Co patří na kompost: seznam odpadu vhodného ke kompostování

Kompost je nejpřirozenějším a nejstarším prostředkem ke zlepšování půdy a udržení jejího zdraví i struktury. Za pár měsíců se vám úsilí při důkladném třídění vrátí v podobě úrodného hnojiva. Většinu organického odpadu z domácnosti můžete uložit na kompost.

Neplatíme za jejich odvoz, nezatížíme životní prostředí a ušetříme na nákupu hnojiv. Na území České republiky má kompostování téměř nejstarší tradici v Evropě.

První kompostárna s řízenou technologií u nás byla uvedena do provozu v roce 1912. Do roku 1987 probíhal nepřetržitý rozvoj kompostování, na našem území se vyrobilo zhruba 2,5 miliónů tun kompostu s významným zastoupením komunálních a průmyslových bioodpadů.

Co je kompost a jak ho založit?

Kompostování je biologická metoda využívání bioodpadu (BRO), kterou se za kontrolovaných podmínek aerobních procesů (tj. za přístupu vzduchu) a činností mikroorganismů přeměňuje bioodpad (BRO) na kompost.

Důležitou roli při kompostování hraje surovinová skladba, především poměr uhlíku a dusíku v kompostovaném bioodpadu.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

• Měkký a vlhký zelený odpad (například tráva, zbytky ovoce a zeleniny) je bohatý na dusík (N).
• Suchý hnědý odpad (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpka, hobliny, dřevnaté stonky květin apod.) obsahuje hodně uhlíku (C).

Dospodu kompostu patří hrubší a vzdušný materiál, který umožní provzdušnění kompostu a odtok přebytečné vody. Pak přidáme vlhký zelený odpad a vrstvy dále střídáme.

Nejvhodnější je použít co nejpestřejší složení kompostovaného materiálu a materiály navzájem promíchat. Vlhký zelený se suchým, porézní s méně propustným, starší hnědý dřevnatý materiál s čerstvým zeleným.

Nelze kompostovat pouze jednu složku materiálu - např. jen větve nebo jen samotnou trávu. Tím zamezíme i hnilobě a zápachu.

Co patří na kompost?

Kompostovat lze všechny organické materiály podléhající rozkladu. Může se jednat o jakékoli zbytky ze zahrady nebo o domácí odpad.

Ke kompostování lze prakticky použít jakýkoliv materiál, který podléhá biologickému rozkladu, tedy ten, který vzniká na zahradách, v domácnosti, v rostlinné a živočišné výrobě, v zemědělství, lesnictví aj. Jen velmi málo organických odpadů nelze kompostovat.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Co se v přírodě časem rozloží, lze kompostovat, ať už se jedná o starý péřový kabát, vlněné děravé svetry, až po zbytky jídel, papír aj. - suroviny ke kompostování musí být vlhké, ale zároveň se spoustou vzduchových prostorů, stejně jako dobrá půda.

Rozlišují se dvě skupiny odpadu - zelený, který je bohatý na dusík, a hnědý, ten je bohatý na uhlík. Do zeleného odpadu patří tráva a zbytky zeleniny a ovoce. Hnědý odpad je suchý a tvrdý, řadí se do něj např. větve a papír.

Zelené kuchyňské zbytky nebo mladé části rostlin jsou plné dusíku a měly by být smíchány se suchými, uhlíkatými rostlinnými materiály - tzv. hnědým materiálem - jako jsou větve, sláma a dřevní štěpky.

Dobrý kompost vzniká při správném poměru uhlíku k dusíku (25:1 nebo 30:1). Převládá-li podíl uhlíku, rostlinné zbytky se rozkládají pomaleji.

