Odpad - něco, co většina z nás vnímá jako běžnou součást života. Vysypeme koš, odvezeme popelnici, a dál to neřešíme. Jenže to, co končí v koši, má dopad na naši planetu mnohem větší, než si často připouštíme.
Samotné třídění odpadu je důležité z několika ohledů. První z nich je, že přírodní zdroje nejsou nekonečné. Možná vás překvapí, že i písku začíná být nedostatek. Recyklací se šetří nejen suroviny, ale také energie (díky čemuž se snižuje produkce skleníkových plynů). Ve zkratce je tak třídění důležité pro úsporu zdrojů, energie a pro podporu udržitelného rozvoje.
Ve zkratce je tak třídění důležité pro úsporu zdrojů, energie a pro podporu udržitelného rozvoje.
Přesto na jednu hlavu připadá o 350 kg odpadu ročně více, než by bylo optimální, a ne každý třídí správně. Vše má totiž pravidla, takže pokud netřídíte jen pro dobrý pocit, je dobré vědět, co kam patří a jak jednotlivé odpady připravit.
Co jednou přijde do směsi, to tam i zůstane, směsný odpad se dále už netřídí a míří nejčastěji na skládku. Naopak vytříděný odpad ještě prochází dotřiďovací linkou, kde pracovníci odstraňují nežádoucí příměsi.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Některá pravidla platí celoplošně, jinde mají obce svá specifika. Vyplatí se proto číst popisky na kontejnerech na tříděný odpad, kde vždy stojí, co tam patří a co by se tam vhazovat nemělo. Některé obce třídí nápojové kartony zvlášť, někde se hází do žlutého kontejneru s plasty, jinde zase do modrého. V jakém stavu tam odpady patří je ale všude stejné.
TIP: Mrkněte na stránku Kam s ním, která má i svou mobilní aplikaci.
Správné třídění plastů spočívá ve zmenšení objemu (například sešlápnutí lahví) a také v tom, aby v recyklovaných obalech nezůstávaly zbytky jídel, kosmetiky a podobně. Nepatří sem mastné obaly se zbytky potravin, obaly se zbytky čisticích prostředků a obaly od barev nebo nebezpečných látek. Také sem nepatří podlahové krytiny, stavební polystyren, novodurové trubky a podobně. Některé lahve na sobě mají tzv. rukávek z PVC, který recyklaci znemožňuje.
Recyklace plastů ještě není na takové úrovni, jaká by byla potřeba, přesto jejich třídění smysl má.
Do kontejneru na papír patří pouze papírové obaly, které nejsou nijak znečištěné (třeba mastné), zato sponky na papír nebo celofánová okénka na obálkách nevadí. Papír je možné v průměru recyklovat 5 až 7krát.4 Kromě toho, že se z něho vyrábí recyklovaný papír, nachází využití i jako tepelná izolace, příměs do stavebních hmot, přísada do kompostu i k energetickému využití. Jedna tuna vytříděného papíru dokáže ušetřit téměř 2 tuny dřeva a až 31 tisíc litrů vody5.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Dobrá zpráva pro lenochy, sklo před tříděním nemusíte vymývat ani zbavovat etiket nebo sundávat víčka! Mezi recyklovatelné sklo patří veškeré lahve, sklenice, tabulové sklo z oken nebo dveří. Do nádob na sklo nepatří varné neboli borosilikátové sklo (zapékací mísy i třeba některé eko lahve na pití a pipety u různých pleťových rozmazlovačů), autosklo, laboratorní sklo, zrcadla, pozlacené a postříbřené sklo, drátěné sklo nebo keramika. Recyklované sklo představuje ohromnou úsporu energií i zdrojů, protože písek začíná být nedostatkovým zbožím.
Tetrapaky od džusů nebo mléka patří do tříděného odpadu dobře vymyté a sešlápnuté. Víčka na nich klidně můžete nechat, ta ničemu nevadí. Pokud nemáte ve městě oranžový (nebo někdy i červený) kontejner na tetrapaky, mrkněte se, jestli nepatří do žlutého nebo modrého.
Recyklace kovů je u nás na vzestupu, což je dobře. Znovupoužití kovu je pro životní prostředí mnohem menší zátěž, než jeho těžba. Do šedého kontejneru patří vše od víček od jogurtu až po staré hrnce.
