Odpad při Vymlácení Obilí: Složení a Využití

Osevní plocha obilovin v ČR se pohybuje kolem 1,5 mil. ha (pšenice, ječmen, oves). Ročně je vyprodukováno cca 6 mil. tun slámy.

Sláma: Vedlejší Produkt s Potenciálem

Sláma je významný vedlejší zemědělský produkt. Většina produkce slámy by se měla navrátit do půdy vzhledem k hospodaření s organickými látkami a živinami. V řadě publikací zaměřených na nezemědělské využití slámy se uvádí možné využití přibližně 20 - 33 % produkce slámy.

Využití Slámy v Zemědělství

Nejčastěji je sláma využívána jako podestýlka pro zvířata. Stelivové systémy mají celou řadu výhod. Elasticita slámy a podestýlky snižuje zatížení kloubů při vstávání a uléhání a celkové zatížení kosterního aparátu. Suchá sláma navíc tepelně izoluje dobytek od chladné betonové podlahy. V současnosti stále oblíbenějším způsobem využití slámy v zemědělství je její zaorávka.

Hnojení slámou zvyšuje obsah humusu v půdě a ovlivňuje půdní strukturu. Půdy hnojené slámou jsou vzdušnější a rychleji vysychají, což je výhodou pro těžké půdy a nevýhodou pro lehké. Sláma obsahuje kolem 80 % organických látek.

Pro účinnou mineralizaci a humifikaci slámy v půdě je nutné slámu před zapravením do půdy pořezat a rozdrtit nebo rozštípat. Sláma se vyznačuje velmi vysokým poměrem C : N, který je potřeba upravit na optimální hodnotu 20 - 30 : 1. Sláma obsahuje v průměru kolem 0,45 % N, 0,79 % K, 0,09 % P, 0,24 % Ca a 0,06 % Mg. Navíc obsahuje síru a mikroelementy. Doporučuje se hnojit 2 - 2,5 t slámy na ha.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Energetické Využití Slámy

S vyčerpáváním fosilních energetických zdrojů roste význam obnovitelných zdrojů energie. Požadováno je také snížení emisí CO2 z fosilních paliv vzhledem k hrozbě globálního oteplování. Energetické využívání slámy jako obnovitelného zdroje energie má pro životní prostředí řadu pozitivních aspektů.

Výhřevnost slámy je 14,2 MJ/kg, což se blíží výhřevnosti hnědého uhlí (17 MJ/kg). Sklizené 3,5 tuny slámy, které lze průměrně získat z jednoho ha, tak teoreticky nahradí 3 tuny hnědého uhlí. Přitom se uvolní jen takové množství CO2, které bylo do rostliny akumulováno při jejím růstu. Sláma obsahuje síry jen 0,1 %, zatímco hnědé uhlí 2 - 7 %. Příznivější je i nižší obsah dusíku. Podíl dusíku ve slámě je 0,5 % - v hnědém uhlí cca 1,4 %.

Technologické systémy pro zpracování, skladování a energetické využití obilní slámy jsou předmětem proběhného vývoje a hledají se nejvhodnější technická i ekonomická řešení. Trochu jiný způsob energetického využití slámy je výroba etanolu.

Sláma jako Stavební Materiál

Z historického hlediska je sláma prastarý stavební materiál. Prakticky využívané jsou však dodnes v některých oblastech došky z rákosu (typicky např. v přímořských oblastech v Holandsku), a to i v novostavbách. Výhodou došků totiž je, že jsou zároveň krytinou i zateplením. V konstrukci stěn se sláma ve formě řezanky přidávala do nepálených cihel - tzv. vepřovic. Sláma promíchaná s jílem se obvykle využívala k ucpávání spár v roubených staveních.

V Evropě je nejstarším známým objektem ze slaměných balíků tzv. "Maison Feuillete", který vznikl ve Francii 1921. Tento dům je pravděpodobně i nejstarší dvoupodlažní budovou s izolací z balíků slámy na světě. Je stále obýván. K renesanci stavění z balíků slámy došlo v USA v 70. a 80. letech, kdy vznikla řada publikací, které popisovaly stavění nejen ze samonosných balíků slámy, ale i využití slámy jako výplně do nosné konstrukce ze dřeva.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Pivovarské Mláto: Odpad s Nutriční Hodnotou

Pivovarské mláto je vedlejším produktem při výrobě sladiny, „to, co neproteče přes filtr“. Vstupní surovinou je zrní ječmene, ze kterého se po naklíčení vyrábí slad. Po uvaření sladu a zcezení mladiny zůstane jako odpad mláto, které vyžaduje rychlé zpracování. Pivovarské mláto představuje 85 % vedlejších produktů z pivovarnického průmyslu.

Vlastnosti a Složení Pivovarského Mláta

Pivovarské mláto je nerozpustný podíl rmutu vznikající po oddělení sladiny. Ze 100 kg sladu se získá 120 až 130 kg vlhkého mláta. Jeho vlhkost je cca 82%. Obsah minerální složky je proti obilním šrotům změněn, obsah vápníku je zvýšen a naopak je snížen obsah fosforu a draslíku.

