Tento článek se zabývá aktuálními vyhláškami o odpadech v České republice. Zastupitelstvo hlavního města Prahy se usneslo dne 30. 11. 2017 vydat obecně závaznou vyhlášku č. 22/2017 Sb. Hl. m. Prahy, kterou se mění obecně závazná vyhláška č. 5/2007 Sb. hl. m.
S účinností od 1. 8. 2016 došlo na území hl. m. Prahy k rozšíření počtu sbíraných komodit o kovové obaly, jejichž sběr se stal nedílnou součástí systému nakládání s komunálními odpady na území hl. m. Prahy. Součástí zadávacích podmínek otevřeného zadávacího řízení bylo rovněž zapracování tzv. opčního práva na další možné rozšíření počtu celoplošně sbíraných komodit, a to o biologicky rozložitelný odpad.
Obecně závazná vyhláška o odpadech nově výslovně upravuje a stanoví, že původcem veškerého komunálního odpadu předaného fyzickými osobami nepodnikajícími (občany) na místa k tomu vyhláškou určená se stane hl. m. Praha. Uvedené ustanovení reaguje na současnou praxi, kdy se na fungování systému hl. m. Prahy pro nakládání s komunálním odpadem v rámci svých činností podílejí i městské části, ať již provozováním vlastních sběrných dvorů nebo organizováním sběru jednotlivých složek komunálního odpadu (zejména velkoobjemový odpad). Jako původci odpadu jsou však v řadě těchto případů nesprávně uváděny přímo městské části hl. m. Prahy.
Návrh změny obecně závazné vyhlášky o odpadech rovněž nově definuje možnosti zapojení právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání (původců odpadů) do systému svozu komunálního odpadu. V souladu s § 17 odst. 4 zákona o odpadech mohou původci, kteří produkují odpad podobný komunálnímu odpadu, na základě smlouvy s obcí využít systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů obcí zavedený. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu.
Deklarovanou změnou hl. m. Praha zamezilo původcům odpadu zapojení do systému obce prostřednictvím „veřejných“ sběrných nádob na využitelné složky odpadů a směsný komunální odpad umístěných v ulicích a na veřejných prostranstvích města. Zapojení do systému obce tedy možné stále je, ale primárně prostřednictvím samostatných sběrných nádob a v případě, že přistavení sběrných nádob v provozovně či prostorách původců odpadu nebude možné, nabízí město alternativu v podobě zavedení pytlového sběru. Metodická podpora k zapojování nových původců byla všem městským částem hl. m. Prahy zaslána dne 23. 11.
Čtěte také: Závazná vyhláška a odpady
Změnou obecně závazné vyhlášky je rovněž upravena maximální četnost svozu směsného komunálního odpadu, a to až na 7 x týdně. Četnost svozu 7 x týdně je do návrhu vyhlášky doplněna na základě požadavků občanů a nově uzavřená smlouva na zajištění komplexního systému nakládání s komunálními odpady účinná od 1.8.2016 objednání četnosti svozu umožňuje. Zavedení četnosti svozu 7 x týdně u svozu směsného komunálního odpadu do změny vyhlášky je tedy zohledněním reálných potřeb občanů či vlastníků nemovitostí na území hl. m.
Pro účely vyhlášky se definují následující druhy odpadů:
Obecní systém odpadového hospodářství je definován v §59 (odst. 4,5,6) a upraven v dalších §§60-62 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech. Obec může nastavit obecní systém odpadového hospodářství ke splnění povinností plynoucích ze zákona. Tento systém může nastavit obecně závaznou vyhláškou (OZV).
Obec již nemá povinnost stanovit systém v OZV, nicméně se obecně doporučuje, aby obce i nadále používaly OZV jako u předchozí právní úpravy.
V OZV podle zákona lze také nastavit pravidla pro:
Čtěte také: Právní aspekty obecného ohrožení
Obce používaly dle předchozího zákona OZV, kterou se stanovil systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem. Tyto vyhlášky nejsou většinově v rozporu s požadavky nového zákona, ale pro definování obecního systému je potřeba připravit nové vyhlášky, které budou platné od 1.1.2022.
Obec může uvést podrobné informace také na svých internetových stránkách, v OZV se na ně pouze odkáže. Informace na webu lze aktualizovat bez nutnosti schvalovat změny v OZV - k takovým informacím patří např.:
Systém odděleného soustřeďování bioodpadů od obyvatel lze nahradit dle zákona sběrem rostlinných zbytků v systému komunitního kompostování, kde se rostlinné zbytky z domácností i z veřejné zeleně obce kompostují na komunitní kompostárně. Pokud se obec rozhodne pro toto řešení, uvede ho do OZV.
Pokud se obec rozhodne umožnit využití obecního systému (nebo jeho částí) podnikajícími fyzickými a právnickými osobami (tzv. živnostenský odpad), pak tuto možnost stanoví v OZV. V OZV se stanoví:
Konkrétní podrobnosti jsou pak následně řešeny s každým jednotlivým živnostníkem ve smlouvě s obcí, která je podmínkou zapojení do obecního systému.
