Odpad, který přestal být odpadem: Recyklace a její možnosti

V minulosti neexistovala kritéria, aby bylo možné stanovit, kdy materiál získaný z odpadu přestává být odpadem. Zavedení těchto kritérií požadovala rámcová směrnice o odpadech, jejímž cílem je dosáhnout mnohem větší míry recyklace a využívat odpad jako zdroj.

Obchodování a nakládání s odpady obecně (i související náležitosti) upravuje Zákon 541/2020 Sb. Přesná definice „odpadu“ (paragraf 4 zákona č. Součástí této definice je i to, kdy se daná věc za odpad nepovažuje.

Dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), mohou být pro stavbu navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence, splní základní požadavky na stavby dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9.

Možnosti ukončení odpadového režimu (§ 9)

Vždy se jedná o recyklaci nebo jiné využití odpadů v zařízení. Ukončení odpadového režimu není možné mimo zařízení určeného k nakládání s odpady.

1. Odpad vymezený evropským nařízením nebo prováděcím předpisem ("bez povolení k ukončení")

Odpad, který byl předmětem recyklace nebo jiného využití a současně je vymezený přímo použitelným předpisem Evropské unie (např. nařízení EU pro kovy a skleněné střepy) nebo prováděcím právním předpisem (např. vyhl. č. 169/2023 Sb.: paliva z odpadů; 283/2023 Sb. vyhláška o asfaltech; vyhl. 273/2021 Sb.: recykláty z SDO, komposty, digestáty, bioplyn), přestane být odpadem v okamžiku stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo prováděcím právním předpisem, pokud:

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

• splňuje kritéria stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo prováděcím právním předpisem (viz výše) a splnění těchto kritérií je ověřeno vzorkováním a zkoušením nebo jiným způsobem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo prováděcím právním předpisem,
• splňuje další technické požadavky pro konkrétní účely, pokud byly stanoveny jinými právními předpisy nebo technickými normami použitelnými na výrobky,
• splňuje požadavky jiných právních předpisů (například zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků, zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, zákon č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických směsích) a jeho využití nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí
• a byla pro něj zpracována průvodní dokumentace.
2. Odpad nevymezený evropským nařízením nebo prováděcím předpisem (s nutným povolením k ukončení režimu)

Odpad, který byl předmětem některého ze způsobů využití a není vymezen přímo použitelným předpisem Evropské unie (například nařízení EU č. 333/2011, nařízení EU č. 715/2013) nebo prováděcím právním předpisem a současně se nejedná o odpad určený k dalšímu zpracování způsobem, pro který jsou stanoveny zvláštní technické požadavky a kritéria, přestane být odpadem v okamžiku stanoveném v povolení krajského úřadu podle § 10 odst. 1 (recyklace nebo jiné využití odpadu, kterým přestává být daný odpad odpadem), pokud:

• splní požadavky tohoto povolení,
• splnění těchto požadavků je ověřeno způsobem stanoveným v povolení
• a byla pro něj zpracována průvodní dokumentace, jejíž náležitosti stanoví vyhláška.

Takže např. recyklace odpadních plastů nutně potřebuje povolení KÚ podle § 10!

3. Odpad k opětovnému použití ("bez povolení k ukončení")

Odpad, který byl připraven k opětovnému použití, přestane být odpadem v okamžiku, kdy:

• příprava k opětovnému použití proběhla v souladu s § 34 odst. 3 (Pokud v zařízení na využití odpadu probíhá příprava k opětovnému použití, je provozovatel zařízení povinen zajistit, aby vystupující výrobky určené k opětovnému použití splňovaly požadavky na uvádění použitého zboží na trh.),
• splňuje technické požadavky pro konkrétní účely, pokud byly stanoveny jinými právními předpisy nebo technickými normami použitelnými na výrobky,
• splňuje požadavky jiných právních předpisů (například zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků, zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, zákon č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických směsích) a jeho využití nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí
• a pro něj byla zpracována průvodní dokumentace.
4. Odpad zapracovaný do výrobku ("bez povolení k ukončení")

Odpad přestane být odpadem v okamžiku zpracování do výrobku v zařízeních vymezených v bodech 1 až 3 přílohy č. 4 k zákonu (příloha B5: Seznam zařízení k využití odpadu, která smí být provozována bez povolení provozu zařízení). Jedná se pouze o papír, sklo a kovy!

Průvodní dokumentace a evidence věcí

Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která předává movitou věc, která přestala být odpadem, s výjimkou věci, která přestala být odpadem podle předchozího odstavce (zpracování do výrobku), a věci vyrobené v zařízení vymezeném v bodě 11 přílohy č. 4 k zákonu - pneumatiky (příloha B5), má povinnost předávat tuto věc s průvodní dokumentací.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady, ve kterém přestávají být movité věci odpadem, je povinen vést evidenci těchto věcí do okamžiku zahájení jejich přepravy z tohoto zařízení.

