Přenesená daňová povinnost (Reverse Charge): Co to je a jak funguje?

Přenesená daňová povinnost (PDP), známá také jako reverse charge, je speciální režim daně z přidané hodnoty (DPH). V tomto režimu se povinnost přiznat a odvést DPH přesouvá z dodavatele na odběratele (kupujícího).

Princip fungování reverse charge

V běžném režimu DPH přiznává a odvádí daň ten, kdo zboží nebo službu prodává. U režimu přenesené daňové povinnosti je tento princip otočený. Povinnost přiznat a zaplatit DPH se přesouvá z dodavatele na odběratele, tedy na toho, kdo plnění přijímá.

Dodavatel v takovém případě vystavuje fakturu bez DPH, na níž výslovně uvede, že daň odvede zákazník. Na dokladech vystavených v České republice se zpravidla setkáváme s popisem: “Daň odvede zákazník”.

Pro odběratele to znamená, že musí provést tzv. samovyměření DPH. Prakticky to vypadá tak, že si sám vypočítá DPH z částky uvedené na faktuře, tuto daň si přizná na výstupu (tedy jako kdyby on sám něco prodal) a současně - pokud splňuje podmínky pro odpočet - si uplatní stejnou DPH na vstupu.

Pokud má odběratel plný nárok na odpočet, je pro něj reverse charge z hlediska peněz neutrální. Částku DPH sice vypočítá a uvede v přiznání, ale zároveň si ji ve stejné výši uplatní jako odpočet.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Důvody zavedení reverse charge

Existují dva hlavní důvody pro zavedení režimu přenesené daňové povinnosti:

1. Boj proti daňovým únikům a karuselovým podvodům: Tyto podvody fungovaly tak, že jeden článek řetězce inkasoval DPH od odběratele, ale státu ji už nikdy neodvedl a „zmizel“. Stát pak vyplácel odpočty DPH dalším subjektům v řetězci, aniž by někdo na začátku daň skutečně zaplatil. Právě proto se u rizikových komodit zavedlo, že DPH neplatí prostředník v řetězci, ale rovnou odběratel, který plnění přijímá.
2. Zajištění zdanění ve státě skutečné spotřeby v rámci Evropské unie: Právo EU vychází z principu, že daň z přidané hodnoty má být odvedena tam, kde dochází ke spotřebě zboží nebo služby. U přeshraničních obchodů mezi podnikateli (tzv. B2B) by proto nebylo logické, aby DPH odváděl dodavatel v jednom státě, když se zboží či služba fakticky „spotřebuje“ ve státě druhém. Proto evropská pravidla umožňují a často přímo požadují, aby u přeshraničních plnění přiznával a odváděl DPH příjemce plnění ve svém státě.

Na co se reverse charge vztahuje?

Režim přenesené daňové povinnosti se týká především těchto poskytovaných služeb a produktů:

• zlato,
• různé druhy odpadů,
• stavební a montážní práce,
• dodání nemovité věci mezi plátci DPH.

PDP se vztahuje například na dodání mobilních telefonů, mikroprocesorů, plynu a elektřiny, obilovin a technických plodin, herních konzolí, tabletů a dalších, uvedených v příloze č. 6 zákona o DPH.

Výčet konkrétních plnění v režimu přenesené daňové povinnosti je poměrně dlouhý a navíc se průběžně mění. Aktuální podobu vždy najdete v zákoně o DPH a v nařízení vlády.

Do trvalého režimu přenesené daňové povinnosti patří taková plnění, u nichž reverse charge vychází přímo z evropské úpravy. Dočasný režim přenesené daňové povinnosti se naopak uplatňuje u plnění, která byla do reverse charge zařazena na omezenou dobu - obvykle jako reakce na konkrétní problémy v daném odvětví.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

U těchto plnění je důležité mít na paměti, že jejich zařazení pod dočasný režim reverse charge nemusí být navždy. Může dojít k prodloužení, úpravě, ale i úplnému ukončení režimu.