Seznam materiálů, které patří na kompost:

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

• Zbytky ovoce a zeleniny (včetně citrusových plodů)
• Kávové a čajové zbytky
• Zbytky pečiva
• Skořápky z vajíček a ořechů
• Lepenka, papírové kapesníky, ubrousky, na malé kousky rozstříhané kartonové krabice - jedná se o skvělý suchý hnědý odpad bohatý na uhlík
• Podestýlka domácích býložravých zvířat
• Posekaná tráva, listí, větvičky
• Plevel, zbytky zeleniny
• Piliny, hobliny, kůra
• Popel ze dřeva
• Trus býložravých hospodářských zvířat
• Peří, chlupy, vlasy
• Vaječné skořápky, přírodní textilní látky ze 100% bavlny či konopí, zemina, houby, slepičí trus, včelí vosk, pecky z ovoce nebo papírové (!) čajové sáčky.
• Avokádo obsahuje spoustu živin - zejména jádro ukrývá mnoho důležitých látek, které prospějí i kompostu. Podobně jako vaječné skořápky se avokádo rozkládá delší dobu.
• Na kompost patří celé brambory i jejich slupky. Neměly by však být napadeny hnilobou nebo škůdci. Obsahují spoustu živin a na kompost patří.
• I tráva na kompost patří. Čerstvě posečenou trávu ale nechte oschnout. Obsahuje draslík, hořčík a jiné minerální látky, které jsou pro půdu prospěšné.
• Čerstvě napadané listí zužitkujete při plnění kompostéru i zakládání kompostu.
• Do kompostu patří kravský, koňský, ovčí nebo králičí trus. Pokud ukládáte na kompost větší množství trusu, prosypejte ho vyčerpanou zeminou z květináčů nebo z krtinců.
• Do kompostu můžete přidat i papír, papírové sáčky nebo ubrousky. Tiskoviny mohou obsahovat tiskařskou čerň, která může být - zejména ve větším množství - škodlivá.
• Do kompostu přihoďte i nadrcený dřevomateriál. Chemicky neošetřené a nadrcené dřevo se do kompostu také hodí. Obsahuje vápník, draslík, hořčík a fosfor, který jsou pro rostliny prospěšné.
• Přidejte do kompostu vyčerpanou zeminu, kterou jste použili do květináčů v interiéru - a napřesrok získáte kvalitní hnojivo pro další pěstování.

Co do kompostu nepatří?

Naučte se kompostovat správně a udržitelně. Díky kompostu snížíte množství odpadu a zároveň podpoříte zdravý růst rostlin.

Seznam materiálů, které nepatří na kompost:

• Kosti a zbytky masa
• Slupky z tropického ovoce
• Popel z uhlí
• Plasty, sklo, kov, barvy a ředidla
• Časopisy
• Výkaly ani pleny
• Maso, kosti, mléčné výrobky a tuky, zbytky vařených jídel, chemicky ošetřeného dřeva, protože tyto materiály mohou přilákat škůdce a zpomalit proces rozkladu.
• Chemicky ošetřené rostliny a plevel s vyvinutými semeny, které mohou přežít proces kompostování a způsobit problémy na zahradě, stejně tak nemocným rostlinám.
• Kořeny košťálové zeleniny zvyšují nebezpečí vážné choroby košťálovin nádorovitosti kořenů a též plesnivé potraviny, v nichž se tvoří karcinogenní látky).
• Nemocné rostliny (tzn. Vařená jídla obvykle obsahují různé suroviny, které se do kompostu nehodí (koření, sůl, tuky). Ani samotné tuky do kompostu nepřidáváme.
• Ani výkaly masožravců (psů, koček) z hygienických důvodů do kompostu nepatří, protože mohou mimo jiné obsahovat parazity a některé patogeny, které jsou pro nás rizikové.
• Nepřidáváme popel z uhlí, lepených briket, barveného dřeva.
• Pozor však na popel z cigaret - ten do kompostu nepatří.

