Složení komunálního odpadu v České republice

S rostoucím zájmem o různé produkty narůstá i množství vznikajících odpadů, a to jak při jejich výrobě, tak i při jejich spotřebě. Výroba některých produktů spotřebovává neobnovitelné zdroje prvotních surovin. Jejich těžba má dopad na životní prostředí a někdy i na zdraví člověka.

Komunální odpad je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob - občanů s výjimkou odpadů vznikajících u právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání. Komunální odpad jako skupina odpadů se dělí dle Katalogu odpadů na tři podskupiny a dále jednotlivé druhy odpadů. V komunálním odpadu najdeme odpady kategorie ostatní a nebezpečné. Do kategorie ostatních odpadů patří například papír a lepenka, sklo, textil, biologicky rozložitelný odpad, plasty, kov.

Produkce komunálního odpadu v ČR se v současnosti pohybuje okolo 4,5 mil. tun za rok, přibližně 4,6 mil. tun, tj. 450 kg na obyvatele a rok. Produkce SKO v ČR v roce 2019 byla cca 262 kg/ob/rok. Obce produkují cca 193 kg/ob/rok, firmy 69 kg/ob/rok. Kromě toho produkujeme ještě cca 30 kg/ob/rok objemného odpadu.

Analýza skladby (tzv. rozbory) jsou na území celé ČR prováděné periodicky každé dva roky a v r. 2018 byl ještě navýšen celkový počet analyzovaných vzorků. Zatímco v r. 2016 bylo analyzováno 95 vzorků, v r. 2018 se jednalo o 121 vzorků z celkem 16 různých lokalit. Na každé lokalitě byl odděleně analyzován odpad ze sídlištní či typicky městské zástavby a z venkovské zástavby.

Analýza spočívá v ručním roztřídění reprezentativního podvzorku odpadu do definovaných látkových skupin. Pro roztřídění je používáno síto s velikostí oka 40×40 mm, všechen odpad menších rozměrů (popeloviny, drobné kousky bioodpadu - tráva, listí apod., drobné plasty, útržky papíru, drobná suť atd.) pak tvoří tzv. podsítnou frakci. Odpad, který sítem nepropadne a není možné jej zařadit do některé z látkových skupin, tvoří zbytkovou látkovou skupinu spalitelného odpadu.

Čtěte také: Jak se odhlásit z poplatku za odpad?

V důsledku se jedná zejména o hygienický odpad (papírové utěrky a kapesníčky, hygienické vložky, dětské pleny, zubní kartáčky, houbičky na nádobí atd.) a také např. útržky textilu, jednorázové rukavice, obuv, dřevěné úlomky nábytku nebo jiných výrobků, gumové výrobky apod.

Vzhledem k tomu, že SKO je přirozeně velmi heterogenní materiál, průměrnou skladbu není možné považovat za definitivní a neměnnou. SKO bude mít více či méně odlišnou skladbu v každém místě a v každém okamžiku, protože jeho skladba se odvíjí od mnoha nesnadno uchopitelných faktorů.

V první řadě je potřeba si uvědomit, že malá část využitelných odpadů není tříditelná - např. z důvodu toho, že je lidé využívají pro odstranění jiných odpadů (typickým příkladem může být plastová nákupní taška, která je využita namísto plastového pytle na odpadky). Dalším problémem je druhotně získaná vlhkost, případně další nečistoty, které navyšují váhu využitelného odpadu v SKO v okamžiku analýzy oproti okamžiku odkládání do kontejneru.

Papírové i plastové odpady mohou nasáknout vlhkost z bioodpadu či hygienického odpadu (nebo i vodu z deště nebo sněhu), čímž se navýší jejich hmotnostní podíl (a tedy i následně vypočtená hodnota výskytu) oproti tomu, když by byly odloženy do barevného kontejneru. Laboratorní stanovení vlhkosti ukázalo, že zatímco v čistém papíru je obsah vody 5 až 10 % hm., papír vytažený z SKO má vlhkost až 30 či 40 % hm. Podobně plasty mají původní vlhkost cca 5 % hm., ale po smíchání s ostatním SKO se může vlhkost zvýšit až na 30 % hm. Pro zjednodušení tedy předpokládáme, že v obou případech je při výpočtu potenciálu třídění nutné snížit hmotnost přibližně o 20 %.

