Jak probíhá kontrola emisí v České republice

18.04.2026

Auta se značnou měrou podílejí na znečištění ovzduší, a to především ve městech. Právě proto jsou postupně zpřísňovány emisní normy, vždyť dnes už řada výrobců nabízí vozy s motory splňující normu EURO IV. Starší vozy se samozřejmě řídí staršími předpisy, ale aby mohly jezdit po našich silnicích, musí každé 2 roky projít emisní prohlídkou.

Emisní prohlídka musí vždy předcházet pravidelné prohlídce ve stanici technické kontroly. Emisní kontrola nesmí být při technické kontrole starší 30 dnů, což znamená, že do této doby po absolvování emisní kontroly musíme absolvovat také technickou prohlídku.

Legislativa a normy

Každá stanice měření emisí pracuje podle zákona o podmínkách provozu vozidel či jeho prováděcích vyhlášek. Tyto předpisy doplňuje také zákon o ochraně ovzduší. Povinnost pravidelných technických prohlídek a měření emisí upravuje také zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

Každé auto má svou emisní třídu podle toho, jak moc (nebo málo) znečišťuje ovzduší. Tyto takzvané Euro normy určují, kolik škodlivin může vozidlo vypouštět. Rozdělení je podle roku první registrace auta. Například Euro 4 platilo pro benzínová auta zhruba mezi roky 2006 až 2010.

Připravovaná norma Euro 7 začne platit postupně od roku 2027 pro osobní auta a od 2029 pro dodávky. Bude přísnější než kdy dřív - zpřísní limity pro NOx i pevné částice a poprvé začne sledovat i emise, na které se doteď nemyslelo. Například oděr pneumatik a brzd - i ty totiž vypouštějí jemný prach, který končí v ovzduší.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Příprava na emisní kontrolu

Na emisní prohlídku bychom se pak měli, stejně jako na technickou prohlídku, připravit. Před samotným měřením emisí je auto zkontrolováno, zda souhlasí doklady a skutečný stav, a zda nejsou někde nějaké netěsnosti.

Na kontrolu emisí dorazte s teplým motorem. Při studeném motoru totiž vzniká více emisních složek. Zkontrolujte i palivový a výfukový systém. Ty vyžadují pravidelný servis a závady na nich patří k nejčastějším důvodům, proč vozidlo neprojde kontrolou emisí.

Před měřením emisí udělejte s vozidlem nějakou delší a ostrou jízdu. Výrazně vyšší teploty pomůžou část karbonu spálit a z výfuku vyženete to co jinak začne "lítat" až na Měření emisí. Naprosto zásadně ale pomůže používání aditiv paliva značky VIF, které bylo prověřeno opakovaně v nezávislých zkušebnách.

Pokud ve vás kvasí nápad, že ušetříte a budete jezdit bez platné technické, zklameme vás. Za jízdu s vozidlem s propadlou STK hrozí bloková pokuta ve výši 1 500 Kč ž 2 500 Kč. To platí v případě, kdy je vozidlo po technické stránce v pořádku. Pokud je vůz ve špatném technickém stavu, hrozí pokuta až 10 000 Kč.

Co zkontrolovat před technickou prohlídkou?

Světla - všechna světla musí fungovat. Doporučuje se i kontrola správného směru světlometu a dostatečné svítivosti.
Pneumatiky - základ je správná hloubka dezénu (letní pneumatiky 1,6 mm a zimní 4 mm). Dále doporučujeme vizuální kontrolu stavu pneumatik. Před kontrolou sundejte kryty z kol. Podotýkáme, že STK uzná pouze rozměry kol zapsané v technickém průkazu.
Skla - ze skel odstraňte nečistoty, zbytky starých dálničních známek a vše, co tam nepatří. Nežádoucí jsou i praskliny ve skle.
Brzdy - přesnou kontrolu efektivity brždění provede až technik při kontrole. Jako řidič ale prověřte, zda vozidlo dostatečně brzdí a případnou chybu odstraňte.
Kapaliny - zkontrolujte, zda nedochází k úniku provozních kapalin a nikdy nic neteče. Pokud se při příjezdu na STK objeví pod autem loužička, celý proces si zopakujete.
Výfukový systém - klíčový je dobrý vizuální stav výfuku. Dbejte na to, aby byl pořádně upevněný a na jeho povrchu se neobjevovala koroze. O vše ostatní se postará kontrola emisí.
Karoserie - na korozi a poškození karoserie se technik dívá s velkou nelibostí a z kontroly vás pošle obratem domů. Na emise STK vás navíc nepřipustí, pokud přijedete ve znečištěném vozidle.
Povinná výbava - ano, i na to kontrola na STK dbá. Do povinné výbavy spadá výstražný trojúhelník, lékárnička a náhradní kolo, sada na opravu kol či zajištění asistenčních služeb.

