Odpad při výrobě skla: Druhy a recyklace

Vhazujete do kontejneru láhev a říkáte si, jestli se vám znovu dostane do ruky v podobě sklenice? A je vůbec možné odpady a materiály recyklovat donekonečna? Jak je to s plastem, sklem nebo papírem?

S tříděním odpadu na tom v České republice nejsme úplně nejhůř, třídí ho u nás dvě třetiny lidí a číslo s rostoucím počtem barevných kontejnerů postupně narůstá. Postupně přibývají i kontejnery na kartony nebo bioodpad, což oceňují zejména lidé ve městech, kde jednoduše není kompost, kam by slupky a zbytky z kuchyně vyhodili.

Bioodpad je příkladem materiálu, který se do přírody zas a znovu vrací a donekonečna se proměňuje. Tak například slupky z brambory se v kompostu rozloží na zeminu, na ní vyroste mrkev, odřezky z ní znovu poputují do kompostu. Příroda pracuje v cyklech a do jisté míry se jí inspirovalo i třídění odpadu. Jenže ne vše lze recyklovat donekonečna.

Sklo: Materiál s nekonečnou recyklovatelností

Výjimku tvoří sklo, které lze recyklovat donekonečna. Sklo vyhozené do bílých nebo zelených kontejnerů se drtí, znovu taví a vyrábí se z něho sklenice, láhve apod. Nyní jsou trendem hlavně lehčené skleněné obaly, které snižují výši poplatku do kolektivního systému EKO-KOM a také náklady na dopravu. Právě na výrobu lehčeného skla se používá recyklát, tedy vytříděné sklo. Dobrou zprávou je, že Češi recyklují 75 procent skleněných obalů.

Druhy skla

Sklo patří mezi nejstarší užitkový materiál. Archeologické objevy dokládají jeho výskyt již z doby 12 000 let před naším letopočtem. Sklo má řadu výhod. Je chemicky inertní, snáší vyšší teploty, vyrábí se z dobře dostupných surovin, lze opakovaně používat. Skla rozeznáváme několik druhů.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

• Sodnovápenaté sklo: Používá se při výrobě obalů (láhve, zavařovací sklenice), stolního skla (sklenic) a také k výrobě skla plochého (okenní tabule).
• Boritokřemičité sklo: Používá se pro výrobu varného či laboratorního skla.
• Speciální sklo: Používá se v elektrotechnickém průmyslu (např. pro výrobu obrazovek).

Jak správně třídit sklo?

Sklo se třídí do zelených, případně bílých kontejnerů (někdy se jedná o jeden kontejner rozdělený na dvě části). Do zelených kontejnerů je možné dávat všechno sklo bez ohledu na barvy, do bílých kontejnerů se dává pouze sklo nebarvené. Kontejnery jsou určeny pro sběr obalového, tabulového a stolního skla.

Lidé si často myslí, že je vhodné sklo při vhození do kontejneru rozbít. Není tomu tak. Větší kusy skla se lépe třídí (proto se ke sběru skla používají kontejnery se spodním výklopem). Do kontejneru na sklo nepatří autoskla, porcelán a keramika, zrcadla, drátěná skla a ani nádoby od různých chemikálií.

Za vynálezem skla prý vězí Egypťané. Někdy kolem roku 3 000 př. n. l. si z něj vyráběli ozdoby a jiné ptákoviny. V principu není sklo vlastně ničím jiným než roztaveným pískem s příměsemi jako jsou potaš, soda nebo oxid vápenatý. A říká se, že až přes 60 % sklářských písků lze při výrobě skla nahradit recyklátem.

Sklo dělíme na bílé a barevné. Rozbitné a nerozbitné a taky na čisté a špinavé. Sklo má tu výhodu, že se dá snadno recyklovat. Taky vás zajímá, proč jsou v některých lokalitách kontejnery jak na bílé, tak i na barevné sklo, a jinde jen na barevné? Je to proto, že při dalším zpracování barevného skla jeho kvalitu sklo bílé neovlivní. Ovšem naopak, mezi bílé sklo se nesmí dostat sklo barevné. Proto tam, kde se bílé sklo nezpracovává, jsou pouze kontejnery na sklo barevné. Mezi vytříděné sklo by se rovněž neměly dostat jiné materiály.

Recyklace skla v číslech

Podle dat za rok 2020 vytřídili Češi celkem cca 187 000 tun skla, do barevných kontejnerů pak lidé vytřídili cca 161 000 tun skla. Míra recyklace veškerého vytříděného skla v roce 2020 dosahovala 88 %. Díky recyklaci vytříděného skla bylo možné při výrobě nového ušetřit 47 476 755 kg CO2e.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Podíl recyklace skleněných obalů v ČR je téměř 75%. Hlavní výhodou recyklace skla je to, že se zpracovává i na našem území. To znamená, že se nevyváží jako například plasty nebo papír.

Kvalita skla se použitím recyklátu (při zachování náročných požadavků) nesnižuje a do výrobní směsi lze přidávat až 80 % střepů z vytříděného odpadu! Základní surovinou pro výrobu skla jsou tzv. sklářské písky s obsahem oxidu křemičitého (60-80%). Dále to jsou oxid vápenatý, draselný a sodný. Tomuto mišmaši říkají skláři „kmen.“ K tomuto kmeni se pak přidává během tavení i sklo odpadní, tedy recyklát. A to ve formě jednodruhových střepů.

