Odvětrání odpadu: Princip a význam pro správnou funkci kanalizace

Odpady jsou nezbytnou součástí každé stavby a měly by se postarat o spolehlivý odtok odpadních vod z objektu. Pro správné fungování vnitřní kanalizace je však nutné, aby byla odvětraná. Odvětrání odpadu slouží k tomu, aby byl omezen podtlak v trubkách a zároveň k odvádění páchnoucích plynů.

Proč je důležité odvětrání odpadního potrubí?

Odvětrání odpadu slouží pro odvádění plynů z vnitřního kanalizačního potrubí mimo objekt. Odvětrání odpadního potrubí je důležité nejen kvůli tomu, že tyto plyny zapáchají, ale jsou také toxické a tím pádem zdraví škodlivé. Odvětrání kanalizace pomáhá tento problém řešit a škodlivé plyny se tak do budovy nedostanou. Podstatnějším úkolem odvětrání kanalizace je vyrovnání tlaku v odpadním potrubí.

Hlavní činnost je však ve vyrovnávání tlaku v odpadním potrubí, ve kterém vzniká podtlak (při každém spláchnutí nebo vypouštění vany). Tento podtlak může jednoduše způsobit přisávání na vnitřní straně sifonu.

Ve zkratce, odvětrávání odpadu je dobré pro:

• Odvod toxických plynů mimo budovu
• Čistější stav potrubí a omezení častého čištění kanalizace
• Vyrovnávání tlaku v odpaním potrubí
• Menší opotřebení odpadních trubek

Jak na správné odvětrání?

Správné odvětrání odpadu není nic složitého. Obecně platí, že odvětrací potrubí začíná tam, kde končí nejvýše položená odbočka odpadního potrubí v objektu. Odvětrací potrubí tak navazuje na svislé odpadní potrubí. Odtud pak vedeme trubku až nad úroveň střechy. Odvětrání odpadu navazuje na nejvýše položené svislé odpadní potrubí a pokračuje až nad střechu, příp. jej lze vést skrze fasádu.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Funkci větrání vnitřní kanalizace zajišťuje soustava větracích trubek, která je zpravidla vyvedena mimo budovu. Nejčastěji nad střechu obydlí. Větrací potrubí je tak prakticky pokračování stoupacího potrubí splaškových vod. V některých případech a především u nepodsklepených budou může větraní navazovat na ležatou kanalizaci (svodná potrubí).

Jestliže je v objektu více svislých odpadních potrubí (stoupaček), platí, že každá tato část musí mít vlastní odvětrání.

Přivzdušňovací ventil

Zvláštním řešením problémů s odvětráním a přivětráním odpadu jsou přivzdušňovací ventily, které řeší problémy se vznikajícím podtlakem v odpadním potrubí. Přivzdušňovací ventil funguje tak, že umožňuje vstup vzduchu do systému vnitřní kanalizace, avšak zamezuje jeho úniku, a to za účelem kolísání tlaku. Tyto ventily řeší problémy tedy zejména s přivětráváním a nelze je tak považovat za náhradu odvětracího potrubí a měly by se tak používat pouze kdy z technických nebo ekonomických důvodů nelze odvětrávací potrubí zřídit.

Základem fungování přivzdušňovacího ventilu je skutečnost, že umožní vstup vzduchu do systému vnitřní kanalizace, zároveň však zamezuje jeho úniku, aby se omezilo kolísání tlaku.

1.1 Obecně

Přivzdušňovací ventil (air admittance valve) je dle ČSN EN 12056-1 ventil, který umožňuje vstup vzduchu do systému vnitřní kanalizace, avšak zamezuje jeho úniku, aby se omezilo kolísání tlaku. Pokud se k větrání systému vnitřní kanalizace použijí přivzdušňovací ventily, musí být v souladu s prEN 12380 (třídy A I nebo B I).

