Jak udržet sprchový kout čistý a funkční: Průvodce pro každého

Pro fanoušky sprchování, pro ty, kteří dávají přednost mytí pod padajícím proudem vody nežli ve vaně nebo pro ty, které čeká montáž sprchového koutu, přinášíme nový inspirativní článek.

Údržba sprchového koutu

Sprchový kout je velmi frekventovaným místem. Mnoho z nás si zvyklo využívat jeho služeb nejen večer pro očistu a uvolnění, ale i ráno pro probuzení a povzbuzení. Odpad ve sprše toho musí zvládnout opravdu hodně. Zaslouží si tedy pravidelnou údržbu, alespoň jednou za týden.

Prevence ucpávání odpadu

Sebelepší údržba sprchového koutu nebude mít dlouhodobějšího účinku, pokud do úklidových rituálů nevložíte i trochu prevence. Pozornost byste měli zvýšit obzvlášť v případě, jsou-li v domácnosti přítomny děti nebo domácí mazlíčci. Abyste se vyhnuli těm největším nepříjemnostem, pořiďte sítko. Za málo peněz tak dostanete hodně muziky. Zachytí největší mechanické nečistoty a vás ušetří perných chvilek. Pravidelně však nečistoty také vyndávejte (ideálně po každé sprše). Nerezignujte, když to „neodtéká“, a nesplachujte je přímo do odpadu.

Připomeňme si, že způsobů, jak ucpat odtok sprchy, je nekonečně mnoho:

• (dlouhé) vlasy
• zvířecí chlupy a peří
• drobné nečistoty všeho druhu (prach, písek, kamínky…)
• olejové přípravky
• zbytky mycích prostředků
• čisticí tamponky, náplasti
• drobné kousky látky, žmolky a nitě
• ale také třeba zbytky potravy (drobky z pečiva, kousky čehokoli, granule od psa či kočky, seno od hlodavců)
• malé hračky
• ale také toaletní papír nebo papírové kapesníčky...

Čištění odpadu

Před jakoukoli chemickou akcí je třeba přistoupit k mechanickému odstranění nečistot. Někdy postačí, když si vezmete nějaký háček a nečistoty jednoduše z odpadu postupně vytáhnete. Určitě si na tuto akci vezměte rukavice. Nečistoty nejenže nevoní, ale mohou být zdrojem nepříjemných kožních reakcí. Nejčastěji se jedná právě o vlasy, na které se přilepila mastnota, žmolky z oděvů (často ponožek), zbytky různých mýdel a šampónů, kousky kůže a jiné nečistoty. Výsledkem je tuhá hmota, která spolehlivě odtok zablokuje.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Pokud už odpad neodtéká, je třeba přistoupit k těžšímu kalibru. Tím mohou být klasický gumový zvon, instalatérská pružina, ale i speciální vysavač. Vždy postupujte s citem, opravdu nechcete potrubí poškodit, ale vyčistit a zprůchodnit. Jakmile odtok začne alespoň trochu odtékat, zkuste intenzivní proud vody, který „špunt“ nečistot posune do širší části potrubí.

Domácí prostředky pro čištění odpadu

První pomocí je jedlá soda a horká voda. Lžičku jedlé sody smíchejte s trochou vody a vytvořte „kašičku“. Tu naneste nejen na odpad jako takový, ale i na sítko a případně také na zátku. Nechte pár minut a pak přelijte horkou vodou.

Využijte kouzla octu a kypřícího prášku. Ocet je pomocníkem, který kromě ochucení našich pokrmů zvládá v domácnosti ještě další role. Jednou z jeho schopností je i likvidace vodního kamene i zápachu a efektivní dezinfekce. Smíchejte ocet s teplou vodou v poměru 1:10 a na hrneček směsi přidejte lžičku kypřicího prášku. Pak odpad a přilehlé povrchy zalijte a nechte působit (do koupele můžete dát i samotná sítka a zátku). Poté spláchněte horkou vodou.

