Legislativa týkající se odpadu na staveništi v České republice


13.03.2026

Problematika stavenišť a jejich zařízení není příliš frekventovaným tématem odborných článků a statí, resp. odborných seminářů a konferencí. Nakladatelství Linde Praha vydalo v roce 1993 příručku Jany Tomášové „Otázky a odpovědi k problematice zařízení staveniště“. ČKAIT, ČSSI a Sdružení dodavatelů investičních celků vydaly v roce 1996 v rámci ediční řady doporučených standardů metodických příručku „DOS M 04 VYST 96 Zařízení staveniště“. Obě příručky jsou částečně překonány novými právními předpisy.

Základní legislativní rámec

Požadavky na staveniště a zařízení staveniště vyplývají z právního řádu ČR, případně mezinárodních smluv, zejména ze stavebních předpisů a z předpisů v oblasti bezpečnosti práce. Právní normy je třeba zohlednit jak ve fázi navrhování stavby, tak ve fázi provádění stavby.

Stavební zákon a prováděcí předpisy

Zařízení staveniště není stavebním zákonem definováno. Z ustanovení § 24e vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na území, ve znění vyhlášky č. Stavby zařízení staveniště nevyžadují ohlášení ani stavební povolení, pokud se jedná o vybrané budovy uvedené v § 103 odst. 1 písm. a) stavebního zákona; ostatní stavby zařízení staveništní vyžadují ohlášení (§ 104 odst. 2 písm.

K povinnostem stavebníka, které mu ukládá stavební zákon (§ 152), patří umístit před zahájením stavby na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek o povolení stavby a ponechat jej tam až do dokončení stavby; současně je také povinen zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená dokumentace stavby a všechny doklady týkající se prováděné stavby nebo její změny, popřípadě jejich kopie. Stavbyvedoucí je podle stavebního zákona (§ 153) povinen zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm.

Prováděcí vyhláška stavebního zákona (zákona č. Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, stanoví rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení (příloha č. 1 vyhlášky). V souhrnné technické zprávě této dokumentace musí být stanoveny zásady organizace výstavby, tj. napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, ochrana okolí staveniště, maximální zábory pro staveniště (do výkresu celkové situace stavby se zakresluje hranice dočasného i trvalého staveniště).

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Projektová dokumentace leteckých staveb (příloha č. 2 vyhlášky) pro vydání stavebního povolení nebo k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení (pozn.: stavební zákon po novele provedené zákonem č. 350/2012 Sb. způsob zabezpečení přívodu vody, elektrické energie, plynu atd. návrh skládky, na které by mohly být uloženy odpady vznikající při stavební a montážní činnosti, návrh místa pro dočasné uložení zeminy (deponie), kde se uloží zemina ze staveniště, která se následně použije na zpětné zásypy, návrh místa pro těžby zeminy (zemníků) pro její dovoz na staveniště v případě potřeby, požadavky na oplocení staveniště nebo jiná opatření zamezující vstupu nepovolaných osob na staveniště.

Projektová dokumentace staveb drah a staveb na dráze (příloha č. 5 vyhlášky) pro vydání stavebního povolení nebo k oznámení ve zkráceném stavebním řízení (pozn.: stavební zákon po novele provedené zákonem č. 350/2012 Sb. Projektová dokumentace staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací (dále jen pozemních komunikací) pro vydání stavebního povolení nebo k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení (pozn.: stavební zákon po novele provedené zákonem č. 350/2012 Sb. Pro řazení a číslování částí stavby se použije základní členění stanovené vyhláškou; objekty přípravy staveniště jsou značeny „000“.

Obecné požadavky na využívání území

Prováděcí vyhláška stavebního zákona (zákona č. Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, uvádí mezi obecnými požadavky na umisťování staveb (§ 23 odst. 5), že mimo stavební pozemek lze umístit jen stavby zařízení staveniště a připojení staveb na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace. Novelou provedenou vyhláškou č. (1) Staveniště se musí zařídit, uspořádat a vybavit přísunovými trasami pro dopravu materiálu tak, aby se stavba mohla řádně a bezpečně provádět. Nesmí docházet k ohrožování a obtěžování okolí, zejména hlukem a prachem, nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy, k ohrožování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, ke znečišťování pozemních komunikací, ovzduší a vod, k omezování přístupu k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k sítím technického vybavení a požárním zařízením.

