V České republice je nakládání s odpady upraveno řadou právních předpisů. Ministerstvo životního prostředí stanovuje vyhlášky, které upravují podrobnosti nakládání s odpady.
Pro účely vyhlášky 93/2016 Sb. je nebezpečnou látkou míněna látka klasifikovaná jako nebezpečná v důsledku splnění kritérií stanovených v částech 2 až 5 přílohy I přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí.
Přiřazení odpadu do Katalogu odpadů podle jeho druhu vyžaduje postupný přístup. Nejdříve je nutné určit odvětví, obor nebo technologický proces, při kterém odpad vznikl. Podle tohoto určení se vyhledá odpovídající skupina (1-20) a následně podskupina, která blíže specifikuje původ odpadu. V dané podskupině se vybere takový odpad s katalogovým číslem, který maximálně vystihuje označení daného odpadu.
Primárně se upřednostňuje výběr ze skupin 01-12 a 17-20. Pokud v těchto skupinách nelze odpad zařadit, vybírá se ze skupin 13, 14 a 15. Pokud ani zde nenalezneme vhodné určení, projdeme poslední skupinu č. 16. Pokud ani zde nakonec nevybereme, můžeme použít katalogové číslo končící dvojčíslím 99 ze skupiny odpadů vyhledané postupem uvedeným výše. Tento postup však doporučujeme konzultovat s příslušným úřadem.
Od 1. ledna 2025 vznikla další nová povinnost pro původce odpadů, a sice zařazovat odpady do tzv. poddruhů odpadů, resp. nových osmimístných katalogových čísel uvedených v platném Katalogu odpadů vyhlášky č.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Odpad se zařazuje pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadů uvedená v Katalogu odpadů, v nichž první dvojčíslí označuje skupinu odpadů, druhé dvojčíslí podskupinu odpadů a třetí dvojčíslí druh odpadu.
Podle odvětví, oboru nebo technologického procesu, v němž odpad vzniká, se nejdříve vyhledá odpovídající skupina, uvnitř skupiny potom podskupina odpadu.
Pokud se nenalezne žádné vhodné katalogové číslo ani ve skupině 16, přidělí se danému odpadu katalogové číslo končící dvojčíslím 99 ze skupiny odpadů vyhledané postupem podle odstavce 2.
Odpady z vozidel s ukončenou životností se zařazují pod katalogová čísla v podskupině 16 01. Pokud pro odpad z vozidel s ukončenou životností není v podskupině 16 01 katalogové číslo uvedeno, postupuje se způsobem stanoveným v § 4 odst.
Provozovatel zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností zařadí přijaté vozidlo s ukončenou životností pod katalogové číslo 16 01 04* a v případě vozidel z jiných druhů přepravy pod katalogové číslo 16 01 04 01*.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Odpady, které naplní definici komunálního odpadu podle zákona, se zařazují do skupiny 20.
Autovraky a odpady z autovraků se standardně zařazují do podskupiny 16 01. Provozovatel zařízení, které může sbírat autovraky, zařadí přijatý autovrak pod katalogové číslo 16 01 04* Autovraky.
Komunálními odpady se rozumí odpady, které jsou primárně produkovány obyvatelstvem, čili občany obce. Odpady, které nevznikají při výrobní činnosti právnických osob, tedy firem, nebo osob oprávněných k podnikání. Tyto odpady zařazujeme do skupiny č.
Poddruh odpadů se používá namísto druhu odpadu pro účely vedení průběžné evidence, ohlašování s výjimkou statistického zjišťování pro potřeby Českého statistického úřadu, informací o odpadu, základního popisu odpadu, osvědčení a výkazu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852, hodnocení nebezpečných vlastností odpadu a - požadavku odděleného soustřeďování.
Pro ostatní účely je rozhodující příslušnost odpadu k druhu odpadu. S ohledem na text § 4 odst. V takovém případě se jedná o jeden druh odpadu pod základním katalogovým číslem. V případě, že se původce rozhodne pro jejich oddělené soustřeďování, zařadí je pod samostatné katalogové číslo příslušného poddruhu odpadu.
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice
Pokud původce soustřeďoval tyto odpady odděleně, je oddělené soustřeďování nezbytné dodržet i v případě předání do zařízení nebo obchodníkovi. V ostatních případech je rozhodující zařazení odpadu k druhu odpadu.
Odpady zařazené do poddruhu odpadu mohou být přijímány do zařízení, které může podle povolení přijímat druh odpadu, pod který daný poddruh spadá.
