Tento článek se zabývá podmínkami pro odhlášení odvozu odpadu v České republice, a to jak pro podnikatele, tak pro občany. Zaměříme se na relevantní právní předpisy a praktické aspekty tohoto procesu.
Nakládání s odpady v České republice upravuje zejména zákon č. ze dne 12. Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcí předpisy, které se týkají například provozních řádů skládek a dalších zařízení pro nakládání s odpady.
Jednou ze základních povinností původců odpadů je zajištění přednostního využití odpadu v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady. Došlo-li tedy při činnosti podnikatele ke vzniku odpadů, má takový podnikatel povinnost zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním. I v rámci využívání odpadů existuje jistá posloupnost, kdy přednost má materiálové využití odpadů před využitím jiným, např. jiným využití odpadů.
Zákon o odpadech zařazuje mezi původce odpadů mj. Původce odpadu je pro účely nakládání s odpady vždy povinen správně zařadit vyprodukované odpady pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadů, jež jsou uvedená v Katalogu odpadů.
Zákon o odpadech ukládá původcům odpadů povinnost shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií. Primárně se má na mysli oddělené shromažďování nebezpečného odpadu od odpadů ostatních.
Čtěte také: Jak se odhlásit z poplatku za odpad?
Mezi povinnosti, které zákon o odpadech původcům odpadů ukládá, patří také vedení průběžné evidence o odpadech a způsobech nakládání s nimi. Původce odpadů je povinen vést evidenci za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu samostatně.
Další povinností původců odpadů je zaslání hlášení o roční produkci a nakládání s odpady za uplynulý kalendářní rok obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle přílohy č. 20 vyhlášky č. Toto hlášení je podnikatel povinen zasílat každoročně vždy do 15.
Zákon o odpadech rozlišuje odpad, jehož původci jsou nepodnikající fyzické osoby, tedy odpad komunální, a ten, který produkují právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání. Podle Katalogu odpadů je komunálním odpadem odpad z domácnosti a podobné živnostenské, průmyslové odpady, ale také odpady z úřadů.
Došlo-li tedy při činnosti podnikatele ke vzniku odpadů, má takový podnikatel povinnost zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním. I v rámci využívání odpadů existuje jistá posloupnost, kdy přednost má materiálové využití odpadů před využitím jiným, např. Příklad: Některé výzkumy ukazují, že v určitých situacích je pouhé prodloužení životnosti výrobku, tedy jeho opětovné použití, méně efektivní než zvýšení účinnosti recyklace.
Pokud odpady vznikly a nelze je připravit k opětovnému použití, musí právnická osoba či fyzická osoba oprávněná k podnikání zajistit recyklaci těchto odpadů. Na předposledním místě v hierarchii způsobů nakládání s odpady je zařazeno jejich energetické, popř. jiné využití.
Čtěte také: Jak na odhlášení auta?
Smlouva se svozovou firmou: Původce odpadu uzavře se společností zajišťující odvoz a likvidaci odpadu smlouvu o odběru odpadů vznikajících při podnikatelské činnosti původce, jejímž předmětem bude odběr odpadu produkovaného původcem odpadu, jeho převedení do vlastnictví společnosti a zajištění jeho dalšího využití, příp.
Zapojení do obecního systému: V takovém případě je pro právnickou osobu či fyzickou osobu oprávněnou k podnikání výhodné uzavřít smlouvu se samotným vlastníkem budovy, na základě které bude moci osoba, která v této budově podniká, odkládat odpad do sběrných nádob, jež patří vlastníkovi domu.
Smlouvu na svoz živnostenského odpadu uzavírá podnikatel buď přímo se svozovou firmou nebo se může zapojit do obecního systému nakládání s odpady, ale pouze se souhlasem obce.