(4) Zneškodňování odpadních a srážkových vod ze staveniště musí být zabezpečeno v souladu s jinými právními předpisy18b). (6) Veřejná prostranství a pozemní komunikace dočasně užívané pro staveniště při současném zachování jejich užívání veřejností se musí po dobu společného užívání bezpečně chránit před poškozením stavební činností a udržovat. Ustanovení právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na staveništích tím nejsou dotčena.

Nařízení Rady hl. m. Prahy

Obecná zásada použití nařízení na dočasné stavby zařízení stavenišť je vyjádřena v § 1 odst. Podle § 18 odst. 2 se rozvodná energetická vedení a vedení elektronických komunikací umisťují v zastavitelném území pod terénem. Stavby zařízení staveniště, které slouží pro účely provádění staveb nebo udržovacích prací, musí být podle § 20 odst. V ustanovení § 37 odst. 1 jsou stavby zařízení staveniště zařazeny mezi zvlášť odůvodněné případy, u kterých je možné využít jiné způsoby likvidace odpadních vod; za splnění požadavků jiných právních předpisů (zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, zákona č.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Zákon č. 309/2006 Sb., upravuje mj. požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi (§ 3). Zaměstnavatel, který provádí jako zhotovitel stavební, montážní, stavebně montážní nebo udržovací práce pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu na jejím pracovišti, zajistí v součinnosti s touto osobou vybavení pracoviště pro bezpečný výkon práce. Stavební práce mohou být zahájeny pouze tehdy, pokud je pracoviště náležitě zajištěno a vybaveno.

Třídění a recyklace stavebního odpadu

Stavební a demoliční odpad činí v České republice přibližně polovinu veškerého vyprodukovaného odpadu. Zhruba padesát procent tohoto odpadu tvoří hlušina / výkopová zemina, která se do kalkulace kreditu LEED nezapočítává. Cílem certifikace je minimalizovat objem odpadů, které míří na skládky a přednostně odpady třídit a znovu využívat, přičemž spalovna by měla být až poslední možné řešení. V první řadě by měli všichni dodavatelé omezit obalové materiály a snažit se o co nejmenší objem odpadu z výstavby.

LEED nepovoluje započítat například stavební suť pro rekultivační vrstvy skládek. Takový odpad se zahrnuje mezi skládkování, to znamená do kalkulace je třeba jej zahrnout jako nevytříděný. Stejně tak odpad odvezený do spalovny.

Obvykle narážíme na neochotu zpracovatelů odpadů poskytnout konkrétní informace pro vytvoření dokumentu Waste management Plan, a sice o způsobu, jakým nakládají s jednotlivými druhy odpadu, komu a v jakém objemu je předávají, poskytnout například Výroční zprávu společnosti, ze které by tyto informace byly zřejmé. Jednodušší možností je svěřit zpracování odpadu jednomu dodavateli, který zajistí na vlastní zodpovědnost veškeré odvozy, třídění a příslušné doklady od zpracovatelů odpadu po celou dobu projektu.

V tom případě je na dohodě investora a generálního dodavatele, zda zvolí tzv. Commingled waste, tj. odvoz směsi stavebního odpadu kromě nebezpečného, který se roztřídí mimo stavbu až ve sběrném dvoře, nebo jestli bude zajištěno třídění na stavbě. V rámci výstavby není problém najít pět druhů odpadu. Je třeba jen řádně popsat celý proces včetně uvedení koncových zpracovatelů.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Nakládání s výkopovou zeminou

Množstevně největší část stavebních a demoličních odpadů (dále ,,SDO") tvoří jednak zeminy, které obvykle přebývají z přípravných prací - výkopů, skrývek apod., a dále odpady na minerální bázi, tj. zbytky betonu, cihel a kameniva, střešní tašky a keramika, těm se budeme věnovat v dalším článku. Tento text shrnuje možnosti nakládání s výkopovými zeminami, které jsou v Katalogu odpadů (vyhláška č. 93/2016 Sb.) zařazeny v podskupině 1705 Zemina, kamení a vytěžená hlušina. Spadá sem zemina a kamení, jalová hlušina a štěrk ze železničního svršku.

