Odpad podle zástavby sídlištní: Aktuální situace a výzvy

Obyvatelé Jablonce nad Nisou mají rezervy v třídění odpadu, hlavně na sídlištích. Téměř polovinu odpadu v černých kontejnerech lze vytřídit a opětovně využít, řekla ČTK mluvčí magistrátu Jana Fričová.

Rozbor odpadu ze sídlišť ukázal, že tamní černé kontejnery obsahují jen 51 procent směsného odpadu, který do nich patří, 49 procent obsahu tvořily věci, které lze vytřídit, recyklovat a materiálově využít. V zástavbě rodinných domů bylo v popelnicích 67 procent směsného odpadu a 33 procent složek k vytřídění.

„Zarážející je například velké množství plastů. Jablonec je jedním z mála měst v kraji, kde lidé neplatí za odpad paušál, ale za popelnici. Důsledným tříděním tak mohou snížit množství směsného odpadu, za jehož likvidaci platí. Od poloviny roku 2022 navíc město umožňuje obyvatelům rodinných domů a menších bytových domů třídit papír a plasty do speciálních nádob u jejich domů, do door-to-door systému se zapojilo zhruba 90 procent domů.

„Přestože se množství vytříděného odpadu v Jablonci oproti minulým letům postupně zvyšuje, roste i množství směsného komunálního odpadu. V roce 2023 skončilo v černých popelnicích a kontejnerech o 50 tun odpadu víc oproti roku 2022," řekla Opočenská. Od EKO-KOMu dostává město za vytříděný odpad kolem deseti milionů korun, nedostatečné třídění na sídlištích podle náměstkyně připravuje město o miliony.

Rozbor ukázal i velký rozdíl v množství bioodpadu v nádobách. „Významně větší podíl bioodpadu nalézáme v sídlištní zástavbě. To je dáno jednak menší možností využití bioodpadu oproti venkovské zástavbě, kde mohou obyvatelé snáze kompostovat, ale také neochotou obyvatel bioodpad vytřídit, jak nám ukazuje velmi nízká zaplněnost hnědých popelnic umístěných ve vybraných lokalitách sídlištní zástavby," dodala Opočenská.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Od 1. ledna 2021 vstoupil v platnost nový zákon o odpadech, který obcím a městům stanovuje výrazně přísnější podmínky pro třídění. Zatímco dosud končily dvě třetiny odpadu na skládkách a jen třetina v třídírnách, brzy se má tento poměr otočit.

„Nový zákon o odpadech přenesl řadu povinností ze státu na bedra obcí a měst,“ vysvětluje Iva Zeroníková, odbornice na nakládání s odpady. „Jednou z největších změn, které zákon přináší, je posunutí konce skládkování směsného komunálního odpadu o šest let na rok 2030. Postupně se ovšem budou navyšovat poplatky za skládkování. Současná částka 500 Kč za tunu uloženého odpadu vzroste postupně až na 1850 Kč v roce 2029. Přijetím nového zákona se navyšují obcím náklady spojené s uložením směsného komunálního odpadu na skládkách.

Jakmile obec nedodrží nové podmínky, vystavuje se riziku pokuty 200 000 korun. „Obce dostaly povinnost do roku 2025 navýšit množství tříděného odpadu na 60 %, o pět let později vzroste tento podíl na 65 %. Týká se to klasických komodit, kterými jsou papír, plast a sklo, ale i bioodpadu a dalších složek,“ vypočítává Zeroníková.

„Problém je, že například u nás ve Žďáru činí tento podíl asi jen 35 %. Zbytek končí na skládkách. Další úskalí nové legislativy spočívá v tom, že ne vše, co skončí v barevných popelnicích, lze následně recyklovat. Proto před konečným zpracováním existují tzv. třídicí linky, kde je potřeba ručně oddělit odpad, jenž lze využít, od materiálu, který již další možnost recyklace neumožňuje a jemuž se říká výmět - jsou to například obaly od cédéček, zubní kartáčky či některé typy balicích papírů a lepenky.

