Odcizení dětí přírodě: Příčiny, důsledky a řešení

Současné děti trpí tzv. syndromem odcizení přírodě. Stále více dětí a mladých lidí vyrůstá bez kontaktu s přírodou. Stále více dětí v Evropě, a také v Česku, je postiženo důsledky rozluky s přírodním prostředím. Syndrom odcizení přírodě se projevuje tak, že pro děti představuje příroda často spíše něco abstraktního než skutečnost.

Projevy odcizení od přírody

Řada z nich nikdy nevylezla na strom, nikdy neležela v lese na břiše a nepozorovala hmyz. Neposlouchají vítr a nepozorují, vleže na zádech mezi květinami, plující mraky. Evropský průzkum potvrdil, že si v průměru jen 10 procent dnešních dětí hraje v lese oproti 40 procentům v předchozí generaci.

Každý se občas zamýšlí nad tím, jak bylo dříve lépe. Děti si hrály na ulicích na lupiče a vojáky, stavěly si úkryty v korunách stromů, budovaly hráze v potocích a večer se ušpiněné vracely domů. Jak rakouský deník píše, taková představa sice může znít přehnaně, ale současný trend ji potvrzuje.

Studie a výzkumy

Sociologická studie Jugendreport Natur, tedy Zpráva mládeže o přírodě, se už 20 let zabývá vztahem mladých k přírodě. Během roku 2016 organizátoři výzkumu spolupracovali s více než 1200 dětmi z druhého stupně škol ze Severního Porýní-Vestfálska. Zarážející je přitom to, že z jejich povědomí se vytrácí základní znalosti o prostředí kolem nás.

Například 35 procent dotázaných dětí si nebylo jistých, na jaké světové straně vychází slunce. Pětina dětí myslela, že je to na severu. Jiný úkol v dotazníku zněl, aby děti vyjmenovaly tři druhy jedlých plodů, které rostou v německých lesích. Pouze 12 procent žáků si s úlohou vědělo rady. Nejčastější odpovědí byly ostružiny, maliny a borůvky. Méně častou pak ořechy, bukvice a houby.

Čtěte také: Příznaky syndromu vyhoření

A podobný trend je pozorovatelný také v Rakousku, pokračuje Der Standard. Necelých 26 procent dětí z venkova si myslí, že les lidem poskytuje potravu. Ulrike Pröbstlová-Haiderová z vídeňské Univerzity přírodních zdrojů a věd přibližuje, že tým sociologů položil téměř čtyřem stovkám rakouských dětí otázky ohledně lesa, stromů a lovu. A dodává, že odcizování dětí od přírody dokázali také další výsledky.

Obecně ale podle rakouských novin platí, že lidé v německojazyčném prostoru odcizování dětí od přírody příliš nevnímají. Brämer také poukazuje na to, že bezmála 80 procent britských osmiletých dětí umí rozlišit všechny druhy Pokémonů, ale jen 53 procent z nich je schopných pojmenovat obvyklé živočišné druhy. A problém se netýká pouze dětí. Tento vývoj lze zpozorovat také v mezilidské komunikaci, pokračuje deník Der Standard. Přírodní témata zmizela z textů písní, filmů i literárních děl.

Například autoři Oxfordského slovníku v roce 2015 vyškrtli z verze určené pro mládež slova, jako jsou ostružina, kanárek nebo pastvina. Pro autorky studie je to jasný znak toho, že člověk se přírodě vzdaluje. Dvě psycholožky se v rámci jednoho výzkumu zabývaly studiem více než šesti tisíc písní a románů a zjistily, že od 50. let mizí slova spojená s přírodou.

Příčiny odcizení od přírody

Také vysvětlení tohoto fenoménu nabízí Zpráva mládeže o přírodě. Potvrzují to také výzkumy provedené ve Velké Británii. Ve studii se píše, že více než polovina dětí tráví přes tři hodiny denně u televizních obrazovek. Kromě digitální zábavy ještě existují další možná vysvětlení, proč se děti přírodě odcizují. Jak říká sociolog Brämer, počítačové hry nabízí nekonečnou řadu výzev tak, jako tomu bylo kdysi v přírodě. Tři čtvrtiny obyvatel vyspělých zemí žije ve městech.