Při většině staveb vzniká množství čistých výkopových zemin, s nimiž lze za splnění ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále ,,ZOO"), nakládat mimo odpadový režim. Musí být ale využity v rámci téže stavbě, na níž byly vytěženy.

Další možností je nakládat se zeminami jako s vedlejším produktem, což opět znamená, že administrativně předcházíme vzniku odpadů. Podmínky splnění této varianty udává § 3 odst. 5 ZOO.

Kontrolní orgány na to kladou důraz a požadují prokázání např. doložením písemné smlouvy s odběratelem zeminy, doplněné platným územním souhlasem k terénním úpravám, popř. jiným vyjádřením, resp. rozhodnutím stavebního úřadu.

Třetí cestou jak naložit se zeminami vzniklými v rámci stavebních prací je nakládat s nimi jako s odpady. Pak je jejich využití omezeno na místa, která jsou k tomu dle ZOO určena - tedy zařízení k nakládání s odpady. Pokud zemina přijímaná do zařízení nahrazuje primární surovinu (v souladu s projektem terénních úprav), lze ji předat do zařízení provozovaného podle § 14 odst. 2 ZOO, tedy bez povolení krajského úřadu. Druhá varianta je zařízení povolené krajským úřadem, tj. v souladu s § 14 ost. 1 ZOO.

Požadavky na staveniště dle stavebního zákona

Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 333 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 152/2023 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 152 odst. 1. 2. j) normou norma uvedená v příloze č. (1) Pro stavby nebo pro účel využití pozemku, s výjimkou staveb dočasných na dobu nejvýše 1 roku, se parkovací stání navrhují a provádí v počtu podle přílohy č. (3) Nelze-li parkovací stání navrhnout jako součást stavby nebo na pozemku stavby, musí být navržena a provedena na pozemku ve vzdálenosti do 300 m. (4) Na plochách pro krátkodobé parkovací stání musí být navržena a provedena vyhrazená stání pro vozidla označená parkovacím průkazem označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou a vyhrazená stání pro vozidla osob doprovázející dítě v kočárku minimálně v počtu stanoveném v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(1) Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace vedoucí na pozemek bytového domu, musí být 12 m; při jednosměrném provozu musí být minimální šířka 10,5 m. (4) Prostorové parametry sítí technické infrastruktury musí být navrženy a provedeny tak, aby respektovaly ochranu stromů, porostů a vegetačních ploch.

(2) Umístěním stavby nesmí být znemožněna budoucí zástavba sousedního pozemku nebo ohrožena stávající zástavba sousedního pozemku. (4) Umisťuje-li se stavba na hranici pozemku, nesmí být ve stěně stavby orientované k hranici pozemku žádné stavební otvory; to neplatí při umístění stavby na hranici s pozemkem veřejného prostranství. (6) Předsazené části stavby nesmí ohrožovat užívání veřejného prostranství.

(5) Trubní a kabelová vedení se v místě křížení s neupravenými koryty bystřin ukládají do chráničky a umisťují minimálně 1,4 m pod povrch dna koryta bystřiny; to neplatí v případě stanoviska správce vodního toku umožňujícího jiné technické řešení. (2) Staveniště, popřípadě jeho oddělené pracoviště, musí být podle druhu stavby vhodně odděleno od přilehlých pozemků a staveb. (3) Výkopy přiléhající k veřejným prostranstvím a komunikacím pro chodce musí být zabezpečeny proti pádu osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Stavba musí být navržena a provedena tak, aby její stavební konstrukce odolaly předvídatelným vlivům.