Specifika pro různé typy motorů

„Základní dělení je na benzínové a naftové motory, dále pak na motory s přestavbou na plyn. Na těchto dvou veličinách hodně záleží, a dále u elektronicky řízených motorů musí být lambda sonda v předepsané hodnotě, která nám říká, zda jde do motoru patřičné množství paliva i vzduchu, nebo zda není na motoru nějaký problém.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

V případě karburátorového motoru bych doporučoval jeho správné seřízení. U benzínových motorů se nejčastěji setkáváme s tím, že karburátor už prostě nejde seřídit. Velmi často pak od nás také lidé odcházejí s nepořízenou, protože mají netěsné výfukové potrubí.

Majitele dieselových motorů trochu děsíme, protože tyto motory se měří v přeběhových otáčkách. Několik sekund tedy motor musí pracovat pod plným plynem v nejvyšších možných otáčkách. Tyto otáčky se také porovnávají s tabulkami, zda jsou ve stanovených hodnotách. Současně se měří zplodiny vycházející z motoru a opět se porovnávají s tabulkami. To je dáno metodikou platnou pro všechny. Proto je třeba mít vše v pořádku. Stejně jako u benzínových motorů je potřeba mít čisté vzduchové filtry a zkontrolovat případné netěsnosti výfukové soustavy.

Především bych si hlídal životnost rozvodového řemenu, protože při vytáčení motoru, které k měření potřebujeme, je to pro motor zátěž. Každá Stanice technické kontroly by měla být pojištěna, protože se v takových případech jedná o drahé opravy. Z této pojistky se pak případné poškození motoru hradí.

Průběh měření emisí

Technik nejprve ověří VIN, palivo a objem motoru. Následuje kontrola diagnostické zásuvky (OBD) a její propojení s měřicí jednotkou SME.

Benzínové motory

Auto se připojí na měřák výfukových plynů. Test probíhá na volnoběh a na zvýšený volnoběh (když lehce sešlápnete plyn). Sledují se hlavně CO (oxid uhelnatý) - jedovatý plyn vznikající při nedokonalém spalování, HC (uhlovodíky) - zbytky nespáleného paliva a lambda - ukazatel, jestli motor správně míchá vzduch a palivo.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Naftové motory (diesel)

U dieselu se neměří konkrétní plyny, ale kouřivost, tedy jak moc výfuk „černí“. Hodnotí se, jak moc plyn zatemňuje světlo (tzv. opacita). Zákon stanovuje, jak vysoké hodnoty jsou ještě v pořádku.

Software SME následně porovná naměřené hodnoty s limity v databázi Ministerstva dopravy a vytiskne protokol o měření emisí. Například novější auta s elektronickým řízením motoru (od normy Euro 3 výš) nesmí mít CO vyšší než 0,3 %. Starší auta s karburátorem mohou mít až 3,5 %.

Nejčastější problémy a řešení

Jednou z nejčastějších příčin neúspěchu je zanesený vzduchový filtr. Když je ucpaný, motor nedostává dostatek vzduchu, což zhoršuje spalování a zvyšuje emise. Řešení? Dalším problémem bývá, když na palubní desce svítí známá oranžová kontrolka „check engine“. Znamená to, že řídicí jednotka motoru (ECU) hlásí chybu. V takovém případě se rovnou na emisní kontrolu ani nevyplatí jezdit. A do třetice - auta často selhávají kvůli netěsnému výfuku. Pokud výfuk někde fouká, zkreslí to výsledky měření.

Měření emisí na silnici

Kromě klasických stanic STK probíhá i měření emisí na silnici. Pokud si vás policista vytipuje a zastaví na kontrolním stanovišti, mimo kontrolu dokladů, dýchnutí a dalších obvyklé náležitosti vás může čekat i silniční emisní kontrola v gesci týmu Centra služeb pro silniční dopravu.

