Historie Kelče a jejího okolí

Město Kelč leží na rozhraní Hané a Valašska, v malebné záhorské pahorkatině a může se chlubit dějinami staršími než dnes významnější a větší města v okolí.

Málokterá obec se může pochlubit tak dlouhou dobou trvání jako právě Choryně. Její počátky sahají do doby, z níž se dochovalo velmi málo písemných zpráv. Východiskem k vylíčení našeho obrazu minulosti obce Choryně zůstává listina olomouckého biskupa Jindřich Zdíka z roku 1131, jejíž vznik byl nověji datován do doby asi o desetiletí mladší. Historicky vzato je Choryně nejstarší písemně doloženou obcí na území nynějšího okresu Vsetín.

Nejstarší osídlení a první písemné zmínky

Nejstarší stopy pobytu člověka na území dnešní Kelče jsou z mladší doby kamenné. První dočasná sídla neolitických zemědělců vznikala cca 5000 let před naším letopočtem. Souvislé historické osídlení dnešní Kelče začíná někdy kolem roku 1000 našeho letopočtu, avšak první písemná zmínka o městě Kelč pochází z roku 1131.

První písemná zpráva o Choryni se nachází v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka asi z roku 1131. Spolu s ní se ve Zdíkově listině vzpomínají ještě vsi Sazany a Němetice. Na území Sazan bylo ve druhé polovině 13. století založeno nové město Kelč.

Rozkvět města za biskupa Bruna ze Šaumburku

Velkého rozkvětu dosáhla Kelč za biskupa Bruna ze Šaumburku, kdy byl přeuspořádán celý dosavadní sídelní prostor města, založeno Nové město Kelč s novým náměstím, založena ves Posvátno, jejíž samostatnost trvala až do roku 1850 a bylo významně posíleno postavení kelečského faráře.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Kelečský poklad

Právě tudy procházela Jantarová stezka - dálková komunikace vedoucí od Baltu do Podunají. Na významu nabyla v období středověku a právě s touto trasou nepochybně souvisí i nález tzv. Kelečského pokladu - mincí a zlomkového stříbra učiněný na vrchu Strážný nad Kelčí. Dle datace mincí (především německých a arabských) se dá usuzovat na ukrytí pokladu nedlouho po roce 1002.

Uschoval si je zde obchodník, který je ze strachu z přepadení zahrabal hluboko pod zem. Do tuhované nádobky uložil deset plátěných pytlíčků s deseti druhy stříbrných peněz. Doufal, že se pro ně jednou vrátí. Nestalo se tak a poklad zůstal ukryt v zemi až do října 1938. Tehdy zde se svou matkou vyorával brambory čtrnáctiletý Jan Hradil. Když orali třetí brázdu, najednou se v hlíně objevily lesklé plíšky. Sesbírali je do zástěry a po příjezdu domů omyli, rozložili na stůl, spočítali i zvážili.

Mezi lety 1002-1020 projížděl zde obchodník, který v rušných dobách netroufal si cestovati dále, kameník se svými penězi, obával se přepadení a ztráty a proto raději je zakopal do země. Do jamky 60 cm hluboké uložil tuhovanou nádobku, do níž vložil 10 plátěných pytlíčků s 10 druhy stříbrných peněz. Doufal, že se pro ně jednou vrátí. Nestalo se tak a poklad zůstal v zemi až do října 1938. Tehdy vyorával zde s matkou 14 tiletý Jan Hradil brambory. Když orali třetí brázdu od kraje, najednou se jim na hlíně objevily lesklé plíšky. Sesbírali je do zástěry a po příjezdu domů omyli, rozložili na stůl, spočítali i zvážili. Obsah nálezu čítal asi 1500 kusů celých i dělených mincí a vážil jen 43,30 dkg.

Poklad v Kelči nezůstal. 10 celých mincí odkoupilo muzeum v Hranicích za 500 Kčs. Za 213 mincí a 160 ks sekaného stříbra dostal od Faráře Kubíčka jen 360 Kčs. Třetinu nálezu si ponechal, ale pak je většinou rozdal zájemcům, zbytek prodal muzeu v Brně. Část nálezu postoupil farář Kubíček muzeu v Olomouci. Za kelečský poklad bylo možno v tehdejších dobách koupit 2 vagóny ovsa nebo vagón černé mouky nebo 50 otroků.

Vývoj názvu a založení města

Název obce je patrně odvozen z osobního jména „Kelec” nebo „Kelek”. Samotná Kelč (dnešní tzv. Staré město) se poprvé připomíná roku 1247, kdy se již mluví o kostele sv. Petra a Pavla. Město Kelč (dnešní tzv. Nové město) se poprvé připomíná roku 1270 a bylo založeno pravděpodobně v 60. letech 13. stol. olomouckým biskupem Brunem. Město bylo založeno na území vsi Sazan, jejíž zbytek zůstal jako stejnojmenná ulice na jeho okraji.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Hrad Šaumburk

Významným opěrným bodem se na Kelečsku stal hrad Šaumburk, vybudovaný kolem r. 1272. Naposledy byl zmíněn r. 1325, poté byl údajně pro vysoké náklady na udržování a posádku opuštěn a zpustl.

