Odbory jsou nezávislým a nepolitickým občanským sdružením, jehož cílem a smyslem je ochrana hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců.
Odbory jsou sdružení zaměstnanců, založené s cílem prosazovat jejich pracovní, hospodářské, politické, sociální a jiné zájmy.
Sdružování do odborových organizací se řídí obecnou úpravou o sdružování Zákon č. 89/2012 Sb Občanský zákoník a Listinou základních práv a svobod, zejména Čl. (2) Odborové organizace vznikají nezávisle na státu.
Odbory jednají jménem pracovníků, které zastupují, pokud jednají se zaměstnavatelem nebo státem, například ohledně výše mezd nebo pracovních podmínek.
Své kořeny má konfederace už v Odborovém sdružení českoslovanském z roku 1897, nynější podoba však navazuje na socialistické Revoluční odborové hnutí, to ale prošlo po revoluci transformací na Českou a Slovenskou konfederaci odborových svazů a po rozdělení českého a slovenského území se českomoravská část osamostatnila na Českomoravskou komoru odborových svazů.
Čtěte také: Květnaté louky Bílých Karpat
Sdružení odborových svazů v České republice lze často najít pod zkratkou ČMKOS, celý název zní Českomoravská konfederace odborových svazů.
Sídlí v Domě odborových svazů na náměstí Winstona Churchilla v Praze na Žižkově.
Předsedou ČMKOS je Josef Středula. Místopředsedové jsou Ing. Radka Sokolová a nově Vít Samek.
Středula nastupuje po Jaroslavu Zavadilovi, který za ČSSD kanidoval do Poslanecké sněmovny a uspěl.
Ten přitom svůj post přebral v roce 2010 po Milanu Štěchovi, který za ČSSD předsedá Senátu ČR.
Čtěte také: Historie Svazu pro ochranu přírody
Konfederace pravidelně podává svoje stanoviska a připomínky k vládním návrhům, navíc vyjma půlroční přestávky v roce 2012 docházeli zástupci na jednání tripartity.
Každoročně se také objevují větší či menší stávková jednání.
V roce 2011 zažila republika dvacetičtyřhodinovou stávku v dopravě, pro rok 2012 připravila konfederace velkou demonstraci.
O víkendu 21. dubna se jim povedlo uspořádat akci, na níž se do Prahy sjelo přibližně sto tisíc lidí, aby demonstrovalo proti krokům a jednání vlády.
Už záhy po prvním velkém protestu, který vyvrcholil na zaplněném Václavském náměstí, se hovořilo o přípravě další stávky.
Čtěte také: Vývoj ochrany přírody
Nakonec však skončí u dalšího protestu plánovaného až na Mezinárodní den studentstva a výročí Sametové revoluce, tedy 17. listopad.
Akci v tomto případě pořádá platforma STOP vládě.
Ve dnech 19. a 29. května jednali zástupci českých odborových svazů sdružených v Evropské federaci odborových svazů veřejných služeb (EPSU) v sídle Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR.
V EPSU je za Českou republiku sdruženo 9 odborových svazů. Osm OS je součástí ČMKOS - Českomoravský OS civilních zaměstnanců armády (ČMOSA), OS ECHO, OS hasičů (OSH), OS pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR (OSDLV), OS pracovníků kultury a ochrany přírody (OSPKOP), OS státních orgánů a organizací (OSSOO), OS UNIOS, OS zdravotnictví a sociální péče (OSZSP ČR).
Samostatným odborovým svazem je SOS Energie.
Najít termín společného jednání bylo nemožné, proto se jednání konalo mimořádně ve dvou termínech.
19. května jsme se sešli před kongresem Evropské odborové konfederace (EOK, ETUC) a 29.
Zástupci odborových svazů byli informování o aktuálních materiálech, které schválil výkonný výbor EPSU na svém posledním jednání v dubnu.
Generální tajemník EPSU Jan Willem Goudriaan zaslal odkazy na důležité podklady.
Například zpráva o činnosti EPSU informuje o všech aktivitách, demonstracích a sociálním dialogu.
V závěrečné finanční zprávě EPSU za rok 2022 jsou uvedeny dopady pandemie a války na Ukrajině na náklady EPSU.
