Odpadové hospodářství v České republice: Legislativa, likvidace a nakládání s odpady

Nový zákon č. 541/2020 Sb. o odpadech přináší do odpadového hospodářství zásadní změny v podobě několika zásadních milníků. Odpadové hospodářství se zakládá na hierarchii, podle níž je prioritou předcházení vzniku odpadu.

Účelem zákona o odpadech je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi v souladu s hierarchií odpadového hospodářství za současné sociální únosnosti a ekonomické přijatelnosti tak, aby bylo dosaženo cílů odpadového hospodářství stanovených v příloze č. 1.

Základní pojmy a definice

Využitím odpadu se rozumí činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu nebo že je k tomuto konkrétnímu účelu připraven tak, že naplní podmínky stanovené v § 9 nebo 10 a přestane být odpadem; způsoby využití odpadu jsou uvedeny v příloze č. 3.

Odstraněním odpadu se rozumí činnost, která není využitím odpadů, a to i v případě, že tato činnost má jako druhotný důsledek znovuzískání látek nebo energie; způsoby odstranění odpadu jsou uvedeny v příloze č. 4.

Zařízení je definováno jako zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu, v kterém probíhá činnost vymezená v Katalogu činností v příloze č. 2 k tomuto zákonu a provozované na základě povolení podle § 21 odst. 2, zařízení k využití odpadu vymezené v příloze č. 4 k tomuto zákonu, které je provozováno na základě výjimky podle § 21 odst. 3 a jehož zahájení provozu bylo ohlášeno podle § 95 odst. 3, a malé zařízení provozované na základě souhlasu podle § 64 odst. 1.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Potravinovým odpadem jsou potraviny podle čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.

Ostatní odpad je odpad, který nesplňuje podmínky pro nebezpečný odpad.

Původce odpadu a jeho povinnosti

V případě, že odpad vzniká při činnosti více osob nebo při činnosti prováděné na základě smlouvy pro vlastníka věci, ze které se stane odpad, je původcem odpadu osoba, která fyzicky provádí činnost, při které odpad vzniká. Původcem odpadu je jiná osoba podle věty první, pokud tak vyplývá z písemné smlouvy uzavřené mezi těmito osobami.

Jednu ze základních povinností původců odpadů představuje zajištění přednostního využití odpadu v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady. Jak vyplývá z výše uvedeného, podnikatel je vždy povinen vzniku odpadů předcházet. Pokud odpady vznikly a nelze je připravit k opětovnému použití, musí právnická osoba či fyzická osoba oprávněná k podnikání zajistit recyklaci těchto odpadů. Na předposledním místě v hierarchii způsobů nakládání s odpady je zařazeno jejich energetické, popř. jiné využití. Došlo-li tedy při činnosti podnikatele ke vzniku odpadů, má takový podnikatel povinnost zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním.

Původce odpadu je pro účely nakládání s odpady vždy povinen správně zařadit vyprodukované odpady pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadů, jež jsou uvedená v Katalogu odpadů. Původce odpadu je povinen zajistit, aby nebezpečné odpady byly zabaleny v souladu se zvláštními právními předpisy a označeny písemně způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a grafickým symbolem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Zákon o odpadech ukládá původcům odpadů povinnost shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií. Primárně se má na mysli oddělené shromažďování nebezpečného odpadu od odpadů ostatních.

Mezi povinnosti, které zákon o odpadech původcům odpadů ukládá, patří také vedení průběžné evidence o odpadech a způsobech nakládání s nimi. Původce odpadů je povinen vést evidenci za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu samostatně. Další povinností původců odpadů je zaslání hlášení o roční produkci a nakládání s odpady za uplynulý kalendářní rok obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle přílohy č. 20 vyhlášky č. 8/2021 Sb. Toto hlášení je podnikatel povinen zasílat každoročně vždy do 15. února.

Zákon o odpadech stanoví pro původce odpadu, který v posledních dvou letech nakládal s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 tun nebezpečného odpadu za rok, povinnost zajišťovat odborné nakládání s odpady prostřednictvím odborně způsobilé osoby, tedy odpadového hospodáře.