Prvním krokem je zápis stavu počítadla ujetých kilometrů. Následuje identifikace vozidla, vyhledání výrobního štítku, dále pak kontrola dat z malého techničáku a jejich zadání do programu měření emisí. Další údaje pro kontrolovaný vůz už obsluha hledá v databázovém programu dodávaném výrobcem zařízení na měření emisí. Aby co nejrychleji zjistila data pro konkrétní vozidlo, nejčastěji zadává jeho výkon. Systém pak nabídne i konkrétní rok výroby, díky čemuž je kontrolované auto ztotožněno se systémem mobilní stanice.

Před samotným měřením ještě obsluha nakoukne pod víko motorového prostoru, kde kontroluje těsnost výfuku, palivové soustavy i řádně uchycení elektroinstalace. Pokračuje se zapsáním dat součinitele absorpce do protokolu. Následuje zasunutí šlauchu měřicí sondy do výfuku až po zarážku. Její klips zároveň sondu přidržuje na místě, aby z výfukového prostoru nevypadla nebo se neposunula. Vše se do protokolu fotografuje.

Na místě řidiče se pak sledují kontrolky, hlásící třeba potíže s motorem. Před samotným měřením se kontroluje teplota motoru - měla by optimálně mít 80 stupňů. A také vypnutí všech souběžně běžících zařízení - třeba topení nebo klimatizace. Ta je třeba před měřením vypnout, aby výsledky nezkreslila. Následuje propojení zásuvky OBD, a když kontrolní očko svítí zeleně, je komunikace řídicí jednotky vozidla s programem na měření emisí nastavena.

Následuje stlačení plynového pedálu. Díky propojení přes program OBD navádí zmáčknutí pedálu na maximální přeběhové otáčky. U vozu bez modulu OBD se měření musí dělat vícekrát. Pak už je na řadě vyhodnocení a vytisknutí protokolu, který obsluha stanice předává policii. Kontrola vozidla končí vrácením dokladů šoférovi, předáním kontrolního zápisu nebo protokolu proti podpisu řidiče. Pokud je vše v pořádku, můžete pokračovat v cestě.

Když jsme před rokem byli u startu pravidelného využívání nových technologií měření emisí přímo v provozu, které vždycky odhalí nadměrné emise i chybějící filtr pevných částic, zdálo se nám, že konečně zavál vítr změn. Koneckonců tři měřicí vozidla dohromady za šest milionů, z čehož rakouskou a německou policií prověřené technologie včetně instalace softwaru a zaškolení obsluhy stály skoro 704.000 korun bez daně, se zdála být jako slušný kalibr.

Podle dat CSPSD pracovníci tří mobilních měřicích stanic ve spolupráci s policií zkontrolovali 238 vozidel, z nichž neprošly bezmála dvě pětiny. Navíc se hlídky nesoustředily jen na Prahu, ale měřilo se i na severu Čech a Moravy.

Statistika měření emisí na silnici

Lokalita	Počet	Nevyhovělo
Praha	52	16
Ústecký kraj	164	64
Moravskoslezský kraj	21	14
Celkem	238	94

Zdroj: Ministerstvo dopravy

Filtr pevných částic (DPF)

Medializace výsledků silničních kontrol měření emisí podle Fleischhanse alespoň přivádí do servisů spoustu řidičů, kteří chtějí své vozy nechat zkontrolovat a případné problémy odstranit. To často znamená vyměnit nefunkční filtr DPF.

Je proto vždy lepší poohlédnout se po originálním dílu, ovšem to je záležitost docela drahá. „Filtry pevných částic představují nákladné položky. Jejich cena se zpravidla pohybuje v desítkách tisíc korun, a to i v druhovýrobě,“ potvrzuje Karel Starý, vedoucí servisních služeb Škody Auto. Je to dáno jejich konstrukcí, v níž figurují i drahé kovy jako platina a paladium, zajišťující efektivní čištění DPF.

Co způsobuje vyšší kouřivost nebo CO ve výfukových plynech?

Je potřeba si uvědomit, že vše podstatné v motoru se odehrává ve spalovací komoře. vzduchu, moment a množství vstřiku paliva do spalovací komory. Takže jak z tohoto vyplývá, je nutné dodržet stále v čistotě systém sání a dávkování dodávaného množství vzduchu. doplňky, které mu to v zájmu ekologického provozu neusnadňují a tím je například recirkulace vzduchu pomocí EGR systému.