Kde se vyskytuje v přírodě výskyt minerálů v České republice

Mineralogie má v Čechách a na Moravě letitou tradici. Svou dětskou sbírku kamenů měl doma každý druhý kluk. Jen hrstka nejvytrvalejších si však svou dětskou vášeň udržela i v dospělém věku a stali se z nich amatérští, či dokonce profesionální mineralogové či geologové.

Díky mravenčí práci celých generací profesionálů i amatérů je naše území z tohoto hlediska také nebývale dobře zmapováno. O píli a odborné úrovni českých mineralogů svědčí mimo jiné i to, že celých 85 druhů minerálů bylo poprvé popsáno právě u nás.

V České republice se nachází nespočet lokalit s výskytem minerálů a drahých kamenů. Ne každý však přesné místo výskytu sdílí. Tímto způsobem chrání lokalitu před nezodpovědnými kopáči, kteří často hledají minerály za účelem zisku. Přesto se najdou sběratelé a nadšenci, kteří místa výskytu minerálů dokumentují a zveřejňují na svých webových stránkách.

21. STOLETÍ vás nyní seznámí s místy, která na mineralogické mapě vyryla nejhlubší brázdu:

1. Cínovec

Horu Cínovec (Zinnwald) jistě není třeba nikomu příliš představovat. Svůj název získala jak hora, tak nedaleké městečko podle dlouholeté tradice těžby kovů, zejména cínu, ale i stříbra a wolframu. První zmínky o těžbě pocházejí z roku 1378, naposledy se ruda těžila ještě v roce 1990 na lokalitě Cínovec-jih. Mezi nerudnými minerály dominuje tradiční křemen i v řadě krásných krystalových podob (zejména záhnědy), topaz, draselné živce a jílovité materiály (např. dickit či kaolinit).

Čtěte také: Přirozený jantar

2. Černý Důl

Krkonošský Černý důl (Schwarzenthal), který nalezneme asi 6 km severně od Vrchlabí, patřil po dlouhou dobu k významným českým rudným ložiskům. Železná ruda se zde dobývala již od konce 14. století, v polovině 16. K vytěžení však došlo již roku 1624. Od té doby byly doly víceméně opuštěné. Poslední pokus o znovuoživení těžební činnosti se odehrál v letech 1951-1958, kdy zde byla ověřována možnost těžby uranové rudy.

Specialitou Černého dolu jsou vzácné nerosty, které vznikly v prostředí chudém na síru. Z Černého dolu byly díky tomu poprvé popsány čtyři arsenidy mědi. Kromě minerálů chudých na síru se zde však vyskytují i typické rudné nerosty, jako je např. galenit, sfalerit, pyrit, pyrhotin, tetraedrit.

3. Karlovarsko a Krásno

Oblast Karlovarska patří k v očích mineralogů k vůbec nejatraktivnějším místům dnešního Česka. V nedalekém Jáchymově probíhala těžba stříbrné a později i uranové rudy (1939-1962). Horní Slavkov, který leží opačným, tedy jižním směrem od Karlových Varů, byl zase od 10. století centrem těžby cínové rudy, k níž se v 16.

Z hlediska milovníka minerálů je okolí Krásna místem až překrásným: patří totiž k lokalitám nejbohatším na druhovou pestrost minerálů. Významný podíl mají též obvyklé sulfidické minerály jako je arsenopyrit, sfalerit, chalkopyrit či stanin. Jejich rozpadem vzniká i řada sekundárních minerálů, např. skorodit, olivenit či libethenit.

4. Jihlava

S těžbou stříbronosných rud se v oblasti dnešní Jihlavy začalo ve 13. století. Zlaté časy jihlavského dobývání drahých kovů končí definitivně rokem 1783, kdy se úřad hormistra stěhuje do Brna. Jihlavské rudné žíly mají speciální místní název. Podle německého Zug, což znamená nejen »vlak«, ale i »tah« byly místními horníky nazývány »couky«.

Čtěte také: Růženín: Vlastnosti a využití

K hlavním rudným nerostům jihlavského revíru patřily tzv. »kyzy« (z německého Kies), tedy nerosty kovového vzhledu (zejména sulfidy, arsenidy a sirné soli). Tyto minerály lze pochopitelně stále nalézt na nejrůznějších místech v okolí. S velkým štěstím zde bylo k nalezení i ryzí stříbro či zlato, dnes už takový nález patří spíše do říše snů. V současnosti je mineralogicky jedinečné okolí Jihlavy pro amatérské, ale i profesionální mineralogy prakticky uzavřenou kapitolou.

5. Jizerská louka

Velká jizerská louka, která je dnes součástí rezervace Rašeliniště Jizery, zní jako učiněné eldorádo vědcům z mnoha různých oborů. Mezi mineralogy je Jizerská louka proslulá zejména díky výskytu odrůdy korundu, safíru a zirkonů drahokamové kvality, které se zde rýžovaly z náplavů v meandrech Jizery. Dvě z jeho odrůd byly z tohoto místa dokonce popsány jako samostatné minerály. Jedná se iserín a iserit.