Přenesená daňová povinnost u stavebních prací

Přenesená daňová povinnost u stavebních prací je v praxi jednou z vůbec nejčastějších situací, se kterou se jako podnikatelé setkáte. Stavebnictví je odvětví, kde se pohybují velké objemy zakázek, různé řetězce dodavatelů a subdodavatelů, a zároveň jde o oblast z pohledu státu dlouhodobě rizikovou.

Naopak ne každá činnost související se stavbou automaticky do reverse charge spadá. Typicky různé projekční, architektonické, inženýrské a poradenské služby (studie, projektová dokumentace, stavební dozor apod.).

Jiná situace nastává, když tatáž stavební firma poskytne své služby neplátci DPH, například fyzické osobě - nepodnikateli. V takovém případě se režim přenesení daňové povinnosti nepoužije.

Zahraniční fakturace a reverse charge

Přenesená daňová povinnost se netýká jen obchodů mezi českými plátci. Velmi významnou roli hraje také u DPH ze zahraničí, tedy u obchodů v rámci Evropské unie i mimo ni.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Evropská směrnice o DPH i český zákon o DPH vycházejí z principu, že daň má být odvedena tam, kde skutečně dochází ke spotřebě zboží nebo služby. Tím se povinnost zdanění přesouvá se do České republiky, kde má zboží svého skutečného příjemce a kde se také „spotřebovává“.

Zákon o DPH zároveň přesně určuje, kdy vzniká povinnost tuto DPH přiznat. Standardně platí, že při pořízení zboží z EU vzniká plátci povinnost přiznat daň buď k 15. dni měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bylo zboží pořízeno, nebo ke dni vystavení daňového dokladu - a použije se ten okamžik, který nastane dříve.

Pro českého plátce je pořízení zboží z EU při plném nároku na odpočet většinou finančně neutrální - v přiznání se objeví stejná částka DPH na výstupu i na vstupu.

Podobný princip platí i u přijetí služeb ze zahraničí. U většiny těchto služeb se uplatní pravidlo, že místem plnění je sídlo příjemce služby, tedy v našem případě Česká republika. Pokud jste český plátce DPH a nakoupíte takovou službu od dodavatele ze zahraničí, dodavatel vám zpravidla vyfakturuje částku bez DPH. V takovém okamžiku opět nastupuje samovyměření DPH.

Výsledkem je opět daňově neutrální situace, ale pouze za předpokladu, že máte plný nárok na odpočet.

Reverse charge a neplátci DPH

Zvláštní kapitolou jsou neplátci DPH, kteří nakupují služby nebo zboží ze zahraničí. Mnozí podnikatelé se domnívají, že dokud nejsou plátci DPH, nemusí daň řešit. Pokud český neplátce nakoupí službu z jiného členského státu EU, často mu vznikne povinnost registrace jako tzv. Identifikovaná osoba není plnohodnotný plátce DPH - nemá obecný nárok na odpočet daně a nepodává běžná přiznání k DPH z tuzemských plnění. Přesto jí vznikají určité povinnosti.

Faktura v režimu přenesené daňové povinnosti

Faktura vystavená v režimu přenesené daňové povinnosti vypadá jinak než běžný daňový doklad s DPH. Dodavatel na takové faktuře neuvádí DPH, uvede pouze základ daně, tedy cenu bez daně, a zároveň je povinen jasně označit, že se na dané plnění vztahuje režim přenesení daňové povinnosti. Zpravidla bývá na faktuře také odkaz na příslušnou právní úpravu, například text „režim přenesení daňové povinnosti dle zákona o DPH“.

Kromě běžných náležitostí faktury musí obsahovat také větu „Daň odvede zákazník“ a sazba DPH 0 % (nebo DPH nebude uvedena vůbec).

