Odhazování odpadků a prevence: Kreslený pohled

23.11.2025

Pojem “littering” (z angl. litter) označuje nezodpovědné chování, při kterém lidé zanechávají odpad na veřejných prostranstvích, nebo v přírodě. Kromě toho, že se krajina posetá odpadky asi nikomu nelíbí, může mít littering i vážné důsledky na životní prostředí, jako např. znečištění vody, půdy a také ohrožení zvířat. Po celou dobu rozkladu odpadu se navíc škodlivé látky dostávají skrze vodu a půdu do potravního řetězce.

Tento článek vznikl na základě terénního šetření, které probíhalo od zimy 2020 do listopadu 2021 a je součástí studie s názvem Hodnocení volně pohozeného odpadu (littering) jako podklad pro plán řešení problematiky litteringu obalů v ČR včetně stanovení podílu obalové složky.

Proč a jak lidé odhazují odpadky?

Z analýz vyplývá, že litteringové chování je kombinací špatně nastavených morálních a sociálních norem chování a nevhodného technického zajištění sběru odpadů - tedy nedostupnost odpadkových košů, sběrných nádob na využitelné složky odpadů nebo sběrných dvorů a míst. Důležitým faktorem jsou rovněž odpadkové koše. Nejde přitom pouze o jejich počet, ale také o jejich dostupnost a dochozí vzdálenost (Bator et al., 2011).

Studie potvrzují, že littering roste ve větších sociálních skupinách, protože se rozmělňuje odpovědnost za litteringové chování. Role sociálních norem může proto vysvětlovat vyšší sklony k litteringovému chování u mladých dospělých, zejména v rámci věkové skupiny 15 až 24 let.

Ke změně chování však nevedou pokuty za odhazování odpadků na veřejném prostranství, zákazy ani zálohy na lahve nebo plechovky. Mnohem účinnější i levnější jsou komunikační kampaně založené na posílení pocitu vlastní odpovědnosti a informovanosti, včetně užívání negativních emocí - například označováním litteringu za znak lajdáctví a nevychovanosti.

Čtěte také: Co znamená zákaz odhazování odpadků?

Analýza odpadu

Analýzy litteringu využívají tři indikátory pro měření množství - hmotnost, objem a počet kusů. Ze šetření v Česku vyplývá, že nejvyšší hmotnostní zastoupení má sklo (30 %), plasty (28 %), kovy (19 %) a ostatní odpad - například textil, obuv, nebo elektroodpad (10 %). Podle počtu kusů jednoznačně vévodí nedopalky cigaret (72 %), následované plasty (14 %) a kovy (4 %).

Ještě zajímavější jsou výsledky pro jednotlivé lokality, které ilustrují zátěž veřejného prostoru. Z výsledků je patrné, že nejméně jsou litteringem zatížená centra měst a stezky přírodních chráněných území (méně než 30 g odpadu na 1000 m2). Z hlediska počtu kusů odpad nejméně zatěžuje okolí turistických stezek v rámci chráněných území (zhruba 4 kusy na 1000 m2), cyklostezek (zhruba 22 ks na 1000 m2) nebo dopravních komunikací (33 ks na 1000 m2).

Prevence a řešení

Sociologické šetření provedené v Česku potvrdilo, že nástroje a opatření k prevenci vzniku litteringového chování se musejí soustředit na skupinu původců, kteří mají nízký respekt k pravidlům a střední až vysokou intenzitu pohazování odpadků. Litteringové chování této cílové skupiny je záměrné (vnitřní přesvědčení spojené s lhostejností) a je důsledkem lenosti. Ta způsobuje, že sebemenší nepohodlí vede k pohazování odpadků mimo odpadkové koše.

Jak naznačují zkušenosti jiných zemí Evropské unie nebo světa, pak boj proti litteringu může mít různou podobu. Celá řada států pracuje s pokutami za odhozené odpady, přičemž v případě opakovaného chování se pokuta velmi často násobí. V Austrálii je předmětem pokuty i odkládání různých (např. reklamních) materiálů na místech, která zvyšují pravděpodobnost, že se z nich stane litteringový odpad.

Právě z tohoto důvodu celá řada měst a obcí implementovala inovativní přístupy, jejichž hlavním smyslem je prevence vzniku litteringu. Takovým příkladem je tzv. adoptování silnice/dálnice (‘adopt a road/highway’) nebo části řeky (‘adopt a river mile’) za účelem jejich pravideného úklidu. Tento úklid je následně zajišťován na dobrovolné bázi, ale vybavení ochrannými pomůckami zajišťují samosprávy.

Čtěte také: Rak a jeho klepeta

V praxi se samozřejmě využívá i celá řada dalších nástrojů, které mohou dílčím způsobem přispět ke snížení litteringu. Ať už se jedná o zpoplatnění plastových pytlíků nebo nákupních tašek (či jejich přímý zákaz), opatření související s odpadkovými koši (uvědomělejší lokalizace, větší množství, častější vývoz, viditelnější umístění apod.), kampaně zaměřené na vybrané cílové skupiny (děti, mladiství apod.), upozornění na odpadkových koších apod.

Třídění odpadu a osobní odpovědnost

Každý, komu záleží na budoucnosti planety a našich dětí, by měl odpady třídit, u nás je to oproti mnoha jiným zemím opravdu snadné! Však k nejbližším kontejnerům to průměrně máme pouhých necelých 90 metrů. Jedním ze způsobů, jak snížit množství vyprodukovaného odpadu, je preferovat opakovaně použitelné obaly a to jak doma, tak na výletech. A naprostou samozřejmostí by mělo být heslo: “Co si s sebou přinesu, to si také odnesu”.

Současné kroky Evropské unie naznačují, že vůči litteringu není společnost lhostejná. Proto i na evropské úrovni existují snahy regulovat chování, které vede k odhazování odpadků, například v podobě Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí.

Někdy ovšem nejsou sofistikovaná opatření nutná a k řešení stačí pouze originální nápad. Několik pytlů plných různých odpadků zmizelo z děčínského sídliště Boletice. Odpadky nasbíraly místní děti, které se zúčastnily soutěže s názvem „Chceme čisté okolí". Soutěž připravili asistenti prevence kriminality ve spolupráci s Městskou policií Děčín.

Obrázek pohozeného odpadu u kontejnerů na tříděný odpad je často vidět v domažlických ulicích. Lidé, kteří nezodpovědně znečišťují veřejné prostranství, jsou v hledáčku domažlických strážníků. Ti je nekompromisně pokutují.

Čtěte také: Trash-picker vs. LEVIOR: Který sběrač je lepší?

I když vesmír nezná hranice, na Marsu je to s lidmi vlastně stejné jako na Zemi. Naši Zemi jsme totiž skrze zatím nedokonalé leč momentálně ty jediné dostupné technologie, a také skrze poztrácená zrnka odpadů, jež se naakumulovala v pouště plné veteše, přiblížili stavu řekněme snížené obyvatelnosti.