Platební karta se může na první pohled zdát jako nepatrný kousek plastu, ale takových je po celém světě v oběhu více než 20 miliard. A řada z nich končí na skládkách, ve spalovnách nebo v oceánech.
V oběhu je dnes na třináct miliónů platebních karet, což představuje více než čtyřicet tun plastu (nepočítaje v to kov na čipech karet). Plast se vyhodí do směsného odpadu po třech až pěti letech, na které se karta obvykle vydává. Objevují se proto první pokusy o úspornější řešení.
Nepotřebnou platební kartu je potřeba nejdřív přestřihnout a až pak vyhodit. I prošlou platební kartu můžete přestřihnout. Ale ani když to neuděláte, ke zneužití nedojde, protože karta se po vypršení platnosti stane nepoužitelnou.
I karta, jejíž platnost už dávno skončila, obsahuje mnoho citlivých dat a identifikačních prvků včetně vašeho jména. Nesprávná likvidace tak může vést k jejich zneužití a potenciálním podvodům!
Dříve než kartu vyhodíte, je vhodné provést několik kroků, které zabrání potenciálnímu zneužití. Nejprve se zaměřte na čip karty a na magnetický proužek na zadní straně. Jejich znehodnocením zajistíte, že data na kartě již nebude možné elektronicky přečíst.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
V případě magnetického proužku k tomu můžete využít třeba silný magnet nebo klíče, kterými místo poškrábete. S čipem vám pomohou běžné kancelářské nůžky, jimiž kartu přesně v tomto místě přestřihnete.
Obzvláště důkladně je třeba rozstříhat část, kde je prolisované číslo karty, jméno držitele či datum vypršení platnosti. Čím menší kousky z karty uděláte, tím méně pravděpodobné je, že se někomu podaří ji opět poskládat dohromady.
A kam přestřihnutá či nepřestřihnutá platební karta patří? Do směsného odpadu.
Následně můžete přejít k samotné recyklaci. Nejprve je nutné identifikovat a oddělit elektronické součásti karty. Metalický čip, magnetický proužek a čip pro bezkontaktní platby jsou sice malé části, avšak v procesu recyklace plastu dokáží nadělat pořádnou neplechu. Vyhazujte je proto vždy do speciálního kontejneru na elektroodpad. Zbytek karty, který vám zůstal po odstranění těchto prvků, můžete bez obav vhodit do kontejneru na plasty.
Třídit do plastů můžem karty vyrobený z polyethylenu. Zřejmě nejlepší cestou je ji přestřihnout a vhodit do žlutého kontejneru na plasty.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Pojmy třídění a recyklace se často zaměňují. Třídění je aktivita, kterou vykonávají občané. Recyklace je následný proces, zajišťovaný firmami, které využívají odpad jako druhotnou surovinu a dávají ji tzv. druhý život.
V České republice je míra třídění relativně vysoká. Většina z nás je k tomu totiž od malička vedena s tím, že je to nenáročná aktivita, která pomáhá planetě. Navíc je průměrná docházková vzdálenost kontejnerů na tříděný odpad odhadována na pouhých 90 metrů. Snadná dostupnost hraje v míře třídění důležitou roli.
Banky i karetní společnosti ustupují od neekologického plastu, ze kterého se vyrábí platební karty. Mastercard teď přišla s plánem definitivně skoncovat s PVC na jejich výrobu do roku 2028, Visa se ho také postupně zbavuje.
Podle studie společnosti RBR z roku 2019 bylo na světě více než 14 miliard platebních karet. To je víc než 105 tisíc tun biologicky nerozložitelných plastů, nejčastěji PVC.
I když tyto karty vytřídíme a poslouží k výrobě nových, není to ideální, recyklace PVC je poměrně náročný proces a výsledný materiál má o dost horší kvalitu.
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice
Karetní společnosti i banky proto postupně od PVC ustupují a nahrazují jej udržitelnějšími nebo aspoň lépe recyklovatelnými formami plastu.
