Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady a související podmínky v ČR

04.04.2026

Nakládání s nebezpečnými odpady je v České republice regulováno zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o odpadech“). V souladu s § 16 odst. 3 tohoto zákona může původce nakládat s nebezpečnými odpady pouze na základě souhlasu věcně a místně příslušného orgánu státní správy.

Co jsou nebezpečné odpady?

Mezi nebezpečné odpady řadíme odpady, které vykazují alespoň jednu nebezpečnou vlastnost uvedenou v příloze nařízení komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech (dále jen „nařízení č. 1357/2014“). Mezi nebezpečné vlastnosti odpadu patří např. toxicita, karcinogenita, mutagenita, infekčnost a ekotoxicita. Jako příklad nebezpečných odpadů lze uvést odpady polychlorovaných bifenylů (PCB), perzistentních organických polutantů (POPs), infekční zdravotnické odpady nebo odpady obsahující rtuť či odpady z výrob převážně používající nebezpečné chemikálie ve výrobním procesu.

Povinnosti obcí

Podle zákona o odpadech má každá obec povinnost určit místa pro oddělené soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu, tedy nebezpečné odpady obec od občanů sbírá, a to alespoň ve stanovených termínech, minimálně dvakrát ročně. Soustřeďování nebezpečných komunálních odpadů musí být obcí prováděno pouze na místech s obsluhou (např. sběrné dvory) nebo v zařízení určeném pro nakládání s odpady (např. mobilní sběr odpadu), ve kterých obsluha nebezpečné odpady přebírá.

Hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

Hodnocení nebezpečných vlastností odpadů probíhá prostřednictvím elektronického systému pro administraci hodnocení nebezpečných vlastností odpadů (HNVO).

Zařazování nebezpečných složek komunálního odpadu

Odděleně soustřeďované nebezpečné složky komunálního odpadu obec zařazuje pod katalogová čísla skupiny 20 Katalogu odpadů. Obaly od barev, a to i s minimálním obsahem barvy, se prioritně zařadí jako 20 01 27* barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky nebo 20 01 28 barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice.

Čtěte také: Legislativa sběru a výkupu odpadu

Zákaz mísení nebezpečných odpadů

Podle nového zákona o odpadech není možné u původce upustit od odděleného soustřeďování nebezpečných odpadů. Dokonce platí, že mísení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, látkami nebo materiály je zakázáno. Nebezpečné odpady nemusí být soustřeďovány odděleně, pokud jsou splněny podmínky zákona, tj. mísení nebezpečných odpadů je povoleno pouze, pokud k němu dochází v rámci úpravy odpadů v zařízení k úpravě, využití nebo odstranění odpadu, a to pokud to umožňuje povolení provozu takového zařízení.

Negativní vliv nebezpečných odpadů

Nebezpečné odpady mohou poškozovat lidské zdraví či životní prostředí, a proto jim je potřeba věnovat zvýšenou pozornost. K negativnímu působení nebezpečných odpadů může docházet na místě jejich vzniku, při transportu a v blízkosti místa jejich odstranění.

Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady

Zákonem č. 169/2013 Sb. bylo v zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“) bylo upraveno ustanovení § 16 odst. 3 tak, aby se povinnost původce odpadu získat souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady nevztahovala na shromažďování odpadu. Shromažďování odpadů je definováno jako krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady. Jejich skladování je vymezeno jako přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich využitím nebo 1 roku před jejich odstraněním.

Vzhledem k tomu, že v případě shromažďování odpadů není přesně stanovena maximální doba, po kterou mohou být na shromažďovacím místě odpady soustředěny, není možné rozdíl mezi skladováním a shromažďováním vymezit z časového hlediska. Za rozhodující není možné považovat ani to, zda je zařízení určeno ke skladování odpadů dle zvláštního zákona či výrobní specifikace. Určujícím rozdílem mezi shromažďováním a skladováním odpadů u původce je tedy to, zda jsou odpady soustřeďeny v místě jejich vzniku či na místě jiném.

Místo vzniku je nezbytné chápat jako celý areál provozovny obdobně jako v § 40 odst. 1 zákona o odpadech. Pokud jsou nebezpečné odpady přepraveny do jiné provozovny původce, jejich soustřeďování v této provozovně musí splnit podmínky pro skladování odpadů včetně souhlasu podle § 16 odst. 3 zákona o odpadech.

Čtěte také: Kdy potřebujete souhlas pro školu v přírodě?

Úprava odpadů je definována jako každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností. Souhlas k nakládání s odpady musí původce odpadů získat v případě, že provádí některou z výše uvedených činností. Za úpravu odpadů není možné považovat ani jejich roztřiďování, tak aby mohly být v souladu s § 16 odst. 1 písm. e) shromažďovány utříděné podle druhů a kategorií.