6. Kutná Hora

Jen málokteré místo v Česku je pro své minerální bohatství tak proslulé, jako okolí Kutné Hory. S dolování se zde začalo již ve 14. století, svého naprostého vrcholu dosáhlo v polovině století šestnáctého. Haldy u Kaňku, vzniklé vytěžením žilných kyzových ložisek (tradiční pyrit, sfaletit, arsenopyrit, chalkopyrit, galenit atd.), jsou tzv.

Prvním a nejstarším odtud popsaným je bukovskýit, dříve známý jako kutnohorská jedová hlinka, který vzniká zvětráváním arsenopyritu. Své jméno získal na počest prof. Další 3 místní originály - kaňkit, zýkait a paraskorodit - patří také k sekundárním arsenovým minerálům, dlužno říci, že celosvětově velmi vzácným.

7. Písek a okolí

Východní okolí Písku je protkáno pegmatitovými žílami, které mají podobné složení jako žuly. Není proto divu, že zde zejména v 19. V době, kdy probíhala aktivní těžba, proto na milovníky minerálů zajímavé objevy jen pršely. Důl U obrázku je proslulý především nádhernými krystaly. K běžným nálezům patřily krystaly skorylu, berylu, monazitu, xenotimu či rutilu. Místní specialitou byl také minerál písekit, který zde vytvořil až 4 cm velké krystaly. Dnes však již písekit není považován za platný minerální druh, ale za odrůdu samarskitu.

Čtěte také: Vzácný brouk na Šumavě

8. Příbram

Význam příbramských dolů pro české země a jejich rozvoj je doslova klíčový. Jen málokteré mineralogické naleziště v Česku se může pochlubit tak pestrou paletou minerálů jako právě Příbram a její okolí. Hlavními rudnými nerosty jsou zde tradiční stříbronosný galenit a sfalerit, díle pak např. Mezi nerudnými minerály dominuje křemen, siderit, ankerit, kalcit, dolomit či baryt. Z místního přebohatého naleziště byly poprvé popsány minerály cronstedtit, diaforit, zoubekit a znucalit.

Minerály s českým původem

Není proto divu, že řada minerálů přímo svítí z učebnic jménem, v němž rozeznáme český původ. Některé získaly svůj název po místě, z něhož byly poprvé popsány, jiné vděčí za svůj česky znějící název některému ze slavných českých vědců, na jejichž počest byly pojmenovány. 21.

• Bílinit je podobně jako například sádrovec či přírodní skalice jedním z mnoha tzv. vodnatých sulfátů. V přírodě vzniká sekundárně oxidací pyritu. Původně byl popsán z lokality Světec u Bíliny v severních Čechách, vláknité agregáty bílinitu jsou však známé i z několika dalších světových lokalit, např.
• Heyrovskýit je sulfid bismutu a olova, který byl poprvé popsán z křemenných žil z lokality Hůrky u Čisté nedaleko středočeského Rakovníka. Jedná se o vzácný minerál, který je dnes znám i z jiných světových lokalit (např.
• Cyrilovit se vyskytuje v granitických pegmatitech, kde tvoří drobné krystalky, povlaky a kůry. Jeho název je odvozen od vesničky Cyrilov v okrese Žďár nad Sázavou, která patří k významným mineralogickým lokalitám v ČR.
• Čechit je minerál z řady descloizitu, který byl poprvé popsán z hald ve Vrančicích u Příbrami. Ačkoliv má v názvu Česko, svůj název nezískal po naší zemi, ale po českém mineralogovi prof.
• Kaňkit je dalším z minerálů, který byl poprvé popsán z hald v okolí Kutné Hory z blízkosti vrchu Kaňku. Tento minerál, který má většinou podobu zelenožlutých agregátů, patří k celosvětově velmi vzácným. V Česku je k nalezení např.
• Kutnohorit je vzácný minerál z dolomitové řady. Jak již sám název napovídá, byl poprvé popsán ve středočeské Kutné Hoře. V kanadském Quebecu (Mount St.-Hillaira) či v australském Novém Jižním Walesu (Broken Hill) se nacházejí podobně malé krystalky jako v Kutné Hoře.
• Nováčekit je vzácný minerál ze skupiny uranových slíd. Vyskytuje se většinou v sekundární oxidační zóně uranových rud, často ve společnosti svého příbuzného, minerálu metanováčekitu. Svůj mezinárodní název získal podle českého mineraloga prof.
• Povondrait nebo též feridravit je křemičitan ze skupiny turmalínu, který je dodnes známý pouze z jediné lokality na světě, z Alto Chapare v Bolívii. Svůj název získal podle českého chemika a mineraloga doc.
• Sekaninait je křemičitan ze skupiny cordieritu, známý u nás z lokality Dolní Bory na Vysočině (nedaleko již dříve zmíněného Cyrilova). Nazván byl na počest významného českého mineraloga prof.
• Tschermigit (čermíkit) je typickým minerálem hnědouhelných pánví. U nás je znám především ze severních Čech, např. Mostu či Bíliny.

tags: #kde #se #vyskytuje #v #prirode #výskyt

Oblíbené příspěvky:

• Historie a příroda Smetanových Sadů
• Jak obnovit smazané soubory
• VŠE: Přehled studijních oborů
• Mikrobiologie, hygiena a ekologie potravin
• Problémy motorů Ford