Pokud provozovatel zařízení nebo krajský úřad uznají za vhodné, mohou vymezit odpady přijímané pro zařízení určené pro nakládání s odpady na úrovni poddruhu.
Aby se předešlo případným výkladovým potížím ve vztahu k vyhlášce č.
Pokud jsou v Katalogu odpadů jednomu druhu odpadu přiřazena dvě katalogová čísla odpadu, z nichž jedno je označeno jako nebezpečný odpad a druhé nikoliv, odpad se zařazuje pod katalogové číslo podle toho, zda se v souladu s § 7 odst. 1 písm.
Nebezpečná vlastnost odpadu se posuzuje porovnáním koncentrace látek v odpadech nebo výsledků zkoušek odpadu podle odstavce 4 s kritérii a limitními hodnotami ukazatelů stanovených pro tyto vlastnosti v přímo použitelném předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů nebo doplňujícími limitní hodnotami a kritérii pro hodnocení nebezpečných vlastností pod označením kódem HP 9, HP 14 a HP 15 v příloze č.
Pro posouzení nebezpečných vlastností odpadů, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí jinak, lze použít pouze zkušební metody, které jsou uvedeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie o zkušebních metodách nebo v jiných mezinárodně uznávaných zkušebních metodách a pokynech.
Zkoušky prováděné na obratlovcích jsou zakázány. Pro posouzení nebezpečné vlastnosti HP 14 Ekotoxický se použije metoda uvedená v příloze č.
Při posouzení nebezpečných vlastností odpadu se musí přihlížet i ke skutečnosti, že po odběru vzorků odpadu může při nakládání s odpadem dojít ke kvantitativní nebo kvalitativní změně posuzovaného odpadu.
Nebezpečnou vlastnost odpadu HP 9 Infekčnost lze posoudit na základě popisu vzniku odpadu, z odborného posudku technologie produkující odpad nebo technologie úpravy odpadu a popisu odpadu z hlediska možného obsahu infekčního agens ve smyslu přílohy č.
U nebezpečných vlastností HP 4 Dráždivé - dráždivé pro oči a kůži, HP 6 Akutní toxicita a HP 8 Žíravé se pro posouzení použijí mezní hodnoty pro jednotlivé látky uvedené v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů.
Koncentrační limity stanovené v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů se nevztahují na čisté slitiny kovů v kompaktní formě, které nejsou znečištěny nebezpečnými látkami.
Čisté slitiny kovů v pevném stavu, které se považují za nebezpečné odpady, jsou jmenovitě uvedeny a označeny jako nebezpečné v příloze č.
Pro účely evidence se odpady zařazené podle Katalogu odpadů jako odpady nebezpečné označují „N“, odpady zařazené jako odpady ostatní se označují „O“ a odpady, kterým byla kategorie nebezpečný odpad přiřazena v souladu s § 7 odst. 1 písm. a) a c) zákona a nemají v Katalogu odpadů katalogové číslo označené symbolem „*“, se označují jako „O/N“.
Obsah vzdělávacího programu pro provádění a řízení vzorkování odpadu je stanoven v příloze č.
Vzorkování, laboratorní zkoušky a ekotoxikologické nebo mikrobiologické testy se provádí pro daný účel vhodnými ověřenými vědeckými metodami. Pokud není stanoveno jinak, požadavek podle věty první je splněn, pokud je pro daný účel použita vhodná metoda uvedená v příloze č.
Zdroje, z nichž osoba pověřená k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu (dále jen „pověřená osoba“) vycházela v rámci svého hodnocení, musí být v dokumentaci postupu pověřené osoby uvedeny pro každou hodnocenou vlastnost samostatně.
Zkoušky odpadu se provádějí pouze v případě, že pro účely hodnocení jednotlivých nebezpečných vlastností odpadu shromážděné podklady nepostačují k úsudku pověřené osoby.
Pro osobu, která absolvovala školení podle odstavce 1, je dostačující, pokud se účastní v pravidelných nejvýše 14měsíčních intervalech školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož obsahem jsou aktuální informace o změnách týkajících se základních informací, které jsou obsahem školení podle odstavce 1.
Sdělení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a i) až l). V rámci náležitostí podle odstavce 1 písm. f) musí sdělení vždy obsahovat výsledek hodnocení jedné nebo více nebezpečných vlastností odpadu uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů, které byly u odpadu při hodnocení zjištěny, nebo které nebylo možné vyloučit.
a) části obsahující hodnocení podle odstavce 1 písm.
b) částí podle odstavce 1 písm.
