Tříděním odpadů prokážeme přírodě velkou službu. Každý z nás pak ročně vytřídí v průměru 45 kilogramů papíru, skla, plastů a nápojových kartonů. Záleží to tedy hlavně na nás. Těmi nejzásadnějšími důvody jsou úspora přírodních surovin, zamezení dalších skládek a méně emisí vypuštěných do ovzduší.
Nevěříte? Tohle vás možná přesvědčí - třeba takový papír by se v přírodě rozkládal přibližně 4 měsíce, igelitový sáček 25 let, PET lahev 100 let a sklo dokonce tisíce let, možná se nerozloží nikdy. Sama by si tedy příroda s našimi odpady nejspíš neporadila, neporadila by si ani s produkovaným množstvím. Na druhou stranu, námi vytříděné odpady jí ale mohou ušetřit primární zdroje surovin.
Jedna tuna vytříděného papíru dokáže nahradit až dvě tuny dřeva, každoročně tak tříděním a recyklací papíru zachráníme v ČR před pokácením přes 2 miliony vzrostlých stromů. A třeba recyklací 1 tuny vytříděného skla snížíme exhalace CO2 až o 400 kg. Pokud ve sklárně při výrobě nového skla přidají do sklářského kmene skleněné střepy, ušetří až 65 % přírodních surovin a mohou dosáhnout až 90% úspory energie.
Ale vezměme to od začátku. Z barevných kontejnerů jednotlivé vytříděné suroviny nejprve svozové vozy odváží na třídicí linku, kde se dále dotřiďují. Tam se rozhoduje o tom, jaké konkrétní druhy materiálů se aktuálně dotřiďují a jaké druhotné suroviny z námi vytříděného odpadu následně vzniknou. Roztříděné odpady se pak dle požadavků zpracovatelů na třídicí lince slisují do balíků a putují ke konečným zpracovatelům. Z druhotných surovin se vyrábí pomocí recyklace buď úplně nové výrobky, častěji se ale přidávají k dalším surovinám pro výrobu nových produktů.
Klasickým příkladem jsou sklárny nebo papírny, kde jsou skleněné střepy, respektive sběrový papír, přidávány k primárním surovinám. Velmi podobné je to i v případě plastů, které mají ale rozmanitější druhové složení, a proto musí být dotřídění v přímé vazbě na požadavky recyklačních závodů. Z materiálově nevyužitelných plastových odpadů se vyrábí alternativní palivo pro cementárny, kde nahrazuje zemní plyn a zároveň se stane součástí vyrobeného cementu.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Barvy třídicích kontejnerů zná snad každý. Možná namítnete, že barevných kontejnerů je na ulicích málo. To však není pravda! Napříč Českou republikou je rozmístěno už více než 350 tisíc kontejnerů a menších nádob na třídění odpadů. Ze svých domovů to k nim má každý z nás v průměru 94 metrů, což jsou necelé 2 minuty chůze.
Motivační úvodní příběh nám ukazuje, jak planeta Země potřebuje naši pomoc. Její lesy už nejsou tak zelené jako dřív, řeky jsou plné odpadků a vzduch je špinavý. Lidé zapomněli, jak se o ni starat. Stromy jsou káceny, zvířátka ztrácejí své domovy a vody jsou plné odpadků.
Tříděný odpad nesypeme do běžných kontejnerů, ale třídíme ho podle barev, které označují i naše kontejnery. Rozluštíme barvy: žlutou, modrou, zelenou na našich kontejnerech.
Každá barva na padáku symbolizuje druh kontejneru: modrá = papír, zelená = sklo, žlutá = plast, červená = elektro.
Existuje mnoho her a aktivit, které mohou dětem pomoci naučit se třídit odpad zábavnou formou.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Obdoba hry "Rybičky, rybáři jedou" - zvolíme 3 děti představující kontejnery (sklo, papír, plast). Ostatní děti (=tříděný odpad) stojí proti nim na druhé straně herny. Učitelka vypráví příběh, jakmile v něm použije slovo "kontejnery", vyrazí děti s tímto označením na druhou stranu a snaží se posbírat (chytit) co nejvíce tříděného odpadu. Pochytané děti si sednou na stranu mimo hrací plochu. Hra pokračuje do sebrání (pochytání) všeho tříděného odpadu.
