To, co dříve potravinářské firmy pokládaly za odpad, dnes stále častěji chtějí maximálně využít. Svým charakterem jsou matoliny řazeny mezi biodegradabilní odpady, které není možné ukládat na skládky komunálních odpadů. V podmínkách moderních vinařských provozů je věnována stále větší pozornost problematice využití matolin, zbytkových produktů, které vznikají při zpracování hroznů.
Jedním z příkladů využití matolin, je olej z hroznových zrníček - výrobek, jehož výroba může vinařskému provozu přinášet řadu ekonomických i ekologických výhod. Ze zbylých pokrutin hroznových jadérek se semletím získává hroznová mouka - inovativní výrobek Ústavu technologie potravin Agronomické fakulty. O využití hroznové mouky vykládala v pořadu Gejzír na České televizi paní docentka Viera Šottníková z Ústavu technologie potravin.
Další ukázkou, jak využít zbytky, může být hroznová mouka - přesněji řečeno mouka ze slupek hroznů, kterou používá k výrobě sušenek vinařství Sýkora. Při výrobě vína dochází ke zpracování všech odpadních nadbytků - třeba z hroznových pecek po ukončení výroby vína lisuje společnost kuchyňský olej. Zbylé pokrutiny potom suší a lisuje na hroznovou mouku bohatou na vlákninu. Z té pak vyrábí například sušenky.
Firma pak začala vyrábět ze zbytků z vinice olej a z této produkce zbyl další přebytek, konkrétně pokrutina jako odpad z lisování. „Zvažovali jsme, že by pokrutinu dostávala zvířata, ale po rozboru vzorků jsme došli k závěru, že by to byla věčná škoda,“ dodává Michal Bureš. Z rozemleté pokrutiny dělá vinařství mouku, která může být i bezlepková a obsahuje velké množství vlákniny. Výsledkem jsou sladké sušenky a slané tyčinky k vínu.
Nápad vzešel ze spolupráce s Mendelovou univerzitou v Brně, která se mimo jiné zabývala tím, jak technologicky zajistit, aby se semínka hroznů oddělila od slupek a dal se z nich vylisovat olej. Zbytky z výroby vína se běžně zaorávají. Dále vinařství zužitkuje také bobule révy, které se zhruba měsíc před sběrem na vinohradech odstřihávají kvůli tomu, aby víno bylo kvalitnější. Z těchto bobulí vyrábí šťávu, která slouží k okyselení čaje nebo salátů podobně jako citron.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Z deseti až dvanácti tun jadérek se vylisuje jen zhruba 8 litrů oleje, který je velmi kvalitní a nepřipaluje se. Zbytků z výroby vína je na Moravě hodně, Šottníková však nepředpokládá, že by se bez dotací rozběhla masová výroba oleje a mouky, protože celý proces je náročný.
Například pivovarské mláto (tuhé zbytky po filtraci sladiny) se dříve vyváželo jako hnojivo na pole nebo se jím krmila hospodářská zvířata. Vzhledem k tomu, že obsahuje množství vlákniny a dalších látek, uvažují odborníci o tom, že by se dalo přidávat jako přísada do potravin.
Mláto jsou tuhé zbytky po filtraci sladiny. Při uvaření 100 litrů piva vznikne asi 20 kilogramů mláta. Pivovarské mláto představuje 85 % vedlejších produktů z pivovarnického průmyslu. „Mláto je velmi vhodnou variantou k obohacení potravin o minerální látky zinek, měď, selen, hořčík, vlákninu, bílkoviny včetně esenciálních aminokyselin, které si lidský organismus nedokáže sám vytvořit,“ vysvětlila Viera Šottníková z Ústavu technologie potravin Mendelovy univerzity.
Význam vlákniny je podle ní stále podceňován. Její nedostatek v lidském těle přitom může být poměrně nebezpečný. Naopak pravidelným a dostatečným příjmem vlákniny je šance snížit riziko některých závažných onemocnění. Vědci z Mendelovy univerzity proto chtějí namleté mláto přidávat do pšeničné mouky a péct z něj sušenky a rohlíky nebo ho přidávat do jogurtů.
Jednou z firem, která jde tímto směrem a spolupracuje s Mendelovou univerzitou, je Víno Sýkora z Čejkovic na Hodonínsku. „Naše spolupráce začala projektem kalifornských žížal, které dokážou rostlinné zbytky přeměnit na velmi kvalitní humus, kterým vznikají další pozitivní složky pro ochranu révy vinné před parazity a plísněmi,“ řekl generální ředitel společnosti Michal Bureš.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Ze zbytků vylisovaného ovoce a slupek vyrábět chutné sušenky, a ještě je prodávat? Ano, přesně tak dceřiná společnost Kofoly UGO, výrobce ovocných a zeleninových šťáv, navázala spolupráci s Biopekárnou Zemanka. Namísto, aby zbytky z výroby džusů UGO putovaly do koše, míří do pekárny, kde se stávají součástí chutných sušenek.
Jaký je výsledný produkt snažení pekárny Zemanka? Pochutnat si můžete na řepných a mrkvových krekrech, k dispozici bude i sladké - jablečné sušenky. Díky tomuto nápadu se sníží odpady zhruba o 1 800 kilogramů ročně. Součástí synergie je prodej krekrů a sušenek na e-shopu, v Ugo barech a salateriích a také uvedení produktů do vybraných sítí hypermarketů, drogerií a prodejen se zdravou výživou během léta.
Podle šéfa Kofoly Jannise Samarase jde o ukázku „zero waste“ v praxi - firma chce dokázat, že ztotožnění se s hnutím s minimálním odpadem a plýtváním myslí vážně. Odpady tak dostanou novou podobu - stane se z nich cenná surovina pochutin. Snažíme se proto minimalizovat množství odpadu, který vzniká v souvislosti s naším podnikáním. A pokud už nějaké odpady vznikají, hledáme pro ně smysluplné využití,“ říká šéf Kofoly Jannis Samaras.
Cirkulární ekonomika přitom stále stoupá na oblibě. Do povědomí lidí a firem se dostává zejména pro své benefity - jsou jimi omezení či úplná absence plýtvání, udržitelnost a také šetrnost vůči životnímu prostředí. Nejde o první příklad účasti na cirkulární ekonomice, který má společnost Zemanka za sebou. Již dříve pekárna nabízela krekry z pivovarského mláta nebo sušenky z kávové sedliny.
Pekárna je ve využívání odpadů k výrobě potravin v tuzemsku o krok napřed, ale není jediná. Dodavatel potravin do gastronomie i obchodních sítí Titbit přišel s řadou Beze zbytku, v rámci které vyrábí veganské omáčky, čalamády nebo čatní ze zbytků, které by jinak kvůli svému nepravidelnému tvaru nebo z jiných důvodů skončily v kontejneru.
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice
tags: #odpad #pri #vyrobe #susenek