Sklo se taví při teplotách kolem 1550 °C (křemenné sklo pak okolo 2000 °C). Je logické, že roztavit pec do takové teploty je náročné na energii. Tato část výroby skla je tedy energeticky nejnáročnější. Po roztavení je třeba sklo paradoxně ochladit. Existuje i něco jako chladicí pece.

Proces recyklace skla

Odpadní sklo určené k recyklaci musí splňovat přísné normy zejména co do obsahu znečišťujících složek. Ve 100 kg skleněných střepů může být pouze 10 g keramiky, 6 gramů kovů a půl gramu nemagnetického odpadu. Nesmí zde být obsažen žádný netavitelný materiál. Skleněné střepy proto nejprve putují na třídící linku, kde je za pomocí mnoha procesů (magnetický separátor…) připravena čistá směs střepů určená k drcení.

Tato směs je poté nadrcena na částice o velikosti několika mm až po zhruba 2 cm. Drcené střepy se poté míchají s dalšími surovinami a vzniká tzv. sklářský kmen, který je za teploty cca 1500o C roztaven v peci. Vzniklá tavenina je následně ve výrobních strojích přeměněna na např. lahve a další skleněné výrobky. Vzniklé výrobky rovněž musejí projít výstupní kontrolou, simulují se nárazy pro zjištění pevnosti a rovněž se kontroluje možná přítomnost znečišťujících složek či neroztavených částí.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Pěnové sklo: Inovativní využití recyklovaného skla

Pěnové sklo se vyrábí i z recyklovaného skla ve formě desek a bloků - například pro tepelně izolační podložení balkonových dveří. Štěrk z pěnového skla se využívá pro tepelně-izolační obsypy a násypy.

Výrobní technologie pěnového skla spočívá v rozdrcení odpadových střepů na skelnou moučku. Tato skelná moučka je následně smíchána s chemickými činidly, která samotná nepředstavují žádnou ekologickou zátěž pro životní prostředí. Tím se vytvoří umělé sopečné sklo, pemza, nebo-li právě pěnové sklo. Vnitřní stavba pěnového skla se skládá z malých uzavřených skleněných buněk, které drží pevně u sebe.

Díky tomu sklo dokonale zabraňuje prostupnosti chladného či teplého vzduchu z okolí, který by mohl negativně ovlivnit teplotu izolovaných prostor. Tyto buňky také zajišťují, že zrno absolutně nepropustí vodu. Tím je vyloučen vznik kapilár a následné promrzání materiálu. Slouží nejen jako izolace, ale zároveň jako nosný materiál. Při zatížení zátěžovou deskou při tlakovém napětí 250 kPa si „sedá“ o 1 až 3 mm.

Nespornou výhodou pěnového skla je jeho nehořlavost - třída reakce na oheň pěnového skla je A1. Bod měknutí pěnového skla je nad 700 stupňů Celsia. Pěnové sklo je také odolné vůči chemickým i mechanickým vlivům, jako jsou povětrnostní podmínky, organické a anorganické chemikálie. Objemová hmotnost sypaného materiálu je jen 150kg/m3, což představuje 1/10 až 1/20 váhy kamenného štěrku. Je stoprocentně ekologické a může být zpětně recyklovatelné na původní skleněný materiál.

Výhody recyklace skla

• Úspora primárních zdrojů surovin a energie.
• Snížení energetické náročnosti výroby (každých 10 % střepů snižuje energetickou náročnost výroby zhruba o 2 %).
• Omezení skládkování a s tím spojené tvorby nových skládek.
• Možnost opakovaného použití skleněných obalů (vratné lahve).
• Snížení znečištění ovzduší a vody.

Češi a třídění odpadu

Možná jste už někde zaznamenali, že podle dostupných dat patří Češi dlouhodobě mezi nejlepší třídiče odpadu v Evropě. Dostupná data říkají, že v ČR své odpady aktivně třídí 73 % obyvatel, od roku 2000 došlo k 35% nárůstu třídičů. Každý obyvatel ČR průměrně vytřídil 66,8 kg odpadu (toto číslo zahrnuje sklo, papír, plasty, kovy a nápojové kartony), pro porovnání - v roce 2010 to bylo 38,9 kg.

Podle dostupných dat za rok 2020 se obyvatelům ČR podařilo společným tříděním odpadu zachránit přes 30 km2 přírody a podařilo se také snížit zátěž životního prostředí v přepočtu o zhruba 942 000 tun CO2e.

Co do kontejneru na sklo nepatří?

• Porcelán a keramika
• Zrcadla
• Autoskla
• Drátěná skla
• Nádoby od chemikálií
• Žárovky a zářivky

Správné třídění odpadu je jednoduchý způsob, jak každý z nás může alespoň trochu přispět k udržitelnému životu na naší planetě. Věnujme v našich domácnostech pozornost správnému třídění odpadů a dávejme odpady tam, kam skutečně patří.

tags: #odpad #pri #vyrobe #skla #druhy #a

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace vozidel Ford Focus II v ČR
• Fototapety příroda 250x180 cm
• Inovace odpadového hospodářství
• Mobilní drtička odpadu k pronájmu
• Dopady globalizace na ekologii