Podrobnosti může stanovit vyhláška.

Ukončení odpadového režimu v zařízení na recyklaci/využití odpadu (§ 10)

Krajský úřad na žádost žadatele o povolení provozu zařízení k využití odpadu povolí, že v zařízení může docházet k recyklaci nebo jinému využití odpadu, kterým přestává být daný odpad odpadem, pokud se nejedná o odpad vymezený podle § 9 odst. 1 (odpady přímo vymezené legislativou) a žadatel prokáže, že výsledná věc:

• se běžně využívá ke konkrétnímu účelu uvedenému v jeho žádosti,
• je věcí, pro kterou existuje trh nebo poptávka,
• splňuje technické požadavky pro konkrétní účely, pokud byly stanoveny jinými právními předpisy nebo technickými normami použitelnými na výrobky,
• a splňuje požadavky jiných právních předpisů (například zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků, zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, zákon č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických směsích) a její využití nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí.

Toto povolení je součástí povolení provozu zařízení k využití odpadu podle § 21 odst. 2. Krajský úřad v rozhodnutí vymezí parametry v rozsahu § 10 odst. 3. Žadatel navrhne tyto parametry v žádosti nebo v návrhu PŘ zařízení.

Stavební a demoliční odpady

Stavby je potřeba rozebírat selektivně a zejména s ohledem na další materiálové využití. S cílem umožnit opakované použití a recyklace je potřeba počítat s rozebráním stále širšího množství materiálů např. materiály z lehkých obvodových plášťů, otvorových výplní stavebních konstrukcí tj.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Další materiály, které je možné opětovně použít, nebo recyklovat jsou: beton, sádra, minerální izolace, materiály pro zateplování fasád např. z polystyrenu atd.

V případě stavebních a demoličních odpadů na bázi sádry není vhodné využití pro účely využívání odpadů na povrchu terénu. CaSO4 obsažený v těchto odpadech může být za určitých podmínek (anaerobní prostředí, přítomnost organické hmoty a vody) redukován až na toxický H2S.

Prioritně se doporučuje zvažovat a hledat možnosti využití použitých stavebních výrobků vznikajících při odstraňování stavby nebo jejích částí v rámci změny dokončené stavby nebo údržby stavby přímo v místě jejich vzniku (v rámci stavby). Podmínkou je, že použité stavební výrobky jsou pro další použití v místě stavby bezpečné - např. Stavební výrobky, které byly použity při stavbě, se nestávají odpadem v případě, že jsou ze stavby odnímány a následně v místě stavby nebo na jiné stavbě použity opět jako stavební výrobky k původnímu účelu (např. očištěné cihly, panely, nosníky, štěrk, písek), protože nenaplňují definici odpadu uvedenou v § 4 zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech.

V takovém případě nejsou podřízeny zákonu o odpadech a jejich užívání je řízeno zvláštními právními předpisy (Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, Zákon č.

Pokud není možné využívat jednotlivé konstrukční celky staveb opětovně k původnímu účelu, doporučuje se odpad mechanicky (fyzikálně) upravit na recyklát (v zařízení k tomu určeném a povoleném příslušným krajským úřadem) a ten dále využít, buď jako stavební výrobek v souladu se zvláštními právními předpisy, nebo materiálově využít jako upravený stavební odpad v místě k tomu určeném jako náhradu primárních surovin, např. k uzavírání a rekultivacím skládek, k zavážení vytěžených povrchových dolů, lomů a pískoven nebo k terénním úpravám, rekultivacím a jiným úpravám povrchu lidskou činností postižených pozemků v souladu s požadavky § 6 vyhlášky č. 273/2021 Sb.

Odpad podskupiny 17 05 - Zemina kategorie ostatní odpad lze mimo místo vzniku (stavbu) využívat na povrchu terénu (zasypávání) v místech k tomu určených a povolených příslušným krajským úřadem, např. k uzavírání a rekultivacím skládek, k zavážení vytěžených povrchových dolů, lomů a pískoven nebo k terénním úpravám, rekultivacím a jiným úpravám povrchu lidskou činností postižených pozemků v souladu s § 6 vyhlášky č. 273/2021 Sb.

Vhodný odpad (výkopovou zeminu) lze též využívat na povrchu terénu v zařízeních provozovaných jenom na ohlášení podle § 95 zákona o odpadech a přílohy č. 4 k zákonu (6. Zasypávání zeminou nebo kamením k zasypávání v maximálním množství 10000 t odpadu nebo sedimenty v maximálním množství 50000 t odpadu, pokud provozovatel neprovozuje nebo v posledních 5 letech neprovozoval ve vzdálenosti do 2 kilometrů jiné zařízení k zasypávání), ale pouze v případě, že její využití v tomto zařízení (např.