Řemesla a průmysl

V Kelči se kromě tradičních řemesel rozvíjelo od 30. let 19. stol. obuvnictví a výroba dýmek. Dýmkaři vyráběli přes 30 druhů odlišných dýmek.

Památky a architektura

V Kelči se nachází původně pozdně gotický zámek z let 1585-1596, renesančně upravený poč. 17. stol. a barokně v druhé polovině 17. stol. Nachází se na místě starší tvrze z 15. stol. V současné době je v zámku odborné učiliště a praktická škola a veřejnosti je tak nepřístupný. Před zámkem se nachází pomník T. G. Masaryka. Na náměstí nalezneme barokní sochu sv. Jana Nepomuckého pocházející z konce 19. stol.

Dominantou obce je farní kostel sv. Petra a Pavla, doložen k roku 1247. Původní stavba již byla ve velmi špatném stavu, proto byl roku 1775 zbořen a o deset let později na stejném místě postaven nový jednolodní kostel s kaplí Bolestné Matky Boží a sakristií. U kostela se nachází Malá Kalavárie - sousoší z konce 18. stol. Další významnou památkou je filiální kostel sv. Kateřiny, jehož dnešní stavba vznikla v 16. stol. na základech staršího kostela asi ze 13. stol. Ten byl několikrát přestavěn, přibyla hranolová věž s předsíní, původně zde byla jen zvonice.

V rodném domě bratří Křičků se nachází stálá expozice věnována jejich rodině, k vidění je též expozice dýmkařství. Budova radnice na náměstí pochází z počátku 17. století, z roku 1902 pochází budova základní školy, ve které dříve působila chlapecká, dívčí a smíšená obecná škola.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Významné osobnosti

Mezi význačné rodáky patří katolický kněz, buditel a spisovatel Tomáš Fryčaj (1759-1839) či herec Svatopluk Skládal (1926-1992). Bratří Křičkům - hudebnímu skladateli Jaroslavovi (1882-1969) a básníku Petrovi (1884-1949) je věnována již zmíněná stálá expozice. V Kelči se narodil též jazykovědec a slavista František Pastrnek (1853-1940), působil zde teolog Leopold Prečan (1866-1947), který byl za své zásluhy vyznamenán hodností asistenta papežského trůnu. Na kelečské farnosti působil v letech 1927-1934 kardinál a pražský arcibiskup František Tomášek (1899-1992), jehož pamětní desku dnes nalezneme na kostele svaté Kateřiny. Významným rodákem je též Vojtěch Jasný (*1925) - česko-americký scenárista, filmový režisér a vysokoškolský pedagog.

Archeologické nálezy v okolí Pavlovic u Přerova

Pavlovice u Přerova leží na strategicky významném a morfologicky výrazném výběžku Kelčské pahorkatiny (součástí geomorfologického podcelku Podbeskydská pahorkatina), situovaném před vyústěním Moravské brány do Hornomoravského úvalu. Již z výše uvedené charakteristiky pavlovického katastru z hlediska přírodních podmínek vyplývá, že toto území lákalo dočasné i trvalé lidské osadníky již od nejstarších dob.

• Nejstarší doklady osídlení zde představují nálezy štípané industrie z mladšího paleolitu (starší doby kamenné, 40 000 až 8000 př. n. l.), nalezené v trati "Přísahanec", západně od silnice z Pavlovic do Lhoty.
• V následující epoše neolitu (mladší doby kamenné, cca 5500-4000 př. n. I.) dochází k převratným změnám, označovaným jako neolitická revoluce, která znamenala především přechod k produktivnímu způsobu života.
• Osídlení pavlovického okolí zřejmě intenzívně pokračovalo i v následujícím období eneolitu (pozdní doba kamenná, 4000-2000 př. n. I.), do nějž zemědělská populace vstoupila téměř nepozorovaně, přesto se však jednalo o významný dějinný předěl.

Pavlovice v historických záznamech

V dosavadních zpracováních historie u Přerova se za nejstarší písemnou zmínku v zemských deskách olomouckých z roku 1349, uvádí, že Smil z Pavlovic se spojil se svým bratrem Protivcem na všech statcích, které vlastnili. Osoba téhož jméi z Pavlovic, se dále objevuje jako svědek v roce jako tchán Filipa z Vranovic, který prodal z Otaslavic statky ve Vranovicích (dnes okr. Prostějov) své ženě Anně na svém sídle Pavlovicích na věno 80 hřiven.