Nakládání s komunálním odpadem

Zjednodušeně můžeme komunální odpady rozdělit na směsný komunální odpad a tříděný odpad. Směsný komunální odpad (SKO) nelze dále vytřídit a končí na skládce nebo v zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO). S ohledem na ochranu životního prostředí a šetření primárních zdrojů je nevyhnutelné se snažit o minimalizaci produkce všech druhů odpadů bez ohledu na to, zda je lze recyklovat.

Z pohledu třídění je v současnosti největším problémem bioodpad, který stále tvoří přibližně 40 % z celkového množství komunálních odpadů, a přitom ho lze jednoduše zpracovat jak v průmyslové kompostárně či bioplynové stanici anebo v domácím kompostéru.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Pro správné nastavení svozu odpadů je tedy nevyhnutelné znát data (současný stav), a dle nich dále nastavovat systém odpadového hospodářství.

Doporučuje se, aby dodavatel 1-2 x ročně provedl fyzickou kontrolu kontejnerových stání a rovněž i kontrolu obsahu nádob na směsný komunální odpad za účelem zjištění míry třídění. Zadavatel by měl každý rok vyhodnocovat data o produkci a nakládání s odpady. Na základě těchto výsledků by pak společně s dodavatelem provedli optimalizaci sběru a svozu odpadů.

Pro úplné zavedení správného systému odpadového hospodářství je důležité vědět, kde jednotlivé druhy odpadů fyzicky končí. Dodavatel by měl zadavatele informovat o způsobech konečného nakládání s odpady. Tyto informace poslouží k hodnocení, zda je s odpady nakládáno v souladu s hierarchií odpadového hospodářství dle zákona.

Stavební a demoliční odpady (SDO)

Nový zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, stanoví všem původcům stavebních odpadů striktní postup, jak se SDO nakládat, tak aby bylo možné materiály a odpady ze staveb a demolic co nejvíc znovu použít ve stavebnictví. Nová prováděcí vyhláška k zákonu o odpadech (č. 273/2021 Sb.) tuto povinnost detailně popisuje (§ 42 a příloha č. 24). V principu to znamená, že stavení firmy musí důsledně třídit všechny materiály a odpady již v místě výstavby nebo demolice.

Kromě hrozby pokuty jsou totiž stavební firmy motivovány ke třídění a využívání SDO i výší skládkovacího poplatku, kterým je recyklovatelný stavební odpad zatížen a který v letošním roce činí 900 Kč, ale už za tři roky to bude 1500 Kč a od roku 2030 nebude vůbec možné tento odpad na skládku uložit.

Zásadní roli zde samozřejmě hraje i ekonomika, protože recyklace SDO se opravdu vyplatí. Mnohý takový záměr však skončí dřív, než začne, a to nárazem na legislativní povinnosti. Je proto žádoucí, aby byla nová vyhláška zpracována a vydána co nejdříve.

Zvláštní požadavky na nebezpečné odpady

Pro nebezpečný odpad platí přísnější podmínky likvidace a ne každá firma či instituce oprávněná k nakládání s odpady vám ho vezme. Podle vyhlášky č. 273/2021 Sb., je nebezpečný odpad takový, který obsahuje látky nebezpečné pro lidské zdraví nebo životní prostředí, infekční látky, radioaktivní látky nebo třeba odpad, který má hořlavé či toxické vlastnosti.

Každá firma musí mít vlastní označené nádoby na uchovávání nebezpečného odpadu a vést evidenci odpadů. „Předání odpadů svozové společnosti je potřeba prokázat fakturou nebo smlouvou a jednou ročně musí firma ohlásit, zda nepřekročila zákonný limit. Ten je 600 kg vyprodukovaných nebezpečných odpadů za rok,“ doplňuje Ing. Petr Havelka.

Zajistěte také, aby nebezpečné odpady byly vždy označeny nejen katalogovým číslem a názvem odpadu, ale také kódem a názvem jeho nebezpečné vlastnosti, nápisem „nebezpečný odpad“ a výstražným grafickým symbolem. K nebezpečnému odpadu musíte zpracovat identifikační list s podrobným popisem odpadu a dalšími údaji ohledně bezpečnosti práce, první pomoci nebo opatření při havárii a místa nakládání s nebezpečným odpadem tímto listem vybavit. Přepravu nebezpečného odpadu hlaste do elektronického systému evidence přeprav, tzv. SEPNO.