Nekontaminovaná zemina a jiný přírodní materiál vytěžený během stavební činnosti, pokud je zajištěno, že materiál bude použit ve svém přirozeném stavu pro účely stavby na místě, na kterém byl vytěžen, jsou vyjmuty z působnosti zákona o odpadech (§ 2/1, odst.

Odpady vznikající ze základních minerálních stavebních materiálů (např.

Pokud u dřevěných částí staveb není možné jejich opětovné použití nebo materiálové využití (např. opětovné použití trámu, dřevo jako surovina pro výrobu dřevotřískových desek) doporučuje se jejich energetické využití v souladu se zákonem o odpadech a zákonem č. 201/2012 Sb.

Jako paliva nemohou být spalovány dřevěné prvky stavby, které mohou obsahovat halogenované organické sloučeniny nebo těžké kovy v důsledku ošetření látkami na ochranu dřeva (např. železniční pražce, krovy) nebo nátěrovými hmotami (např.

Je vhodné využívat dostupné technologie pro zpracování stavebního a demoličního odpadu s cílem třídění a následného využití odpadu jako zdroje pro výrobu paliva.

Přítomnost obalových materiálů na staveništích by se měla co nejvíc minimalizovat prostřednictvím optimalizace dodavatelského řetězce, například hromadnými dodávkami, dohodami s dodavateli o zpětném odběru obalů atd.

Všechen odpad z obalů, který vznikne na staveništi, by se měl v co největší možné míře roztřídit podle druhu (např. na plasty, dřevo, lepenku a kov). Správné přiřazení kódů odpadu k odpadu z obalů je důležité při rozlišování obalů se zbytky obsahu, např. obalů od barev.

Omezení množství vznikajícího nebezpečného odpadu lze dosáhnout např. důsledným vyprázdněním obalů a případně i umožněním vytvrzení nebo vyschnutí zbytků, které zůstaly v obalech.

Je nutné zabránit kontaminaci ostatních odpadů odpady nebezpečnými, k čemuž může během demolice dojít v důsledku nevhodného nakládání. Mezi nejběžnější nebezpečné odpady, které vznikají během stavebních a demoličních prací jsou odpady s obsahem azbestu, dehtu, polychlorovanými bifenyly, olova nebo například izolační materiály obsahující nebezpečné látky.

Odstranění nebezpečných odpadů je nutné také z důvodu zabránění poškození recyklovatelných materiálů nebezpečnými látkami.

V rámci stavební činnosti je nutné zaměřit se na snižování emisí prašnosti v souladu se zákonem o ochraně ovzduší a s vydanými Programy zlepšování kvality ovzduší (Opatření k omezování prašnosti ze stavební činnosti).

Ke snižování emisí prašnosti lze realizovat opatření stanovené v Metodice pro stanovení opatření ke snížení vlivů stavební činnosti na imisní zatížení částicemi PM10 (kap.

Povinnost předcházet vzniku odpadů je dána zákonem o odpadech (§ 3), resp. hierarchií odpadového hospodářství. Předcházení vzniku odpadů představují opatření přijatá předtím, než se látka, materiál nebo výrobek stanou odpadem. opětovného použití (např.

Zdaleka největší vliv na množství a složení odpadů ve všech fázích stavby má především fáze plánování (přípravy stavby). S potenciálními stavebními odpady (s opakovaně použitelnými stavebními výrobky např.

Recyklace stavebního polystyrenu

Ve stavebním polystyrenu v deskách z expandovaného resp. extrudovaného polystyrenu (EPS resp. XPS), s ohledem na požadavky, které musí tyto výrobky splňovat z hlediska protipožární ochrany, může být přítomen zpomalovač hoření hexabromcyklododekan (HBCDD).

Nařízením Komise (EU) č. 2016/460 ze dne 30. března 2016 se změnila od 30. září 2016 pravidla pro původce odpadů (firmy a obce) o nakládání s odpadním stavebním polystyrenem v budovách a při jejich výrobě (viz také Sdělení MŽP).

Při pochybnostech o obsahu HBCDD je možné prostřednictvím rozboru v akreditované laboratoři prokázat koncentraci HBCDD v polystyrenu pod 1000 mg/kg. V případě, že se prokáže, že koncentrace je nižší než 1000 mg/kg je možné odpadní stavební polystyren předat k recyklaci nebo jinému způsobu nakládání s odpady. Výsledek rozboru je pak nutno přikládat při přejímce odpadů do zařízení.

V případě zbytků stavebního polystyrenu, které vznikají na současně realizovaných stavbách, ve kterém již byl HBCDD nahrazen, se nepřítomnost HBCDD prokazuje prohlášením výrobce tohoto polystyrenu.