V roce 1358 se sdružili bratři Pardus a Lutold z Pavlovic na statcích, které drželi v Pavlovi¬cích, Lhotě, v půlce Prusínek, s pěti čtvrtinami a s polovinou všech polí, luk, lesů, rybníků a jiných všech přináležitostí. Toto je prvá zcela bezpečná zmín¬ka o našich Pavlovicích.

Moderní historie a současnost

Město Kelč je jedním z nejmladších měst České republiky, neboť teprve 1. července 1994 navrátil Parlament České republiky Kelči městský statut. Katastr města má rozlohu 2 783 ha a k 31. 12.

Projekty zaměřené na odpadové hospodářství v Mikroregionu Valašskomeziříčsko-Kelečsko

Projekt je zaměřen na komplexní řešení opatření pro předcházení vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů od domácností a vzniku odpadů z používání jednorázového nádobí v rámci obecních akcí určených pro širokovou veřejnost. Opatření jsou zaměřena na celkem 12 členských obcí Mikroregionu Valašskomeziříčsko-Kelečsko.

Projekt se zaměřuje na další rozšíření systému separace biologicky rozložitelných odpadů v rámci 8 obcí Mikroregionu Valašskomeziříčsko-Kelečsko, který je žadatelem projektu. Dojde k pořízení 1 090 kusů kompostérů pro domácnosti, které budou občanům obcí Jarcová, Kelč, Krhová, Kunovice, Lešná, Oznice, Police a Valašské Meziříčí předány do bezplatného užívání k rodinným domům a zahradám. Budou tak vytvořeny podmínky pro předcházení vzniku biologicky rozložitelného odpadu, resp.

Záměrem projektu je rozšíření systému separace BRO celkem v 9 obcích, v 8 obcích Mikroregionu Valašskomeziříčsko-Kelečsko a 1 obci Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko (tato obec bude partnerem projektu s finančním příspěvkem). Dojde k rozšíření systému separace biologicky rozložitelného odpadu (dále jen BRO) a podpoře zpracování BRO na úrovni domácností v obcích Branky, Kladeruby, Kunovice, Mikulůvka, Police, Poličná, Střítež nad Bečvou, Valašské Meziříčí a Lhota u Vsetína, a to pořízením 1 380 kusů domácích kompostérů o objemu 1 050 l, které budou předány k rodinným domům občanů výše vyjmenovaných obcí do bezplatného užívání formou smlouvy o výpůjčce. K tomu bude pořízen také 1 kus štěpkovače pro domácnosti obce Kunovice, který bude používán ke zpracování dřevní hmoty ze zahrad domácností - k úpravě BRO.

Předmětem záměru je zavedení separace biologicky rozložitelných odpadů v vybraných obcích mikroregionu Valašskomeziříčsko - Kelečsko, a to v obcích Branky, Kladeruby, Lešná, Podolí, Police a Velká Lhota. Za tímto účelem hodlají tyto obce, prostřednictvím dobrovolného svazku obcí mikroregionu Valašskomeziříčsko - Kelečsko, pořídit kompostéry o objemu cca 900 litrů, které bezplatně poskytne občanům.

Publikace o Kelči

• Kelečské různosti - Otakar Tvrdoň, 2013 ( 50 Kč, 75 stran)
• Dějiny města Kelč - autorský kolektiv pod vedením Stanislavy Kovářové a Davida Papajíka, 2004 (260 Kč, 445 stran)
• Otázky prehistorie města Kelč - Vladimír Rolinc, 2004 (30 Kč, 23 stran + přílohy)
• Rané dějiny města Kelč - Vladimír Rolinc,2010 (30 Kč, 31 stran)
• O kelečském létání - Ota Tvrdoň, 2001 - ukázka viz. O kelečském létání (331.28 kB) (30 Kč, 38 stran)
• Srkalova dechovka z Kelče - Ota Tvrdoň, Josef Srkala, 2009 (30 Kč, 40 stran)
• Vzpomínky na Vojtěcha Jasného - Jan Jasný, 2010 (30 Kč, 40 stran)
• Pamětní kniha Sokola v Kelči - Ota Tvrdoň a František Scholly - podrobnosti
• Historie starobylého města Kelče - Jaroslav Očenášek - naskenované stránky (str. 19 - 52) originální knihy - fotografie ke stažení (5.21 MB), textová část knihy ke stažení (195.82 kB)
• Osudy kelečského Památníku národního osvobození a bysty TGM - Ota Tvrdoň, 2011. Text ke stažení Osudy kelečského Památníku národního osvobození a bysty TGM (9.87 MB)

Publikace jsou prodejné a k dostání na MěÚ v Kelči nebo v prodejně papírnictví Věra Hlavicová, Kelč, nám.

tags: #odpad #kelc #historie

Oblíbené příspěvky:

• Harmonogram svozu odpadu Janov nad Nisou
• Problematika paliv z odpadů
• Ohrožení knih a liška
• Levandule: Ideální stanoviště pro bohatou úrodu
• Weizsäckerova elektronická kniha