Zápach z odpadu

Zápach z odpadu ve sprchovém koutu je velmi nepříjemnou záležitostí, neboť efektivně znehodnotí vaši relaxační chvilku v koupelně. Na vině je nejčastěji porouchaný nebo vyschlý sifon, případně nesprávně realizovaná kanalizační stoupačka (například nedoléhá pachový uzávěr). Sifon může vyschnout z mnoha důvodů, nejčastěji však naší delší nepřítomnosti v bytě, ale také bohužel mechanickou závadou. Obvykle se to děje u mělčích sifonů, právě ve sprchovém koutě nebo vaně. Nejprve tedy zkontrolujte právě tento uzávěr, který má za úkol nad sebou držet trochu vody. První pomocí je zalít odpady vodou. Problém mohou být i nečistoty, které je třeba odstranit. Při delším pobytu totiž začnou zahnívat a vytvářet skutečně nepříjemnou směsici pachů. Pokud problém trvá, může se jednat o poruchu odvětrávání. První známkou problému je, že sifony začnou „probublávat“. Tento problém se může objevit i v zimě z důvodu zanesení sněhem nebo zamrznutým odvětráváním. Na vině může být i nesprávný spád trubek. V takovém případě je nutné jen častější a důkladnější čištění odpadů.

Silnější kalibr - Hydroxid sodný

Hydroxid sodný je základní chemická látka, která se využívá pro čištění potrubí, odpadů, ale i kotlů. Protože se však jedná o silně toxickou látku, která leptá kůži a poškozuje oči, je třeba se chránit! A to důsledně a bez výjimky. Rozhodně nepatří nikam poblíž dětí, a to ani když jej aktuálně používáte při čištění. Při jeho použití VŽDY dodržujte doporučený návod, tzn. ředění i působení. Důslednost se vyplatí, zabráníte poškození svého vybavení.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Jeho použití: Vsypte cca 100 g přípravku do sifonu a zalijte 1 litrem horké vody.

Pokud je jakákoliv část odpadu vyrobena z hliníku nebo si nejste materiálem jisti, vyvarujte se použití hydroxidu sodného, který by mohl tento materiál poškodit.

Instalace sprchového koutu

Dnes se budeme věnovat instalaci sprchového koutu. Povíme si základní informace a rady pro montáž a instalaci sprchového koutu. Pokud za sebou již máte úspěšný výběr sprchového koutu, přichází na řadu instalace. Instalaci můžete přenechat odborné specializované firmě nebo se rozhodnout pro samostatnou instalaci. Profesionální firma zajisté odvede skvělou práci, výsledek bude dokonalý, ale také za ni dostatečně zaplatíte. Pokud tedy chcete při instalaci sprchového koutu ušetřit, můžete si sprchový kout nainstalovat sami.

Jsou dva základní druhy sprchového koutu. Rozhodli jsme se, že vám představíme instalaci obou dvou. Montáž sprchového koutu bez vaničky zmíníme na prvním místě, více prostoru poté dostane kout s vaničkou.

Příprava před montáží

Než se pustíte do práce, musíte se jako správný řemeslník připravit. Plánování je půlka úspěchu. Tuto větu znáte, ale při instalaci sprchového žlabu platí dvojnásob. Před začátkem montáže sprchového koutu si připravte nezbytné nářadí a materiály. Potřebovat budete vrtačku s příslušnými vrtáky (ideálně bez příklepu, pokud vrtáte do obkladů), vodováhu, tužku na označování, metr, pilku na kov (pro úpravu trubek), brusný papír nebo pilník na zarovnání hran, šroubovák a kladivo. Důležité je také mít po ruce hmoždinky, sanitární silikon a těsnicí pásky. Pokud pracujete s vaničkou, připravte si také lepidlo na dlaždice a materiál na vyplnění prostoru pod vaničkou, například tvárnice.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Ať už plánujete instalaci sprchového koutu s vaničkou nebo bez vaničky, vždy ho můžete umístit na libovolné místo v koupelně. Nejvhodnějším místem pro sprchový kout je roh místnosti nebo výklenek. Ve zvoleném prostoru je důležité efektivně vyřešit odtok vody směrem k odpadu ve stěně. Lze ho řešit pomocí odtokového žlabu nebo sifonového odtoku. Spád, kterým odtéká voda by měl být vždy 2 %, což znamená alespoň 2 cm na jeden metr. V případě sprchové vaničky stačí kontrolovat jen spád trubky od odtoku vaničky ke stěně. V případě sprchového žlabu musíte dosáhnout spádu podlahy směrem k odtoku.