Pomůcky: obrázky A4 s barevnými kontejnery. Učitelka rozmístí na koberec barevné kontejnery (papír, plast, sklo, bioodpad). Následně určuje pohyb dětí v prostoru třídy pomocí zadání (např. Jste papír, kam patříte?).
Pomůcky: 3 barevné kartičky pro každého, které odpovídají i barevně kontejnerům - (modrý - papír, žlutý - plast, zelený - sklo). Každý žák obdrží sadu kartiček. Učitel jmenuje různé odpady a děti zvedají nad hlavu správnou kartičku. Pro menší děti: děti dostanou pouze modrý a žlutý papír, přičemž každý drží v jedné ruce. Odpady: např.
Motivace pohádkou: Jak se zvířátkům podařilo uklidit les (Pohádková knížka Třídilka). Na koberec postavíme strom, děti se sednou na čáru. Po koberci učitelka rozháže jak věci, které tam patří (klacíky, kaštany, listy, oříšky..) a odpadky (papírky, plastové lahve, sklenice, brčka…). Učitelka si volá dvojice, kdy každý chytne ucho tašky a jdou do lesa sbírat odpadky. Každé dítě najde 1 věc a dá ji do tašky. Tašku předávají další dvojici. Posléze: třídíme nasbíraný odpad ke správnému kontejneru (obrázky).
Pomůcky: padák. Každá barva na padáku symbolizuje druh kontejneru: (modrá = papír, zelená = sklo, žlutá = plast, červená = elektro). Děti chodí pomalu okolo padáku položeném na zemi a učitelka říká: Kam vyhodíte noviny?
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice
Připravíme obrázky kontejnerů, objasnění - společné třídění odpadků k obrázkům - odpadky: igelitový pytlík, kelímek od jogurtu, sklenice, noviny, toaletní rulička, bublinková folie, plastový obal např.
PAPÍR, PLAST, SKLO - navazuje na činnost - PH: Záchrana Země - padák necháme rozložený, děti sedí kolem něj - učitelka pošle po kruhu 1 odpad (např. papír), děti si ho osahají, uč.
Prosvětlovací obrázky jsou báječná zábava, kterou musí každý vyzkoušet! V třídících prosvětlovačkách, které se hodí ke Dni Země i nauce o třídění odpadu se schovávají právě typické druhy odpadu - čtyři z každého druhu - plast, papír, bio odpad, elektronika a sklo. Úkolem dítěte může být popis toho co vidí, třídění, přiřazování apod. Součástí jsou barevné popelnice. Na první pohled obyčejná karta s obrázkem pytle na odpad, na které se po prosvícení u okna, nebo lampičky objeví obrázky.
ODPADNÍ VODA - vypouští se do kanalizace, teče potrubím, podzemními kanály do čistírny odpadních vod. ORGANICKÝ ODPAD - odváží se do kompostárny (velké otevřené haly, kde se v dlouhých hromadách po dobu několika týdnů rozkládá na kompost. Lze pak prodávat jako hnojivo a substrát zemědělcům a zahradníkům. Kdo má zahradu, může kompostovat, kde najdeme stovky žížal. Odpad se přemění na tmavý humus, který dáváme do záhonů.
PAPÍR - rozmočí se ve vodě a jeho vlákna se opět použijí, starý papír lze přeměnit na nový 5-7x.
PLAST - mnoho druhů (tvrdý, měkký, barevný, s toxickými přísadami). Pouze pečlivě vytříděný starý plast lze roztavit a použít jako nový (to se ale z důvodu časové a finanční náročnosti nedělá, proto se vyrábí stále nový plast). Ze směsi plastů se dají vyrobit tmavé odolné předměty (lavičky do parku). Plast lze proto recyklovat jen 1x ale často ANI JEDNOU. Protože plast ale dobře hoří, spaluje se pro výrobu elektřiny a tepla.