Mgr. Petr Opluštil, z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS s.r.o. upřesňuje, bez jakých náležitostí se smlouva mezi obcí a podnikatelem neobejde:
V této vyhlášce je nutno uvést alespoň druhy odpadu, které může právnická nebo podnikající fyzická osoba předávat do obecního systému, způsob určení výše úhrady za zapojení do obecního systému a způsob výběru této úhrady. Z hlediska právní jistoty by smlouva obce s právnickou nebo podnikající fyzickou osobou měla obsahovat alespoň druhy předávaného odpadu, výši úhrady za zapojení do systému a způsob jejího výběru, včetně odkazu na obecní vyhlášku, která toto obsahuje.
Čtěte také: Jak odhlásit odvoz odpadu
Proces odhlášení odvozu odpadu se liší v závislosti na tom, zda se jedná o podnikatele nebo občana, a také na konkrétních podmínkách dané obce. Níže jsou uvedeny obecné kroky a informace, které je třeba zvážit:
Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Plátce poplatku je povinen do 30 dnů, kdy se stal plátcem poplatku, podat správci poplatku přihlášku k registraci (§ 125 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád). V přihlášce k registraci je povinen uvést:
Dojde-li ke změně údajů, které je plátce povinen uvádět dle odst. 1, oznámí tuto změnu správci poplatku do 15 dnů ode dne, kdy nastala.
Jakým způsobem můžete zahájit řešení této životní situace: U nových svozů vyplní plátce poplatku na MěÚ Dvůr Králové nad Labem tiskopis přihlášení k novému svozu, pracovnice odboru RAF zaregistruje svoz do databáze a předá novému plátci potvrzení pro Technické služby města Dvora Králové nad Labem, kde je možno si vyzvednout novou nádobu.
Kontaktní osoby: Bc. Aneta Čenková, budova čp. 38, nám. T. G. Masaryka 38 Alena Janečková, budova čp. 38, nám. T. G. Masaryka 38 Tereza Teuberová, budova čp. 38, nám. T. G. Masaryka 38
Dle Obecně závazné vyhlášky města Dvůr Králové nad Labem č. 5/2021 sazba poplatku za komunální odpad činí pro rok 2022:
| Svoz | Objem nádoby | Cena |
|---|---|---|
| Popelnice | 60 l | Měsíční 624 Kč/rok |
| Popelnice | 110 l | Týdenní 4.576 Kč/rok, Čtrnáctidenní 2.288 Kč/rok, Měsíční 1.144 Kč/rok |
| Popelnice | 120 l | Týdenní 4.992 Kč/rok, Čtrnáctidenní 2.496 Kč/rok, Měsíční 1.248 Kč/rok |
| Kontejner | 660 l | Týdenní 27.456 Kč/rok |
| Kontejner | 1 100 l | Týdenní 45.760 Kč/rok |
| Kontejner | 6 200 l | Týdenní 257.920 Kč/rok |
Úhrady poplatku je možné provést bezhotovostním převodem ve prospěch účtu uvedeného na složence nebo v centrální pokladně města Dvůr Králové nad Labem.
Poplatek je splatný ve dvou stejných splátkách. První splátka musí být uhrazena do 30. 9., druhá splátka musí být uhrazena do 31. 3. následujícího roku. Pokud povinnost platit poplatek vznikla v průběhu kalendářního roku, je povinen jej poplatník uhradit do jednoho měsíce od vzniku této povinnosti, přičemž výše poplatku se poměrně sníží o část připadající na počet celých kalendářních měsíců před vznikem této povinnosti.
Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas nebo ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost správci poplatku, spolu se jménem, příjmením, datem narození a adresou tohoto poplatníka (pokud jsou mu tyto údaje známy).
Opravné prostředky stanovuje zákon č. 280/2009 Sb. Sankce v případě nedodržení předepsaných povinností: Nebude-li poplatek zaplacen poplatníkem včas nebo ve správné výši, vyměří mu správce poplatku poplatek platebním výměrem.
