Znečištění ovzduší lodní dopravou ve Španělsku a Evropě

06.03.2026

Velké kontejnerové, výletní lodě nebo tankery jsou zásadním zdrojem znečištění ovzduší i moří. Rostoucí počet letadel, aut a dalších dopravních prostředků závislých na fosilních palivech ale stojí za nárůstem znečištění ovzduší, které významně ohrožuje naše zdraví. Po propadu způsobeném covidovou pandemií se úroveň znečištění ovzduší vyšplhala na nové rekordy. V porovnání s rokem 2019 se počet lodí a čas strávený v přístavech zvýšil o 23 až 24 %. To mělo za následek nárůst emisí oxidů síry o 9 %, oxidů dusíku o 18 % a pevných částic PM2,5 o 25 %.

Evropský dopravní sektor je z 94 % závislý na fosilních palivech. Snižovat emise skleníkových plynů z dopravy má smysl z několika důvodů. Za prvé, je to jeden z největších zdrojů sektorových emisí vůbec. A za třetí, konkrétně v Evropě je sektor dopravy jediný, kde se emise zatím téměř nesnižují. Je tedy jasné, že dekarbonizace tohoto odvětví nebude jednoduchý proces.

Jednak nejsou emise jako emise. „Evropa si chce zruinovat autoprůmysl kvůli globálnímu oteplování, a přitom nikdo neřeší lodě,“ bývá častá spontánní, ale chybná reakce. Lodě a auta používají odlišná paliva. Obří vznětové motory zaoceánských lodí si na nějaké jemnosti nepotrpí a spalují nejčastěji husté ropné frakce, tedy topné oleje a mazut, zbytková paliva - prakticky odpad ze zpracování ropy. Malé motory aut spalují benzín a naftu - pečlivě upravená a relativně řídká paliva.

Z odlišného paliva i konstrukce motoru u aut a lodí pak vyplývají i rozdílné emise. Motorový benzín a nafta téměř žádnou síru neobsahují. Předepsaný obsah je 10 miligramů síry na kilogram benzínu nebo nafty. Jeden miligram je jedna miliontina kilogramu. Povolený obsah 10 mg znamená, že síra může tvořit jednu tisícinu procenta paliva. Pokud má nafta podíl třeba 15 miligramů síry (0,0015 %), již je to považováno za závadné. Lodní palivo oproti tomu může obsahovat 0,5 % síry, tedy zhruba třistakrát víc než palivo pro osobní nebo nákladní automobily. Navíc se jedná o zpřísněnou hodnotu z roku 2020. Do té doby byl běžný obsah síry v lodním palivu 2-3,5 %, tedy přibližně 2 000× vyšší než u benzínu nebo nafty. Lodě přitom i nadále mohou spalovat palivo s vyšším obsahem síry, jsou-li vybavené zařízením na snižování emisí, tzv. scrubbery.

Auta tedy téměř žádné emise oxidů síry nevypouštějí, zatímco lodě jich vypouštějí poměrně dost. Podobnou logikou můžeme říct, že jedna naftová octavie má větší emise než všechny elektromobily světa. Porovnáváme-li výfukové emise, srovnání je pravdivé, protože žádný elektromobil výfuk nemá. Oxidy síry SO2 a SO4 znečišťují životní prostředí a ohrožují zdraví. Příkladem byly mrtvé lesy od kyselých dešťů v českém pohraničí. Navzdory své škodlivosti ale oxidy síry nejsou skleníkové plyny, takže jejich emise nepřispívají ke globálnímu oteplování. Poškozují tedy emise oxidů síry životní prostředí? Ano.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Čistý a tichý provoz je u elektromobilů velmi příjemný bonus, ale hlavní důvod, proč se tlačí na elektrifikaci dopravy, je nižší spotřeba energie a nižší emise skleníkových plynů, zejména CO2. V tomto ohledu dává mnohem větší smysl usilovat v první řadě o dekarbonizaci silniční dopravy než lodí, protože osobní i nákladní auta jsou mnohem větším zdrojem emisí CO2. Aut jezdí po světě stovky milionů a spálí tak výrazně více paliva než lodě nebo letadla, které sice mají vyšší spotřebu, ale je jich v provozu řádově méně.