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

1.2 Funkce

Hlavní funkcí přivzdušňovacího ventilu je, aby při vzniku podtlaku v systému vnitřní kanalizace (např. při spláchnutí toalety) nenastalo odsávání vody ze zápachových uzávěrek a tím možnost vzniku zápachu do objektu. Nasátím vzduchu přivzdušňovacím ventilem je tento podtlak omezen a tím je zabráněno odsávání vody z vodních uzávěrů a jsou také vyloučeny doprovázející "kloktavé" zvuky. Neslouží však k větrání vnitřní kanalizace!

V detailním rozboru těla přivzdušňovacího ventilu se nalezneme těsnící kuželku (membránu) nebo desku, která spolehlivě těsní a doléhá na sedlo v případě přetlaku nebo stavu, kdy nedochází k průtoku v potrubí. Tím je spolehlivě zabráněno úniku kanalizačních plynů. V případě instalace do horizontální polohy nemůže tento princip fungovat, z toho důvodu je nutné vždy instalovat přivzdušňovací ventil ve vertikální (svislé) poloze.

1.3. Vznik přetlaku a podtlaku

Situace při spláchnutí WC: Vypouštěná „zátka“ odpadní vody vytváří ve stoupacím potrubí přetlak (v sifonu umyvadla) a zároveň podtlak (v sifonu horního WC), který vysává vodu z jeho zápachové uzávěrky.

Tento jev se může stát více nebo méně závažným a je obecně ovlivněn např.:

• Nedostatečnou hladinou vody v zápachových uzávěrkách
• Nedostatečným průměrem stoupacího potrubí DN a absencí větracího potrubí
• Nesprávným provedením přechodu mezi odpadním a svodným potrubím.

1.4 Údržba a umístění ventilu

Přivzdušňovací ventily musí být osazeny na místě, které je přístupné pro kontrolu a údržbu a kde je dostatečný přívod vzduchu z místnosti - nejčastěji za demontovatelnou mřížkou. Kontroluje se ochranná síťka proti hmyzu (pavouci, apod.), která se sejme, vyčistí a opětovně nasadí, aby nebylo nikterak ventilu zabráněno nasávat vzduch. Nikdy se nesmí zazdít! Častou chybou je zazdění ventilu do instalační předstěny. Ventil není navždy spolehlivě těsný, a časem se zápach šíří skrze mikropóry každého materiálu.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

1.5 Různé typy ventilů

Dle ČSN 75 6760 se smějí používat přivzdušňovací ventily s označeními A I, A II, BI nebo B II dle ČSN EN 12380. Kde „A“ znamená možnost osazení ventilu pod úrovni hladiny vody v napojených zařizovacích předmětech a „I“ teplotní odolnost od - 20 °C do + 60 °C. Nejvyšší označení A I splňuje např. HL 900N(ECO) a HL904(T).

1.6 Návrh přivzdušňovacího ventilu pro připojovací potrubí

V tabulkách 1,2,4 a 5 ČSN EN 12056-2 jsou uvedeny jmenovité světlosti a ostatní mezní hodnoty pro použití nevětraných potrubí. Tam, kde nelze dodržet tyto limity, a není možné toto potrubí odvětrat z konstrukčních důvodů stavby, navrhujeme přivzdušňovací ventily. Pro návrh se pro podmínky České republiky používá systém I se stupněm plnění 0,5 (50 %) - také v Rakousku a Německu. Překročí-li připojovací potrubí některé z mezních hodnot, má smysl se zabývat návrhem přivzdušňovacího ventilu, který umisťujeme na horním konci připojovacího potrubí.

Nejmenší množství vzduchu Qa (l/s) pro přivzdušňovací ventily v připojovacích potrubích musí být alespoň rovno nebo větší celkovému průtoku odpadních vod Qtot (l/s), je-li splněn limit spádové výšky H ≤1 m:

Qa ≥ 1 x Qtot (l/s) [6]

V případě, že spádová výška se pohybuje v rozmezí >1 ≤ 3 m:

Qa ≥ 7 x Qtot (l/s) [6]

Nejčastěji se však přivzdušňovacímu ventilu na připojovacím potrubí chceme vyhnout a z kapacitního pohledu postačí zvýšení DN nevětraného připojovacího potrubí a ověření maximální hydraulické kapacity Qmax z tabulky 4. Je-li např. délka připojovacího potrubí 5,0 m, měli bychom správně navrhnout přivzdušňovací ventil, protože překračujeme mezní hodnotu dle Tabulky 5 (Lmax = 4,0 m). Tyto případy jsou spíše vzácné a nejčastěji zřizujeme další odpadní potrubí, čímž opět vytěsníme potřebu použití přivzdušňovacího ventilu. Tato opatření jsou však v rozporu trendu současné moderní nízkoenergetické a pasivní výstavby, kdy každý prostup znamená tepelný most. V těchto případech je doporučeno větrací potrubí tepelně izolovat.

