Odpad Při Pořezu Kulatiny Druhy

Dřevo je vůbec prvním materiálem, který člověk začal používat a i dnes zůstává nejvyužívanější. V rámci veletrhů TECHAGRO a BIOMASA konaných na přelomu března a dubna 2014 se uskutečnily série přednášek, jejichž společným jmenovatelem bylo moderní a efektivní využití energie ze dřeva.

Mezi ostatními tématy dominovala dvě nejvíce probíraná - dřevní štěpka a dřevěné pelety. Jedná se o efektivní využití přirozeně vznikajících odpadů a zbytků při těžbě dřeva (štěpka) a posléze při zpracování na pilách (pelety). A jedno je jisté: Odpad se stal komoditou.

Současný Stav Využívání Dřeva v ČR

Vývoj dodávek dominantního jehličnatého dřeva v České republice se během let měnil. Zatímco použití dřeva jako paliva je z dlouhodobého pohledu stabilní, využití kulatiny klesá na úkor uplatnění dřeva jako vlákninového sortimentu.

Ceny dřeva využívaného jako palivo stabilně rostou. Orientační ocenění sortimentů a produktů ze dřeva dostupných na trhu poskytuje následující tabulka.

Logicky zde nejlevněji vychází surové neupravené dříví v různých sortimentech, které je následováno ušlechtilými dřevěnými palivy ve formě pelet. Zde se jedná o zimní cenu certifikovaných pelet třídy A1, která je vyšší nežli cena letní. K této cenové relaci je možno ještě doplnit dřevěné brikety.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Rozhodujícím kritériem zůstává jakost dříví, ta určuje použitelnost pro určitou skupinu paliv nebo výrobků. Přitom zde platí, že každý sortiment může být nahrazen sortimentem vyšší jakosti, obousměrná zaměnitelnost je spíše výjimečná. Zaměnitelnost sortimentů dříví pro výrobu určitého typu produktu fakticky nastává jen při společenské intervenci ve prospěch určitého způsobu využití.

Dřevní Štěpka

Jaký je současný stav využívání dřevní štěpky v ČR? Každý rok se u nás vyprodukuje téměř 1 900 000 tun lesní (energetické) štěpky a cca 220 000 tun odpadu z papírenského průmyslu. Znamená to tedy, že zůstává nevyužito 200-300 tisíc tun.

Výraznější poptávka po lesní biomase (těžebních zbytcích) byla zaznamenána od roku 2009, přitom od r. 2005 se trh postupně stabilizoval a začal fungovat. Historicky se těžební zbytky likvidovaly na pasece snášením klestu na hromady nebo i pálením.

Pro vlastníky lesů se celkově převrátila ekonomika zákonné povinnosti likvidace klestu - z původního nákladu 70 Kč/m3 se stal výnos 30 Kč/m3. Od 1. 1. 2013 došlo k podstatnému snížení podpory spoluspalování biomasy s uhlím ze strany Energetického regulačního úřadu a odběratelé (teplárny) až v průběhu roku 2013 zjistili, jak se snížení podpory konkrétně promítne do nákupu paliva.

Nicméně energetické využívání dřeva nepřináší ohrožení lesů, spíše naopak. Štěpky jsou primární energií ve výtopně a vznikají z částí stromů, kůry, asimilačních orgánů a v neposlední řadě také z odpadů z dřevozpracujícího průmyslu.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Klučení pařezů se využívá např. při výrobě lesní štěpky. Dochází k tomu automatickou linkou se sekačkou v podpilí. Štěpka se uskladňuje, popř. se odváží na místa jeho energetického zhodnocení a zde je seštěpkován. Nebo se odváží z odvozním místě do připravených kontejnerů sekačkou přímo na pasece po postavení odvětvovacího stroje.

Dřevěné Pelety

Na odlišné straně zpracovatelského řetězce vzniká jiný druh „odpadu“ - piliny z dřevozpracujícího průmyslu. Ty jsou vhodnou surovinou pro výrobu dřevních pelet. Již na pile se rozhodne, v jaké jakostní třídě se budou pelety vyrábět.

Odkorněná pilina je určena pro výrobu nejvyšší jakosti A1, neodkorněná pilina pro jakost A2, popř. nižší.

Potenciál pro výrobu dřevních pelet v ČR lze odvodit od současné těžby dříví. Ročně se u nás vytěží okolo 15 mil. m3 dřeva bez kůry, z toho export je okolo 5 mil. m3, roční přírůst je okolo 20 mil. m3. Plocha lesních pozemků setrvale mírně roste, roční navýšení plochy je cca o 2 tis. ha.