Nový zákon klade přísné podmínky také na tyto třídicí linky a zde se střetává původně dobrá myšlenka v zákoně s realitou v kontejnerech: lidé do popelnic na separovaný odpad odkládají i věci, které tam nepatří. „Čtyřikrát za rok děláme na lince ve Žďáru kontrolní rozbory jednotlivých druhů tříděného odpadu. Podíl nevhodných složek rok od roku roste. V roce 2018 činil u sídlištní zástavby 9 %, vloni již dosáhl 15 %, na venkově dokonce 17 %.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

„Nový zákon nám jako zpracovateli odpadu určuje, jak velký podíl vytříděného odpadu máme dále předat k materiálovému využití. Ceny za svoz odpadu porostou zvláště v těch obcích a městech, které nemají zajištěného silného partnera na odpadové hospodářství. Už nyní ukazuje situace v jiných městech, jak se může neekonomické nakládání s odpady prodražit. Srovnatelně velký Havlíčkův Brod, kde provozují vlastní technické služby pro svoz odpadů, ročně na tuto službu vynakládá přes 30 milionů korun, zatímco Žďár nad Sázavou platí jen 16,8 milionu.

„Ekologické a hospodárné nakládání s odpady je běh na dlouhou trať, která vyžaduje zkušenosti a zázemí. I když jsme velká pobočka a spolu se Žďárem obsluhujeme 130 měst a obcí v regionu, příští roky nebudou jednoduché. Věřím ale, že s našimi komunálními partnery zdárně zvládneme i nové předpisy, jejichž smyslem je zlepšit životní prostředí v celé České republice.

Komunální odpad je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v prováděcím předpisu s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání (dle § 5 písm. b zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o odpadech").

Množství a látkové složení domovního odpadu jsou rozdílné podle typů obytné zástavby, liší se v jednotlivých sídlech i regionech. Rozdílnost je patrná především mezi odpadem ze sídlištní zástavby bytových domů a odpadem z venkovské a příměstské zástavby rodinných domů. Odpad ze zástavby vilových domů ve městech pak odpovídá svými vlastnostmi spíše odpadu ze zástavby sídlištní.

Celkové množství domovního odpadu v obci (ve městě) lze odvodit z evidence odpadů, kterou vede obec průběžně jako původce komunálního odpadu podle zákona o odpadech1). Stejně, jako hodnoty produkce, je pro nakládání s domovním odpadem důležitá znalost skladby tohoto odpadu.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

V důsledku změn ve způsobech vytápění obytných objektů se v průběhu posledních dvaceti let výrazně snížil podíl popelovin v domovním odpadu. K výraznějším změnám dochází při sledování vývoje skladby směsného (zbytkového) domovního odpadu. V důsledku postupného nárůstu tříděného sběru využitelných složek dochází ke snížení podílů papíru, nápojového kartonu, plastů, skla, kovů ve směsném domovním odpadu.

Naopak se zvyšuje podíl biologického odpadu a spalitelného odpadu, s určitými výkyvy i textilu. Změny ve skladbě domovního odpadu se projevují ve změnách výhřevnosti odpadu. Úbytek zejména plastové složky ve zbytkovém domovním odpadu má za následek snížení jeho celkové výhřevnosti na úroveň 90. let minulého století.

Nejvyšších hodnot ve výhřevnosti směsného (zbytkového) domovního odpadu 13-14 MJ/kg bylo dosaženo okolo roku 2000 v sídlištní zástavbě4). Hierarchie nakládání s odpady platí i pro nakládání s domovním odpadem.

Za materiálově využitelné (recyklovatelné) složky domovního odpadu se považují papír a lepenka, nápojové kartony, sklo, plasty, kovy, ale i oděvy a textilní materiály, dřevo a biologicky rozložitelný odpad celkově. V rámci tříděného sběru využitelných složek domovního odpadu je sbírán i obalový odpad, jehož materiálové využití je zákonem1) ukládáno výrobcům.

Důležitou využitelnou složkou domovního odpadu je také biologický odpad rostlinného původu (např. zbytky zeleniny a ovoce, rostlinné odpady), který musí obce v souladu s novou vyhláškou5) odděleně soustřeďovat a zajistit jejich zpracování. Odděleně se dále sbírají nebezpečné druhy domovního odpadu. Jedná se především o obaly se zbytky barev a prostředků domácí chemie.

Některé druhy použitých výrobků s obsahem nebezpečných látek jsou v současnosti v režimu zpětného odběru výrobků, a nejsou klasifikovány jako odpad. Jedná se především o baterie a akumulátory, vyřazená elektrická a elektronická zařízení (zářivky a výbojky, chladničky, televizory, osobní počítače).