Zatímco kontejnery na papír, plast a sklo jsou prakticky na každém kroku (konkrétně je to v průměru 89 kroků8), s bioodpadem je těžší pořízení a je tak černou ovcí všech tříditelných odpadů. Ve směsných odpadech tvoří celou třetinu. Něco jsou vyhozené zbytky jídel, kterým je lepší předcházet, velkou část ale tvoří zbytky zeleniny a ovoce, které na kompostu udělají větší parádu než v popelnici. Pokud máte zahradu, je nakládání s organickým odpadem nejjednodušší, stačí si založit kompost a další roky benefitovat z výživného organického hnojiva, které použijete na okrasné i užitkové zahrádce. Kompost ale lze mít i v paneláku - když si pořídíte vermikompostér s trochu netypickými obyvateli - kalifornskými žížalami.
Chcete rozjet kompost na plné obrátky? I bez domácího kompostéru si lze poradit. Nevytříděný bioodpad znamená na skládkách velký problém. Než s bioodpadem zaběhnete na kompost, skladujte ho doma v nádobě, která větrá, ale zároveň se do ní nedostane hmyz, který by se rychle namnožil.
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice
Pro jednoho odpad, pro druhého poklad. Ano, mluvíme o oleji, a to zejména o tom, který ve vaší kuchyni dávno svou službu dokončil. Nikdy olej nevylévejte do odpadu nebo do záchodu. Nejenže hrozí ucpání trubek kanalizace, ale také můžete způsobit kontaminaci vody a půdy. Třídit lze zbytky oleje po smažení, grilovací marinády, olej z konzervovaných potravin i zbytky másla a rostlinných tuků.
Co s elektronikou, která vám dosloužila? Pokud je ještě funkční, nebo by se z ní daly použít součástky, nabídněte ji na bazaru nebo swapovacích skupinách. Jestliže odešla do křemíkového nebe, nezbývá než si udělat cestu ke kontejneru na elektroodpad. Spotřebiče nemusíte rozebírat ani z nich vyndávat akumulátory. Velké elektrospotřebiče rozhodně nenechávejte postavené vedle sběrné popelnice s tím, že se o to někdo postará.
Zmenšilo se vám oblečení, nebo už prostě dosloužilo? Neházejte ho do směsného odpadu, ale udělejte si cestu na charitu nebo do kontejneru na textil (pokud nevíte, kde se u vás takový kontejner nachází, mrkněte na mapu KlokTex nebo TextilEco, které najdete po celé republice). Recyklace textilu je náročná a většina končí ve spalovnách, ideální je tak nepodléhat impulzivním nákupům. Do kontejneru na textil patří oděvy zásadně v igelitce nebo v pytli. Vždy byste tam měli dávat pouze nositelné oblečení (roztrhané nebo znečištěné kousky jen celý proces komplikují).
Kromě výše zmíněných existují další druhy odpadů, které by se do směsného odpadu neměly v žádném případě dostat. Prošlé nebo nespotřebované léky (tablety, sirupy, masti a podobně) nepatří do koše. Kdyby se dostaly na skládku nebo do spalovny, mohly by ohrozit zdraví lidí, zvířat i životní prostředí. Léky také nikdy nesplachujte do záchodu! Pěkně byste zavařili vodním organismům.
Kam s použitými bateriemi? Ať už vám dosloužila klasická AAčka, nebo potřebujete vyhodit baterii z notebooku, na koš ani nemyslete. Na každém rohu najdete sběrná místa pro použité baterie, mrkněte na portál kamsnim.cz, kde si snadno vyhledáte nejbližší místo. Pokud nechcete běhat s bateriemi každou chvilku, volte znovunabíjecí baterie, které vydrží mnohem déle. Nejvhodnější jsou do pravidelně používaných věcí (například ovládání, myš a podobně) v přístrojích, které používáte jen občas, se jim tolik nelíbí.
Barvy, lepidla, rozpouštědla a další chemikálie je potřeba odvézt do sběrného dvora, nebo využijte mobilního sběru, které některé obce pořádají.
Recyklování postupuje každým rokem kupředu a setkat se můžete s hromadou nečekaných výrobků, které odpadu vdechly nový život. Díky tomu si dneska klidně pořídíte oblečení vyrobené z odpadních rybářských sítích vylovených z oceánu, nebo si můžete nechat vytisknout vizitku na papír vyrobený recyklací starých džín. Takové recyklované pneumatiky lze využít na podklad pro dětské hřiště, stejně tak z nich najdete doplňky do domácnosti.
Vytvořte si efektivní systém, se kterým si třídění zjednodušíte. Úplný základ je zřízení oddělených košů pro jednotlivé druhy odpadu. Pokud máte místo třeba pod dřezem, nebo máte samostatnou technickou místnost, je to úplně ideální. Kromě košů na jednotlivé typy odpadu nabízí některá města možnost pořízení znovupoužitelných tašek na nejběžnější recyklovatelný odpad.