Náležitosti obsahu dokumentační zprávy jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce. Přílohy dokumentační zprávy se nevkládají do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
Odpady se do 31. prosince 2023 zařazují ke druhu odpadu podle vyhlášky č. 93/2016 Sb., o katalogu odpadů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona. V roce 2024 se místo poddruhu odpadu zařazuje odpad do příslušného druhu odpadu.
Nebezpečná vlastnost HP 14 Ekotoxický může být po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky posuzována podle tabulky č. 1.1 v příloze č. 1 k vyhlášce č.
Podle vyhlášky č. 381/2001 Sb., Katalogu odpadů, se přiřazuje odpadu z toalet katalogové číslo odpadů 20 03 04 - Kal ze septiků a žump. Kategorii odpadu musí podle § 3 vyhlášky určit původce na základě vyloučení nebo potvrzení nebezpečných vlastností pověřenou osobou.
Podle vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., Katalogu odpadů, se použitým plenám přiřazuje katalogové číslo 18 01 04 - Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce (např. obvazy, sádrové obvazy, prádlo, oděvy na jedno použití, pleny) nebo číslo 18 01 03* - Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce. Kategorii a druh odpadu jsou původci odpadu povinni přiřazovat podle § 16, písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, na základě skutečných vlastností odpadu a vyloučení nebo potvrzení nebezpečných vlastností pověřenou osobou.
Vstupní suroviny jsou Sn, Pb, Cu, voda a sklolaminát. Výstupním odpadem je Pb ve formě kovu (obdoba katalogového čísla 17 04 03, kategorie O). Podle vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., Katalogu odpadů, se odpadu přiřazuje katalogové číslo 16 02 15* - Nebezpečné složky odstraněné z vyřazených zařízení nebo katalogové číslo 16 02 16 - Jiné složky odstraněné z vyřazených zařízení neuvedené pod číslem 16 02 15, i když se nejedná o vyřazená zařízení, ale o zbytky z výroby.
Podle vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., Katalogu odpadů, se odpadu z lapačů odpadních tuků ze stravovacích zařízení přiřazuje katalogové číslo 19 08 09 - Směs tuků a olejů z odlučovače tuků obsahující pouze jedlé oleje a jedlé tuky za předpokladu, že směs skutečně obsahuje pouze jedlé oleje a tuky.
Odpad (galvanický kal) upravený stabilizací s využitím jednoho ze způsobů odstraňování odpadů uvedených pod kódem D9 se před uložením na skládku hodnotí způsobem uvedeným v příloze č. 12 a v příloze č. 4 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
Stabilizovaný galvanický kal je nutné znovu zařadit jako jiný druh odpadu, tj. přiřadit katalogové číslo ze skupiny 19 03 - Stabilizované/solidifikované odpady podle vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., Katalogu odpadů.
Původcům mohou vznikat odpady z obalů různých materiálů znečištěné nebezpečnými látkami nebo obsahující zbytky nebezpečných látek (např. papírové, plastové, kovové, kompozitní obaly). Odpady z obalů znečištěných nebezpečnými látkami nebo obsahujících zbytky nebezpečných látek se zařazují pod katalogové číslo 15 01 10* Obaly obsahujícízbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné.
Povinnosti při nakládání s odpady z azbestu stanovuje § 35 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a při shromažďování § 5 odst. 2 písm. f) vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Podle vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., Katalogu odpadů, se odpadu přiřazuje katalogové číslo 17 06 05* - Stavební materiál obsahující azbest, v souladu s rozhodnutím Komise 2000/532/EC, kterým se zavádí Seznam odpadů, v platném znění.
Podle vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., Katalogu odpadů, se tomuto odpadu přiřazuje katalogové číslo 20 03 03 - Uliční smetky v případě, že vznikl v obci. Kategorii odpadu musí podle § 3 vyhlášky určit původce na základě vyloučení nebo potvrzení nebezpečných vlastností pověřenou osobou.
Povinnosti původců odpadů stanovuje § 16 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a postup zařazování odpadů podle Katalogu odpadů stanovuje vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů.
Je nutné separovat olej a pevný podíl po filtraci a zařadit jako katalogové číslo 20 01 25 - Jedlý olej a tuk nebo 20 01 26* - Olej a tuk neuvedený pod číslem 20 01 25 v závislosti na nebezpečných vlastnostech odpadu v souladu s Katalogem odpadů.