…) za okolními státy pokulháváme. Zde dosahujeme pouze 35 % celkové recyklace. Zatímco například Rakousko recykluje až 63 % odpadů.
Čtěte také: Klíč k oběhovému hospodářství
Na skládkách však stále končí zbytečně velké množství recyklovatelných surovin. V České republice jsme mistry v třídění odpadu. Barevné kontejnery využívá už více jak 72 % z nás. Oproti ostatním zemím EU je to skvělý výkon.
Projednávání zálohového systému na nápojové obaly je v plném proudu a spolu s tím se ze všech stran objevují argumenty pro i proti jeho zavedení. Velmi relevantní data nyní přichází z dokumentů Evropského účetního dvora v souvislosti s vyhodnocením plateb tzv. daně z plastů, kterou do rozpočtu EU platí všechny její členské státy podle poměrně složitě odborně odhadovaného objemu jimi generovaných nerecyklovaných plastových obalů v odpadu. ČR dosahuje 45% míry recyklace plastových obalů, což je sice mírně nad průměrem EU (41 %), ale stále to znamená pro ČR nezanedbatelnou platbu do rozpočtu EU. Konkrétně ČR zaplatila v roce 2023 do rozpočtu EU na dani z plastů 89 milionů eur (tedy přibližně 2,25 miliardy Kč).
K zálohování nás nadto postupně vede i právní úprava na úrovni EU, ze které by se v horizontu následujících pěti let měly postupně aktivovat poměrně vysoce nastavené požadavky, jak na vysbírání minimálního počtu nápojových obalů, tak na minimální obsah recyklovaného materiálu v nově produkovaných nápojových obalech. To vše by pak mělo zejména pomoci životnímu prostředí.
Jak potvrzují zkušenosti z okolních zemí, zálohování se mimo jiné podílí na snižování množství volně pohozeného odpadu. Podíváme-li se na Slovensko, data a studie prezentovaná poskytovateli systému zálohování uvádí, že v létě 2021 tvořily nápojové plechovky a PET lahve společně více než 21 % celkového objemu volně pohozeného odpadu na Slovensku. Konkrétně to bylo 9,97 % u plechovek a 11,36 % u PET lahví. Na podzim 2022 byl zaznamenán pokles těchto dvou typů obalů v celkovém objemu volně pohozeného odpadu. V létě 2023 pokles pokračoval - až na 3,24 % u nápojových PET lahví a 2,16 % u plechovek.
Velkou změnu podle některých studií přineslo zavedení zálohového systému také v Lotyšsku. Dle pobřežního monitoringu provedeného sdružením Green Freedom a Environmental Education Foundation se počet plastových lahví vyhozených v 17 pobřežních lokalitách vybraných pro studii, snížil o 61 % ve srovnání s údaji před zavedením zálohového systému (2021). Množství hliníkových plechovek se pak snížilo o 52 %.
Čtěte také: Odborné posouzení fasády
Pokud se bavíme o smysluplnosti zálohového systému, je třeba zohledňovat i spotřebitelský aspekt - jsou to ostatně spotřebitelé, kdo rozhodne o tom, jak úspěšný systém bude. Na toto téma se dlouhodobě objevují průzkumy veřejného mínění s poměrně rozdílnými výsledky. Spotřebitelské fórum ve spolupráci s Institutem evaluací a sociálních analýz INESAN již v roce 2019 tuto praxi podrobně zmapovali a ukázali, že k výsledkům veřejného mínění v ČR na toto téma je nutné přistupovat vždy s patřičným přihlédnutím ke zvolené metodice a případně i zadavateli studie.
Problémem zjišťování veřejného mínění na toto téma v ČR je pak také to, že respondenti zatím nemají praktickou zkušenost s tím, jak by zálohovací systém ovlivnil jejich každodenní život. Dává proto smysl podívat se na spotřebitelské průzkumy ze zemí, kde již systém funguje, a kde tudíž dotazování ukazuje reálné zkušenosti. Tradičně s tím mají zkušenosti v Německu, kde byl zálohový systém na nápojové obaly zaveden již v roce 2003 a kde dosahuje nejen skvělých výsledků (uvádí se až 98 % sesbíraných obalů), ale i vysoké míry akceptace mezi spotřebiteli.
Chtělo by to recyklovat víc? Změna ale nenastane tím, že budeme více třídit a proces recyklace necháme na státu a firmách. Musíme se do něj zapojit aktivně my sami. Jak? Jednoduše. Udržitelným chováním. Není to žádná raketová věda. Kdo už o své ekologické stopě někdy přemýšlel, ví, že lepší, než recyklovat, je odpad vůbec nevytvářet.
Nejekologičtější je samozřejmě recyklovat doma, z věcí a materiálů, které máme kolem sebe. Upcyklaci - kdy takzvaně přeměníme věc, kterou bychom jinak vyhodili, v produkt vyšší kvality - v novou věc, která má jinou, lepší hodnotu nebo funkci (například naušnice z PET lahví). Downcyklaci - což je proces, při kterém z jedné věci vzniká jiná, ale nižší kvality. V ČR skončí na skládkách ročně kolem 50 tisíc tun skleněných obalů. A tavení skla při recyklaci spotřebuje spoustu energie. Zkuste tedy popustit uzdu fantazii a místo vyhazování do zelených kontejnerů tvořte. Sklo je k domácímu využití skvělý materiál. Každý známe sklenice od marmelád, okurek, zelí apod. použité na uchování potravin. Doma můžete zužitkovat jakýkoliv papír. S plastem jsou dnes celosvětově největší problémy. Mnoho plastů končí v řekách, mořích a oceánech, kde škodí vodním živočichům. Originální šperky z plastů dokonce v ČR vyrábí rePETe.
Domácí tvoření je super věc. Existují totiž firmy, které vyrábí produkty z recyklovaných materiálů. Nacházejí využití pro věci, které by jinak skončily na skládkách nebo ve spalovnách. A dělají tak vlastně práci za vás. Nepotřebujete čas na vlastní kutilství, nemusíte nic shánět, zařizovat ani vymýšlet. Jen dávejte pozor při výběru. Například levné recyklované výrobky z plastu mohou obsahovat škodlivé látky jako ftaláty nebo Bisfenol-A. Vybírejte tedy raději ty kvalitní, které zaručují zdravotní nezávadnost a bezpečnost. Většinou podle celkového přístupu firmy. Zda přemýšlí zodpovědně a snaží se vyrábět ekologicky. Před koupí produktu si tedy o značce něco málo zjistěte.
Čtěte také: Přehled ekologických zdrojů v ČR
Dávejte přednost znovupoužitelnému před jednorázovým, kvalitním věcem před levnými. A sdílejte. Žít udržitelně není sci-fi. Jde to. Klidně můžete začít pomalu, krůček po krůčku. Důležité je začít. Nespokojit se s málem. Vždyť obchody jsou dnes napěchované věcmi, které nepotřebujeme (i když si mnohdy myslíme, že ano), a obaly, ze kterých se zanedlouho po výrobě stane odpad. Schválně se při příštím nákupu rozhlédněte po supermarketu. Když si odmyslíte jídlo, co vidíte? Plno odpadků, co. Většina těchto „pozůstatků našich moderních životů“ někde dělá neplechu. Tak se nebojte vykročit z davu a dělat věci proto, že je považujete za správné. Ne proto, že je dělají všichni ostatní. Teprve pak si naše planeta oddechne.
tags: #odborne #clanky #odpady #recyklace