Z výše uvedeného vyplývá, že původce odpadů musí nadále získat souhlas pro nakládání s odpady v provozovně, kde jsou odpady skladovány, tedy soustřeďovány v provozovně, která není místem jejich vzniku, či upravovány, a tato provozovna není zároveň zařízením podle § 14 odst. Na základě ust. § 78 odst. 2 písm. i) a § 79 odst. 1 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech udělují krajský úřad resp. obecní úřad s rozšířenou působností (ORP) souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem podle § 16 odst. 3 téhož zákona. Stanovení doby platnosti vydaného souhlasu je zcela na uvážení orgánu, který tento vydává.

Příslušný správní orgán může shora uvedený souhlas vydat s platností na dobu neurčitou nebo na dobu určitou. Dobu určitou pak specifikuje buď uvedením konkrétního data, do kdy platnost souhlasu trvá nebo uvede informaci ve smyslu, že platnost souhlasu je např. na dobu pěti let. Informace týkající se doby platnosti vydaného souhlasu vč. případných podmínek, jsou vždy uvedeny ve výrokové části rozhodnutí.

Nebezpečným odpadem je odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů, jenž je přílohou č.2 vyhlášky č.381/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (Katalog odpadů). Nebezpečným odpadem je dále odpad, který má jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č.2 zákona č.185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech). Zaslání žádosti o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady spolu s kopií podnikatelského oprávnění (např. Ing.

Nakládat s nebezpečnými odpady je možné pouze na základě souhlasu státní správy, pokud původce na tuto činnost již nemá souhlas k provozování zařízení podle § 14 zákona o odpadech. Shromažďování a přeprava nebezpečných odpadů nepodléhají souhlasu.

Čtěte také: Vzor souhlasu: Škola v přírodě

Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady v množství do 100 tun ročně udělují obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady v množství nad 100 tun ročně uděluje krajský úřad.

Běžná firma provádí v oblasti nebezpečných odpadů pouze jejich shromažďování před předáním oprávněné osobě. Tím, že od 1.10.2013 byla zrušena povinnost mít souhlas k nakládání pro shromažďování, není v těchto případech souhlas úřadu již nepotřeba. Je však nutné si dát pozor na označení míst, kde je odpad "skladován" před předáním oprávněné osobě. Vyhněte se označení typu 'Sklad NO', protože skladování odpadů je podle zákona již něco jiného než shromažďování a na skladování nebezpečných odpadů je nadále nutný souhlas k nakládání. Označení úložiště může být např. 'Shromaždiště NO' apod.

Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady je tedy nutný od 1.1.2013 pouze pro tyto činnosti: sběr, výkup, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů, pokud na tyto činnosti nemá již souhlas k provozování zařízení podle § 14 zákona (tj. oprávnění k provozování zařízení k nakládání s odpady).

Žádost o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady obsahuje identifikační údaje žadatele, jméno a místo trvalého pobytu fyzické osoby oprávněné jednat jménem žadatele, kopii podnikatelského oprávnění a seznam nebezpečných odpadů, se kterými bude nakládáno, odhad jejich množství za rok a místa a způsoby nakládání s nimi. Příklad žádosti o udělení souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady je uveden v příloze eB6.

Chyby při nakládání s nebezpečnými odpady

Sběr nebezpečných odpadů od občanů v obcích probíhá většinou bez problémů. Občané již dokáží nebezpečné odpady rozpoznat a správně je odnášejí obvykle do obecních sběrných dvorů.

Nejčastěji se chybovalo ve správném nakládání s odpady z azbestu, který je velmi nebezpečným karcinogenním odpadem, v posledních letech se ale povědomí občanů o správném nakládání s odpadem z azbestu (např. eternitové střechy) zlepšuje. Pomáhá tomu i osvěta MŽP například vydaný metodický pokyn MŽP připravený ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem zdravotnictví, včetně popsaného postupu pro stavební úřady, jak v rámci povolování stavebních úprav, nástavby nebo přístavby a povolování odstraňování staveb minimalizovat rizika při manipulaci s odpady z azbestu.

Nebezpečné odpady a zařízení k nakládání s nebezpečnými odpady

Nebezpečné odpady z podniků jsou předávány do zařízení k nakládání s nebezpečnými odpady. Pokud zařízení dodržuje veškeré právní předpisy, pak jsou odpady správně využity nebo odstraněny. Problémy se objevují u nesolidních firem, které odpady přijmou, následně jdou do likvidace a odpad není správně zpracován, což se dá ale eliminovat tím, že původci předají své odpady do prověřených spolehlivých zařízení k nakládání s odpady.