Tipy a vychytávky pro kompostování

• Před kompostováním listů je vhodné projet je na podzim sekačkou bez zásobníku. Takto posekané listí nechte přes zimu pod sněhem a na jaře ho můžete postupně začít přidávat do kompostu. Dobré je namíchat listy s dusíkatými materiály (tráva, kuchyňský bioodpad, hnůj).
• Abychom zamezili klíčivosti plevelů, necháme je před kompostováním zkvasit v nádobě s vodou.
• Skvělým tipem je zavést si v kuchyni koš na bioodpad s kompostovatelnými sáčky. Po naplnění je pouze přenesete na kompost.
• K rychlejšímu nastartování tlení můžeme přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.
• Kusy odpadu přidávané na kompost by neměly být větší než dlaň - čím jemnější odpad budeme kompostovat, tím rychleji se bude přeměňovat na humus.
• Přidáním zeminy se organická hmota naváže na jílovité materiály.
• Přibližně jednou za měsíc se vyplatí kompost kvůli provzdušnění promíchat.
• Pravidelně kontrolujeme správnou vlhkost. To zjistíme tak, že vezmeme hrst kompostu do ruky. Pokud z materiálu vytiskneme pouze několik kapek - je vše v pořádku. Pokud je příliš vlhký, přidáme do něj vrstvu uhlíkatých látek.

Jak se o kompost starat?

V zásadě je vytváření a péče o hromadu kompostu velmi jednoduché - se správnými tipy pro péči o kompost. Přeházením a prosetím kompostu získáte užitečný humus.

Přibližně po třech až čtyřech týdnech se hromada kompostu zmenší. Pokud je kompost příliš vlhký, použijte hrubý, suchý materiál, například větve nebo větvičky.

Kompost vždy potřebuje čas, aby dozrál. Nezapomeňte: Kompost sice potřebuje klid, ale čas od času by měl být přeházen nebo obrácen. To znamená, že pokud se objem vašeho kompostu zhruba o třetinu zmenšil, měli byste vzít do ruky lopatu. To podporuje větrání a urychluje proces kompostování.

Typické problémy s kompostem

Ať už se kompost kazí, není dostatečně zralý nebo plesniví - kompostování nefunguje vždy perfektně. Nepřidávejte příliš vlhké přísady.

Hromadu kompostu je bohužel většinou nutné přeházet - shnilý kompost již nelze zachránit. Bakterie plísní se vyskytují v každé zahradní půdě a jsou zcela přirozené.

Poté zkuste kompost převrstvit a suchý materiál dobře promíchat s vlhkým.

Kompostéry

Pokud zvažujete kompostování a máte menší zahradu, kompostér pro vás bude ideálním řešením. Nejenže kompostéry šetří místo, ale během chvíle vám vyrobí kvalitní hnojivo. Přeměna materiálu se díky uzavírání zkrátí o polovinu.

Základem dobrého kompostéru je, aby neměl dno, protože se do kompostované hmoty musí dostat červi, žížaly a různé mikroorganismy. V půdě však žijí i drobný hlodavci, je tedy vhodné vybrat kompostér, který má mřížku, ta zabrání průniku hlodavcům.

Hmota v kompostéru musí tlít, ne hnít. Proto musí být v plášti otvory, kterými se dovnitř dostává vzduch. Zvolte kompostér, který bude mít dostatečně velký otvor v horní části, budete tam vysypávat i trávu z koše sekačky.

Výběr místa je pro kompostér rozhodující. Nabízí se místo ve stínu nebo polostínu na rovné ploše.

Kompostování a legislativa

Od letošního roku mají obce i občané povinnost zajistit sběr bioodpadu nebo předcházet jeho vzniku, aby se snížilo množství směsného komunálního odpadu, ukládaného na skládky. Pokud bioodpad někdo pálí nebo hází do popelnice, riskuje pokutu, která může být až do výše 50 000,- Kč.

tags: #odpad #vhodny #na #kompostovani #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Tříděný odpad v ČR
• Výroba papírových tašek
• Lisování Odpadu v Popisu Prace Uklizecek
• Knihy a kurzy o ekologii pro podniky
• Vliv chemie na přírodu