Legislativní rámec

• Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech
• Vyhláška MŽP č. 8/2021 Sb., ze dne 12. 1. 2021
• Vyhláška MŽP č. 273/2021 Sb. ze dne 12. 7. 2021
• Nařízení Evropské unie, jako je Nařízení REACH (Nařízení č.

Změny a povinnosti obcí

Rok 2022 přináší pro obce a města řadu změn a nových povinností plynoucích z nové odpadové legislativy. Významnou novinkou letošního roku je povinnost obcí informovat nejméně jednou ročně způsobem umožňujícím dálkový přístup o vybraných aspektech odpadového hospodářství obce. Konkrétně dle § 60 odst. 4 zákona č. 541/2020 Sb.

Dle nového zákona o odpadech obce již nemají povinnost zpracovávat plány odpadového hospodářství (POH). Povinnost pro kraje však zůstává. Současný zákon o odpadech je, co se povinnosti obce vydávat OZV týká, benevolentnější.

Obecní systém odpadového hospodářství (dříve systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů), který je obec povinna podle § 59 odst.

Pokud se obec rozhodne obecně závaznou vyhlášku k nastavení obecního systému odpadového hospodářství použít, může jejím prostřednictvím splnit svou další povinnost, kterou je určení míst pro oddělené soustřeďování komunálních odpadů vznikajících na jejím území, a to alespoň nebezpečného odpadu, papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu a jedlých olejů a tuků. [§ 59 odst. 2 zákona č.

Určit místa pro oddělené soustřeďování komunálních odpadů jsou povinny i obce, které obecní systém odpadového hospodářství nenastaví obecně závaznou vyhláškou. V takovém případě si obec může zvolit jiný způsob, kterým tato místa určí (např. mohou jimi být sběrné dvory, zařízení určená pro nakládání s odpady, velkoobjemové kontejnery, sběrné nádoby nebo pytle.

Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba předává odpad z obalů z papíru, plastů, skla a kovů, který produkuje, do obecního systému na základě písemné smlouvy, zařazuje se tento odpad jako odpovídající druh komunálního odpadu (katalogové číslo 20 xx xx, nikoliv 15 xx xx). [§ 62 odst. 2 a 3 zákona č.

Obec je povinna zaslat každoročně do 28. února hlášení o komunitních kompostárnách na jejím území. Provozovatel komunitní kompostárny je povinen provozovat kompostárnu v souladu s vyhláškou, vést provozní deník a průběžnou evidenci o množství přijatých rostlinných zbytků a zaslat do 28.

Poplatky za komunální odpad

Od 1. ledna 2022 mohou mít obce na svém území zavedeny pouze poplatky podle zákona č. Na rozdíl od předchozí právní úpravy, kdy byl poplatek za komunální odpad upraven zákonem o odpadech a poplatek za systém odpadového hospodářství zákonem o místních poplatcích.

Obec není povinna poplatek za komunální odpad na svém území zavést.

Nový zákon o odpadech zásadně mění poplatky za odpady uložené na skládku. Do určitého množství odpadů uložených na skládku (180 kg/obyvatel v roce 2023, 170 kg v roce 2024, 120 kg/obyvatel v roce 2029) obce v kalendářním roce zaplatí 500 Kč za tunu jako doposud.

Výnosy z poplatků budou větším příjmem pro Státní fond životního prostředí (SFŽP) a menším příjmem pro obce, na jejichž území skládka leží.

Celkové množství odpadů, na které obec uplatní sníženou sazbu 500 Kč, nesmí v roce 2023 přesáhnout 180 kg na jednoho obyvatele. Obec s 1 000 obyvateli proto může letos na skládku uložit 180 000 kg odpadu. Počet obyvatel pro získání slevy vychází z bilance obyvatel zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu předchozího kalendářního roku.