Montáž sprchového koutu bez vaničky (Walk-in)

Sprchové kouty typu walk-in jsou v moderních koupelnách trendem. Je jich stále více a do budoucna by mohly v prodejnosti porazit „vaničkové“ kouty. Walk-in je vlastně otevřenou kabinou v koupelně. Od okolního prostoru je oddělená skleněnými tabulemi a dveřmi - to je skoro vše. I když je montáž pracnější, sprchový kout bez vaničky je rozhodně modernější a esteticky hezčí řešení. Designový sprchový kout bez vaničky působí jako přirozená součást koupelny a je více trendy. Má možnost bezbariérového vstupu a snadnou údržbu.

K realizaci odtokového žlabu je nutná především možnost zasahovat do podlahy. Díky několikacentimetrovému schůdku je možné udělat spádování a sifon. Obecně jsou doporučovány 2 centimetry spádu na metr dlažby.

Výchozím stavem pro instalaci sprchového koutu bez vaničky je výřez v koupelně, kde pod úrovní podlahy musíte nejdříve vyřešit odtok vody ze sprchového koutu. Spád musí být alespoň 2 %. Nejdříve smontujte sprchový žlab. Montáž se podle typu modelu liší. Praktickou věcí jsou nožičky na sprchový žlab, které lze nastavit do libovolné podlahy. Žlab umístěte do výřezu a nastavte jej tak, aby postavený byl v úrovni podlahy. Na stanovené místo v prohlubni podlahy namontujete odtokový žlab, na němž už musí být našroubované žlabové nohy. Vyvrtejte připevňovací otvory, do kterých následně zastrčíte hmoždinky a žlab napevno přišroubujete k podlaze. Žlab spojte s odtokovou přípojkou pomocí trubek. Použijte vysokotlakové trubky, které pilkou na kov zkraťte podle potřeby. Hrany poté obruste brusným papírem či pilníkem. Okraje prohlubně pod vaším budoucím sprchovým koutem oblepte izolačním pásem. Do volných míst kolem odtokových trubek pod žlabem naskládejte desky z tvrdé pěny. Ostatní dutiny vyplňte potěrovou hmotou. Použijte zednickou lžíci, abyste ji rovnoměrně rozetřeli. Tím bude definitivně ucpána prohlubeň pod úrovní podlahy. Celou dosavadní práci nyní skryjete dlaždicemi. Počkejte, až potěr ztvrdne, odstraňte izolační pás, směrem od stěn naneste tekutou hydroizolaci a po uschnutí nátěru aplikujte jeho druhou vrstvu. Poté položte dlažbu.

Zatlučte hmoždinky a žlab přišroubujte. Poté spojte žlab se stěnovým přípojem. Jak izolovat sprchový kout a jak vyplnit prostor kolem žlabu? Použijte okrajové izolační pásy. Na dno výřezu poté vložte několik izolačních desek a rychleschnoucí potěr. Za žlabem vytvarujte mírný spád, aby se zde voda nezachytávala. Plochu upravte hladítkem a počkejte, až potěr uschne. Poté odstřihněte přečnívající izolační pásy. Penetrujte podlahu i stěny a pak na podlahu sprchového koutu položte ještě izolační rohož. Vyřízněte plochu pro sprchový žlab. Poté nalepte těsnicí pásky mezi podlahu a sprchový kout a utěsněte stěny tekutou izolací. Pak konečně položte dlaždice. Pohlídejte správné spárování.

Montáž sprchové zástěny:

Sprchových zástěn existuje celá řada. Při jejich montáži se řiďte pokyny výrobce. Důležité je na zeď umístit stěnové profily a pomocí vodováhy si pohlídat, že drží rovně. Do stěnových lišt pak vložíte sprchové příčky. K připevnění skleněných tabulí na stěnu budete potřebovat speciální profily. Profily přiložte nejdříve nanečisto ke zdi a najděte pomocí vodováhy svislou polohu. Pak si tužkou označte místa na vyvrtání otvorů. Vrtejte bez příklepu. Vhodným pomocníkem je ostrý vrták na kámen nebo obklady. Po dokončení vrtání otvory vyluxujte. Připevněte profily ke stěně. Má-li sprcha i podlahový profil, přichyťte jej k podlaze. Podle návodu nasuňte boční stěnu do profilů. V téhle fázi určitě nepracujte sami. Skleněné plochy jsou z těžkého bezpečnostního skla. Po vyrovnání skla nasaďte také sprchové dveře. Ty se většinou přichycují šrouby, nejdříve je zavěste nahoře. Přišroubujte také úchytku a zarážky pro madla dveří. Nakonec namontujte stabilizační tyč.