SMĚSNÝ (ZBYTKOVÝ) ODPAD - odváží se na skládku odpadu. Kdysi to byla jedna velká hromada v krajině, jenže jí prosakovala dešťová voda a vyplavovala škodlivé a jedovaté látky, které se dostávaly do naší podzemní vody. Navíc při rozkladu vzniká i hořlavý metan, který může vybuchnout + škodí našemu klimatu, proto byly tyto skládky uzavřeny. Dnes jsou skládky utěsněny zespodu fólií, na ni se po vrstvách ukládá odpad, trubky odvádějí škodlivou prosakující vodu, vznikající plyn se zachycuje a využívá jako zdroj energie. Na svrchu se zakryjí opět fólií a zeminou a někdy se z nich stane park. Jiné se spalují a energie vzniklá při spalování se využívá k výrobě energie, vytápění skleníků a domácností.
S igelitem neplýtvej, radši svoji tašku měj. Můžeš si ji uložit, když chceš tady dlouho žít.
Ten, kdo vůbec líný není, rád se pustí do třídění. Všichni jistě dobře víme, jak odpadky roztřídíme. Prozradím vám k tomu více - jsou barevné popelnice. Modrá, ta je papíru vyrobená na míru. Nedejte se žlutou zmást, do ní patří jenom plast.
Ačkoliv se některé materiály přirozenou cestou rozloží poměrně rychle, u dalších se jedná o celá tisíciletí. Třeba takové PET lahve… Řadu věcí, například gauč, lze rozložit během okamžiku, ale když přijde na rozklad odpadu v přírodě, času je najednou potřeba mnohem více. Rozklad odpadu v přírodě může trvat „jen“ pouhé týdny, pokud je organického původu, ale jinému druhu odpadu to může trvat stovky i tisíce let. Proto se vždy vyplatí zamyslet nad tím, co a kam vyhazujete. Také nezapomínejte odpad třídit.
Ovšem některé mohou i prospět. Vyhazovat nepotřebné věci na zem bychom v přírodě v žádném případě neměli. Na druhou stranu některé materiály organického původu až tolik nevadí, nebo mohou být dokonce prospěšné. Další ovšem životnímu prostředí rozhodně neprospívají. Nejenže příroda plná odpadků nevypadá dobře z estetického hlediska, ale do půdy se často v průběhu jejich rozkladu mohou uvolňovat toxické látky. Rozhodně je tedy lepší odpad třídit a vyhazovat.
Právě s ohledem na dobu rozkladu se různé materiály velice liší. Podívejme se na přehled, jak dlouho se některé z často používaných výrobků v přírodě rozkládají. Je třeba zdůraznit, že stejné výrobky se mohou v různých podmínkách rozkládat různou dobu, a to v závislosti na přístupu kyslíku, na vlhkosti prostředí nebo množství slunečního světla.
I to je důvod, proč se každoročně koná celorepubliková akce sbírání odpadků “Ukliďme Česko” v dubnu.
Pokud jdeme k někomu na návštěvu, asi by nás nenapadlo pohodit u něj na zemi odpadky. Je důležité si uvědomit, že pokud v přírodě odhodíme třeba ohryzek od jablka, rozloží se zhruba za 14 dní, u slupky od banánu to už bude trvat přibližně půl roku. Kromě toho, že pohozené odpadky nevypadají v přírodě pěkně, mohou být semeništěm invazivních druhů, jedovatých či toxických látek. Kůra ovoce bývá často ošetřena nemalým množstvím chemických látek, které se smývají do přírody. Častým „pokladem“ po nepořádných turistech, kteří si vyrazili do přírody, jsou právě pohozené rezavé konzervy a plechovky.
Jako vhodný obal k zabalení jídla může posloužit opakovaně použitelná krabička, do které můžeme po cestě zpět odkládat odpad. Nasbíraný obsah v průběhu výletu můžeme do krabičky shromažďovat a pak ho můžeme vytřídit při nejbližší vhodné příležitosti do příslušných kontejnerů na odpad. Nápoje je nejlepší popíjet z opakovatelně využitelné lahve (na trhu je mnoho typů i designů), nebo z termosky.
Proto platí zásadní heslo: “Co si do přírody přineseme, to si odneseme”, a je na místě dodržovat i další turistické zásady.
tags: #odpad #v #prirode #kresba