Podle Nařízení č. 1272/2008 o klasifikaci a označování látek a směsí („nařízení CLP“) spadá HBCDD do třídy nebezpečnosti toxický pro reprodukci kategorie Repr. 2. Podle nařízení č. 1357/2014 o nebezpečných vlastnostech odpadů se odpad stává nebezpečným, pokud koncentrace takové látky dosáhne 3%. Při zařazování do kategorie „ostatní“ nebo „nebezpečný“ se postupuje standardně v souladu s § 7 zákona o odpadech. Nad 3% (30 000 mg/kg) obsahu HBCDD se jedná nebezpečný odpad.

Při vzniku odpadního polystyrenu ze stavby svépomocí může být polystyren sbírán v rámci obecního systému pro odpady např. ve sběrných dvorech v souladu s obecně závaznou vyhláškou obce nebo prostřednictvím odpadových společností.

Obalový polystyren se také nadále odkládá do žlutých kontejnerů v obci a následně se odváží na třídící linky, kde dojde k separaci na jednotlivé druhy plastů. V rámci třídící linky také dojde k rozlišení polystyrenu s obsahem HBCDD nad limit určený nařízením.

Nakládání s azbestem

Každý musí zajistit, aby při nakládání s odpadem obsahujícím azbest nebyla z odpadu do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo azbestový prach a aby nedošlo k rozlití kapalin obsahujících azbestová vlákna.

Při nakládání s odpadem obsahujícím azbest je nutné splnit technické požadavky stanovené vyhláškou ministerstva a požadavky jiných právních předpisů (Zákon č. 258/2000 Sb., Zákon č. 309/2006 Sb., Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., Vyhláška č.

Využití odpadů k zasypávání

Podmínky pro využití odpadů k zasypávání jsou stanoveny ve vyhlášce č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Tato vyhláška stanovuje limity pro obsah škodlivin v sušině a ve výluhu využívaných odpadů, jakož i limity pro výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy.

Konkrétně, odpady nesmí být využívány:

• v ochranných pásmech vodních zdrojů I. a II. stupně
• v ochranných pásmech léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod I. a II. stupně

Dále platí, že:

• obsah škodlivin v sušině využívaných odpadů nesmí překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 5.1 sloupci II přílohy č. 5 k této vyhlášce
• v případě využití ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu a v ochranných pásmech vodních zdrojů II. stupně nebo v případě využití odpadů pod úrovní hladiny podzemní vody nesmí překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 5.1 sloupci I přílohy č. 5 k této vyhlášce
• obsah škodlivin ve výluhu využívaných odpadů nesmí překročit nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v tabulce č. 5.2 přílohy č. 5 k této vyhlášce
• výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy nesmí překročit limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci II přílohy č. 5 k této vyhlášce a ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu v tabulce č. 5.3 sloupci I přílohy č. 5 k této vyhlášce

U sedimentů využívaných k zasypávání rozdílně od odstavce 3 nesmí obsah škodlivin překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 5.4 přílohy č. 5 k této vyhlášce s výjimkou případů, kdy jsou překročeny nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin u nejvýše tří ukazatelů; v takovém případě však nesmí výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy překročit limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci II přílohy č. 5 k této vyhlášce a ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci I přílohy č. 5 k této vyhlášce.

Obsah škodlivin podle odstavce 3 písm. a) a c) a odstavce 4 může být překročen, pokud jejich zvýšení odpovídá podmínkám charakteristickým pro dané místo, zejména pozaďovým hodnotám škodlivin, a geologické a hydrogeologické charakteristice místa a jeho okolí. Navýšené limity musí být jednoznačně popsány v provozním řádu a odůvodněny. Dále musí být vymezena opatření, která zajistí ochranu životního prostředí a lidského zdraví. V případě navyšování limitů musí provozovatel zařízení nechat zpracovat hydrogeologický posudek a hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s jiným právním předpisem jako podklad pro zpracování provozního řádu.

V případě využívání odpadů k zasypávání v jednom místě použití v množství větším než 1000 t musí být pro toto místo použití zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s jiným právním předpisem. Součástí hodnocení rizika musí být rovněž specifikace nejbližších ochranných pásem vodních zdrojů a dále informace, zda bude docházet k využití odpadů pod úrovní hladiny podzemní vody.

tags: #odpad #který #přestal #být #odpadem #recyklace

Oblíbené příspěvky:

• Komunální odpad a suť v ČR
• Tipy pro uchycení pytlů na odpadky
• Nástěnná Tabule o Vodě
• Likvidace nebezpečného odpadu v Čáslavi
• Poplatek za odpad v ČR