Využití Pivovarského Mláta

Mláto se tradičně používá jako krmivo, ať už přímo nebo po silážování, ale spíše ve formě doplňku. Mláto se využívá především jako krmivo pro hospodářská zvířata. Pivovarské mláto je hodnotné krmivo pro domácí zvířata, ať už dodávané v čerstvém, či sušeném stavu. Podporuje zdravý růst prasnic i tvorbu mléka u dojnic. Pivovarské mláto jako vedlejší produkt výroby piva má příznivé nutriční a dietetické vlastnosti.

Čerstvé pivovarské mláto se doporučuje okamžitě zkrmit. Pivovarské mláto se velmi rychle kazí, neboť obsahuje snadno zkvasitelné látky a musí se proto brzy zkrmovat nebo konzervovat, např. sušením. Je možno ho konzervovat krátkodobě či dlouhodobě. Krátkodobá konzervace je vhodná pro uchování na dobu 1 - 3 týdnů. Dlouhodobá se provádí silážováním do jám nebo do vaků.

Silážované pivovarské mláto je vhodným krmivem pro zimní období. Silážní proces trvá minimálně 4 týdny. Po jeho ukončení je možné začít zkrmovat.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Pivovarské mláto v krmné dávce podporuje sekreci mléka, příznivě ovlivňuje mikrobiální aktivitu v bachoru dojnic a při vyšších dávkách vedoucích k nárůstu nádojů omezuje množství tuku v mléce.

Pivovarské Mláto v Potravinářství

Dosud je pivovarské mláto využíváno převážně jako zdroj energie (např. jako náplň do bioplynových stanic). V menší míře se mláto využívá jako přídavek do krmiva pro prasata a skot. Mláto je v současnosti považováno především za odpad, který se nedá dále moc využít. Obsahuje však ale velké množství cenných prvků a vysoký podíl vlákniny.

Odborníci se proto zabývali vývojem potravin s přídavkem pivovarského mláta. Výsledkem jejich práce bylo velké množství vzorků lupínků, sušenek, tyčinek, karbanátků, fritovaných nudliček s různými příchutěmi. Dále vyvinuli receptury na pomazánky z nativního pivovarského mláta. K největším výhodám těchto výrobků patří vysoký podíl vlákniny a nízký obsah tuků.

Vysoký obsah nerozpustné vlákniny, a naopak nízký obsah energie zde naopak může představovat výhodu, kdy konzumace mláta může například snižovat hladinu cholesterolu.

„Pivovarské mláto obsahuje velké množství vlákniny a další důležité látky, takže ho lze využít i jinak než jako krmení hospodářských zvířat, což je stále způsob, který převažuje,“ uvedla Viera Šottníková z Ústavu technologie potravin (AF) Mendelovy univerzity v Brně.

„Mláto je velmi vhodnou variantou k obohacení potravin o minerální látky zinek, měď, selen, hořčík, vlákninu, bílkoviny včetně esenciálních aminokyselin, které si lidský organismus nedokáže sám vytvořit. Vláknina je nestravitelná část rostlinné potravy, která pomáhá pohybu potravy trávicí soustavou, vstřebává vodu a váže na sebe některé látky z potravy, jako například cholesterol,“ uvedla Šottníková, podle které je význam vlákniny stále podceňován.

Využití v Nanotechnologiích

Claudiane Ouellet-Plamondonová z francouzské École de technologie supérieure (ÉTS) a její kolegové nabízejí jeho využití také pro nanotechnologie. Z odpadu po vaření piva v malých pivovarech syntetizovali uhlíkové kvantové tečky.

Podle badatelů z ÉTS představuje využití mláta pro výrobu kvantových teček environmentálně zodpovědný přístup k recyklaci odpadu. Výhoda je rovněž v tom, že odpad z vaření piva je přirozeně bohatý na dusík a fosfor, což snižuje množství chemických látek, které jsou nutné pro výrobu kvantových teček.

Snižování Odpadu a Udržitelnost

To, co dříve potravinářské firmy pokládaly za odpad, dnes stále častěji chtějí dále využít. Dlouhodobě snižujeme množství vyprodukovaného odpadu. Pokud nelze odpadu předejít, hledáme pro něj další využití.

Vedlejší produkty při výrobě piva již téměř ze 100 % druhotně využíváme. Našim zemědělcům dodáváme dlouhodobě mláto, kvasnice a sladovnický odpad jako krmivo. Nově využíváme naše mláto i při výrobě pivovarských krekrů, které od roku 2020 nabízíme ve spolupráci s Biopekárnou Zemanka. Krekry z pivovarského mláta mají výborné výživové vlastnosti a stávají se tak oblíbenou udržitelnou pochutinou.

tags: #odpad #pri #vymlatu #obili #slozeni #vyuziti

Oblíbené příspěvky:

• Podzemní kontejnery na tříděný odpad
• Přírodní složení travních směsí
• Zábavné učení hrou Albi Kvído
• Třídění odpadu Církvice
• Skládkování odpadu v ČR