Zalesněný hrb Píšťaly o výšce 447 m je v okolní Žulovské pahorkatině jedním z mnoha, ale co jen na svém temeni a svazích pod příkrovem hvozdu skrývá za zajímavostí!
Však byl také po právu vyhlášen Přírodní památkou o rozloze 16.25 ha, ale hlavním předmětem ochrany jsou granodioritové výchozy a 10 m vysoká skalní věž, které jsou díky skalním mísám na jejím vrcholu a dalším pěkným ukázkám zvětrávání a proměn tvarů slezské žuly řazeny v oblasti k těm nejpozoruhodnějším.
Přitom je další zajímavostí PP výskyt mnoha starých opuštěných žulových lomů a lůmků - místy i zatopených, jejichž tůně se staly domovem skokana hnědého a čolka velkého, obecného a horského.
Stráně i témě kopce pokrývá smíšený les s dubem letním, břízou bělokorou a borovicemi, ale naprosto většinu stromů tvoří buk.
K PP Píšťala jsem zamířil po prohlídce lomu Jan Vycpálek z horního konce osady Zelená Hora po výrazné polní cestě (žádná tur.trasa k ní totiž nevede) a ta mne provedla naprosto fantastickou krajinou.
Čtěte také: Matrace z přírodních materiálů
Cestou jsem na vzdálenost necelého kilometru kromě rozsáhlých okolních luk minul četné remízky a větší hájky.
V jednom se dokonce hned u komunikace třpytila hladina lomového jezírka, jenže tohle bylo kvůli neprostupně zarostlým břehům opravdu nepřístupné.
Tím hlavním zážitkem z tohoto úseku pouti však byl výhled na okolní zalesněné vyvýšeniny Žulovské pahorkatiny, nad níž se po mé pravici směrem k jihovýchodu a jihu tyčil odsud neskutečně vysoký Sokolský hřeben Rychlebských hor.
Opravdu jsem si místy připadal skoro jako v pohádce, ale ta hlavní nastala jakmile jsem z dálky uviděl malebný kužel Píšťaly... a brzy poté pak, když jsem z lučiny vyšplhal k okraji hvozdu na jejím úbočím.
Tím dobře vyšlapaným chodníčkem mířícím přímo k vrcholu jsem pohrdl a pustil se po druhém, odbočujícím najednou ve svahu k prvnímu suchému opuštěnému žulovému lomu.
Čtěte také: Více o částečně obnovitelných zdrojích
Hned za ním se nacházelo dno mnohem většího, ozdobeného kromě zajímavých skalních stěn hned třemi malými jezírky.
Nahoře na hřebenu jsem byl odměněn pohledem na řadu skalek s učebnicovým zvětráváním žuly a o něco dál můj zrak potěšila i ta slavná skalní věž Píšťala, podle níž dostal celý kopec jméno.
Po dostatečném poobdivování se jejím geomorfologickým zajímavostem nezbylo, než se s tím překrásným „šutrem“ rozloučit a vyrazit zase dál.
Jen o kousek níž jsem musel obejít odvaly z dalšího soutěskovitého lomu, pak se mi do cesty připletl zatopený lůmek s brčálově zeleným jezírkem o hladině snad 30 x 30 m, a hned za ním se mé nožky zamotaly do spleti vzájemně propojených lomů s odvaly.
Dokonce i na zbytek jakéhosi technického či ubytovacího zařízení bývalých lamačů jsem tu narazil. A věřte či nevěřte, ale tak krásným, že se mi o něm dodnes zdává… Zdařilé fotky.
Čtěte také: O korálových útesech
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy se nachází v severovýchodní části Vysočiny a zahrnuje téměř celé Žďárské vrchy mezi obcemi Žďár nad Sázavou, Havlíčkova Borová, Hlinsko, Polička a Nové Město na Moravě.
Tato harmonická krajina je plná lesů, luk, pastvin, rybníků a potoků s mokřadní vegetací a s velmi řídkým osídlením.
500 - 836 m n. Devět skal, 836 m n.
CHKO Žďárské vrchy je chráněné území s rozlohou 70 940 ha, které je rozděleno do čtyř zón odstupňované ochrany.
Nejcennější lokality se nacházejí v I. zóně, která zaujímá 3 % celkové rozlohy.
Celkem je na území CHKO vyhlášeno 50 maloplošných zvláště chráněných území, jako jsou rašeliniště, rulové skalní vrcholy, rybníky s mokřady a zbytky přírodě blízkých lesů.
Nejrozsáhlejším chráněným územím je národní přírodní rezervace Ransko.
Posláním Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy je zachování harmonické a vyvážené kulturní krajiny, v níž jsou významně zastoupeny přirozené ekosystémy.
Krajinný ráz, který se formoval od středověké kolonizace někdejšího pomezního hvozdu, zahrnuje zalesněné hřbety Žďárských vrchů prolínající se s poli, loukami s osnovou dřevinné vegetace, rybníky a venkovským osídlením.
Významným fenoménem chráněného území je voda.
V rámci zdejší husté sítě drobných vodních toků byla od středověku vytvářena rozsáhlá rybniční soustava.
K nejcennějším segmentům náleží zejména rašeliniště a další mokřadní společenstva.
tags: #přírodní #památka #píšťala #ochrana #přírody #informace