Důležité zásady pro správný spád odpadu

• Umístění: než začnete s výstavbou či rekonstrukcí, je nutné přesně určit polohu odpadu (sprchový kout, vana, umyvadlo, WC). Ujistěte se, že máte k dispozici dostatečný prostor pro umístění sifonu a odpadního potrubí.
• Potrubí: Použijte potrubí s dostatečným průměrem (obvykle 40 - 50 mm pro sprchové kouty a umyvadla, 100 mm pro WC).
• Hydroizolace: použijte kvalitní hydroizolační stěrku nebo fólii, která odolá vlhkosti a zabrání prosakování vody do podkladu. Je bezpodmínečně nutná a rozhodně tuto část stavební úpravy nepodceňujte.
• Potěr: cementový potěr (anhydrit) je vhodný pro vytvoření spádu. Ujistěte se, že je dostatečně pevný a odolný.
• Lepidlo na dlažbu: použijte flexibilní lepidlo určené pro vlhké prostředí a daný typ dlažby.
• Minimální spád: pro dobré odvodnění sprchového koutu se doporučuje minimální spád dlažby 1 - 2 % (1 - 2 cm na metr délky). To znamená, že na každý metr vzdálenosti se výška podlahy sníží o 1 - 2 cm.

Pro instalaci odtokového žlabu je třeba vyhloubit prohlubeň v podlaze s ohledem na hloubku žlabu, obvykle 10 - 15 cm.

Vyvarujete se tak hromadění vody, zápachu nebo dokonce ucpávání potrubí.

Montáž sprchového koutu s vaničkou

Výhoda sprchového koutu s vaničkou spočívá hlavně ve schopnosti udržet vodu. Je-li vanička dostatečně hluboká, můžete v ní pohodlně vykoupat své děti nebo pejska či kočku. Také vám tento prostor poslouží pro namočení prádla před praním. Pro montáž ale platí jiná pravidla. Je mnoho variant sprchových koutů s vaničkou. V našem návodu pracujeme se zcela orámovaným sprchovým koutem s vaničkou na nožičkách. Ostatní kouty se v některých dílčích montážních činnostech odlišují. Klasický sprchový kout s vaničkou je rozhodně levnější variantou, snadno se instaluje a vanička dobře drží teplotu vody.

Pokud realizujete sprchový kout s vaničkou, máte práci o něco jednodušší než při realizaci sprchového koutu bez vaničky. Pokud máte připravený prostor pro instalaci, vytvořte si na podlaze otvor pro odtok. Následně upevněte vaničku pomocí vanových úchytek. Pro izolaci je vhodné použít těsnící pásku, na kterou nalepíte protihlukovou izolaci. Na řadu přichází spojení odpadu s odpadní trubkou ve stěně. Vhodné je použití HT trubek. Po zkompletování odtokové soupravy můžete definitivně postavit vaničku a zafixovat ji. Okraje sprchové vaničky podložte tvárnicemi a potom i všechny volné plochy. Spojte nožičky se sprchovou vaničkou. Nožičky by měly být nastaveny k okrajům, aby byla zajištěna velká dosedací plocha. Poté nožičky přišroubujte adekvátními šrouby. Výhodou nožiček je výšková nastavitelnost. Kromě toho, že můžete nastavit libovolnou výšku, si také můžete pohlídat vodorovnost vaničky. Spodní hranu vaničky vyznačte tužkou na stěny. Pomocí vanových úchytek upevněte vaničku na zeď. Před umístěním vaničky na její místo ji nejdříve oblepte vanovou těsnicí páskou. Sestavte celou odtokovou soustavu přesně podle návodu výrobce. Stejně jako tomu bylo u výše popsaného spojení odpadní trubky s odtokovým žlabem, i nyní budou páteří celého odtokového systému trubky odolné vůči vysokým teplotám. A i tentokrát bude platit pravidlo dvouprocentního spádu. Sprchová vanička je na svém místě, v rohu místnosti. Na těsnicí pásku aplikujte tekutou izolaci a nalepte ještě ochrannou pásku proti hluku. Ošetřete podlahu penetrací a podložte vaničku tvárnicemi z porézního betonu. Měli byste jich mít k dispozici tolik, aby vyplnily obě vnější hrany vaničky. Pilou je nařežte tak, aby měly odpovídající rozměry a celý prostor pod vaničkou dobře utěsnily. Připevněte tvárnice k podlaze lepidlem na dlaždice. Všechny volné plochy obložte.