(1) Stavba musí mít podle jejího účelu užívání zajištěno dostatečné přirozené, nucené nebo kombinované větrání, nestanoví-li příloha č. (2) Stavba musí mít podle jejího účelu užívání zajištěnu kvalitu vnitřního vzduchu s možností regulace, nestanoví-li příloha č. (3) Pobytová místnost stavby pro výchovu a vzdělávání musí být větratelná. Další požadavky na větrání stanoví jiný právní předpis. (4) Množství větracího vzduchu pomocí měrných návrhových hodnot se stanoví podle přílohy č.

(1) Vnitřní prostor stavby musí být navržen a proveden tak, aby bylo zajištěno jeho denní osvětlení podle účelu užívání stavby. (5) U stavby ve stavební proluce se požadavek podle odstavce 4 nepoužije.

(2) Zabudované technické zařízení a jeho rozvody působící hluk a vibrace musí být v budově s obytnými místnostmi a ve stavbě pro sociální služby navrženo a provedeno tak, aby byl omezen přenos hluku a vibrací do stavební konstrukce, zejména do chráněného vnitřního prostoru stavby. 1. 2. Stavba neveřejné účelové komunikace, venkovního pracoviště, venkovního sportoviště a reklamního zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 se navrhují a provádí tak, aby bylo zajištěno omezení nežádoucích účinků venkovního osvětlení.

(1) Stavba podle druhu a účelu musí být vybavena místností nebo místem pro soustřeďování komunálního odpadu situovaným na pozemku stavby. (3) Místnost nebo místo pro soustřeďování komunálního odpadu musí splňovat požadavky na přístupnost.

(4) Pro případy podle odstavců 1 a 2 musí být navržena a provedena vhodná ochranná opatření, zejména pak ochranné prostory musí být navrženy a provedeny na základě skutečných fyzických rozměrů kovové jímací soustavy. (7) Ve stavbě pro sociální a zdravotní služby, ve školském ubytovacím zařízení a v ubytovacím zařízení pro cestovní ruch pro více než 20 osob musí minimálně 5 % ubytovacích jednotek splňovat požadavky bytu zvláštního určení pro osoby s těžkým pohybovým postižením. V domě s pečovatelskou službou musí minimálně 5 % bytů splňovat požadavky bytu zvláštního určení pro osoby s těžkým pohybovým postižením.

(1) Požadavky na hygienické zařízení a šatnu jsou stanoveny v příloze č. (2) V šatně určené pro užívání veřejností musí minimálně 5 % kapacity splňovat požadavky na přístupnost. (3) Minimálně 5 % převlékacích nebo zkoušecích kabin pro užívání veřejností musí splňovat požadavky na přístupnost.

(1) Každé podlaží, s výjimkou vstupního podlaží v úrovni upraveného terénu, musí mít zajištěno užívání minimálně jedním hlavním schodištěm. Pomocné schodiště musí být navrženo a provedeno tak, aby splnilo prostorové parametry řešení únikových, popřípadě zásahových cest. (2) Hlavní schodiště a hlavní šikmá rampa musí splňovat parametry stanovené v příloze č. (3) Schodiště a rampa určená osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí být navrženy a provedeny tak, aby splňovaly požadavky na přístupnost. (5) Žebříkové schodiště je možno navrhnout a provést pouze pro občasné použití.

(4) Výtah v bytovém domě musí zajistit přístup do všech jeho společných prostor. (5) Výtah nebo zdvihací plošina určená osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí být navrženy a provedeny tak, aby umožňovaly jejich bezpečný pohyb a splňovaly požadavky na přístupnost. (6) Pohyblivé schody a pohyblivé chodníky určené pro užívání veřejností musí být navrženy a provedeny tak, aby byl jejich chod s určením polohy a směru jízdy signalizován akustickým prvkem pro osoby se zrakovým postižením.