Samotné třídění ale také není samospasné, vždycky je o chlup lepší odpad vůbec nevytvořit nebo ho alespoň minimalizovat (nakoukněte do naší blogové rubriky o zero-waste, kde se dozvíte, jak na to). Případně se nabízí upcyklace, díky které starým věcem vdechnete nový život. Ne vždy je to možné, přírodě tak ulevíte i správným nakládáním s odpadem.
V minulosti neexistovala kritéria, aby bylo možné stanovit, kdy materiál získaný z odpadu přestává být odpadem. Zavedení těchto kritérií požadovala rámcová směrnice o odpadech, jejímž cílem je dosáhnout mnohem větší míry recyklace a využívat odpad jako zdroj.Obchodování a nakládání s odpady obecně (i související náležitosti) upravuje Zákon 541/2020 Sb.
Vždy se jedná o recyklaci nebo jiné využití odpadů v zařízení. Ukončení odpadového režimu není možné mimo zařízení určeného k nakládání s odpady.
Stavby je potřeba rozebírat selektivně a zejména s ohledem na další materiálové využití. S cílem umožnit opakované použití a recyklace je potřeba počítat s rozebráním stále širšího množství materiálů např. Další materiály, které je možné opětovně použít, nebo recyklovat jsou: beton, sádra, minerální izolace, materiály pro zateplování fasád např. z polystyrenu atd.
Recyklace obsahu je hodně zajímavé téma. Potřebujete si totiž nejdřív nastavit svůj mindset tak, aby vám dávala smysl. Obsah je totiž poklad, ne odpad. To, co jste jednou vytvořili, je poklad, na který můžete navázat, který můžete opětovně využít - ovšem pozor, nikoli nadužívat. Ani ve fyzické realitě se recyklace netýká jen „odpadu“ - znovu zpracovávat můžete třeba i zlato, když ho přetavíte v nový slitek nebo z něj vyrobíte jiný šperk.
Na následujících slajdech najdete směsku mýtů a pověr o odpadech, jejich třídění a zpracování.
Chcete zahradu, která funguje sama od sebe, bez složitých systémů a bez neustálého utrácení? Pak je čas objevit kouzlo recyklace v zahradě. Zbytky z kuchyně, staré bedýnky či sudy na dešťovou vodu - to všechno se může stát vaším pomocníkem. Naučte se pět jednoduchých návyků, které zvládne každý a které udělají z vaší zahrady úsporný a udržitelný prostor plný života.
Kdo by to byl řekl, že cesta ke zdravé půdě vede přes slupky od brambor a kávovou sedlinu? Kuchyň je totiž zlatý důl pro každého, kdo to s udržitelnou zahradou myslí vážně. Místo abyste každý den vyhazovali zbytky do popelnice, proměňte je v hnojivo, které vaše rajčata rozpumpuje k životu.
Voda je jako hotovost. Kdo šetří, má za tři. A to platí i na zahradě. Jen se zamyslete, kolik vody se dá zachytit z jedné střechy při pořádném slejváku. Místo toho, aby odtekla do kanálu, může napojit vaše květiny, trávník i rajčata.
Zero-waste zahrada není o tom, že pobíháte s pytlem a třídíte každý šroubek. Je to o tom, že dáte věcem druhou šanci. A často mnohem stylověji, než kdyby byly nové.
Chemie je možná rychlá, ale příroda hraje fér. A navíc to zvládne bez ostrých zápachů a barevných granulí, které si pamatujete z dětství u babičky.
Představte si zahradu, kde se všechno přirozeně vrací do oběhu. Kde se nic nevyhazuje, nic neztrácí a všechno má svůj smysl.
Ročně v průměru každý z nás vytřídil 23,7 kila papíru, 17,2 kila plastů, 15,2 kilogramu skla, 21,5 kila kovů a 0,4 kilogramu nápojových kartonů.
Recyklací jedné tuny hliníkového materiálu ušetří kromě čtyř tun bauxitu také 95 % energie potřebné pro výrobu primárního hliníku a devět tun emisí oxidu uhličitého.
V roce 2022 vytřídil průměrně každý Čech téměř 72 kilo odpadu.
Díky tomu se vytřídilo, recyklovalo či energeticky využilo 91 procent papírových obalů.
Data Samosebou.cz (spadajícího pod EKO-KOM) říkají, že v Česku své odpady aktivně třídí 73 procent obyvatel, od roku 2000 došlo k 35procentnímu nárůstu třídičů.
Sběrných nádob bylo na našem území podle údajů EKO-KOMu v roce 2021 k dispozici přes 678 000, průměrně jsme to k nim měli pouhých 89 metrů.
tags: #odpad #nebo #poklad #recyklace