Nyní přichází na řadu sestavení samotného sprchového koutu. Jak jsme již zmínili, návod se týká zcela orámovaných sprchových koutů. Smontujte sprchovou kabinu a nanečisto ji nasaďte na sprchovou vaničku. Obkreslete stěny kabiny tužkou. To vám také dá odpověď na otázku, jaká bude poloha upevňovacích lišt. Vyznačte si místa, kde budou vyvrtány díry. Následně nasaďte hmoždinky? a utěsněte je sanitárním silikonem. Můžete lišty přišroubovat ke stěně. Sprchovou kabinu postavte na vaničku a zasuňte ji do upevňovacích lišt. Podle návodu výrobce instalujte také sprchové dveře. Nastává čas na vnější profily, madla a magnetické těsnění. Toto těsnění umožňuje plynulé a dokonalé dovření. Magnety se k sobě při zavření dveří přiblíží, ale nedotknou se. Poslední zafixování obstará opět silikon. Nanášejte jej ale pouze z vnější strany.

Montáž sprchové kabiny neboli stěny sprchového koutu záleží na tom, jaký typ sprchy máte. Existují bezrámové, částečně orámované a zcela orámované sprchové kabiny. Kabinu pak postavíte na vaničku a zasunete do lišt.

Po montáži je důležité seřídit dveře sprchového koutu tak, aby správně těsnily a snadno se otevíraly i zavíraly. Seřízení provádějte pomocí seřizovacích šroubů, které obvykle najdete na závěsech dveří. Nejdříve zkontrolujte, zda jsou dveře v rovné poloze, a podle potřeby je dorovnejte pomocí vodováhy.

Výšky odpadů pro sanitu a spotřebiče

Plánujete novou nebo rekonstrukci stávající koupelny či kuchyně? Pozor na výšku odpadů pro sanitu a jednotlivé spotřebiče! Příliš nízko nebo vysoko. Příliš nízko umístěné odpady komplikují napojení sifonů a spotřebičů, jako jsou myčka nebo pračka.

Standardní výška odpadu pro umyvadlo se pohybuje mezi 50 a 60 cm nad podlahou. Záleží samozřejmě na typu umyvadla a jeho designu, toto rozmezí ale patří mezi nejobvyklejší. Odpad u vany bývá níže, zpravidla maximálně 10 cm nad podlahou. Výška odpadu pro kuchyňský dřez bývá stejně jako u umyvadla okolo 55 cm nad zemí. U myčky je odpad nejčastěji umístěn ve stejné výšce jako u dřezu, a to z toho důvodu, že velmi často sdílí odpadní systém právě se dřezem.

Jak už bylo zmíněno, v kuchyni je nutné myslet hlavně na to, že myčka a dřez jsou mnohdy napojené na stejný odpadní systém. Je proto důležité zajistit, aby instalace umožňovala snadné odtékání vody z obou. U umyvadla, dřezu, vany a sprchy je klíčové správně nainstalovat sifon. Používejte kvalitní materiály, které jsou odolné proti opotřebení a zaručí těsnost spojů. Kuchyňské odpady bývají více zatěžované než ty v koupelně, zejména kvůli tukům a zbytkům jídla. Instalujete-li si odpad sami, budete potřebovat sifon, odpadní trubky, těsnící kroužky a vhodné nářadí. Doporučenou výšku mají také sprchové baterie a hlavice.

Dodržení doporučené výšky odpadů v koupelně a kuchyni je důležité pro zajištění správného fungování sanity a spotřebičů.

tags: #odpad #sprchový #kout

Oblíbené příspěvky:

• Vše o domovních ČOV
• Co přináší nová vyhláška o odpadech?
• Klíč k popelnicím
• Tipy pro oslavu narozenin v přírodě
• Dioxiny a zdraví