Emise lodí se samozřejmě řeší. V roce 2020 tak vstoupil v platnost předpis Mezinárodní námořní organizace (IMO), který omezuje množství síry v lodním palivu na 0,5 % a platí po celém světě. Lodě tak musí buď zvolit jiné palivo nebo se vybavit zařízením na čištění výfukových zplodin, tzv. scrubbery. Nařízení kontrolují jednotlivé státy a řada z nich si k plavbě ve svých vodách přidává ještě přísnější požadavky na emise. A řeší se i lodní emise skleníkových plynů. Od roku 2024 proto do schématu emisních povolenek budou spadat všechny lodě nad 5000 hrubé tonáže, které plují do evropských přístavů. Od roku 2027 to budou i lodě nad 400 hrubé tonáže a zpoplatněn bude nejen CO2, ale i metan a oxid dusný. Podíl zpoplatněných emisí u každé takové lodi bude postupně narůstat.

I v letectví se zvyšuje účinnost přepravy. Například množství paliva na jednoho cestujícího kleslo mezi roky 2005 a 2017 o 24 %. Letectví spadá do evropského systému emisních povolenek EU ETS už od roku 2012, ale kvůli mezinárodnímu tlaku je rozsah emisního zpoplatnění omezený na lety uvnitř EU. To znamená, že emise z letadel, které přilétají do EU nebo odlétají mimo EU, nejsou zpoplatněné. Globální zpoplatnění leteckých emisí by měl vyřešit mezinárodní systém vyvažování (offsetting) uhlíkových emisí zvaný Corsia (Carbon Offsetting Scheme for International Aviation), který začal fungovat v roce 2021. Jeho režim snižování emisí je však mnohem benevolentnější než EU ETS. Pokud by Corsia v Evropě nahradila EU ETS, vedlo by to ke zvýšení emisí z letectví, což je v rozporu s klimatickými závazky EU. Zároveň je ale potřeba snižovat emise i z letů mimo EU. V roce 2024 proto začne EU ETS platit pro letadla v původním rozsahu z roku 2012, tzn. zpoplatnění emisí se začne vztahovat na všechny lety, které začínají nebo končí v EU.

Analýza emisí z výletních lodí

Evropská federace pro dopravu a životní prostředí publikovala zprávu „Jak luxusní výletní lodě znečišťují evropská města“. Například v Barceloně vyprodukovalo 106 výletních lodí skoro třikrát víc emisí oxidů síry než všech 531 tisíc aut jezdících v tomto městě. Analýza ukazuje, že navzdory zavedení limitu pro obsah síry, který stanovil orgán OSN pro námořní dopravu v roce 2020, vypustilo 218 evropských výletních lodí více oxidů síry než jedna miliarda osobních automobilů. Vzhledem k tomu, že v EU je registrováno 278 milionů motorových vozidel, to znamená, že výletní lodě vypustily do vzduchu čtyřikrát víc oxidů síry než všechna auta v EU.

Nepříznivý vývoj se však netýká jen středomořských měst. Například německý Hamburk poskočil ze sedmnáctého místa, na kterém byl v roce 2019, rovnou na šestou příčku. Naopak Benátky, které v roce 2021 zakázaly vplouvání velkých výletních lodí do svého přístavu, spadly díky 80% poklesu SOx z první příčky na 41. místo.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Ani benátský úspěch však nezabránil tomu, aby Itálie předstihla Španělsko a stala se zemí s největším znečištěním z výletních lodí v Evropě. Nejvíce znečišťujícím provozovatelem se stala jedna z předních světových společností v oblasti výletů na luxusních výletních lodích - MSC Cruises. 19 lodí vyprodukovalo tolik emisí SOx jako všechna auta v EU.