Důsledky odcizení od přírody

Otázka tedy zní, jestli lidé mají odcizování se přírodě jednoduše přijmout, anebo proti němu bojovat. Kdo totiž tráví svůj čas výhradně v online prostoru, ohrožuje tím své zdraví. Jak deník Der Standard zdůrazňuje, následky mohou být pro člověka značné. Mnohé výzkumy dokazují, že pobyt v přírodě má naopak blahodárný vliv. Snižuje krevní tlak nebo zklidňuje puls.

Čtěte také: Článek o odcizení přírodě

Charakteristiky vztahu k přírodě a životnímu prostředí

Pokud chceme porozumět vztahům lidí k přírodě a životnímu prostředí, pomůže nám k tomu pět základních charakteristik: potřeba kontaktu s přírodou, adaptace na přírodní podmínky, estetický postoj k přírodě, etický postoj k přírodě a environmentální vědomí.

• Potřeba kontaktu s přírodou: Člověk s vyšší potřebou kontaktu s přírodou hledá způsoby, jak být co nejvíce v přírodě. Pokud se takovému člověku nedostává potřebného kontaktu s přírodou, bývá neklidný a nesoustředěný.
• Adaptace na přírodní podmínky: Člověk s vyšší úrovní adaptace na přírodní podmínky si v přírodě umí poradit. Umí se dobře pohybovat přírodním terénem, umí v přírodě pobývat několik dní, rozdělá oheň, ví, co jíst a co ne, co dělat za bouřky a kde si nachystat nocleh.
• Estetický postoj k přírodě: Vystihuje rozdíl mezi lidmi v hloubce jejich estetického prožívání kontaktu s přírodou. Pozornost člověka s rozvinutým estetickým postojem k přírodě přitahuje okolní příroda, zajímá ho, někdy až pohlcuje.
• Etický postoj k přírodě: Všímejme si, jak se lidé chovají k přírodě kolem sebe, kde začíná a končí jejich soucit s živou přírodou. Poslouchejme, jak by řešili situace, kde se střetávají zájmy člověka se zájmy přírody.
• Environmentální vědomí: Člověk s vyšším environmentálním vědomím má vnitřní motivaci chránit životní prostředí. Neuslyšíte ho zlehčovat environmentální problémy.

Tyto charakteristiky se mezi lidmi významně liší a je problematické snažit se vtěsnat rozmanitost a různorodost vztahů lidí k přírodě do jednoho termínu nebo jedné škály.

Příroda a zdraví dětí

V odborné literatuře se můžeme dočíst, že naše potřeba kontaktu s přírodou je s velkou pravděpodobností evolučně geneticky zakotvená. Lépe se cítíme v prostředí, ve kterém jsme se po deseti tisíce let vyvíjeli. V minulosti byli lidé už od narození v přímém propojení s okolním prostředím. Úplné oddělení dítěte od přírody může mít dokonce vážné následky.

Richard Louv mluví o nemoci z nedostatku přírody. Snížení množství času stráveného venku v přírodě a zvýšení času u elektronických obrazovek dává do souvislosti se snížením smyslového vnímání dětí, problémy se soustředěním a nárůstem fyzických a mentálních onemocnění. Přírodní prostředí poskytuje optimální míru smyslových podnětů, nabízí adekvátní prostor pro odpočinek od běžných vztahů, každodenních závazků a povinností.

Kontakt s přírodou je pro dítě důležitý, protože umožňuje rozvíjení představivosti a kreativity, podporuje kognitivní a intelektový vývoj a zlepšuje sociální vztahy. Charakter přírody umožňuje pozornosti volně klouzat a přesouvat se z jednoho podnětu na druhý. Už dvacetiminutová procházka v parku měla prokazatelný vliv na snížení symptomů u dětí s diagnózou ADHD. Podněty venkovního prostředí poskytují různorodé herní možnosti, které mohou být stěží napodobitelné uvnitř.

Čtěte také: Heideggerova kritika vztahu člověka k přírodě

Riziko a hra v přírodě

Právě dovednost čelit riziku a správně vyhodnotit rizikovou situaci je zásadní pro dětský kognitivní a fyzický vývoj, který dítěti umožňuje ochránit sebe sama v měnícím se okolním prostředí. Pokud budeme minimalizovat rizikové situace, děti nebudou vědět, jak si s nepředvídatelným prostředím poradit a nebudou mít dostatečnou důvěru, že dokážou překonat překážky vlastním způsobem.

Doporučení pro různé věkové skupiny

• Předškolní děti: Rozvíjet vnímavost vůči přírodnímu prostředí a pocit, že příroda je bezpečné místo plné zajímavých podnětů.
• Děti školou povinné: Příroda jako všudypřítomná nekončící encyklopedie, možnost hloubat, zkoumat, objevovat, schovávat se.
• Dospívající: Příroda skýtá jedinečnou možnost hledání odpovědi na existenciální otázky.