V době pandemie se snížily náklady z důvodu omezeného počtu osobních jednání, naopak válka způsobila nárůst nákladů ve všech nákladových položkách rozpočtu.
Oceněn byl odsouhlasený Společný EPSU - INDUSTRIALL Mandát pro Evropskou rámcovou dohodu o spravedlivém přechodu v odvětví plynu pro zaměstnance.
V roce 2019 se po několika letech podařilo, aby byl opětovně zahájen odvětvový sociální dialog na úrovni EU.
Sociální dialog by mohl poskytnout platformu pro diskusi o potřebách pracovníků v době energetické transformace a tomu odpovídajících změn ve struktuře zaměstnanosti.
Pro odbory je důležitá spolupráce s ustanovenými Evropskými radami zaměstnanců (ERZ) a lepší koordinace činnosti ERZ a EPSU.
Výkonný výbor EPSU schválil usnesení o úloze odborových koordinátorů ve stávajících ERZ.
Členové ERZ mají důležitou roli v evropské odborové strategii a při budování evropského odborového hnutí.
ERZ sdružují několik tisíc zástupci odborů.
Nejen odbory, ale i Evropský parlament vyzval Evropskou komisi k revizi směrnice o ERZ 2009/38/ES.
Evropský parlament zdůraznil, že práva zaměstnanců na informace a projednávání hrají klíčovou úlohu ve fungování sociálně tržního hospodářství, zejména v souvislosti s transformací trhu práce vyplývající z ekologické a digitální transformace.
Zdůraznil, že ERZ jsou jedním z klíčových nástrojů k posílení demokracie na pracovišti v otázkách týkajících se nadnárodních záležitostí, k prosazování práv zaměstnanců, k většímu zapojení zaměstnanců a k podpoře vzájemné důvěry mezi vedením a zaměstnanci.
Výkonný výbor EPSU si schválil Etický kodex chování EPSU pro setkání, akce a kurzy.
Zástupci odborových svazů byli informováni o přípravě a konání kongresu ETUC (V Berlíně ve dnech 22. až 26.
Ve skupině EPSU byla Ivana Břeňková, předsedkyně regionu pro střední Evropu a západní Balkán.
Skupina EPSU měla 16 členů.
Ve skupině bylo o jednu ženu více než mužů.
Evropské odbory mají na evropské úrovni přísná pravidla pro rovné zastoupení žen a mužů na kongresech, proto byl skupině při hlasování krácen počet hlasů o poměrnou část.
Kongres EPSU se bude konat ve dnech 18. až 20. června 2024 v Bukurešti.
Jednání odborářů z veřejných služeb (Evropská federace odborových svazů veřejných služeb - EPSU) střední Evropy a západního Balkánu se konalo v Budapešti ve dnech 8. - 10. září 2014.
Jednání se koná každoročně v jedné z deseti zemí tohoto regionu EPSU.
Bylo sděleno, že odborové svazy veřejných služeb se v České republice stále potýkají s dopady ekonomické a hospodářské krize a s dopady škrtů předchozí, pravicové vlády.
Informovali jsme, že sociální dialog na nejvyšší úrovni se zlepšil, jednání Rady hospodářské a sociální dohody (RHSD, tripartita) se konají za účasti premiéra vlády a příslušných ministrů.
Vláda již provedla některé zásadní kroky, které požadovaly odbory, například jsou zachovány odpočty daně za členské příspěvky odborářů, které chtěla předchozí pravicová vláda zrušit, došlo ke zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví, vláda toto zrušení kompenzovala ze státního rozpočtu, od 1. ledna 2015 dojde ke snížení některých daní (daň z přidané hodnoty na léky, knihy a dětské pleny na 10 %), došlo ke zvýšení platů pro státní zaměstnance (2 %), připravuje se plné obnovení valorizace penzí, podporuje se tvorba nových pracovních míst.
Museli jsme ale na mezinárodní úrovni veřejně sdělit, že nemůžeme být v klidu, naopak, ne vše je již hotové a jasné.
Něco se podařilo, ale to zásadní, schvalovací proces pro služební zákon, jednání a realizace zvýšení platů a mezd pro zaměstnance ve veřejných službách, nás čeká.
tags: #odborový #svaz #pracovníků #kultury #a #ochrany