(1) Ve výtahové šachtě nesmí být umístěno žádné vedení nebo jiné technické zařízení, které nesouvisí s provozem výtahu7). (3) Shoz pro odpad musí zajišťovat bezpečné nakládání s odpady. Shozová šachta, její vhozový a čisticí otvor, popřípadě vhozová kabina a prostor pro soustřeďování odpadu, musí být navrženy a provedeny tak, aby z nich do ostatních částí stavby nemohl pronikat oheň, kouř, pach, prach a hluk. Shozová šachta musí mít zajištěno účinné odvětrání. (4) Vhozový otvor ani jiné příslušenství shozové šachty nesmí být v obytné ani v pobytové místnosti. Spodní hrana vhozového otvoru musí být umístěna nejméně 1,1 m nad podlahou nebo zajištěna proti pádu osob.

(5) Okenní parapet, pod nímž je volný prostor od úrovně pochozí plochy k úrovni upraveného terénu hlubší než 0,5 m až 12 m včetně, musí být minimálně 0,85 m vysoký a minimálně 0,2 m široký v úrovni horní hrany parapetu. Okenní parapet, pod nímž je volný prostor od úrovně pochozí plochy k úrovni upraveného terénu hlubší než 12 m, musí být minimálně 0,9 m vysoký a minimálně 0,2 m široký v úrovni horní hrany parapetu. Okenní parapet, který svou výškou a vlastnostmi odpovídá požadované výšce ochranného zábradlí, nemusí splňovat požadavek na jeho minimální šířku. Není-li možné zajistit uvedené rozměrové požadavky parapetu, musí být zřízeno ochranné zábradlí.

(1) Protiskluzová úprava povrchu musí být zajištěna na podlahách a pochozích plochách a musí splňovat požadavky stanovené v příloze č. (1) Světlá výška obytné místnosti nebo pobytové místnosti stavby pro bydlení musí být minimálně 2,5 m. Světlá výška může být snížena až na 2,2 m, nejvýše nad polovinou podlahové plochy obytné místnosti. V podkroví musí být světlá výška obytné místnosti minimálně 2,2 m. (2) Světlá výška pobytové místnosti mateřské školy s výjimkou zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy musí být minimálně 2,5 m. (3) Podjezdná výška v prostoru garáže pro vozidla musí být minimálně 2,2 m.

(2) Hlavní vnitřní komunikace v budovách s obytnými nebo pobytovými místnostmi musí umožňovat přepravu předmětů rozměrů 1,95 × 0,75 × 0,8 m; u staveb, ve kterých je zajišťována zdravotní a sociální péče, musí umožňovat přepravu předmětů rozměrů 1,95 × 0,9 × 0,9 m. (4) Průlezný otvor ve stropě nesmí mít žádný rozměr menší než 0,7 m a u vstupního otvoru do šachty nebo kanálu menší než 0,6 m.

(4) Větrací potrubí vnitřní kanalizace nesmí být zaústěno do komínů, větracích průduchů, světlíků, instalačních, shozových a výtahových šachet a půdních prostorů a musí být vyvedeno minimálně 0,5 m nad úroveň střešního pláště. Nad pochozí plochy musí být větrací potrubí vnitřní kanalizace umístěno tak, aby nedošlo k obtěžování a ohrožování okolí, a větrací potrubí musí být ukončeno 0,5 m nad rovinou střechy.

(4) Minimální vzdálenost žumpy jako zdroje možného znečištění od studny je stanovena v části 10 přílohy č. (2) Výduch odváděného vzduchu musí být navržen a proveden tak, aby neobtěžoval a neohrožoval okolí. (5) Vzduchotechnické zařízení v provozech s intenzitou výměny vzduchu vyšší než 1,0.

(2) Spaliny od spotřebičů paliv se odvádí spalinovou cestou nad střechu budovy. (5) Vyústění spalinové cesty nad střechou musí být navrženo a provedeno s ohledem na výšku jejího ústí od střešní krytiny a od sousedních objektů tak, aby byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší a vyloučen rušivý vliv okolních objektů na funkci spalinové cesty.