Samotná výtěžnost u řeziva je cca 50-60 %, zbytek tvoří štěpka, piliny a kůra. Pokud je pilina peletována, roční produkce při pořezu 1 mil. m3 vystačí na cca 80 000 tun pelet.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Současná cena certifikovaných pelet vysoké jakosti ENplus ve třídě A1 je okolo 200 eur/t, snížená kvalita A2 (s kůrou) se pohybuje okolo 160 eur/t. Ceny zahrnují dopravu a jsou bez DPH.

Pro středně velké instalace (školství, municipalita, bytové domy) lze s peletami dosáhnout cenové úspory v palivu na 1 GJ přes 50 % oproti LTO, LPG či elektřině (ve větších objemech, pelety 270 Kč/GJ vs. LTO 600 Kč/GJ). Tyto instalace tvoří plnohodnotné automatické kotelny s dozorem s cisternovým závozem pelet. Cisternové dodávky při objemu 20-30 t ročně jsou levné a efektivní.

Letos již vzniklo nebo pravděpodobně vznikne 6 nových peletáren, které zvýší kapacitu české výroby pelet asi o 120 tis. tun dřevěných pelet ročně.

Podmínky pro recyklaci dřevního popela

Díky svým chemickým a fyzikálním vlastnostem (příznivé zastoupení živin, alkalita, dobré sorpční vlastnosti aj.) má dřevní popel poměrně široké spektrum upotřebení. Zejména je využíván ke snižování acidity a hnojení zemědělských i lesních půd, ale také např. k hnojení plantáží rychlerostoucích dřevin, jako příměs do kompostů, kalů z čistíren odpadních vod nebo papírenského průmyslu, stavebních materiálů či jako sorbent.

Na druhé straně má dřevní popel vlastnosti, které mohou být pro jeho druhotné využití limitující. Hlavním faktorem omezující konkrétní využití dřevního popela může být vyšší koncentrace těžkých kovů přesahující povolené limitní hodnoty dané právními předpisy ČR.

Obsah těžkých kovů je primárně ovlivněn spalovanou dendromasou. Množství těžkých kovů vázaných v jednotlivých produktech spalování (podroštový popel, jemné frakce úletového popílku) je významně ovlivněno chováním těžkých kovů během procesu spalování, způsobem odlučování a separace jednotlivých frakcí popela a způsobem jejich odvádění ze spalovacího zařízení.

Dále ale také vysoká prašnost, alkalita (pH až 13) či tvorba spečenin.

Využití popela z právního pohledu

Z právního hlediska může být na popel nahlíženo jako na odpad nebo surovinu, pokud bude následně využit jako výrobek (tedy např. registrované minerální hnojivo). V otázce možného využití dřevního popela je základní status tohoto materiálu, tzn. jakým způsobem bude producent popela deklarovat výsledný produkt spalování biomasy, bude-li s ním producent dále nakládat jako s odpadem v režimu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, nebo tento materiál certifikuje a bude ho deklarovat jako výrobek podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, nebo zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, v platných zněních.

Dřevní popel jako odpad

Je-li dřevní popel původcem deklarován jako odpad, je jeho další využití možné pouze v zařízeních určených k tomuto účelu (např. kompostárnách) podle zákona o odpadech. Zařízení k využívání odpadů lze provozovat pouze na základě rozhodnutí příslušného krajského úřadu a musí být dodrženy požadavky uvedené v příloze č. 11 k vyhlášce MŽP č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu.

Daný odpad pak musí splňovat požadavky na nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v odpadech dané v příloze č. 10 k této vyhlášce (tab. 1). Původce odpadu může navrhnout i jeho využití na zemědělské půdě. Podmínky pro využití odpadu na povrchu terénu jsou dány vyhláškou č. 294/2005 Sb.

Aplikace dřevního popela jako odpadního produktu na lesní půdu není v současné době možná; podle § 20 odst. 1. písm. zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, je zakázáno znečišťovat les odpady.

Materiál k dalšímu využití

Další možností je dřevní popel certifikovat jako výrobek, tedy např. jako registrované hnojivo, materiál do stavebních hmot aj. Takový materiál pak musí deklarovat určitou kvalitu a stálost jakostních znaků.

Vzhledem k poměrně široké škále faktorů ovlivňující vlastnosti dřevního popela může být problematické zejména dodržení přípustných odchylek od hodnot chemických a fyzikálních vlastností a v obsahu deklarovaných látek.