Mnoho provozovatelů výletních lodí, včetně zmíněného MSC Cruises, investuje do pohonu na zkapalněný zemní plyn (LNG) coby alternativy k tradičním palivům pro lodní provoz. V současné době je více než 40 % výletních lodí určeno k vybavení duálními pohonnými jednotkami na LNG. Při provozu na LNG tyto lodě sice způsobují menší znečištění ovzduší, ale z hlediska klimatu jsou škodlivější kvůli uvolňování metanu. Metan je přitom silným skleníkovým plynem, který způsobuje více než osmdesátkrát větší oteplování klimatu než oxid uhličitý. Například výletní loď MS Iona za rok vypustí stejné množství metanu jako 10 500 krav.

Odsiřovací jednotky a jejich vliv

V roce 2022 vypustily výletní lodě kolem evropských přístavů 509 tun oxidů síry, 19 tun oxidů dusíku a 448 tun pevných částic PM2,5. Důvodem, proč emise oxidů síry a dusíku nevzrostly tak výrazně jako celková spotřeba paliva, je skutečnost, že čím dál více lodí používá odsiřovací zařízení nebo LNG. Jedním z problémů spojených s odsiřovacími jednotkami je však zvýšení emisí pevných částic o 61 %. To vysvětluje, proč emise PM2,5 vzrostly ještě více než spotřeba paliva.

Odsiřovací zařízení fungují tak, že odstraňují oxidy síry ve výfukových plynech rozprašováním vody do výfukového potrubí. Umožňují tak výletním lodím splnit přísnější požadavky na emise, a přitom nadále používat levná lodní paliva s vysokým obsahem síry. Další problém spočívá v tom, že lodě následně vypouštějí do oceánů vodu kontaminovanou znečišťujícími látkami, jako jsou těžké kovy, částice PM a další škodliviny. Vypouštění kontaminované vody ovlivňuje chemické složení oceánů a moří, což různými způsoby negativně působí na mořské živočichy.

Co je ještě horší: zdá se, že přes zvýšení provozu výletních lodí a emisí se celkový počet cestujících na výletních lodích snížil. Znamená to, že v roce 2022 toto odvětví znečišťovalo ovzduší více, a přitom přepravilo méně lidí než v roce 2019.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Opatření proti znečišťování ovzduší

Je pochopitelné, že se dotčeným evropským zemím stávající stav nelíbí. Mezinárodní námořní organizace a EU proto připravují řadu opatření, jejichž společným cílem je snaha o snížení emisí produkovaných lodní dopravou. Od 1. května 2025 začne platit dohoda SECA, vztahující se na celou oblast Středozemního moře. Mimo jiné omezuje podíl síry v palivu na 20 %, což by mohlo vést k většímu využívání zkapalněného zemního plynu.

Dalším opatřením na úrovni EU bude legislativní balíček „Fit-for-55“, který ovlivní ekologické vlastnosti výletních lodí. Nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva (AFIR) ukládá většině přístavů povinnost instalovat dostatečný počet elektrických přípojek, aby do roku 2030 byla pokryta poptávka zakotvených výletních lodí i trajektů po elektřině. Systém obchodování s emisemi (ETS) bude od roku 2024 zahrnovat i lodní dopravu, což znamená, že výletní lodě budou muset platit za dopady na klima, které způsobují. Nařízení FuelEU o námořní dopravě stanoví cíle emisí skleníkových plynů pro spotřebovaná lodní paliva, které se postupem času budou zpřísňovat, a tím donutí provozovatele lodí - včetně výletních - volit paliva šetrnější ke klimatu.

Sledování znečištění ovzduší pomocí družic

Sledování míry znečisťování ovzduší není v tomto případě jednoduché. U vnitrozemské lodní dopravy to jde lépe, ale sledování hluboko na moři či oceánu byl léta doslova neřešitelný problém. Oceány a moře pokrývají rozsáhlé oblasti s omezenou nebo žádnou kapacitou pro provádění kontrol. Zde do hry vstupují družice, které budou hrát a již hrají klíčovou roli.