Čtěte také: Ohrožení na závodech
Ministerstvo životního prostředí k této rozsáhlé novele stručně přibližuje, že byla připravena z důvodu úpravy podrobností vedení průběžné evidence, kterou jsou původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady povinni podle § 94 odst. 1 zákona o odpadech vést. Důvodová zpráva pak blíže vysvětluje, že poté, co uplynulo poměrně dlouhé přechodné období pro přizpůsobení se na nový způsob vedení průběžné evidence a ohlašování souhrnných údajů z ní, nastoupila od počátku roku 2025 povinnost, aby průběžná evidence, kterou jsou původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady povinni podle § 94 odst. 1 zákona o odpadech vést, byla nově vedena už podle nové právní úpravy, tedy podle úpravy ve vyhlášce č. 273/2021 Sb. V rámci přípravy na tento přechod však Ministerstvo životního prostředí seznalo, mimo jiné i na základě podnětů z praxe, že úprava obsahuje jisté dílčí nedostatky.
Tou je, vedle vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, novelizována rovněž vyhláška č. 345/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s vozidly s ukončenou životností, a vyhláška č.
Před uložením odpadů na skládku musí být zvolen takový způsob úpravy, případně kombinace způsobů úpravy, který zajistí nejnižší možný dopad uložených odpadů na životní prostředí a lidské zdraví. Za účelem splnění tohoto požadavku musí být úprava odpadů v souladu s nejlepšími dostupnými technikami. V případě nebezpečných odpadů musí být odstraněny jejich nebezpečné vlastnosti, je-li to technicky možné. Výjimkou jsou případy, kdy celkové nepříznivé dopady odstranění nebezpečných vlastností daného odpadu na životní prostředí převyšují příznivé dopady jejich odstranění.
Přípustné způsoby a postupy úpravy před uložením na skládku jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce.
V případě odpadů katalogových čísel 20 03 01, 20 03 02, 20 03 03 se za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku považuje případ, kdy původce odpadu zajistil při jejich soustřeďování vytřídění všech ostatních složek komunálních odpadů, které produkuje. Pokud je původcem těchto odpadů obec, považuje se požadavek podle věty druhé za splněný, pokud obec zajišťuje místa pro oddělené soustřeďování v souladu s požadavky této vyhlášky.
Odpady, které je zakázáno ukládat na skládku, protože mohou mít při uložení na skládku negativní dopad na životní prostředí nebo zdraví lidí, jsou vymezeny v bodě A přílohy č. 4 k této vyhlášce.
Nebezpečné odpady, které je zakázáno ukládat na skládku, protože je technicky možné je zpracovat ve spalovnách nebezpečného odpadu nebo v zařízeních pro materiálové nebo energetické využití odpadu provozovaných na území České republiky, jsou vymezeny v bodě C přílohy č. 4 k této vyhlášce. Výjimku představují odpady, které spadají do druhu odpadu vymezeného v bodě C přílohy č. 4 k této vyhlášce, ale s ohledem na jejich vlastnosti je není možné přijmout do zařízení podle věty první.
Biologicky rozložitelné odpady a výstupy z jejich úpravy nebo zpracování, které je možné ukládat na skládku, jsou vymezeny v bodě D přílohy č. 4 k této vyhlášce.
Odpady, které je zakázáno ukládat od roku 2030 na skládku, protože je možné je za stávajícího stavu vědeckého a technického pokroku účelně recyklovat, jsou vymezeny v tabulce v bodě E přílohy č. 4 k této vyhlášce. Výjimku představují odpady, jejichž zpracování jiným způsobem není s ohledem na jejich vlastnosti v souladu s právními předpisy.
Odpady použité jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky musí odpovídat požadavkům na odpady, které mohou být uloženy na příslušnou skupinu skládek. Použití odpadů jako technologického materiálu na technické zabezpečení skládky nebo při uzavírání a rekultivaci skládky musí být popsáno v provozním řádu skládky.
Odpady, které nesmí být použity jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky nebo při uzavírání a rekultivaci skládky, jsou vymezeny v bodě A přílohy č. 11 k této vyhlášce.
Jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky k vytváření odplyňovací vrstvy a k vytváření vyrovnávací vrstvy pod uzavírací těsnicí vrstvou skládky mohou být použity pouze odpady vymezené v příloze č. 11 k této vyhlášce.
K vytváření uzavírací těsnicí vrstvy skládky mohou být použity pouze odpady vymezené v příloze č. 11 k této vyhlášce, které odpovídají požadavkům projektové dokumentace této skládky odpadů a v žádném z ukazatelů nepřekročí limitní hodnoty výluhové třídy číslo IIb podle přílohy č. 10 k této vyhlášce.
K vytváření ochranné a svrchní rekultivační vrstvy skládky mohou být použity pouze odpady vymezené v příloze č. 11 k této vyhlášce.
tags: #aktuální #vyhláška #o #odpadech