V případě registrace dřevního popela jako minerálního hnojiva musí být při zacházení s ním dodržena ustanovení zákona o hnojivech č. 156/1998 Sb. v platném znění, který stanovuje základní podmínky pro uvádění hnojiv do oběhu a jejich používání na zemědělské i lesní půdě.

Podle tohoto zákona je možné do oběhu uvádět pouze hnojiva registrovaná, splňující požadavky dané zákonem a u nichž obsah rizikových prvků a rizikových látek nepřesáhne hodnoty stanovené vyhláškou (vyhl. MZe č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, tab. 2).

Zákon dále také stanovuje přípustné odchylky od hodnot chemických a fyzikálních vlastností uvedených v rozhodnutí o registraci hnojiva a v označení obsahu živin, jejich formy a rozpustnosti (příloha č. 2 k vyhl. MZe č. 474/2000 Sb.).

O registraci hnojiva rozhoduje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Ten může vydat rozhodnutí o registraci, splňuje-li hnojivo zákonem stanovené požadavky a odpovídá-li hnojivo typu uvedenému ve vyhlášce.

Dřevní popel typově neodpovídá žádnému z uvedených hnojiv a doposud jeho vlastnosti nebyly ani tímto ústavem přezkoušeny. V takovém případě by ÚKZÚZ musel nejprve provést přezkoušení vlastností biologickými zkouškami a testy (rozhodnutí o registraci se pak může zdržet na 12 až 36 měsíců).

Stanovisko vydané ÚKZÚZ pak v rozhodnutí o registraci uvede mimo jiné i možná omezení pro uvedení do oběhu a při používání a dobu platnosti rozhodnutí (tj. zpravidla 5 let).

Doporučení pro využití dřevního popela

Obsah těžkých kovů v popelu z dřevní biomasy, alkalita a přítomnost spečenin významně ovlivňují jeho následné materiálové využití, tzn. zda popel bude možno druhotně využít nebo bude vhodný pouze k uložení na skládku.

V současné době je kompostování nejvíce používaným a za současného stavu i nejsnazším způsobem materiálového využití popela z dřevní biomasy u nás. Pokud bude ve výsledném substrátu dodržen obsah těžkých kovů i další jakostní znaky (pH) požadované příslušnou normou, je tento způsob využití zcela v souladu s právní regulací jeho využívání.

Z pohledu praktického využití dřevního popela jako zdroje živin (zejména Ca, K, Mg, P a stopových prvků) se jako nejsnazší další možností jeví jeho využití k hnojení lesních a zemědělských půd.

V případě lesních půd se dřevní popel může využívat k úpravě pH půdy a navracení odejmutých živin po těžbě. V loňském roce činila potřeba vápnění v lesích na území ČR 603 ha. Nemalý význam má i hnojení lesních půd, kterých bylo podle loňské Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ČR celkově ošetřeno 1313 ha.

Pokud bude odebírána veškerá biomasa lesního porostu, jak je tomu například ve Finsku, tak navracení živin zpět do lesního ekosystému bude jen logickým uzavřením jejich koloběhu. V takovém případě pak bude vhodné tuto problematiku legislativně ošetřit po vzoru skandinávských států.

Při hnojení dřevním popelem na zemědělských půdách využívaných pro potravinářskou produkci je prioritní dbát na minimální obsah rizikových látek v aplikovaném popelu a na dodržování správných agrotechnických opatření jeho aplikace.

V případě zemědělských půd určených k nepotravinářskému využití lze doporučit používat popel k hnojení ploch určených k produkci biomasy pro energetické využití, čímž se podobně jako u lesní půdy docílí uzavření koloběhu živin v ekosystému a hnojením je navíc dosaženo vyšší produkce biomasy určené pro energetické účely.

Osvědčeným způsobem je i míchání dřevního popela s čistírenskými, papírenskými kaly či jinými organickými hnojivy.

Z praktického hlediska je vhodné sledovat původ dřevní biomasy, neboť obsah těžkých kovů je primárně závislý na spalované dendromase - podílu dřevní hmoty, kůry a asimilačních orgánů i různých příměsí (nátěrové hmoty apod.). Nemalý význam má i imisní zátěž regionu, což se následně projeví v obsahu těžkých kovů v popelu.

tags: #odpad #při #porezu #kulatiny #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Dopady skládek na životní prostředí
• Průvodce testováním odpadů před finální fází stavby
• Osprey Sportlite 30 recenze
• Jak dlouho trvají emise?
• Výstava Sýkory v KGVU