1.7 Návrh přivzdušňovacího ventilu pro odpadní potrubí

Přivzdušňovací ventil osazení na odpadním potrubím nesmí mít menší DN, než je DN odpadního potrubí a může být osazen pouze tehdy, je-li jiným odpadním potrubí přecházející v potrubí větrací zajištěno odvětrání systému. Další podmínkou osazení ventilu je max. délka odpadního potrubí, která je limitována 30 m. Umístění ventilu do suterénu nesmí ohrožovat vzdutá voda např. z obecní kanalizace - řeší se osazením zpětné armatury. V případě svedení odpadních vod do domovní ČOV se nesmí přivzdušňovací ventil na odpadním potrubí použít, stejně také v případech lapáku tuků, septiků nebo žump!

Jmenovitá světlost (DN) splaškového odpadního potrubí ukončené přivzdušňovacím ventilem se stanovuje dle Tabulky 7, ČSN 75 6760 Bez ohledu na výpočet je nutné splnit požadavky Tabulky 8, ČSN 75 6760.

Nejmenší množství vzduchu Qa (l/s) pro přivzdušňovací ventily na odpadních potrubích musí být alespoň rovno nebo větší osminásobku celkovému průtoku odpadních vod Qtot (l/s):

Qa ≥ 8 x Qtot (l/s) [6]

1.8 Příklad dimenzování přivzdušňovacího ventilu

Pro pochopení vyřešení úlohy je potřeba znát souvislosti s dimenzováním průtoků vnitřní kanalizace, viz sekce Kanalizace. Příklad výpočtu bude proveden pro bytový dům s restaurací podle výpočtových vztahů z ČSN EN 12056-2 pro systém I dle zvyklostí v ČR.

Odvětrání na půdu

V praxi se pak můžete setkat i s řešením kdy vede odvětrání na půdu. To se používá především v případech, kdy nechce investor zasahovat do střešní krytiny. Jestliže se rozhodnete pro odvětrání odpadu na půdu je nutné počítat s možností vzniku kondenzátu a také s případným zápachem. Situace se může v zimě přechodně ještě zhoršovat. A velké množství vzniklého kondenzátu pak může vážně poškodit třeba krovy vašeho domu. Vhodnější tak je řešení odvětrání odpadního potrubí na střechu, případně pokud to projekt dovoluje ven skrze fasádu.

Průměr odvětracího potrubí

Při nákupu odvětracího potrubí je nutné počítat s tím, že průměr odpadní trubky musí být stejný jako průměr odpadu, na který se napojuje. Nejčastěji se v praxi používá odpadní potrubí o průměrech 110 a 125 mm. V případě velkých rodinných domů nebo průmyslových objektů může být použito i potrubí o průměru až 150 mm. Důležité je, že odvětrací potrubí se nesmí zužovat, spíše se doporučuje, aby se před průchodem střechou i trochu rozšiřovalo. K tomu pak slouží různé rozšiřovací přechodky. Větší šířka potrubí nad střechou se doporučuje zejména kvůli zimnímu období z důvodu možnosti zamrzání. V současné době se na odvětrávací potrubí používají moderní plastová potrubí, která jsou nejčastěji z polyetylénu.

Tabulka: Nejmenší jmenovitá světlost (DN) splaškového odpadního potrubí

tags: #odvětrání #odpadu #princip

Oblíbené příspěvky:

• Recyklace odpadu: Příklady z Prahy
• Provozní podmínky spaloven v ČR
• Dopady znečištění ovzduší
• Ekologické třídění kosmetiky
• Čištění ucpaného odpadu pračky