Copernicus Sentinel-5P (Precursor) je první misí programu Copernicus určené k monitorování naší atmosféry. Přístroj TROPOMI (TROPOspheric Monitoring Instrument) byl spolufinancován ESA a Nizozemskem. Hlavním cílem mise Copernicus Sentinel-5P je provádět atmosférická měření s vysokým časoprostorovým rozlišením, která budou použita pro monitoring kvality ovzduší, ozónu a UV záření a slouží též k předpovídání klimatu.

Spektrometr TROPOMI měří skleníkové plyny, jako je metan a to je silný skleníkový plyn, který zachycuje asi 30krát více tepla na jednotku hmotnosti než oxid uhličitý! Sentinel-5P ale měří například i aerosoly a mraky, které ovlivňují radiační bilanci Země. Mnoho výsledků z družice Sentinel-5P lze použít pro monitorování a pochopení změny klimatu jako celku. Díky přesnosti tohoto nástroje je znečištění ovzduší mapováno až na úroveň měst, zatímco jeho předchůdci pracovaly na úrovni provincií! Navíc dokáže od sebe dobře rozlišit různé zdroje znečištění, což znamená, že lze přijmout následná opatření.

Vědci jsou nyní poprvé schopni na základě dat z družice Sentinel-5P detekovat z vesmíru zplodiny oxidu dusičitého z jednotlivých lodí. Minulá studie odhadovala, že emise z lodní dopravy jsou celosvětově zodpovědné za přibližně 400 000 předčasných úmrtí na rakovinu plic a kardiovaskulární onemocnění a 14 milionů případů dětského astmatu každý rok. Z tohoto důvodu během posledního desetiletí probíhalo úsilí o vytvoření mezinárodních předpisů pro emise z lodní dopravy.

Lodní doprava vs. ostatní druhy dopravy

Tvrdit dnes o nějakém druhu přepravy, že je ekologický je v podstatě protimluv. Většina dopravních prostředků na planetě totiž potřebuje ke svému provozu fosilní paliva a jejich spalování má vždy dopad na zdraví lidí a životní prostředí. Můžeme tedy vždy vybrat jen nejekologičtější druh v porovnání s ostatními, a světe div se, nejlépe je na tom lodní doprava. Kamiony jsou škodlivé po všech stránkách a navíc neefektivní, železniční doprava má velkou hlukovou stopu a je závislá na omezeních spojených s kolejemi. Letadla pak vycházejí snad ve všech ohledech dopadů na ekologii nejhůře a navíc je třeba velké množství personálu na obsluhu.

Pokud tedy chceme zůstat objektivní a přitom zodpovědět otázku ekologičnosti, musíme brát v potaz objem přepravovaného zboží. V takovém případě lodní doprava v přepočtu na jednu tunu nákladu vychází jednoznačně nejlépe a je nejekologičtějším způsobem přepravy z hlediska emisí skleníkových plynů (oxid siřičitý není skleníkový plyn). A to i přesto, že většinou na dané trase urazí více kilometrů.

To platí i pro moderní říční lodě. Zavádějí se elektrické pohony a též LNG a podobně. I zde je cíl do roku 2030 v EU snížit emise plavidel až o 50 procent.

Amsterdam zavádí od 1. dubna bezemisní zónu pro rekreační lodě na kanálech v centru města. V této oblasti budou moci jezdit pouze plavidla s nulovými emisemi, což zahrnuje elektrické, vodíkové nebo ručně poháněné lodě. Město věří, že zákaz přispěje ke snížení emisí oxidu uhličitého a hluku.

Podle Světové zdravotnické organizace má dlouhodobá expozice hluku, a to i na úrovních, na které jsme zvyklí v městských oblastech, výrazně negativní dopady na lidské zdraví - může způsobit srdeční nemoci nebo chronické narušení spánku.

Vývoj emisí z lodní dopravy: