Likvidace odpadu chladicí smyčky a environmentální řízení v automobilovém průmyslu

Systém Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) je systém určený k dobrovolné účasti organizací, které se zavázaly k soustavnému zlepšování vlivu své činnosti na životní prostředí. Byl zaveden v roce 1993 pro dobrovolnou účast organizací, a to nařízením Rady (EHS) č. 1836/93 (2).

Důležitým novým prvkem poslední revize, která vstoupila v platnost dne 11. ledna 2010, je článek 46 o vytváření odvětvových referenčních dokumentů.Tento odvětvový referenční dokument je určen za prvé organizacím, které jsou již v systému EMAS registrovány, za druhé organizacím, které registraci v systému EMAS do budoucna zvažují, a za třetí všem organizacím, které se chtějí dozvědět více o osvědčených postupech pro environmentální řízení za účelem zlepšení vlivu své činnosti na životní prostředí. Dokument vypracovala Evropská komise na základě informací od zúčastněných stran.

Účast v systému EMAS je průběžný proces. Akreditovaní environmentální ověřovatelé budou při provádění auditu potřebovat od organizace důkazy dokládající, jak byly vybrány relevantní prvky odvětvového referenčního dokumentu s ohledem na environmentální přezkumy, a jak byly zohledněny. Měly by popsat, jak byly relevantní osvědčené postupy pro environmentální řízení a srovnávací kritéria (jež naznačují, jaké úrovně vlivu na životní prostředí dosahují organizace s nejlepším vlivem) využity k určení opatření a případně ke stanovení priorit tak, aby organizace (dále) zlepšovaly vliv své činnosti na životní prostředí.

Vzhledem k dobrovolné povaze systému EMAS a odvětvového referenčního dokumentu by organizace neměly být v souvislosti s poskytováním takovýchto důkazů nepřiměřeně zatěžovány. Konkrétně tak ověřovatelé nesmí požadovat odůvodnění u každého z jednotlivých osvědčených postupů, indikátorů vlivu činnosti organizace v konkrétním odvětví na životní prostředí a srovnávacích kritérií uvedených v odvětvovém referenčním dokumentu, pokud je organizace s ohledem na environmentální přezkum nepovažuje za relevantní.

Struktura dokumentu

Tento dokument má pět oddílů. Oddíl 1 představuje právní rámec EMAS a popisuje, jak tento dokument používat, zatímco oddíl 2 vymezuje oblast působnosti tohoto odvětvového referenčního dokumentu. Oddíly 3 a 4 stručně popisují jednotlivé osvědčené postupy pro environmentální řízení (5) a uvádí informace o jejich použitelnosti v odvětví výroby automobilů a v dílčím odvětví nakládání s vozidly s ukončenou životností. Uvádějí se zde také konkrétní indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a konkrétní srovnávací kritéria, pokud se je v případě určitých osvědčených postupů pro environmentální řízení podařilo formulovat.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Vymezit srovnávací kritéria však nebylo možné u všech osvědčených postupů pro environmentální řízení, a to buď kvůli omezené dostupnosti údajů, nebo proto, že konkrétní podmínky každé společnosti a/nebo závodu (rozmanitost výrobních procesů uplatňovaných v každém výrobním závodu, stupeň vertikální integrace apod.) se liší v takové míře, že srovnávací kritérium by nemělo smysl. Dokonce i v případě, kdy jsou srovnávací kritéria stanovena, nejsou míněna jako cíle, jichž by měly dosáhnout všechny společnosti, ani jako metriky pro srovnání podniky daného odvětví, pokud jde o jejich vliv na životní prostředí, ale spíše jako míra toho, co je možné, aby se jednotlivým společnostem napomohlo posoudit jejich pokroky a aby byly motivovány k dalšímu zlepšování. Některé indikátory a kritéria jsou relevantní pro více osvědčených postupů environmentálního řízení, a na příslušných místech se tedy opakují.

Oblast působnosti referenčního dokumentu

Tento referenční dokument se týká environmentální výkonnosti odvětví výroby automobilů a některých aspektů odvětví nakládání s vozidly s ukončenou životností. Tento referenční dokument se týká činností, jež mohou výrobci automobilů a jejich dílů a součástí provádět a jež vedou ke zlepšení vlivu jejich činnosti na životní prostředí v rámci celého hodnotového řetězce odvětví výroby automobilů. Do rámce činností v oblasti výroby automobilů spadá mnoho výrobních fází včetně následujících: lisovna, karosárna, lakovna, výroba součástí a podsestav, výroba hnacího ústrojí a podvozku, předmontáž a kompletace a konečná montáž.

V tomto dokumentu jsou jednotlivé osvědčené postupy pro environmentální řízení rozpracovány tak, aby byly co nejvíce použitelné pro různé typy podniků. Vzhledem ke značným rozdílům ve vertikální integraci výše uvedených činností v rámci téhož závodu je však přímé vyhodnocení a srovnání vlivů činnosti jednotlivých závodů na životní prostředí obtížné.