Z grafů je možné vyčíst, že podíl vytříditelných složek SKO se v posledních letech snižuje. Zatímco v r. 2008 byl měrný obsah papíru, plastů, skla a kovů v SKO 77 kg/ob./rok, v r. 2018 byl tento obsah již jen 50 kg/ob./rok. Měrný obsah bioodpadu se snížil z 66 kg/ob. za rok 2008 na 50 kg/ob. za rok 2018.

Čtěte také: Komunální odpad Teplice

Naopak měrný obsah spalitelného odpadu (tj. komunální odpad se zpracovává ve speciálních komplexech, kde se odpad drtí, prosívá a tříděním se získává sklo, kovy, plasty, papír, prosev pro komposty a palivo. Takto vytříděné složky mohou sloužit pro výrobu náhradního paliva pro cementárny nebo např. teplárny. Obdobným způsobem se zpracovává také objemný odpad. Pro účely kompostování komunálního odpadu je nutno nejprve odstranit využitelné a nebezpečné složky.

Spalování komunálního odpadu ve spalovnách vybavených zařízením na čištění plynných spalin je šetrné vůči životnímu prostředí, ekonomicky je však doposud ve srovnání se skladováním nevýhodné. Tímto způsobem lze snížit objem odpadu až na jednu desetinu původního objemu a navíc dojde k nejrychlejšímu a nejspolehlivějšímu zničení patogenů obsažených v odpadu. Čištění plynných emisí ze spalovny se provádí látkovými a elektrostatickými filtry s následnou mokrou vypírkou pro odstranění kyselých plynných složek spalin (HCl, SO2 atd.) a denox filtry pro odstranění NOx. Nebezpečnost emisí je možno snížit odstraněním nebezpečného podílu komunálního odpadu před vlastním spalováním.

Škváru lze po odstranění železného šrotu použít v silničním stavitelství, ve stavebnictví nebo na posypy. Světovým trendem současnosti je výroba paliva ze směsného komunálního odpadu pod označením RDF (Refuse Derived Fuel). Způsob výroby spočívá v odstranění nespalitelných složek a v úpravě zrnitosti odpadu.

Vzhledem ke skutečnosti, že se při výrobě tohoto paliva ze směsného komunálního odpadu odstraňují některé složky, jako např. kovy, nespalitelné složky či biologický odpad, probíhá celý proces spalování paliva optimálnějším způsobem, přičemž vzniká méně popela a také jeho složení je jiné.

Z komunálního odpadu uloženého na skládce se za přítomnosti mikroorganismů vyluhují různé nebezpečné látky (např. Každá skládka komunálního odpadu vytváří jakýsi bioreaktor, ve kterém probíhají biochemické procesy. Samotné skládkování komunálních odpadů ovlivňuje Směrnice Rady 1999/31/ES z 26.

Čtěte také: Třídění odpadu Mělník

Nakládání s komunálním odpadem prošlo mnoha vývojovými stádii. nejstarší je skládkování odpadu. kompostování. k zásadním změnám v přístupu k nakládání s odpady. vzniklými odpady. výrobce po celou dobu životnosti výrobku. cyklu, výchova občanů). odstranění nevyužitelných zbytků především nebezpečných odpadů. jiné). nakládání s komunálním odpadem. skládkovaného biologicky rozložitelného odpadu.

Odděleně sebraný nebezpečný komunální odpad představoval 26 tis. tj. 2,5 kg na obyvatele a rok. typech zástavby a o jeho materiálové skladbě. jeho zdokonalení. odpadů, kterou vede obec průběžně jako původce komunálního odpadu ze zákona. tabulce. Tabulka č. 1. veřejných prostranství. tabulce č.2. uvedených v následující tabulce č.3.

Tabulka 1: Průměrná hmotnostní skladba domovního SKO v ČR v r. 2018

tags: #odpady #složení #komunálního #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické dopady dopravy
• Katalog odpadů: Asfaltová lepenka
• Mikrovlnná recyklace plastů: Budoucnost
• Výzvy a Řešení Odpadového Hospodářství
• Ochrana tisu obecného