Banky také čím dál častěji přesvědčují své klienty, aby používali jen virtuální karty například v hodinkách nebo v telefonech. A když už to musí být, volí na jejich fyzickou podobu alespoň lepší materiály.
Už od října 2020 nabízí ČSOB ekologickou platební kartu, která prý ušetří 3,2 gramu průmyslového plastového odpadu a sníží uhlíkovou stopu o sedm gramů oxidu uhličitého. Česká spořitelna má kartu z recyklovaného plastu, která obsahuje 85 procent recyklovaných materiálů. A třeba Raiffeisenbank nebo Komerční banka nabízejí ekologické platební karty z bioplastu, vyrobeného ze 60 procent z recyklovatelných materiálů.
Mastercard v minulém týdnu oznámila, že do roku 2028 skončí s polyvinylchloridovými (PVC) plasty v platebních kartách. Od tohoto roku budou muset být všechny nové plastové platební karty Mastercard vyrobené z udržitelných materiálů, například z recyklovaných plastů nebo bio-plastů jako jsou rPVC, rPET či PLA. Novinkou je, že bude povinná i certifikace karet, kterou potvrdí nezávislý externí auditor. Po takovém potvrzení bude možné kartu označit známkou Card Eco Certification.
„Podle našeho nejnovějšího průzkumu má až 53 procent Čechů zájem o ekologickou kartu - nejčastěji právě z recyklovaného plastu,“ tvrdí Michal Čarný, generální ředitel společnosti Mastercard pro Česko a Slovensko.
Také Visa přechází na výrobu platebních karet z jiných materiálů než z PVC. Od roku 2021 nabízí karty z bioplastu nebo z recyklovaného plastu. Karty z PVC nahrazuje postupně novými, ekologičtějšími alternativami. Konkrétní datum, kdy by chtěla skončit s PVC úplně, zatím nezveřejnila.
Visa rovněž prosazuje inovativní řešení jako digitální platební karty, které nemají fyzickou formu a jsou tedy plně ekologické.
Pokud litujete, že bankovní karta nenajde dalšího využití, pak můžete místo ní sáhnout po té čistě elektronické - plastovou plně nahradí. V naší databázi máme již přes 30 tisíc klientů, kteří již platební kartu v plastové podobě vůbec nemají a používají výhradně jen tu virtuální. Tu si spravují ve svém digitálním bankovnictví a nepotřebují k ní mít žádný plastový protějšek.
Na místo recyklace se tak banky spíše budou soustředit na virtuální platební karty, které s plastem skončí úplně. Budoucnost vidíme hlavně v přechodu na digitální platební karty, které jejich držitel nebude muset mít fyzicky v peněžence, ale bude je mít uložené v mobilním telefonu, chytrých hodinkách nebo fitness náramku.
S řadou českých bank jednáme o produktech, které vychází z naší iniciativy Priceless Planet Coalition. Zveřejnění detailů ale necháme na našich klientech,“ uvádí k plánům ohledně udržitelnějších karet Michal Čarný, generální ředitel Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.
Intenzivně podle něj hledají řešení, která by usnadnila recyklaci prošlých platebních karet.
V Komerční bance ve spolupráci s karetními asociacemi vydáváme platební karty z 85 % z již recyklovaného plastu. Kartu jsme začali nabízet nejprve mladým lidem, kteří obecně nejvíce tíhnou k ekologickému smýšlení, ke studentskému účtu G2. Pomáháme tak nejen redukovat odpad, ale také snižovat uhlíkovou stopu.
V Edenredu se ale k přírodě chceme chovat ohleduplně, a proto všechny naše karty vyrábíme z 85,5 % recyklovaného PVC. Tím, že svou kartu na konci jejího života zrecyklujete, nám pomůžete tento koloběh zachovat - a šetřit tak přírodní zdroje.
tags: #odpad #platebni #karty #recyklace