Následující tabulka (tabulka 1) uvádí nejvýznamnější přímé a nepřímé environmentální aspekty pro odvětví výroby automobilů a znázorňuje, které z nich patří do oblasti působnosti tohoto referenčního dokumentu. Environmentální aspekty uvedené v tabulce 1 byly vybrány jako nejčastěji relevantní v rámci daného odvětví. Navíc uplatňování osvědčených postupů pro environmentální řízení zůstává dobrovolným procesem, který je nezbytné přizpůsobit konkrétní situaci každé organizace. Je proto důležité, aby zúčastněné strany stanovily pořadí důležitosti jednotlivých osvědčených postupů pro environmentální řízení, které pro ně budou s největší pravděpodobností užitečné.

Osvědčené postupy pro environmentální řízení

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je zavést vyspělý systém environmentálního řízení ve všech výrobních areálech společnosti. Systém environmentálního řízení je dobrovolný nástroj, který organizacím pomáhá vypracovat, provádět, udržovat, revidovat a monitorovat environmentální politiku a zlepšovat jejich environmentální výkonnost. Pokročilé systémy lze zavádět podle normy ISO 14001-2015 nebo pokud možno podle systému EMAS, což jsou mezinárodně uznávané systémy certifikované nebo ověřené třetí stranou. Systém environmentálního řízení je obvykle vhodný pro všechny organizace a výrobní areály. Rozsah a povaha systému environmentálního řízení se mohou lišit v závislosti na rozsahu a složitosti organizace a jejích procesů, jakož i na konkrétních environmentálních dopadech. Tato část je relevantní pro výrobce automobilů a jejich dílů a součástí.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Závod provádí regulační opatření v oblasti hospodaření s energií, např. Techniky zmíněné v tomto osvědčeném postupu pro environmentální řízení jsou v zásadě použitelné jak v nových závodech, tak ve stávajících zařízeních. lokální obnovitelné zdroje, např. alternativní (potenciálně méně uhlíkové) lokální zdroje, např. Dosažitelnost, náklady a technologie se budou značně lišit v závislosti na lokálním obnovitelném zdroji energie. Proveditelnost lokální výroby energie z obnovitelných zdrojů se velmi liší podle faktorů specifických pro obecnou oblast a samotný výrobní areál, jako jsou podnebí, terén a půda, zastínění či osvícení sluncem a velikost prostoru, který je k dispozici. Nakupování energie vyráběné jinde je obecněji použitelné, a to buď prostřednictvím partnerství s výrobci energie (např.

Elektromotory se používají ve většině výrobních procesů a lze je optimalizovat, aby měly vyšší účinnost. Předběžné kroky zahrnují prozkoumání možností, jak snížit zatížení motorů, a přezkoumání kvality dodávané elektrické energie, regulačních prvků motoru a účinnosti motoru a převodovky. Dalším zlepšením u aplikací s proměnnou rychlostí nebo zatížením je instalovat měniče otáček, které elektronicky s minimálními ztrátami přizpůsobují provoz motoru konkrétním podmínkám. To je zvlášť důležité a představuje to největší potenciál úspor u běžných aplikací, jako jsou čerpadla a ventilátory. Typ zatížení a vhodný elektromotor je nutno zvážit ještě před posouzením potenciálu optimalizace. Modernizace představuje největší potenciál optimalizace, přičemž je nutno nejdříve posoudit, zda by nebylo možné nainstalovat motor s menším jmenovitým výkonem (pokud se sníží zatížení), a zvážit například velikost, hmotnost a rychlost spouštění.

prostřednictvím výhledového plánování omezit tvorbu odpadů, prodloužit životnost výrobku, tzn. Omezená místní recyklační infrastruktura a předpisy o likvidaci odpadu v některých regionech mohou být překážkou, která brání nahrazení skládkování odpadů jejich zpracováním či recyklací. Tato část je relevantní pro výrobce automobilů a jejich dílů a součástí.

Hospodaření s vodou je problematika, které se postupně začíná věnovat čím dál větší pozornost, ovšem ve standardních systémech environmentálního řízení obvykle není podrobně popsána. Hospodaření s vodou je velmi lokalizovaná záležitost: tatáž úroveň spotřeby vody by mohla v oblastech s nedostatkem vody způsobit extrémní zatížení dostupných vodních zdrojů, zatímco v oblastech s bohatými zásobami vody by nemusela činit žádné problémy. Shromažďování dostatečných údajů pro úplné posouzení dopadů činnosti organizace na hospodaření s vodou bývá problematické. Systémy recyklace vody lze navrhovat do všech nových budov. Zelené střechy jsou použitelné u mnoha stávajících i nových návrhů budov, ale v praxi je pro rozsáhlé zavádění tohoto řešení vhodných jen málo míst.