Pro svoz odpadu platí obecně závazná vyhláška MMZ č. 11/2021, která, mimo jiné, stanovuje podmínky svozu komunálního odpadu. Prakticky řečeno, pro 4 přihlášené osoby, tj. osoby, které mají zaplacený poplatek za odpad, je stanoveno, že 1 × za týden jim bude vyvážena nádoba o objemu max. 120 l. Pro 5 - 8 osob je to nádoba o objemu max. 240 l atd. V oblastech odděleného sběru BRKO se svoz provádí na střídačku - jeden týden SKO, druhý týden BRKO.
Nestačí-li Vám tento objem, je možné si u nás za úplatu objednat navýšení vývozu směsného komunálního odpadu. Navýšení vývozu si mohou samozřejmě objednat i občané z těch částí města, kde byl zaveden oddělený sběr bioodpadu, a kterým nestačí jejich původní nádoby na SKO. V žádosti se mimo adresu svozu uvede i četnost svozu (obvykle 1 × týdně, 1 × za 14 dní). Zaplatit za tuto službu na pokladně TSZ nebo na účet TSZ uvedený na faktuře.
Po zaplacení Vám bude vydána svozová známka trojúhelníkovitého tvaru, kterou nalepíte na nádobu, kterou chcete svážet. Na známce je vyznačen rok platnosti a četnost svozu.
Smlouvu na svoz živnostenského odpadu uzavírá podnikatel buď přímo se svozovou firmou nebo se může zapojit do obecního systému nakládání s odpady, ale pouze se souhlasem obce. Obec a podnikatel musí v takovém případě uzavřít smlouvu o svozu a likvidaci odpadu.
Mgr. Petr Opluštil, z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS s.r.o. upřesňuje, bez jakých náležitostí se smlouva mezi obcí a podnikatelem neobejde.
Zákon o odpadech nestanoví povinné obsahové náležitosti, jaké by měla mít smlouva o svozu odpadů uzavíraná mezi obcí a podnikatelem, pokud se chce podnikatel zapojit do obecního systému nakládání s odpadem.
Ze zákona o odpadech lze dovodit, že smlouva musí být písemná a musí být uzavřena před tím, než odpad vznikne. Smlouva bude uzavírána zpravidla na množství odpadů, které podnikatel běžně produkuje a sám nezpracuje. Žádné další podrobnosti zákon o odpadech nestanoví.
V případě, že se obec rozhodne, že povolí právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám, aby se zapojily do obecního systému nakládání s komunálním odpadem, pak je obec povinna vydat vlastní obecně závaznou vyhlášku, kterou obecní systém nastaví. V této vyhlášce je nutno uvést alespoň druhy odpadu, které může právnická nebo podnikající fyzická osoba předávat do obecního systému, způsob určení výše úhrady za zapojení do obecního systému a způsob výběru této úhrady.
Z hlediska právní jistoty by smlouva obce s právnickou nebo podnikající fyzickou osobou měla obsahovat alespoň druhy předávaného odpadu, výši úhrady za zapojení do systému a způsob jejího výběru, včetně odkazu na obecní vyhlášku, která toto obsahuje. Smlouva by též měla umožňovat obci jednostrannou změnu smlouvy zejména v případě změny obecní vyhlášky, a to včetně změny výše úhrad.
Vhodné je též do smlouvy specifikovat konkrétní povinnosti podnikatelů související s předáváním odpadů do obecního systému a při využívání obecního systému. Smlouvy bývají obvykle uzavírány na dobu neurčitou s možností výpovědi kdykoliv bez uvedení důvodu s určitou ve smlouvě vymezenou výpovědní lhůtou. V případě, že jsou uzavírány smlouvy na dobu určitou je dobré věnovat ve smlouvě pozornost možnosti a důvodům jejího předčasného ukončení.
Zákon o odpadech nečiní žádné rozdíly mezi smlouvami uzavíranými obcí s „malými“ živnostníky či s velkými podniky. Na druhou stranu však ani rozdílné smluvní podmínky nezakazuje. Pokud by obec chtěla svůj obecní systém nastavit tak, aby platily jiné podmínky například pro malé podniky, je nutné pamatovat na to, že i na tuto situaci se budou vztahovat pravidla ochrany hospodářské soutěže, včetně pravidel veřejné podpory. Obecní systém musí být nastaven i v souladu s těmito pravidly, aby se obec, potažmo podnikatelé využívající tento systém, nedostali využíváním takto nastaveného systému do problémů.
Tato skutečnost není rozhodující. Každý podnikatel, byť podnikající jako fyzická osoba, má dle zákona o odpadech i v případě komunálního odpadu, který běžně produkuje a který sám nezpracuje, povinnost mít jeho předání v odpovídajícím množství zajištěno písemnou smlouvou, a to před jeho vznikem.
Takovou písemnou smlouvou ve vztahu ke komunálnímu odpadu může být i smlouva s obcí místo smlouvy mezi podnikatelem a odpadovou společností, pokud obec umožňuje zapojení podnikatelů do svého obecního systému.
Za podmínek stanovených obecní vyhláškou a smlouvou by pak podnikatel, vedle platby za komunální odpady z vlastní domácnosti, měl platit obci též dle zvláštní smlouvy za komunální odpady produkované při jeho podnikatelské činnosti, a to i za odpady z provozovny v domě, ve kterém podnikatel též bydlí.
Smlouvy o zapojení podnikatelů do obecního systému jsou zpravidla tzv. formulářovými smlouvami. Obsah smlouvy se v takovém případě s podnikateli nevyjednává. Všichni podepisují stejný text připravený obcí.
Při přípravě smlouvy na straně obce je důležité pamatovat především na samotné nastavení a fungování obecního systému jako takového, zejména ekonomiky jeho provozu. Ideálem samozřejmě je, aby byl obecní systém samofinancovatelný z poplatků od občanů a úplaty od podnikatelů a dalších osob zapojených do systému na základě smlouvy. Obec by neměla ze svého rozpočtu doplácet za nakládání s komunálním odpadem od podnikatelů a stejně tak by neměli místo podnikatelů využívajících obecní systém tzv. načerno bez smlouvy náklady na obecní systém nést pouze občané obce ve zvýšeném poplatku za odpady. V tomto směru lze doporučit nastavit systém plateb podnikatelů za odpad podle skutečných nákladů - počtu a velikosti sběrných nádob, četnosti odvozů, apod.
Při přípravě smlouvy je vhodné též pamatovat na rozdíl mezi režimem poplatku za komunální odpad vybíraného od občanů podle zákona o místních poplatcích a režimem smluvní úplaty za využívání obecního systému právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami. Zatímco dlužné místní poplatky může obec jako správce poplatku sama přímo vymáhat postupem dle daňového řádu, dlužné smluvní úplaty musí obec vymáhat prostřednictvím obecných soudů. Je proto vhodné pamatovat i na další náklady a čas s tím spojený a ve smlouvě si vhodným způsobem včasnou smluvní úplatu a případné vyšší náklady spojené s vymáháním zajistit, ať již smluvními pokutami vedle úroku z prodlení, či vyšším než zákonným úrokem z prodlení.
Zapojení podnikatelů do obecního systému však není nutně pro obec jen přítěží. Pokud jsou místní podnikatelé - včetně například samoobslužných prodejen, zapojeni se svým komunálním dopadem do obecního systému místo toho, aby odpad předávali specializovaným odpadovým společnostem napřímo, mohou tím pomocí obci lépe plnit cíle odděleného soustřeďovaní recyklovatelných složek komunálního odpadu. Současně pak díky tomuto většímu množství odpadu může obec využít úspor z rozsahu a získat od odpadových společností, které pro obec zajišťují nakládání s komunálním odpadem, lepší cenu, z čehož budou profitovat též obyvatelé obce.
Motivací pro místní podnikatele k zapojení do obecního systému může být například nižší administrativní zátěž.
tags: #odhlaseni #odvoz #a #zparcovani #odpadu #podminky