Důležitý je postoj rodiče, případně pedagoga. Pokud dítě vnímá, že příroda je pro rodiče příjemným prostředím, i ono má chuť se do ní vydat a začít objevovat. Strach rodičů je jednou z největších bariér, které stojí mezi dítětem a jeho volným pohybem v přírodě.

Pobyt v přírodě a duševní zdraví

Podle Světové zdravotnické organizace se počet lidí trpících depresí a úzkostnými poruchami mezi lety 1990 a 2013 zvýšil o téměř 50 %. Odborníci se shodují na jednom účinném řešení - trávit více času v přírodě. Tento jednoduchý lék je dostupný téměř každému a nabízí širokou škálu benefitů pro naše duševní zdraví.

Devět z deseti Čechů plánuje podniknout nějakou outdoorovou aktivitu. Nejoblíbenější volbou je pěší výlet, který na letošní léto plánují tři ze čtyř Čechů a vede jako volnočasový program u věkové kategorie 45 až 53 let. Na druhém místě je cyklistika, kterou se letos chystá podniknout 27 % Čechů.

I krátké výlety do přírody mohou mít překvapivě významný pozitivní vliv na naši psychiku. Ať už si vyberete krátkou procházku v městském parku, víkendový pobyt v horské chatě, nebo dobrodružné spaní pod širákem, čas strávený v přírodě může výrazně přispět ke zlepšení duševního zdraví. Důležité je najít formu pobytu v přírodě, která vám osobně vyhovuje, a postupně ji začleňovat do svého životního stylu.

Příroda a vnímání času

Pobyt v přírodě může ovlivnit naše vnímání času a také nabízí další podnět pro terapii i prevenci duševních obtíží. Studie ukazují, že časové odhady lidí, kteří se procházeli přírodou a městem, se mohou výrazně lišit. Zatímco první jmenovaní mají tendenci takto strávený čas líčit jako delší než ve skutečnosti byl, druzí nikoliv.

Lesní terapie

Pobyt v lese, často označovaný jako lesní terapie, má prokazatelné léčebné účinky na fyzické a psychické zdraví člověka. Tento fenomén je znám již od 80. let, kdy v Japonsku začal být propagován pod názvem shinrin-yoku neboli „lesní koupel“. Studie ukázaly, že pravidelný pobyt v lese snižuje hladinu kortizolu, stresového hormonu, a zlepšuje celkovou pohodu člověka.

Odborníci se shodují, že příroda nabízí optimální prostředí pro rozvoj všech smyslů. Podle některých studií tráví české děti v průměru až 90 % času uvnitř budov, což má za následek nedostatek přirozené pohybové aktivity a vystavení přirozenému dennímu světlu, což může negativně ovlivnit jejich zdraví a vývoj.

Důležitost kontaktu s přírodou

Výzkum ukazuje, že ačkoliv naše společnost chce být blíže přírodě a ví o jejích pozitivních účincích na naše zdraví, nechováme se podle toho. Mladší generace se s přírodou musí více sžít, aby se o ni v budoucnosti mohla postarat. Na oplátku pak v přírodě najde zdroj relaxace i možnosti, jak se zbavit stresu a informačního přetížení.

Důležité je, že rodiny nemusí žít na venkově, aby si užívaly přírody. I městské parky a zahrady mohou nabídnout cenný kontakt s přírodou.

Vojenské lesy a statky spravují v rámci Česka šest unikátních lesních lokalit o celkové rozloze přes 125 tisíc hektarů. Jde o stávající či zrušené vojenské újezdy a jejich okolí na Brdech, Šumavě, v Doupovských horách na Karlovarsku, v severočeském Ralsku, ale také výcvikový prostor Libavá na Olomoucku a Drahanskou vrchovinu na Vyškovsku. Díky režimu vojenského využití jsou tyto lokality desítky let uchráněny intenzivního civilizačního rozvoje a patří k nejkvalitnějším lesním lokalitám v Evropě.

tags: #odcizení #dětí #přírodě #příčiny #důsledky #řešení

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana ohrožených druhů netopýrů
• Teplice 1989: Demonstrace za čisté ovzduší
• Technické prohlídky Mělník: Vše, co potřebujete vědět
• Měření emisí Slapanice
• Omezení bioodpadu na skládkách