Kvalitativní ukazatele biologické rozmanitosti (např. Tato část je relevantní pro výrobce automobilů a jejich dílů a součástí. Organizace mohou postupovat podle takových metodik, jako je např. Posuzování ekosystémů mohou v dodavatelském řetězci snadno uplatňovat společnosti všech velikostí při různé míře podrobností a hloubky. měření biologické rozmanitosti, aby bylo možno sledovat příznivé i nepříznivé dopady činnosti organizace na biologickou rozmanitost, např. se zaměřením na druhy využívání půdy, dopady na životní prostředí a chráněné druhy. Osvědčené postupy zahrnují např. Mnohé z uvedených přístupů jsou obecně použitelné a lze je zavést kdykoliv během provozu výrobního areálu.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Jedním z problémů, kterým organizace provádějící tento osvědčený postup pro environmentální řízení čelí, je hrozba, že oblasti věnované biologické rozmanitosti se mohou stát chráněným územím, což bude bránit jejich budoucímu využití, např. Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je vyžadovat, aby všichni hlavní dodavatelé měli certifikované systémy environmentálního řízení, stanovit si cíle pro environmentální kritéria a provádět audity vysoce rizikových dodavatelů, aby byl zajištěn soulad. Mnoho výrobců původních zařízení vyžaduje, aby se všichni jejich dodavatelé úrovně 1 zavázali dodržovat stejný obecný kodex týkající se ochrany životního prostředí, který je součástí kupních smluv. Zpočátku může být přínosné soustředit se na dodavatele úrovně 1, kteří představují největší podíl z celkového nákupního rozpočtu, nebo dodavatele, jejichž činnost má velké dopady na životní prostředí. Audit dodavatelů úrovně 1 vyžaduje značné úsilí, které se zdá být proveditelné pouze u větších organizací, které již provádějí důkladnou kontrolu činnosti dodavatelů.

Tyto zásady jsou široce aplikovatelné na všechny obaly, které se v současné době používají. V zásadě neexistují žádná omezení použitelnosti posuzování životního cyklu pro účely zvýšení informovanosti rozhodnutí ve fázi navrhování, a to jak na úrovni vozidla, tak i na úrovni jednotlivých dílů a materiálů. Posuzování životního cyklu může být neúčinným nástrojem pro porovnávání vozidel mezi různými výrobci původního zařízení, jelikož používané hranice, parametry a soubory údajů se mohou značně lišit, a to i při dodržování norem ISO. Toto skutečně nebylo cílem tohoto nástroje při jeho původním vývoji.

Repasování lze obvykle využívat u výrobků s vyšší hodnotou při následném prodeji a trhy s některými součástmi (jako jsou například spouštěče, alternátory apod.) jsou již značně rozvinuté. Jiné oblasti, jejichž složitost je mnohem větší, se nacházejí v časnější fázi vývoje (například oblast elektrických a elektronických součástek), přičemž v těchto oblastech existuje značný potenciál růstu trhu. Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je zřizovat účinné sítě zpětného odběru, aby se zvýšila míra opětovného použití, recyklace a využití, která je ekonomicky dosažitelná při nakládání s vozidly s ukončenou životností. Zdá se, že největší potenciál přínosů pro životní prostředí spočívá ve sběru výrobků s moderními technologiemi a omezenou životností (například baterií z hybridních nebo elektrických vozidel) a také součástí nebo materiálů, které jsou jako předmět demontáže méně finančně přitažlivé (například plastových a skleněných součástí).

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je pečlivě provádět povinné odstraňování znečišťujících látek z vozidel, pokud možno za použití k tomu zvlášť určeného zařízení. vybavení pro vypouštění a shromažďování oleje, hydraulických kapalin apod. Míra odstranění znečišťujících látek bude ovlivněna tím, zda se zařízení pro nakládání s vozidly s ukončenou životností specializuje na určitý typ vozidla (např. vozidla určité velikosti). Existují dvě hlavní metody nakládání s díly z plastů a kompozitů - demontáž a recyklace součástí nebo recyklace po drcení. Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je proto vyhodnotit klady a zápory na základě konkrétních informací týkajících se dílů z plastů a kompozitů.

Klíčové indikátory vlivu na životní prostředí

Následující tabulka obsahuje přehled klíčových indikátorů vlivu činnosti organizace na životní prostředí pro odvětví výroby automobilů spolu s příslušnými srovnávacími kritérii a odkazy na příslušné osvědčené postupy pro environmentální řízení. Jde o podmnožinu všech indikátorů uvedených v oddílech 3 a 4.

Závěry týkající se osvědčených postupů pro environmentální řízení a jejich použitelnosti, jakož i určené konkrétní indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria obsažená v tomto referenčním dokumentu vycházejí ze zjištění zdokumentovaných ve vědecké a politické zprávě. (3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 ze dne 19. března 2001 o...

tags: #odpad #chladici #smycce #likvidace

Oblíbené příspěvky:

• Tvorba kapely Komunál
• Corinthia Praha a udržitelný rozvoj
• Dopady na ekosystém pralesů
• Bioodpad Zlín
• Stopování zvěře