Poplatkovým obdobím je kalendářní rok. Obec by měla zavést poplatek s účinností od 1. 1. Podle zákona může sazba dosáhnout až na 1 200 Kč/poplatník/rok. Jeho výše závisí na rozhodnutí obce a není nutné ji zdůvodňovat v OZV.

Osvobození od poplatků v zákoně definuje § 10 g. Obec ale může v OZV nastavit další způsoby osvobození a úlev (např.

Tento poplatek zohledňuje skutečné množství odloženého odpadu. Tyto základy se nedají kombinovat, obec zvolí pouze jeden z nich.

Odpad vs. vedlejší produkt

Klíčem k pochopení nové legislativy je rozlišení dvou základních pojmů: odpad a vedlejší produkt. Jejich záměna je nejčastější příčinou porušení zákona a následných vysokých pokut.

Zákon definuje odpad jako „každou movitou věc, které se osoba zbavuje, má úmysl nebo povinnost se jí zbavit“. Naproti tomu vedlejší produkt je podle § 8 zákona o odpadech materiál, který vzniká při výrobě, jejímž primárním cílem není jeho produkce, ale splňuje čtyři přísné kumulativní podmínky. Jednou z klíčových podmínek je, že materiál musí vznikat jako nedílná součást výrobního procesu.

Demolice není z pohledu zákona výrobní činnost. Jedná se o proces odstraňování stavby, tedy ukončení její životnosti. Z toho plyne klíčový závěr: materiál vzniklý při demolici, jako je betonová suť, cihly nebo střešní krytina, nemůže být klasifikován jako vedlejší produkt.

Odpovědnost za správnou klasifikaci a nakládání nese tzv. původce odpadu.

Aby mohl být materiál vzniklý při stavební činnosti (nikoliv demolici) legálně považován za vedlejší produkt, musí podle § 8 zákona č. 541/2020 Sb. Právě požadavek na průvodní dokumentaci je zásadní novinkou, která mění neformální praxi v přísně regulovaný proces.

Nejedná se o pouhou formalitu, ale o klíčový právní dokument, který musí materiál fyzicky doprovázet a prokazovat splnění všech zákonných kritérií. Jak detailní tyto požadavky mohou být, ukazuje například vyhláška č. 283/2023 Sb.

Bezchybně zpracovaná průvodní dokumentace je vaší hlavní obranou při kontrole. Právníci v ARROWS mají s přípravou těchto dokumentů rozsáhlé zkušenosti a zajistí, aby vaše materiály, které splňují zákonné podmínky, nebyly mylně klasifikovány jako odpad. Tento dokument je v podstatě štítem, který prokazuje, že jste postupovali v souladu se zákonem.

Jak tedy legálně naložit s materiálem z demolic?

Správnou cestou je proces tzv. ukončení režimu odpadu podle § 9 zákona o odpadech. V tomto procesu je demoliční odpad převezen do schváleného recyklačního zařízení, kde je zpracován (např. drcením, tříděním).

Pro stavební a demoliční odpady (SDO) je klíčové přechodné ustanovení v § 83 vyhlášky č. 273/2021 Sb. Novela 18/2025 Sb. prodloužila platnost těchto dočasných kritérií pro ukončení režimu odpadu u recyklátů ze SDO až do 31. prosince 2027. Pro stavební sektor to znamená jedinečnou příležitost.

Společnosti, které nyní investují do procesů třídění a recyklace v souladu s těmito dočasnými pravidly, mohou legálně přeměnit demoliční odpad na prodejnou surovinu a zároveň se připravit na budoucnost.

Rizika spojená s nesprávnou klasifikací a nakládáním s demoličními materiály

Následující tabulka shrnuje nejčastější a nejzávažnější rizika spojená s nesprávnou klasifikací a nakládáním s demoličními materiály.

Ačkoliv základní rámec udává evropská legislativa, jednotlivé členské státy implementují směrnice s odlišnými nuancemi a požadavky. Orientace v této složité síti národních předpisů vyžaduje hlubokou mezinárodní expertízu.

tags: #odpady #likvidace #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Úniková hra přístupná vozíčkářům: Strýček v ohrožení
• Objevte sílu čiroku
• Stavební odpad Praha a Tábor
• Více o ekologických prostředcích
• Bezdotykový odpadkový koš Lamart