Tabulka 1: Průměrná hmotnostní skladba SKO z obcí ČR v r. 2020

Jedním z měst, která opakovaně vykazují nízká čísla produkce směsného komunálního odpadu (SKO), je Vysoké Mýto. Odpadovému hospodářství město dlouhodobě věnuje velkou péči a je to znát. Za rok 2021 dosáhla produkce SKO pouhých 129 kg na obyvatele. Výraznou změnu v odpadovém hospodářství znamenalo omezení frekvence svozu SKO z týdenní na čtrnáctidenní. K tomuto kroku město přistoupilo v roce 2021 a znamenal skokový nárůst množství tříděných odpadů - o 8 kg na obyvatele.

Podle informací Terezy Pinkasové z odboru životního prostředí MÚ Vysoké Mýto se jedná zejména o tyto faktory: Rozšíření sběrných míst a počet kontejnerů na tříděný odpad, zvýšení frekvence svozu tříděných složek a zejména zavedení čtrnáctidenního svozu SKO. Možnost předání odpadů do sběrných dvorů a dalších zařízeních ve městě (Vysoké Mýto provozuje 2 SD, kompostárnu, recyklační středisko). Bezplatné zapůjčení nádob na tříděné odpady k rodinným domkům (nádoby na papír, plast, bioodpad; 120 / 240 lt.). Door to door systém (RD). Osvětová aktivita.

Město se dále zaměřuje na osvětu a informační činnost (např. jak správně třídit a nakládat s odpady, zveřejňování výsledků z analýz SKO, které průběžně provádíme), zkvalitnění služeb (např. rozšiřování a péče o kontejnery a sběrné plošky, svoz) a motivaci občanů (např. bezplatná výpůjčka nádob na tříděný odpad).

„Občané mají možnost odkládat bioodpad do nádob, které jim jsou pravidelně sváženy, dále mohou kompostovat na vlastním pozemku či využívat místní kompostárnu,“ vyjmenovává dostupné možnosti efektivního nakládání s bioodpady Tereza Pinkasová a dodává: „Občanům byly poskytnuty nádoby na bioodpad, tzv. kompostejnery či kompostéry. V letošním roce občanům nabízíme další novinku - vyvýšené kompostovací záhony.“

Město nabízí občanům s trvalým pobytem ve Vysokém Mýtě zápůjčku nádob na tříděný odpad zdarma. Třídění odpadů je díky tomuto systému pro občany komfortnější a mají nad ním větší kontrolu.

„Systém door to door svozu bioodpadu v rodinné zástavbě byl v našem městě zaveden již v roce 2004. D-t-d systém na odpadní plast a papír jsme zavedli ve vybraných částech města, tedy zástavba RD, již v roce 2016. Se zavedením systému se začal směsný komunální odpad v této lokalitě svážet 1x 14 dní. Od loňského roku se systém d-t-d zavedl po celém městě a každý má možnost se do systému zapojit. Od dubna 2021 se také pro celé město snížila frekvence svozu SKO z týdenního svozu na svoz 1x 14 dní pro všechny občany,“ uvádí Tereza Pinkasová.

Sběr tříděných odpadů v systému door to door přispívá k větší aktivitě občanů v třídění odpadů, a tak ho lze úspěšně využívat jako jednu z možností, jak snižovat množství odpadů ukládaných na skládku.

„Systém d-t-d představuje vyšší třídící komfort pro občany, třídění je pro ně jednoduší a pohodlnější, nemusí odpad nosit na plošky,“ potvrzuje Tereza Pinkasová a doplňuje: „Po zavedení tohoto systému se míra třídění značně navýšila, občané jsou se systémem spokojeni.“

Město realizuje pravidelné analýzy odpadů z kontejnerů na směsný komunální odpad ze sídlištní zástavby. V pořadí třetí analýza z 10. září 2021 ukázala již o něco lepší výsledky v třídění, přesto z celkového množství odpadu v kontejnerech na směsný komunální odpad tvořil přibližně 1/3 bioodpad, 1/3 papír, plast a kovy a 1/3 směsný komunální odpad, tedy jediný odpad skutečně patřící do tohoto kontejneru.

Navýšilo se množství vytříděných surovin a město díky tomu obdrželo v roce 2021 od EKO-KOMu příspěvek ve výši 2 619 711 korun, což je o 45 % než v roce předchozím.

tags: #odpad #podle #zastavby #sídlištní

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výběrem bezdotykového koše
• Nakládání s nebezpečnými odpady v ČR
• Příroda na Dosah Ruky: Reportáž
• Založení kompostu pro meruňky
• Průvodce výběrem šlapacího koše