Kód předmětu plnění je číselný identifikátor, který umožňuje přesně zařadit konkrétní transakci do správné kategorie plnění v režimu přenesené daňové povinnosti.

Účtování v režimu přenesené daňové povinnosti

Když se řekne samovyměření DPH, většinu podnikatelů zajímá, jak konkrétně vypadá zápis do účetnictví.

Dodavatel, který poskytuje plnění v režimu přenesené daňové povinnosti, vystavuje fakturu bez DPH. V účetnictví zaúčtuje pouze základ daně, tedy hodnotu plnění bez daně - typicky například zápisem 311 - Odběratelé / výnosový účet (např. 602) a vůbec nepoužije účet 343 - DPH, protože daň na výstupu u tohoto plnění nepřiznává.

Odběratel, který je plátcem DPH, naopak v režimu reverse charge provádí samotné samovyměření DPH. Zaúčtování probíhá v několika krocích:

1. Zaúčtování přijaté faktury bez DPH: Nejprve zaúčtuje přijatou fakturu bez DPH, tedy pouze základ plnění.
2. Samovyměření DPH na výstupu: Ve druhém kroku provede samovyměření DPH na výstupu. Z přijatého základu vypočítá DPH (například 21 % z částky na faktuře) a tuto daň zaúčtuje účtu 343 - DPH (343 - DPH na výstupu / 343 - DPH na vstupu).
3. Uplatnění odpočtu DPH na vstupu: Třetím krokem je uplatnění odpočtu DPH na vstupu.

V samotném přiznání k DPH se pak samovyměření projeví tak, že DPH na výstupu z plnění v režimu reverse charge se vykáže na příslušném řádku - například na řádku pro pořízení zboží z EU, pro přijaté služby z EU nebo pro tuzemský režim přenesené daňové povinnosti, podle typu plnění. DPH na vstupu se současně objeví na řádcích určených pro nárok na odpočet daně.

Jestliže má ale plátce krácený nárok na odpočet (například proto, že část jeho činnosti je osvobozená bez nároku na odpočet), neuplatní jako odpočet celou samovyměřenou DPH, ale jen poměrnou část.

Příklady z praxe

• Stavební firma A (plátce DPH) provede zateplení administrativní budovy pro firmu B (plátce DPH). Celkově B zaplatí státu 0 Kč, pokud má plný nárok na odpočet.
• Český plátce DPH si objedná online marketingovou službu od slovenské agentury - plátce DPH. Místo plnění je podle pravidel DPH v ČR (sídlo příjemce).
• Český velkoobchod s elektronikou (plátce DPH) prodá jinému českému plátci DPH mobilní telefony za 300 000 Kč. Dodavatel účtuje jen základ, odběratel provede samovyměření DPH (21 % z 300 000 Kč).

Povinnosti v souvislosti s přenesenou daňovou povinností

• Fakturace: Dodavatel vystavuje fakturu bez DPH s jasným označením režimu přenesení daňové povinnosti („daň odvede zákazník“) a případným kódem plnění.
• Kontrolní hlášení: Obchodní partneři jsou povinni plnění uvést v kontrolním hlášení.
• Účetnictví: Odběratel provede samovyměření: vypočítá DPH z částky na faktuře, přizná ji na výstupu a současně - pokud má nárok - si ji uplatní na vstupu.
• Pokud jako plátci (nebo identifikovaná osoba) poskytujete službu s místem plnění v jiném členském státě EU osobě registrované k DPH, musíte zpravidla uvést toto plnění v souhrnném hlášení a podat ho elektronicky do 25.

Kódy plnění pro kontrolní hlášení

Každé plnění podléhající RPDP má přiřazen kód, který se v kontrolním hlášení vyplňuje:

tags: #odpad #RPDP #kód #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Víko pro bezdotykový koš Lamart
• Kompostér Dolní Počernice: Co potřebujete vědět
• Ochrana přírody a trampové
• Arne Naess a hlubinná ekologie
• Recyklace korku