(9) Pokud stavba pro bydlení obsahuje ubytovací jednotky pro přechodné ubytování, musí vstup k těmto ubytovacím jednotkám splňovat požadavky na přístupnost podle § 32 odst. 3 a § 39 odst. 3 písm. (2) Pro mateřské školy, základní školy, střední školy a konzervatoře musí být navržen kapacitně dostatečný venkovní prostor umožňující volný pohyb dětí a žáků. (4) Ve stavbě pro výchovu a vzdělávání se pro výšku okenního parapetu použijí požadavky podle § 34 odst. (6) Pobytová místnost základní školy, střední školy a konzervatoře musí být navržena a provedena tak, aby byla dodržena kubatura vzduchu minimálně 5,3 m3 na jednu pobývající osobu.

(1) Stavba pro sport musí splňovat požadavky na přístupnost v částech určených pro užívání veřejností. (2) Požadavky na umělé koupaliště a saunu jsou stanoveny v příloze č. (1) Požadavky na bazén pro kojence a batolata jsou stanoveny v části 2 přílohy č. (2) Požadavky na brouzdaliště jsou stanoveny v části 3 přílohy č. (3) Požadavky na šatnu umělého koupaliště a sauny jsou stanoveny v části 4 přílohy č. (4) Požadavky na saunu, odpočívárnu a ochlazovnu jsou stanoveny v částech 5 a 6 přílohy č.

(2) Stavba jednotlivé, řadové a hromadné garáže musí být navržena a provedena s ohledem na dostatečné větrací kapacity a na nutné stavebně bezpečnostní prvky. Pro hromadnou garáž určenou pro užívání veřejností se požadavky na vyhrazená stání podle § 7 odst. Požadavky na běžný dobíjecí bod na střídavý proud, vysoce výkonný dobíjecí bod na střídavý proud, vysoce výkonný dobíjecí bod na stejnosměrný proud, veřejně přístupný dobíjecí bod na střídavý proud, dobíjecí bod pro elektrický autobus, na dodávku elektřiny z pevniny pro plavidlo vnitrozemské plavby, vodíkovou čerpací stanici, na přípojku pro vozidlo, kromě motocyklu, vodíkové čerpací stanice a čerpací stanice na zemní plyn jsou stanoveny v příloze č. (2) Veřejně přístupný dobíjecí bod podle zákona o pohonných hmotách musí splňovat požadavky na přístupnost. V případě dobíjecího parku tvořeného dvěma a více dobíjecími body se tento požadavek považuje za splněný, pokud požadavky na přístupnost splňuje minimálně 5 % dobíjecích bodů.

(2) Technické požadavky na vodní dílo jsou určeny jeho účelem a jeho vazbou na koryto vodního toku, vodní nádrž, zdrž nebo jiný vodní útvar. (1) Požadavky na zakládání vodního díla jsou stanoveny v části 1 přílohy č. (2) Požadavky na stavební konstrukce vodního díla jsou stanoveny v části 2 přílohy č. (1) Stavba sloužící k pozorování stavu povrchových vod se navrhuje a provádí v takovém místě, kde koryto vodního toku není děleno na vedlejší ramena a kde hladina vody není ovlivněna přirozenou nebo umělou překážkou v korytě vodního toku.

(3) Pokud je to technicky možné a je součástí vodního díla čerpací stanice pro odvedení vod čerpáním, umisťuje se podlaha její strojovny nad úrovní hladiny vody odpovídající minimálně průtoku vody, který se vyskytuje při přirozené povodni s dobou opakování 20 let (Q20). (4) Podrobné požadavky na vodovodní síť a její části jsou stanoveny v části 3 přílohy č. (2) Stoková síť se navrhuje a provádí tak, aby její prostorové, kapacitní a technické parametry odpovídaly jejímu druhu a účelovému zařazení. Podrobné požadavky na stokovou síť jsou stanoveny v části 4 přílohy č. (5) Stoka a objekt pro odvádění odpadních vod a jejich spoje se navrhují a provádějí jako vodotěsné konstrukce. (6) Podrobné požadavky na čistírnu odpadních vod...

tags: #odpad #kolem #staveniště #legislativa

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]